Ilustrační foto / FOTO: Freepik
Vzdělávání žáků s LMP je podle příslušné legislativy realizováno v základních školách, v třídách při základní škole zřízených podle paragrafu 16 odst. 9, v základních školách zřízených podle paragrafu 16 odst. 9. Při inkluzivním vzdělávání žáků s LMP je třeba uplatňovat speciálně pedagogické postupy, využívat alternativní přístupy i modifikované metody a formy, podporovat vnitřní motivaci. Při plánování a realizaci vzdělávacího procesu vycházíme z konkrétního zjištění a popisu speciálních vzdělávacích potřeb žáka s LMP. Na základě diagnostiky u žáků s LMP vystupují do popředí aktuální učební předpoklady, které se vztahují k pěti vývojovým oblastem: motorika, vnímání, komunikace, kognice, sociálně-emocionální chování.
V současnosti se výrazně manifestují teorie poukazující na to, že pedagogickými, speciálně pedagogickými a psychologickými intervencemi je možné dosáhnout u žáků s LMP pokroky nejen v oblasti rozumových schopností a intelektu, ale i komunikace, volního jednání, emocionality, adaptačních schopností (využíváme přístupy vrstevnického učení, Instrumentální obohacování Reuvena Feuersteina, přístup Respektovat, být respektován, Zážitkové učení, pozitivní posilování a jiné).
Podpora učení je založená na konceptu – vedení třídy a třídní managment. Základním principem je jasný průběh, jasná struktura vyučování [1].
Kvalitní edukační proces žáků s LMP vychází z mnoha specifik, které popsal Eckhart (2005) a které využíváme:
Tyto přístupy či organizační formy současně podporují vývoj v motorice a vnímání a metakognici, zprostředkování kognitivních a řečových předpokladů učení, eliminují nežádoucí chování. Pedagog se zaměřuje na častější opakování učiva, využívá strategie ke sledování a podpoře soustředění a výkonu žáka, osvojuje si návody k elaboraci (neboli přeformulování) učební látky „do vlastních slov“ a k přeorganizování učební látky např. formou vytváření pomocné osnovy, názorných grafických přehledů, myšlenkových map, které vystihují strukturu učební látky.
Vzhledem k specifikám osobnosti žáka s LMP pedagog častěji poskytuje příklady obecných učebních postupů a dovedností, které žáci nezískávají spontánně sami. Proces vyučování je u žáků s LMP plánován. V případě stagnace nebo regrese při osvojování si vědomostí musíme myslet na dodatečnou pomoc (např. doučování) nebo na změnu našeho metodického konceptu, nabízí se možnost práce s mnemotechnickými pomůckami, které podporují procesy zapamatování či využití informačních a komunikačních technologií. Počítačové učební programy nabízejí přímou zpětnou vazbu a motivaci [3].
Edukační proces žáků s LMP vyžaduje i pravidelné ověřování dosahovaných výsledků učení bezprostřední a systematickou zpětnou vazbou v podobě formativního hodnocení, které podporuje rozvoj kompetence k učení.
Zdroje:
[1] Everston, C. M. (2006). Handbook of Classroom Management. Research, Practice, and Contemporary Issues. Mahwah, US: Lawremce Erlbaum.
[2] Eckhart, M. (2005). Anerkennung und Ablehnung in Schulklassen. Einstellungen und Beziehungen von Schweizer Kindern und Immigrantenkindern. Bern: Haupt Verlag.
[3] Wember, F. B. (2013). Herausforderung Inklusion: Ein präventiv orientiertes Modell schulischen Lernens und vier zentrale Bedingungen inklusiver Unterrichtsentwicklung. Im Zeitschrift für Heilpädagogik. Německo: Dortmund.
V tomto pětidílném seriálu jsou popsána specifika vzdělávání žáků s lehkým mentálním postižením (LMP) tak, aby byla zdrojem informací o možnostech podpory těchto žáků v procesu vzdělávání.
Třetí díl seriálu poskytuje výčet specifických požadavků, které se osvědčují při plánování inkluzivního vzdělávání žáků s LMP. Při začleňování těchto žáků ale platí, že by zpravidla neměli pracovat na úkolech zadaných učitelem sami, potřebují podporu např. učitele, asistenta, spolužáka.
Ve čtvrtém díle seriálu je popsána podoba týmové spolupráce všech aktérů na podpoře žáka s lehkým mentálním postižením (LMP). Pozornost je věnována spolupráci se školním poradenským pracovištěm (ŠPP), tandemové výuce a spolupráci se zákonnými zástupci.
V závěrečném díle seriálu vztahujícího se k popisu specifik vzdělávání žákyní a žáků s LMP poskytujeme k dalšímu využití soubor zdrojů, které lze využít k prohloubení znalostí o tématu.
V tomto pětidílném seriálu jsou popsána specifika vzdělávání žáků s lehkým mentálním postižením (LMP) tak, aby byla zdrojem informací o možnostech podpory těchto žáků v procesu vzdělávání.
Tento text nabízí přehled o evoluci výuky informatiky na základních školách s důrazem na nezbytnost rozvoje digitálních kompetencí učitelů a potřebu jejich adaptace a spolupráce v rámci dynamicky se rozvíjejícího oboru. Zmiňuje různé výukové nástroje a metody, včetně robotických hraček a aktivit mimo počítač, které jsou vhodné pro všechny žáky, včetně těch s mentálním postižením, a zdůrazňuje význam individualizovaného přístupu v jejich vzdělávání.