Obecný popis intervence
Vzdělávací a další mimoškolní aktivity o víkendech nebo během prázdnin – například příměstské tábory, komunitní dílny nebo tematické kluby – mohou rozšiřovat vzdělávací příležitosti pro děti, které mají omezený přístup k různorodým podnětům a zážitkům mimo školu.
Smysluplně navržené aktivity tohoto typu nejsou náhradou za školní výuku, ale jejím doplněním. Měly by stavět na zájmech dětí, podporovat jejich vztah ke vzdělávání, rozvíjet dovednosti, které uplatní nejen ve škole, a zároveň posilovat vztahy mezi dětmi, pedagogy a pedagožkami a komunitou.
Důležité je, aby byly dostupné všem dětem bez ohledu na rodinné zázemí a aby nevytvářely další nerovnosti – například tím, že se jich mohou účastnit jen ti, kteří si je mohou finančně dovolit. Pokud jsou dobře ukotvené v kontextu školy a komunity, mohou přispět k větší soudržnosti, důvěře a motivaci k učení.
Jak může nástroj pomoci při kompenzaci projevů sociálního znevýhodnění ve vzdělávání?
Víkendové a prázdninové aktivity mohou dětem se sociálním znevýhodněním nabídnout bezpečný a podnětný prostor, kde se mohou učit, tvořit a navazovat vztahy mimo školu. Pomáhají vyrovnávat rozdíly v přístupu k různorodým zážitkům, které jsou pro rozvoj dětí důležité, ale pro některé rodiny finančně nebo organizačně nedostupné.
Dobře navržené aktivity mohou cíleně rozvíjet dovednosti, které dětem pomáhají lépe zvládat školní výuku – například jazykové schopnosti, spolupráci, sebedůvěru nebo schopnost vyjadřovat vlastní potřeby. Zároveň mohou posilovat pozitivní vztah ke vzdělávání a pomáhat dětem vnímat školu jako místo, kde mají šanci uspět. Pokud se na aktivitách podílejí zaměstnanci školy, mohou děti poznat v jiném než školním kontextu, navázat s nimi důvěrnější vztah a lépe reagovat na jejich potřeby ve výuce.
Pokud se aktivity otevírají všem dětem ze školy, vytvářejí prostor pro sdílené zážitky napříč různými skupinami, které by se jinak nepotkávaly. To může přispět k větší soudržnosti třídních kolektivů, snižování předsudků a budování respektujících vztahů mezi dětmi z různých prostředí. Společné neformální zážitky mohou usnadnit začlenění dětí, které se ve škole cítí osaměle nebo stranou dění, a posílit jejich pocit sounáležitosti. Děti se navíc mohou dostat na místa a k příležitostem, které jim běžně zůstávají skryté – například poznat dům dětí a mládeže, komunitní centrum nebo jiné instituce, jež jim mohou nabídnout další podporu a rozvoj.
Jak může nástroj pomoci při podpoře vzdělávání romských dětí (v rámci etnicky citlivého přístupu)?
Víkendové a prázdninové aktivity mohou romským dětem nabídnout prostor, kde se cítí vítaně, bezpečně a kde mohou rozvíjet své zájmy a schopnosti v prostředí, které respektuje jejich zkušenosti a kulturní kontext. Pokud jsou aktivity navržené citlivě, mohou posilovat sebevědomí dětí, jejich vztah ke škole i motivaci k učení. Důležité je, aby nevycházely z deficitního pohledu, ale stavěly na silných stránkách dětí a jejich rodin.
Společné zážitky mimo školu mohou pomoci budovat respektující vztahy mezi romskými a neromskými dětmi, zvlášť pokud se aktivity otevírají všem a podporují spolupráci. Romská perspektiva může být obohacující pro všechny děti – například pokud se společně účastní aktivit vycházejících z romské kultury, navštíví místa jako Muzeum romské kultury nebo se zapojí do komunitních projektů, které romskou zkušenost přibližují. Takové zážitky podporují vzájemné poznávání, respekt a otevřenost vůči různým životním příběhům.
