Obecný popis intervence
Spolupráce mezi mateřskou a základní školou může významně usnadnit dětem nástup do 1. třídy a pomoci jim zvládnout přechod do nového prostředí. Pokud obě školy sdílejí informace, slaďují očekávání a aktivně komunikují s rodinami, mohou lépe navazovat na dosavadní zkušenosti dětí a předcházet adaptačním obtížím.
Podpora přechodu může mít různé formy – společné aktivity dětí z MŠ a ZŠ, návštěvy budoucí školy, zapojení učitelů a učitelek do vzájemné výměny zkušeností nebo přenos důležitých informací o potřebách konkrétního dítěte. Důležité je, aby šlo o systematickou spolupráci, ne pouze jednorázové akce před zápisem. Dobře nastavený přechod posiluje důvěru dětí i rodičů ve školu, pomáhá budovat vztah k učení a může výrazně snížit riziko školního neúspěchu.
Jak může nástroj pomoci při kompenzaci projevů sociálního znevýhodnění ve vzdělávání?
Děti se sociálním znevýhodněním mohou mít při nástupu do základní školy odlišné zkušenosti, zvyklosti a jazykové vybavení než jejich vrstevníci, což může vést k tomu, že jsou hned od počátku vnímány jako méně připravené. Pokud školy přechod mezi stupni řeší společně, mají větší šanci jejich potřebám porozumět a přistupovat k nim citlivě.
Spolupráce s mateřskou školou umožňuje základní škole navázat na silné stránky dítěte, vyhnout se unáhleným závěrům a lépe připravit prostředí tak, aby bylo vstřícné pro všechny. Důležitou roli hraje i komunikace s rodinou – pokud je přechod plánovaný a otevřený, mohou se rodiče snáze zapojit, pochopit, co škola od dětí očekává, a necítit se v nové situaci znejistěni.
Jak může nástroj pomoci při podpoře vzdělávání romských dětí (v rámci etnicky citlivého přístupu)?
Pro některé romské děti a jejich rodiny může být nástup do 1. třídy spojený s větším napětím – a to nejen kvůli změně prostředí, ale i kvůli obavám z neporozumění, předsudků nebo kulturní vzdálenosti mezi školou a rodinou. Pokud se základní škola zajímá o zkušenosti dětí z mateřské školy a buduje vztah s rodinou ještě před začátkem školní docházky, může tím výrazně přispět k vytvoření bezpečného a důvěryhodného prostředí.
Přirozené, lidské setkání před nástupem do školy – v prostředí, které dítě zná a kde se cítí dobře – může pomoci překonat nejistotu a posílit pozitivní vztah ke škole jako takové. Dobře nastavená spolupráce mezi MŠ a ZŠ zároveň zvyšuje šanci, že děti nastoupí do běžné základní školy ve svém spádovém obvodu, a bude tak podpořeno jejich právo na kvalitní vzdělání.
Jak může nástroj pomoci při podpoře vzdělávání dětí s různorodým etnickým a jazykovým zázemím a/nebo zkušeností s migrací?
Spolupráce mezi mateřskou a základní školou pomáhá vícejazyčnému dítěti zvládnout přechod do nového prostředí s větší jistotou. Sdílení informací o jeho jazykových potřebách a pokrocích umožňuje učitelům a učitelkám lépe reagovat na individuální tempo osvojování češtiny. Společné aktivity a seznámení s novým prostředím posilují důvěru, snižují obavy a podporují úspěšný start školní docházky.
Na co si dát pozor při implementaci?
Informace, které si při přechodu dítěte sdělují mateřská a základní škola, mohou být velmi citlivé. Pokud chybí jasná pravidla pro jejich sdílení, může dojít k narušení důvěry rodiny ke škole nebo k tomu, že se s informacemi naloží způsobem, který dítě znevýhodní, místo toho, aby mu pomohl. Důležité je vždy vycházet z toho, co dítě skutečně potřebuje – ne z předpokladů nebo nálepek.
V případě, kdy jsou mateřská a základní škola součástí jedné organizace, je klíčové, aby spolupráce mezi vyučujícími obou stupňů nebyla nahodilá, ale jasně ukotvená v náplni jejich práce a každodenní praxi.
Pokud jsou mateřská a základní škola samostatnými subjekty, může být efektivní spolupráce obtížnější – je proto důležité, aby se do ní aktivně zapojilo vedení škol a vznikala podpora i na úrovni místního vzdělávacího systému.
Základním předpokladem bezpečného přechodu z MŠ na ZŠ je důvěra – a ta nevzniká automaticky. Potřebuje čas, konkrétní vztahy a respekt ke zkušenostem všech zúčastněných. Rizikem je také nejednotná nebo nesrozumitelná komunikace se zákonnými zástupci, která může rodiče znejistit nebo posílit jejich nedůvěru vůči škole.
V kontextu desegregace může právě důvěra sehrát klíčovou roli – pomáhá překonávat obavy, podporuje rodiče v rozhodnutí zapsat dítě do spádové školy a snižuje riziko segregace. Spolupráce mateřské a základní školy může být tím klíčovým faktorem, který posílí zapojení a zmocnění rodičů a pomůže posunout se od praxe pasivního informování nebo přesvědčování. Tam, kde je to vhodné, otevírá také prostor pro zapojení sociálních služeb, komunitních aktérů a neziskových organizací.
Kde hledat inspiraci?
Příklad funkční spolupráce mezi mateřskou a základní školou nabízí obec Obrnice, kde školy dlouhodobě rozvíjejí společný systém podpory dětí při přechodu do 1. třídy. Kromě pravidelné komunikace a plánování aktivit využívají také přechodové rituály a další společné akce, které dětem usnadňují adaptaci.
Za pozornost stojí také využití jazykové diagnostiky pro děti v MŠ a nečtenáře, která pomáhá sledovat úroveň češtiny u vícejazyčných dětí. Opakované použití během roku (například po adaptaci a před nástupem do ZŠ) umožňuje zmapovat jazykový pokrok a předat podklady pro navazující podporu dítěte v 1. ročníku ZŠ.
Výzkumná verifikace
Portugalská studie ukazuje. že kooperace mezi aktéry (7 aktérů), zejména pak předávání informací, výrazně pomáhá zvyšovat četnost školní docházky a je pozitivně vnímána všemi aktéry.
Report z irského programu zaměřeného na usnadnění přechodu z MŠ do ZŠ dále zmiňuje kooperaci učitelů a učitelek jako klíčové opatření, dále například návštěvy škol či komunikaci s rodiči.