Případová studie spolupráce venkovské a městské školy v rámci švédského projektu na zlepšení školství

Ilustrační foto. | FOTO: Freepik

Rozdílné školy v jednom projektu: Rodinná škola na venkově a moderní škola ve městě

V rámci projektu „Spoluprací za lepší školy“ zapojil místní školský úřad dvě různé základní školy. První z nich byla menší rodinná škola, která zahrnovala mateřskou školu a základní školu pro první až šestý ročník. Tuto školu navštěvovalo přibližně padesát žáků a žákyň a učili zde čtyři vyučující. Škola se nacházela ve venkovské obci, asi osmdesát kilometrů od krajského města, s přibližně sedmi tisíci obyvateli. V této obci se jinak nachází celkem pět mateřských škol, tři základní školy, jedna škola s mateřskou školou a základní školou od 1. do 9. ročníku, ale není zde žádná střední škola. Od 10. ročníku, kdy je žákům a žákyním patnáct let, navštěvují proto školy v sousedních obcích. Regionální školský úřad se nachází v krajském městě v rámci rozsáhlé geografické oblasti, která má přibližně sedm tisíc čtverečních kilometrů. Druhá základní škola je umístěna v krajském městě a zahrnuje mateřskou školu a základní školu pro první až devátý ročník. Tuto školu navštěvovalo přibližně čtyři sta padesát žáků a žákyň a učilo zde padesát vyučujících. Škola je umístěna v moderní novostavbě.

Vstup do projektu začal osmiměsíční analytickou fází

Účast v projektu začala osmiměsíční fází analýzy, během níž se dva facilitátoři ze švédské Národní agentury pro vzdělávání, zástupci místního školského úřadu a obou výše zmíněných škol setkávali jak osobně, tak online. Mezi schůzkami se zástupci škol společně se zaměstnanci věnovali shromažďování údajů pro analýzu. Analýza odhalila, že místní školský úřad postrádal vhodnou organizační strukturu a jeho činnost byla závislá na jednotlivcích. Chyběla spolupráce mezi školami spadajícími pod tento úřad a rozdělování zdrojů nefungovalo podle původního plánu, což negativně ovlivňovalo podmínky škol a příležitosti všech žáků a žákyň k učení a rozvoji.

Zjištění nedostatků ve výuce a spolupráci: Příčiny slabých výsledků ve venkovské a městské škole

V rodinné venkovské škole bylo zjištěno, že nízká čtenářská úroveň žáků a žákyň je způsobena nedostatky v kvalitě výuky, zahrnující plánování i realizaci, a také obtížemi ve spolupráci s rodiči. Ve škole v krajském městě bylo zjištěno, že slabé výsledky žáků a žákyň v předmětech matematika a angličtina jsou způsobeny nedostatky ve schopnosti vyučujících plánovat, realizovat a hodnotit výuku, a to jak individuálně, tak společně.

Po dokončení analýzy byly problémy škol spojené s výsledky žáků a žákyň, jejich příčinami a stanovenými cíli zdokumentovány ve třech individuálních plánech. Ty pak tvořily podklad pro další úsilí o zlepšení situace v místním školském úřadu a zapojených školách.

Rozvojové plány a průběžné hodnocení v rámci spolupráce s univerzitou

Během analytické fáze byla navázána spolupráce s univerzitou. V rámci třístranného uspořádání (regionální školský úřad, výzkumní pracovníci a pedagogové z univerzity a facilitátoři ze švédské Národní agentury pro vzdělávání) bylo naplánováno pět rozvojových plánů v rámci období čtyř semestrů, kdy pedagogové z univerzity vedli různé cílové skupiny, přičemž se soustředili na různé dílčí cíle popsané v plánech. Mezi nimi byl mentoring pro výkonné vedení školského úřadu, aby vedoucím pracovníkům a pracovnicím pomohl rozvíjet jejich schopnosti seberozvoje, aby nastartoval lepší spolupráci a komunikaci mezi nimi, a aby podpořil systematickou a kvalitní činnost k zajištění spravedlivého přidělování zdrojů školám.

V malé vesnické škole byla naplánována podpora vyučujících pro rozvoj systematické kvalitní práce a prohloubení znalostí personálu o rozvoji čtení a psaní u žáků a žákyň. Tato podpora zahrnovala mentoring pro vyučující a také přednášky. Ve škole v centru města byla naplánována obdobná podpora formou mentoringu se vzdělávacími prvky, zaměřenými na formativní hodnocení a rozvíjení vyučovacích metod k dosažení vyšších vzdělávacích cílů u žáků a žákyň.

V rámci těchto pěti intervencí bylo také naplánováno průběžné hodnocení celého procesu se školními projektovými manažery a manažerkami, kteří mimo jiné koordinují a řídí projektové aktivity na místní úrovni, a s řediteli a ředitelkami obou zúčastněných škol. Pravidelná hodnocení zajišťují, že školní management může nést plnou odpovědnost za další postup práce v projektu.

Klíčové momenty a úspěchy projektu „Spoluprací za lepší školy“ v malé obci

Během procesu probíhalo průběžně pravidelné monitorování ve stejném třístranném uspořádání. Jednou za semestr předkládal místní školský úřad průběžnou zprávu, která dokumentovala pokrok směrem ke stanoveným cílům a také nové poznatky získané od posledního období monitorování.

Zrealizovaná opatření zdůraznila význam zapojení všech zúčastněných stran a potřebu nepřetržitého dialogu a komunikace o dalším rozvoji. Školy si také uvědomily nutnost lépe naslouchat hlasům žáků a žákyň.

