V základních školách narůstá počet žáků s narušenou komunikační schopností, zvláště s vývojovou dysfázií. Požadavky na vyučující a jejich dovednosti pro práci v heterogenních kolektivech se tak zvyšují a připravenost pedagogů ke vzdělávání žáků s vývojovou dysfázií vyžaduje podrobnou metodickou podporu. Tu nabízí ucelený vzdělávací program, třídílný webinář, který pokryje nejdůležitější vzdělávací oblasti v průběhu celé školní docházky.
K jeho tvorbě byla oslovena logopedka PaedDr. Blanka Housarová, Ph.D., odbornice na tuto problematiku, která je s těmito žáky v každodenním kontaktu a která zároveň vytváří doporučení školského poradenského zařízení pro školy. Téma vyžaduje nejen odbornou erudici, ale též podrobnou znalost školního prostředí i samotné výuky. Vzdělávací program je postaven na představení vývojové dysfázie dle nejnovějších odborných poznatků a vysvětlení dopadů této diagnózy do vzdělávání žáků. Snaží se pojmout všechny oblasti vzdělávání, a to na I. i II. stupni základní školy, se zaměřením na výuku čtení a jazykového vzdělávání, matematiku i výuku cizích jazyků.
Video III. díl
V části zaměřené na výuku matematiky se autorka obsahu programu PaedDr. Blanka Housarová, Ph.D., spolu s učitelkou matematiky Mgr. Annou Kašíkovou, věnuje problematice dopadů vývojové dysfázie do výuky matematiky a především tomu, jak lze žáky a žákyně s touto diagnózou podpořit.
Struktura webináře
Díl III. Podpora při výuce matematiky
0:00:00 Souvislosti rozvoje řečových dovedností s myšlením a matematikou.
0:04:17 Dynamika vývoje žáků s vývojovou dysfázií v průběhu I. i II. stupně základní školy.
0:14:24 Matematické schopnosti, jejich dělení a nutnost posilování paměti.
0:18:50 Oblasti oslabení v matematice. S čím vstupují žáci s vývojovou dysfázií do vzdělávání a co musí „dohánět“.
0:28:05 Vztahy mezi prvním a druhým stupněm, vztahy mezi jednotlivými matematickými schopnostmi a dopomoc s vytvářením matematických představ.
0:39:09 Pravidla pedagogické komunikace, používání matematických pojmů a význam zpětné korekční vazby.
0:50:39 Shrnutí obecných přístupů pro pedagogy, zvláště nastavování reálných cílů, srozumitelných pravidel pro žáky i jejich rodiče a budování pozitivního vztahu k matematice.
0:55:19 Slovní úlohy jako most mezi matematikou a běžným životem.
1:04:16 Vhodné strategie pro podporu řešení slovních úloh.
1:14:47 Náměty pro vedení sešitů a zápisů v nich.
1:20:35 Jak v matematice zvládnout přechod na 2. stupeň.
1:25:39 Hodnocení a nácvik sebehodnocení žáků.
1:33:00 Kroky vedoucí k cíli – co největší samostatnosti žáků.
Výběr nejpodstatnějších zásad
TIP
Příručka první pomoci pro práci s dětmi s NKS (narušenou komunikační schopností), kapitola Vývojová dysfázie (str. 18–22)
https://poradenstvi.npi.cz/files/metodika-nks.pdf
Odkazy na další díly:
Díl II. Podpora při výuce cizích jazyků
Tento článek je součástí tematického seriálu zaměřeného na využití digitálních technologií při podpoře vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. Jednotlivé články se postupně věnují možnostem rozvoje digitálních kompetencí a komunikace u různých skupin znevýhodněných žáků, konkrétně u žáků s mentálním postižením, zrakovým postižením, poruchou autistického spektra, specifickými poruchami učení a tělesným postižením. Cílem seriálu je představit příklady vhodných digitálních nástrojů i praktických doporučení využitelných ve školní praxi.
Druhá část rozhovoru se speciální pedagožkou Markétou Várošovou se zaměřuje na praktické využití alternativní a augmentativní komunikace ve školním prostředí. Text přibližuje zkušenosti se zaváděním této metody do škol a speciálně pedagogických center a poukazuje na význam mezioborové spolupráce při podpoře komunikace dětí s poruchou autistického spektra. Současně se věnuje potřebám vyučujících při práci s komunikačními pomůckami a významu jednotného přístupu napříč prostředími.
Speciální pedagožka Mgr. Markéta Várošová v první části rozhovoru popisuje, jak prostřednictvím alternativní a augmentativní komunikace systematicky podporuje děti s poruchou autistického spektra v rozvoji porozumění, funkční komunikace, samostatnosti a schopnosti vyjadřovat vlastní potřeby. Text se dále zaměřuje na kritéria výběru vhodného komunikačního systému a zdůrazňuje význam mezioborové spolupráce a aktivního zapojení rodiny do komunikační intervence.