Zdroj: Canva
Specifické poruchy učení (SPU) zahrnují široké spektrum obtíží znesnadňujících cca 5 -10 % lidí se naučit dobře číst, psát nebo počítat běžnými postupy. Ovlivňují průběh jejich vzdělávání a učení. Jedná se o funkční poruchy, neboť při nich dochází k narušení funkce CNS. Jde o vrozenou, celoživotní dispozici neurobiologického původu. Někdy se vyskytují v kombinaci se specifickými poruchami chování (SPCH).
Mezi základní typy SPU patří dyslexie – porucha čtení a porozumění čtenému textu, dysortografie – porucha pravopisu, dysgrafie – porucha vzhledu písma a dyskalkulie – porucha matematických schopností. Obtíže způsobuje i dyspraxie – schopnost osvojovat si a plánovitě vykonávat volné pohyby a složité úkony [1]. Poruchy se mohou vyskytovat samostatně či v kombinaci, ale za dominantní problém považujeme dyslexii. Obtíže ve čtení bývají nejčastějším zdrojem školního selhání, úzce souvisí i s psaním. Dobří čtenáři bývají méně ohroženi předčasným odchodem ze vzdělávání [2] [3] [4].
Lidé s SPU mívají nejčastěji průměrný až nadprůměrný intelekt. Setkáváme se u nich i s tzv. dvojí výjimečností, tj. s kombinací SPU s nadáním v jiné oblasti. Přítomnost SPU však s výší intelektu zcela nesouvisí, od nepřesného tzv. diskrepančního kritéria se postupně upouští. Siegel (1989) upozorňuje, že souvislost mezi průměrným intelektem a dobrou dovedností číst není pravdivá. Obtíže s použitím jazyka, nižší slovní zásobou a pamětí snižují skór v běžně užívaných IQ testech a mohou na SPU upozornit [5].
O osobách s SPU by mělo být vždy hovořeno jako o lidech se specifickou poruchou učení. SPU jsou jejich pouhou sekundární charakteristikou. Mají silné a slabé stránky jako většina populace. Uplatňují se v rozmanitých vědních i prakticky orientovaných oborech. Při vzdělávání jsou jejich individuální potřeby rozličné v závislosti na intenzitě obtíží, které odhalí diagnostika ve školském poradenském zařízení (PPP/SPC). Vhodně nastavená podpůrná opatření, pokud efektivně kompenzují konkrétní primární oslabení, při výuce pomohou. Měňme tedy způsob předávání informací, ale nikoliv jejich obsah [6] [7].
Zdroje
[1] Jucovičová, D., & Žáčková, H. (2009). Dysgrafie. Praha: D + H.
[2] Bartoňová, M. (2018). Specifické poruchy učení: text k distančnímu vzdělávání. Brno: Paido.
[3] Jošt, J. (2011). Čtení a dyslexie. Praha: Grada.
[4] Turner, M., & Rack, J. (2004). The Study of Dyslexia. New York: Kluwer Academic.
Siegel, L. S. (1989). IQ is Irrelevant to the Definition of Learning Disabilities. Journal of Learning Disabilities, 22(8), 469–478. https://doi.org/10.1177/002221948902200803.
[5] Michalová, Z. (2016). Specifické poruchy učení. Havlíčkův Brod: Tobiáš.
[6] Brožová, D. (2010). Poradenská podpora a možnosti edukace žáků s poruchami učení v širším smyslu. Brno: Masarykova univerzita.
[7] Miller, D. (2002). Reading with Meaning, Kanada: Pembroke Publishers.
Pokud vás téma vzdělávání žáků se specifickými poruchami učení (SPU) zajímá a chtěli byste se dozvědět ještě více, můžete si na základě několika tipů v poslední části seriálu o specifikách práce rozšířit své odborné znalosti. Vypsané zdroje jsou vnímány jako základní k probranému tématu – nejsou limitem pro vaše další samostudium.
Ve čtvrté části seriálu o podpoře žáků se specifickými poruchami učení (SPU) se posouváme od vztahů vrstevnických a od vlivu učitele na ně k rovině týmové spolupráce všech v žákově okolí. Výhody propojení aktérů, kteří mají zájem na žákově prospěchu, jsou značné. Pokuste se o ně s naší pomocí i vy!
Ve třetí části pětidílného seriálu se podrobněji seznámíte s jedinečnou podobou školní práce s žáky se specifickými poruchami učení (SPU), kam spadá i zohlednění vlivu sociálních podmínek na edukační proces této skupiny žáků se SVP. Nabízíme vám souvislosti mezi funkčními vztahy v třídním kolektivu a prospěchem žáka se SPU. Úspěch žáků v rámci kolektivu máte ve svých rukou i vy.