logo

Webinář: Pedagogická podpora žáků s vývojovou dysfázií na základní škole - Podpora při výuce cizích jazyků - 2. díl

Mgr. Miroslav Vosmik
05.12.2024
Učitel/učitelka
Školní poradenský pracovník/ce
Asistent/ka pedagoga
Díl II. Podpora při výuce cizích jazyků - Národní pedagogický institut představuje druhý díl webináře zaměřeného na podporu vzdělávání žactva s vývojovou dysfázií na základní škole.

V základních školách narůstá počet žáků s narušenou komunikační schopností, zvláště s vývojovou dysfázií. Požadavky na vyučující a jejich dovednosti pro práci v heterogenních kolektivech se tak zvyšují a připravenost pedagogů ke vzdělávání žáků s vývojovou dysfázií vyžaduje podrobnou metodickou podporu. Tu nabízí ucelený vzdělávací program, třídílný webinář, který pokryje nejdůležitější vzdělávací oblasti v průběhu celé školní docházky. 

K jeho tvorbě byla oslovena logopedka PaedDr. Blanka Housarová, Ph.D., odbornice na tuto problematiku, která je s těmito žáky v každodenním kontaktu a která zároveň vytváří doporučení školského poradenského zařízení pro školy. Téma vyžaduje nejen odbornou erudici, ale též podrobnou znalost školního prostředí i samotné výuky. Vzdělávací program je postaven na představení vývojové dysfázie dle nejnovějších odborných poznatků a vysvětlení dopadů této diagnózy do vzdělávání žáků. Snaží se pojmout všechny oblasti vzdělávání, a to na I. i II. stupni základní školy, se zaměřením na výuku čtení a jazykového vzdělávání, matematiku i výuku cizích jazyků.

Video II. díl

V části zaměřené na výuku cizího jazyka (uváděno na příkladu anglického jazyka) se autorka obsahu programu PaedDr. Blanka Housarová, Ph.D., spolu s učitelkou anglického jazyka Bc. Barborou Tománkovou, věnuje problematice vývojové dysfázie při výuce cizích jazyků.


Struktura webináře 

Díl II. Podpora při výuce cizích jazyků


0:00:00 Zopakování charakteristiky diagnózy vývojové dysfázie a jejích typů, popis obrazu žáků s vývojovou dysfázií, symptomy, projevy a dopady vývojové dysfázie při výuce cizích jazyků. 

0:11:23 Faktory ovlivňující výběr cizího jazyka, význam individuálního vzdělávacího plánu pro cizí jazyk. 

0:18:46 Popis obtíží při zvládání zvukové stránky cizího jazyka. 

0:23:05 Popis obtíží při zvládání slovní zásoby cizího jazyka. 

0:27:44 Popis obtíží při zvládání gramatiky cizího jazyka. 

0:30:08 Jak předcházet chybám, způsoby ověřování porozumění a specifika nápovědy. 

0:36:28 Specifické problémy výuky čtení a způsoby podpory čtení v cizím jazyce. 

0:41:38 Specifické problémy poslechu a způsoby podpory při rozvoji poslechových dovedností. 

0:46:17 Specifické problémy při výuce psaní a potřeba tolerance fonetického zápisu. 

0:53:32 Popis způsobů podpory jazykových dovedností (od doporučení, jak vést slovníčky, přes využívání obrázkových slovníků až po pravidla pro efektivní osvojování gramatiky) tak, aby byla zajištěna funkční komunikace.  

1:11:38 Paměť a její trénování jako podmínka úspěšného osvojování gramatiky cizího jazyka. 

1:14:47 Způsoby podpory srozumitelnosti mluveného projevu a celkově komunikačních dovedností. 

1:18:32 Efektivní způsoby hodnocení a ověřování znalostí na podporu pravidelnosti a motivace. Stanovování reálných cílů a reálné hodnocení a sebehodnocení. 

1:23:30 Shrnutí celého webináře.


Výběr nejpodstatnějších zásad

  • Při výuce cizího jazyka u žáků a žákyň s vývojovou dysfázií neplatí (stejně jako u poruch autistického spektra a specifických poruch učení), že čím pestřejší a různorodější metody výuky budou každou hodinu využity, tím lépe ho budou zvládat (pravidlo méně znamená více). Daleko důležitější je zavést systém a určité jednoduché postupy výuky ponechávat v každé hodině (princip stereotypu).  
  • Využívat sekvenční postup, tedy postup po malých krocích od učiva, které žák nebo žákyně zvládá, k náročnějšímu.
  • Kumulativní princip využívat pro spojování nového učiva, nových prvků s učivem osvojeným, zařazování nových poznatků do stávajících struktur.
  • Postupovat po malých krocích a využívat metodu zpevňování, tedy poskytnout dostatek času na upevňování (řády měsíců), mnohonásobné opakování (především slovní zásoby, gramatiky).
  • Uplatňovat metodu podpory a doprovázení (dopomoc v orientaci pravidel, podpora v ochotě zkoušet konverzaci, upřednostňovat pragmatické hledisko, podpora prvního kroku).
  • Učivo je vhodné podávat v logicky a tematicky seřazených celcích, využívat říkanky, písničky, schémata, myšlenkové mapy (princip strukturování).


TIP

Příručka první pomoci pro práci s dětmi s NKS (narušenou komunikační schopností), kapitola Vývojová dysfázie (str. 18–22)

https://poradenstvi.npi.cz/files/metodika-nks.pdf

Video: Pomůcky pro výuku angličtiny u žáků s dyslexií

https://zapojmevsechny.cz/clanek/552-video-pomucky-pro-vyuku-anglictiny-u-zaku-s-dyslexii

Odkazy na další díly:

Díl I. Podpora výuky čtení

Díl III. Podpora při výuce matematiky




 


Mohlo by Vás zajímat

Vhodně nastavená podpora žáků se speciálními vzdělávacími potřebami se promítá i do celkové kultury školy

„Efektivní podpora žáků a žákyň se speciálními vzdělávacími potřebami nemůže stát na jednotlivci, ale vyžaduje koordinovaný přístup,“ říká Monika Kadrnožková z Národního pedagogického institutu.

Digitální technologie jako podpora rozvoje jazykové komunikace u žáků s mentálním postižením, díl I.

Tento článek je součástí tematického seriálu zaměřeného na využití digitálních technologií při podpoře vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. Jednotlivé články se postupně věnují možnostem rozvoje digitálních kompetencí a komunikace u různých skupin znevýhodněných žáků, konkrétně u žáků s mentálním postižením, zrakovým postižením, poruchou autistického spektra, specifickými poruchami učení a tělesným postižením. Cílem seriálu je představit příklady vhodných digitálních nástrojů i praktických doporučení využitelných ve školní praxi.

Jak AAK pomáhá dětem ve školním prostředí očima speciální pedagožky – 2. díl

Druhá část rozhovoru se speciální pedagožkou Markétou Várošovou se zaměřuje na praktické využití alternativní a augmentativní komunikace ve školním prostředí. Text přibližuje zkušenosti se zaváděním této metody do škol a speciálně pedagogických center a poukazuje na význam mezioborové spolupráce při podpoře komunikace dětí s poruchou autistického spektra. Současně se věnuje potřebám vyučujících při práci s komunikačními pomůckami a významu jednotného přístupu napříč prostředími.

Zobrazit další články