Pokud se na aktivitách podílejí pracovníci školy, mohou děti poznat v jiném než školním kontextu, navázat s nimi důvěrnější vztah a lépe reagovat na jejich potřeby ve výuce. Propojení s komunitními organizacemi nebo institucemi, které mají důvěru romských rodin, může zároveň usnadnit zapojení rodičů a posílit spolupráci mezi školou a komunitou.
Jak může nástroj pomoci při podpoře vzdělávání dětí s různorodým etnickým a jazykovým zázemím a/nebo zkušeností s migrací?
Smysluplné využití volného času je samo o sobě důležité pro každého člověka. Nabídka volnočasových aktivit žákům a žákyním s různorodým etnickým a jazykovým zázemím či s migrační zkušeností je podstatná ještě z dalších důvodů. Zpočátku nejdůležitějším přínosem je podpora jejich začleňování do kolektivu mezi vrstevníky. Při správném výběru a zacílení aktivity či tábora rozvíjí vícejazyčné dítě svůj osobnostní potenciál. Neformální komunikace s vrstevníky, jejichž rodným jazykem je čeština, přispívá k mnohonásobně rychlejšímu osvojení češtiny, než k jakému dochází při formálním vzdělávání ve školním prostředí. Zkušenosti těch, kteří v ČR již dlouhodobě pobývají, ukazují, že nejvíc se rozmluvili právě na táboře nebo při pravidelné účasti na aktivitách neformálního vzdělávání. Všem účastníkům mohou mnohé z těchto aktivit (například návštěvy komunitních center, etnografických muzeí, ale zároveň uměleckých galerií, kde vystavují zahraniční umělci) otevírat témata identity a kulturní různorodosti, a přispívat tak k přirozenému dialogu mezi příslušníky různých kultur.
Na co si dát pozor při implementaci?
Aby víkendové a prázdninové aktivity skutečně přispívaly ke vzdělávání všech dětí, je důležité zajistit jejich dostupnost – finanční, organizační i vztahovou. Pokud se aktivity stanou výsadou jen některých dětí, mohou naopak prohlubovat nerovnosti. Rizikem je také to, že se aktivity budou vnímat jako náhrada za školu, která pomůže dětem dohnat učivo, místo aby ji doplňovaly a rozšiřovaly.
Je třeba dávat pozor na to, aby aktivity nebyly navrhovány bez znalosti místního kontextu a potřeb dětí. Pokud se nebudou opírat o vztahy s komunitou, školou a dalšími aktéry, mohou působit izolovaně a mít jen krátkodobý dopad. Důležité je také citlivě pracovat s kulturní různorodostí – například při zapojování romských dětí nebo dětí s různorodým etnickým a jazykovým zázemím či migrační zkušeností – a vyhýbat se stereotypům nebo nechtěnému stigmatizování.
Rizikem může být i přetížení pedagogických pracovníků a pracovnic, pokud se od nich očekává zapojení bez odpovídající podpory. Naopak dobře nastavená spolupráce mezi školou, komunitními organizacemi a dalšími institucemi může přinést dlouhodobý přínos nejen dětem, ale i celému školnímu prostředí.
Kde hledat inspiraci?
Tyto aktivity jsou často realizovány přímo školami, školskými zařízeními či NNO (například nízkoprahové kluby), které se zaměřují na práci s romskými dětmi a žáky či žákyněmi z rodin se sociálním znevýhodněním.
Výčet organizací věnujících se volnočasovým aktivitám podporujícím (nejen) vícejazyčné děti a další užitečné odkazy v této oblasti nabízí v různých jazykových variantách web Do školy společně.
Podklady pro lektory či lektorky, které pomohou s obsahovou náplní konkrétních aktivit, jsou k dispozici na stránkách Volnočasové aktivity – tipy: Ledolamky a Dobrodružné výpravy po Praze a Metodické listy k tvořivým dílnám a podpoře čtenářství.
Výzkumná verifikace
Výzkumně prokázaný efekt programů přes letní prázdniny, který trval alespoň 5 týdnů a žáci a žákyně mohli přijít na různý počet dnů, měl pozitivní efekt na matematické i jazykové kompetence.
Letní tábory mají dle metaanalýzy mírně pozitivní efekt na duševní zdraví znevýhodněných žáků a žákyň.
Studie o speciálním letním programu pro děti z nízkopříjmových rodin, který má pozitivní vliv na absence či výsledky.