Během spolupráce se místní školský úřad a školy zúčastnily celkem tří konferencí pořádaných švédskou Národní agenturou pro vzdělávání. V polovině projektu se všichni účastníci setkali na druhé, dvoudenní konferenci ve Stockholmu, kde sdíleli své zkušenosti a učili se od ostatních. Této konference se zúčastnily i další školy a regionální úřady zapojené v projektu. Cílem bylo získat nové poznatky a prezentovat vlastní pokrok, což se uskutečnilo prostřednictvím společných přednášek, diskuzních seminářů a prezentací, které si lokální školské týmy připravovaly vždy pro jiné dvě různé skupiny z odlišných regionů.

Po celou dobu spolupráce například menší obec, jejíž rodinná škola byla součástí projektu, pravidelně zveřejňovala informace o průběhu a výsledcích na svých webových stránkách, které byly přístupné všem obyvatelům. Popsali mimo jiné, jak jim konference ve Stockholmu umožnila prezentovat svou práci a vést dialog s patnácti dalšími regionálními školskými úřady a jejich školami, což pro ně bylo velmi přínosné.

Jeden ze školních manažerů zapojených v projektu popsal konferenční příspěvek školy: „Z naší obce jsme sdíleli zkušenosti centrální městské školy o tom, jak rozvíjet participaci. Mluvili jsme o vytváření spoluúčasti všech během práce zaměřené na zlepšování kvality a rozvoje školy. A když říkám všichni, myslím tím veškerý školní personál od mateřské školy až po 9. ročník základní školy. Popsali jsme také práci na úvodní analýze a zabývali jsme se příležitostmi a výzvami spojenými s kolaborativním učením."

Na konci období spolupráce zorganizovala švédská Národní agentura pro vzdělávání spolu s již zmíněným regionálním školským úřadem závěrečnou konferenci ze série tří setkání. Na rozdíl od předchozích konferencí, které se konaly v již popsaném období spolupráce, byla tato akce naplánována a realizována místním školským úřadem a konala se přímo v obci. Cílem této konference bylo zhodnotit spolupráci a vytvořit plán pro další rozvoj.

Během této závěrečné konference se ukázalo, že cílené úsilí a práce byly účinné při zlepšování výsledků žáků a žákyň, rozvíjení spolupráce, zvyšování účasti a angažovanosti mezi zaměstnanci a žáky a žákyněmi a také posilování soudržnosti mezi školami. Facilitátoři a regionální školský úřad se spolu s pedagogy z univerzity také zaměřili na plánování dalších kroků pro udržení a další rozvoj dosažených výsledků. Plán dalšího rozvoje nejprve zahrnoval zapojení dalších místních mateřských a základních škol do systematické a kvalitní práce, což bylo již částečně zahájeno během projektového období spolupráce.

Úspěchy a poznatky ze školské spolupráce: Zvyšování účasti a výsledků žáků

Práce na základě rozvojového plánu vedla na úrovni místního školského úřadu ke zvýšení účasti, konsenzu a motivace ke hledání zlepšení mezi všemi zúčastněnými. To se odrazilo ve vyšší spokojenosti zaměstnanců ve všech sledovaných oblastech, což ukázaly i průzkumy. Výkonný management úřadu také vytvořil jasnou organizační strukturu pro provoz a rozvoj. Zkušenosti ukázaly, že je důležité vyčlenit dostatek času na specifické činnosti a mít dobře promyšlený plán aktivit zaměřených na zlepšení a optimalizaci. Celkové výsledky v jednotlivých odděleních místního školského úřadu se zlepšily a podpora pro tato oddělení je nyní cílenější, přesto však mezi jednotlivými jednotkami stále existují rozdíly ve výsledcích.

V rodinné vesnické škole došlo k nárůstu angažovanosti, energie a optimismu jak mezi vyučujícími, tak i žáky a žákyněmi. Ti začali více číst pro radost, což se projevilo vyšším počtem vypůjčených knih ze školní knihovny. Také se zmenšila jejich neochota číst nahlas před ostatními. Výsledky v národních zkouškách pro 3. ročník se zlepšily.

Poznatky získané během projektové spolupráce v rodinné škole zdůrazňují potřebu udržet zaměření na podstatné věci a pracovat na dosažení dlouhodobých cílů. Důležité je také vyčlenit dostatek času na zlepšování kvality a procesů ve škole. Klíčovou roli zde hraje ředitel, který musí prokázat schopnost vést a vytrvat v úsilí, a rovněž zajistit účast všech zúčastněných aktérů školy.

Ve škole v krajském městě vedla účast na projektu ke snížení nesrovnalostí mezi výsledky celostátních zkoušek a konečnými známkami. Zároveň došlo ke zlepšení vzdělávacích výsledků žáků a žákyň v předmětech matematika a angličtina. Prospěchové body žáků a žákyň v 9. ročníku vzrostly z 209 bodů v akademickém roce 2019/20 na 234 bodů v akademickém roce 2022/23, přičemž maximální možný počet bodů je 340.

Poznatky získané ze školního projektu v krajském městě zdůrazňují význam dosažení konsenzu prostřednictvím dobře organizované kolegiální spolupráce, vytváření udržitelné organizační struktury a zaměření na dlouhodobé cíle.

Tip na závěr: Zaujalo Vás téma? Můžete si také přečíst rozhovor se zástupci Národní agentury pro vzdělávání ve Stockholmu o jejich snaze zlepšit švédské školství.