Spolupráce učitele a asistenta pedagoga: Jaká mít očekávání a pravidla?

Zdroj: Autorský tým APIV B

Podle výzkumu Lindy Darling-Hammondové a Nikole Richardsonové [2] asistentům a učitelům v jejich práci výrazně napomáhá vzájemná kooperace týkající se přípravy, výuky i její evaluace. Jde o různé formy kolegiální podpory, jejímž smyslem je používání takových postupů ve výuce, které budou mít co nejlepší dopad na prospěch i vzdělávání každého jednotlivého žáka.

Co je nutné pro efektivní spolupráci?

Ze zkušeností asistentů pedagoga vyplývá, že pro úspěšnou spolupráci s učitelem, která povede k maximální pomoci svěřenému žákovi, je nutné:

• na samotném počátku společně nastavit jasná a přesně definovaná pravidla, se kterými budou oba souhlasit,  
• tato pravidla důsledně dodržovat.

Pedagog zodpovídá za výuku a jeho povinností je ji naplánovat. Hana jako nová asistentka pedagoga mu má pomoci a učitel s ní musí spolupracovat. Je potřeba, aby se již od počátku naladili jeden na druhého.

Pokusili jsme se shrnout nejdůležitější podmínky k dobře fungující spolupráci do následujících bodů:

Anketa mezi učiteli: Co očekáváte od asistentů pedagoga?

Pro ilustraci předkládáme přepis z ankety mezi učiteli, kteří mají osobní zkušenost se spoluprací s asistentem pedagoga. Otázky zněly: Podle jakých kritérií byste si vybrali ideálního asistenta pedagoga? Jak funguje spolupráce?

Odpovědi:

• V první řadě bychom si měli „sednout“ lidsky. Měli bychom si vzájemně vyhovovat. Asistent pedagoga by měl mít zájem o svoji práci, být aktivní, neměl by se ostýchat se zeptat, pokud něčemu nerozumí nebo má jiný náhled na věc. 

• Jde o celkové souznění osobností – to je ideál ☺. Asistent pedagoga by měl být sympatický, inteligentní, vstřícný, přizpůsobivý, ale jen do jisté míry – preferuji i vlastní názor a jiný vhled. 

• Většinou se spolu domlouváme o přestávce před hodinou, když najdeme společný volný čas, snažíme se sejít i na krátkou dobu po vyučování. Zde většinou reflektujeme to, co se stalo, a domlouváme se na tom, co dalšího udělat, jak žákům pomoci.

• Na konci týdne si společně sedneme a řekneme si, co budeme v následujícím týdnu dělat, jaké učivo probírat, jaké pomůcky, pracovní materiály budeme potřebovat jak pro celou třídu, tak pro individuální žáky. Radíme se o taktice, kterou budeme v hodinách uplatňovat, co kdo udělá, případně jak. Na konci každého dne společně vyhodnocujeme, co se ten den stalo, a v případě potřeby plán upravíme. Asistent se účastní třídních schůzek a pohovorů s rodiči.

Další otázka zněla: Jaké by měl mít asistent vlastnosti a dovednosti? Co od něj očekáváte?

Odpovědi: 

• Měl by mít kladný vztah k dětem, které pocházejí z málo podnětného nebo znevýhodněného prostředí. Také by měl mít znalosti z oblasti poruch učení a chování. Zálež na tomí, k jakému žákovi přichází.

• Měl by být tolerantní, umět rychle reagovat. Také by měl mít schopnost se učit a naslouchat. Měl by se orientovat v problematice postavení dítěte ze sociálně znevýhodněného prostředí a měl by umět soucítit s těmito žáky. Měl by mít u žáků autoritu. 

• Být nápomocný svěřenému žákovi, nedělat však věci za něj. Pomáhat připravovat materiály, pracovní listy, pomůcky pro svěřeného žáka, ale také v případě potřeby i pro ostatní žáky. Pomoc slabším a potřebným žákům. Měl by umět rozlišit, co žák zvládne a co nikoli. Spoluvytvářet přátelské klima ve třídě. Komunikovat s rodiči, aby byl schopný se s nimi domluvit o potřebách. Doprovázet na akce mimo školu. Přinášet nové nápady do výuky.

• Připravovat pracovní listy, úkoly. Pomoc žákovi při komunikaci s učiteli a spolužáky, při vzniklých obtížích mu pomoci např. v přizpůsobení se novým okolnostem, navázání komunikace, dodržování pravidel, plnění povinností. 

• Zlepšit podmínky pro učení tím, že bude ve třídě více klidu a učitelka se nebude zdržovat řešením rušivého chování. 

• Zlepšit podmínky pro učení tím, že bude individuálně pracovat se žákem se specifickým problémem nebo s menší skupinou, která bude mít „svého učitele“, jenž se s nimi po určitou dobu bude zabývat něčím, co by ostatní brzdilo. 

• Zlepšit podmínky pro učení tím, že asistent pozoruje a přiskakuje tam, kde je potřeba pomoct (nepochopená instrukce, bezradnost, nebo naopak „hotovo a nuda“).

Jaký by měl mít podle tázaných učitelů asistent pedagoga vztah k rodičům?

Odpovědi:

• Měl by být oporou pro svěřeného žáka, pomáhat mu, podle potřeby by mu měl umět poradit. Měl by uplatňovat individuální přístup k jednotlivým žákům. Také by měl být schopen navázat nejlépe partnerský vztah nejen se žákem, ale i jeho rodiči. 

Zdroje:

[1] KARGEROVÁ, J., STARÁ, J. (2015). Metodika práce asistenta pedagoga při aplikaci podpůrných opatření u žáků z důvodu sociálního znevýhodnění: druhý stupeň ZŠ. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, s. 21–34.

[2] DARLING-HAMMOND, L., RICHARDSON, N. (2009) Teacher Learning: What Matters. Educational Leadership, s. 47–53.