Týmová spolupráce při začleňování žáků s poruchou autistického spektra

Týmová spolupráce 

Autistická porucha má přímý dopad do vzdělávání, na školní práci žáka, na jeho volnočasové aktivity i jeho rodinu vždy, ať už jde o závažnou, či mírnou symptomatiku. To je také důvod, proč je vzájemná komunikace mezi rodinou, školou a případně poradenským zařízením tak důležitá. Diskuse o výchově a vzdělávání, o metodách a formách práce při výuce, o rozsahu personální podpory či využívání pomůcek, stejně jako o trávení volného času, relaxaci i přípravě na výuku se dotýká jak školy, tak rodiny.  Ze vzájemné diskuse čerpají všichni a získané informace mohou přispět ke komplexnější podpoře žáka a propojení oblasti vzdělávání s domácím prostředím, případně s poradenskou podporou.  

Pravidelné konzultace se zákonnými zástupci o prospěchu a chování žáka přispívají k jednotnému přístupu a podpoře společných vzdělávacích a výchovných strategií. Jednání pedagogů, rodičů a poradenských pracovníků ŠPZ mají nejen sjednocující význam, ale také význam diagnostický. Pracovník ŠPZ, který je v kontaktu s žákem a jeho zákonnými zástupci, stejně jako se školou, se může stát prostředníkem při jednáních a podporovatelem vzájemné spolupráce. Při jednáních se zákonnými zástupci žáků s PAS je vhodné volit takové komunikační prostředky, které přispějí ke vzájemné důvěře a podpoře, při které pedagogové školy přistupují k jednání s rodinou vždy partnersky, nikoli jako zástupci vzdělávací instituce, která nařizuje, jak má probíhat vzdělávání žáka s PAS.  

Mnoho nedorozumění je ovlivněno nedostatkem informací o vnímání a myšlení žáků s PAS. Pedagogové si často nedokáží představit, s jakými obtížemi se setkává rodina, které vychovává dítě s autistickou poruchou. Autismus, respektive autistická porucha je jednou z nejzávažnějších poruch dětského mentálního vývoje. Pro každého rodiče, který vychovává dítě s touto poruchou, je výchova a vzdělávání velkou výzvou. Zákonní zástupci se často dostávají do obtížných situací a podpora pedagogů jim může pomoci tyto situace řešit. Velmi často nespolupracují jen s jedním pedagogem. Na vzdělávání žáků s PAS se podílí např. asistent pedagoga, další pedagogický pracovník, speciální pedagog nebo psycholog školy. Týmová práce, kde každý z uvedených pracovníků má důležitou a často obtížně zastupitelnou roli, je v tomto případě nezbytná. Může se stát, že škola směřuje komunikaci s rodinou pouze na asistenta pedagoga. Někde naopak pouze na učitele. Tyto modely jsou však nedostatečné. Zákonný zástupce potřebuje komplexní informace. Pravidelná setkání se všemi důležitými pedagogy ve škole mohou přispět k vyjasnění situace a ke zefektivnění spolupráce [1].

Ačkoli nevíme, co je přesnou příčinou, jisté je, že žáků s uvedenou diagnózou rok od roku ve školách přibývá. Stanovení diagnózy může být pro rodinu velmi bolestné, přesto je důležité, aby rodiče začali s dítětem pracovat a vyhledali odbornou pomoc. Tato odborná pomoc pro ně musí být dostupná i ve škole, případně ve ŠPZ.  V možnostech každé základní školy je vytvořit vhodné podmínky pro takového žáka a pomoci mu zvládnout školní docházku i zařazení do kolektivu vrstevníků. Podmínkou je, aby se zákonní zástupci, resp. rodiče stali členy týmu, partnery a pomocníky pedagogů. Je to vždy rodič, který zná své dítě nejlépe a má velké zkušenosti s řešením řady problémů, do kterých se jeho dítě dostává. Může pedagogům předávat informace a být nápomocen při řešení případných konfliktů, pokud nastanou. Důležité pro pedagogy je získání teoretických znalostí o poruchách autistického spektra. Pokud mají tyto vědomosti, mohou mnohem lépe reagovat v případě, že dochází k problémům, lépe chápou potřeby žáků s PAS a dokáží na ně reagovat. To jim pomůže také při uplatňování specifických metod práce, při organizaci výuky, při vytváření podpory zaměřené na zlepšení v oblasti komunikace i sociálního chování. Žáci s PAS potřebují jasná pravidla, návody a empatické vedení, vzory, jak se v určitých situacích chovat. K tomu může velkou měrou pomoci týmová spolupráce, vzájemná komunikace, otevřenost a vstřícnost při jednáních [2].

Zdroje

[1] Čadilová, V., & Žampachová, Z. (2021). Povolání: asistent pedagoga. Praha: Pasparta.

[2] Praško, J. (2003). Obsedantně-kompulzivní porucha a jak se jí bránit: příručka pro klienta a jeho rodinu. Praha: Portál.