Specifika začleňování žáků s poruchou autistického spektra
Specifika začleňování žáků s PAS
Vzdělávání a fungování žáků s PAS ve školním prostředí je pro ně velmi náročné a souvisí s mírou symptomatiky PAS, komorbiditami a s dalšími poruchami a onemocněními. Čím těžší je míra tohoto handicapu, tím výraznější jsou dopady do vzdělávání. Ty se prohlubují ve chvíli, kdy se pedagog snaží žáka normalizovat a přizpůsobit ho standardním požadavkům školního prostředí. Žáci s PAS v takovém případě zažívají stres, který je spojen s nároky pedagogů, s potřebou naplnit jejich požadavky, s nutností podřídit se různým situacím. To vede k obavám ze selhání a neúspěchu nejen při vzdělávání, ale také při zvládání sociálních situací, jimž často žáci s PAS nerozumí. Předpokladem úspěšného začlenění žáka s PAS do školního prostředí je jeho přijetí se všemi přednostmi i nedostatky. Toto přijetí nelze zaměňovat za omlouvání nevhodného chování vůči vrstevníkům i dospělým, neznamená to ani, že je možné rezignovat na úspěšné vzdělávání a objektivní hodnocení výsledků. Cestou k úspěšnému vzdělávání žáka s PAS je vytváření vhodných podmínek pro jeho úspěšné fungování, zvládání školního prostředí po stránce sociální i organizační a v neposlední řadě i vlastního učení [1].
Prostřednictvím nastavených a realizovaných podpůrných opaření jsou vytvářena preventivní opatření vedoucí k úspěšnému vzdělávání a současně k eliminaci případného nepřiměřeného chování, ke kterému v průběhu vzdělávacího procesu a při interakci s vrstevníky může dojít [2].
Náročnost začlenění žáka s PAS do vrstevnické skupiny souvisí s nižší úrovní sociálních dovedností (např. nezvládne je použít přiměřeně v různých situacích, zejména pak zátěžových, objevují se potíže s vyhodnocením a následně s přiměřeným reagováním na sociální situace), komunikace (funkčnost komunikace je nedostatečná, žák je frustrován, protože si nedokáže vykomunikovat se svým okolím vše potřebné, a naplnit tak své potřeby a přání) a adaptability (přizpůsobit se potřebám kolektivu, reagovat na jeho požadavky, měnit činnosti). Při kontaktu s vrstevníky se mohou projevit potíže v oblasti myšlení a vnímání, kdy žáci s PAS mohou být přecitlivělí, nebo naopak méně citliví vůči některým podnětům, jinak vnímat a zpracovávat informace. To může vést k uplatňování specifických vzorců chování, působících na okolí zvláštně, až nepřiměřeně.
Z podstaty závažných deficitů, které jsou dány uvedenými diagnózami, může být začlenění žáka s PAS do kolektivu vysoce náročné a ovlivněné osobnostními charakteristikami. U některých žáků se podaří začlenit je, jiní budou součástí kolektivu jen pasivně, některé se nepodaří do kolektivu začlenit vůbec [3].
Velkou roli v celém procesu hraje osobnost pedagogických pracovníků, kteří s uvedenými žáky bezprostředně pracují. Práce s takovými žáky vyžaduje dostatek teoretických znalostí, ale také laskavost, důslednost, jistotu, se kterou na žáky působí. Vytváření pravidel, nastavování mantinelů pro žáky s PAS ve školním prostředí, jejich podpora ve chvílích selhávání, ale také ocenění toho, co zvládnou, v čem jsou dobří, je základem úspěchu [1].
Zdroje
[1] Čadilová, V., & Žampachová, Z. (2020). Metodika práce se žákem
s poruchami autistického spektra. [online]. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci. ISBN 978-80-244-3309-7. [cit. 2023-09-05]. Dostupné z: https://spolecnevzdelavani.u-pol.cz/pdf-portal-vzdelavani/wp-content/uploads/2023/04/PAS_Metodika_overovani_web.pdf
[2] Bittmannová, L., Bittmann, J., & Čáp, D. (2016). Prevence a účinné řešení šikany: u žáků a studentů s Aspergerovým syndromem a vysoce funkčním autismem. Praha: Pasparta.
[3] Dubin, N. (2009). Šikana dětí s PAS. Praha: Portál.
V mnoha heterogenních třídách základní školy jsou vzděláváni žáci se speciálními vzdělávacími potřebami (SVP), kteří mají nárok na poskytování podpůrných opatření při svém vzdělávání. Žáky se SVP lze pro přesnější popis specifik jejich vzdělávacích potřeb řadit do skupin, které jsou charakteristické složením a podobou potřebných podpůrných opatření ze strany školy. V tomto pětidílném seriálu si popíšeme, jak zohledňovat v rámci heterogenní třídy potřeby žáků s poruchou autistického spektra (PAS). V prvním díle popíšeme specifika této skupiny žáků a dozvíte se o osvědčených postupech, které se při vzdělávání žáků s PAS využívají.
V tomto čtyřdílném seriálu si popíšeme, jak zohledňovat v rámci heterogenní třídy potřeby žáků s poruchou autistického spektra (PAS). Ve druhém díle seriálu vás seznámíme s tím, jaká podpůrná opatření pro žáky s PAS školy na základě doporučení školského poradenského zařízení nejčastěji realizují.
V další části pětidílného seriálu nabízíme popis způsobů spolupráce uvnitř týmu aktérů, kteří se podílejí na poskytování podpory žákovi s poruchou autistického spektra (PAS).
Mohlo by Vás zajímat
Další zajímavé odkazy a materiály
V závěrečném díle seriálu naleznete výčet doporučených zdrojů k tématu podpory žáků s poruchou autistického spektra (PAS) při jejich vzdělávání.
Specifika vzdělávání žáků s poruchou autistického spektra
V tomto čtyřdílném seriálu si popíšeme, jak zohledňovat v rámci heterogenní třídy potřeby žáků s poruchou autistického spektra (PAS). Ve druhém díle seriálu vás seznámíme s tím, jaká podpůrná opatření pro žáky s PAS školy na základě doporučení školského poradenského zařízení nejčastěji realizují.
Dopady poruch autistického spektra na vzdělávání žáků
V mnoha heterogenních třídách základní školy jsou vzděláváni žáci se speciálními vzdělávacími potřebami (SVP), kteří mají nárok na poskytování podpůrných opatření při svém vzdělávání. Žáky se SVP lze pro přesnější popis specifik jejich vzdělávacích potřeb řadit do skupin, které jsou charakteristické složením a podobou potřebných podpůrných opatření ze strany školy. V tomto pětidílném seriálu si popíšeme, jak zohledňovat v rámci heterogenní třídy potřeby žáků s poruchou autistického spektra (PAS). V prvním díle popíšeme specifika této skupiny žáků a dozvíte se o osvědčených postupech, které se při vzdělávání žáků s PAS využívají.