Zlepšování školství ve Švédsku: Rozhovor se zástupci Národní agentury pro vzdělávání

Zlepšování školství ve Švédsku: Rozhovor se zástupci Národní agentury pro vzdělávání

23.05.2024
Autorský tým PROP
Učitel/učitelka
Ředitel/ředitelka
Zřizovatelé škol
V rozhovoru s Ulrikou Perryovou a Evou Areredovou, facilitátorkami projektu „Spoluprácí za lepší školy“ Národní agentury pro vzdělávání ve Stockholmu, se dozvídáme o jejich úsilí zlepšit švédské školství a zajistit rovné příležitosti pro všechny žáky. Popisují kritéria pro výběr škol potřebujících podporu a vysvětlují třífázový proces spolupráce: analýzu, rozvoj a implementaci. Rozhovor také ukazuje, jak agentura sleduje úspěšnost těchto iniciativ a podporuje vzájemné učení mezi školami. Na závěr facilitátorky přinášejí doporučení pro podobné iniciativy v jiných zemích, včetně Česka.
Obrázek článku

Zaměstnanci projektu Podpora rovných příležitostí při NPI ČR na exkurzi v Národní agentuře pro vzdělávání (švédsky: Statens skolverk, anglicky: The National Agency for Education) ve Stockholmu (Švédsko) v roce 2023. 


Jaká je náplň vaší organizace? 

Národní agentura pro vzdělávání (anglicky: The National Agency for Education) je centrální správní autoritou pro veřejný školní systém, veřejně organizovanou předškolní výchovu, péči o děti školního věku a vzdělávání dospělých ve Švédsku.

Hlavní odpovědností agentury je zajistit, aby všichni žáci a žákyně měli rovný přístup ke kvalitnímu vzdělávání a aktivitám v bezpečném prostředí. Cílem je vytvořit nejlepší podmínky pro růst a učení dětí a zlepšit jejich studijní výsledky. Agentura tuto odpovědnost naplňuje podporou a hodnocením veřejného školního systému, zajišťováním kvality švédského vzdělávání a přípravou vzdělávacích materiálů. Dále se věnuje vzdělávání dětí se zdravotním postižením, účastní se mezinárodních vzdělávacích průzkumů, rozděluje finanční granty, poskytuje výcvikové programy pro vedení škol a vydává vzdělávací certifikáty pro učitele.

Agentura má celkem sedm oddělení, včetně Oddělení školního rozvoje (švédsky: Skolutveckling, anglicky: The School Improvement Department), které řídí projekt „Spoluprací za lepší školy“ (anglicky: Collaboration for the Best School, švédsky: Samverkan för bästa skola), zahájený v roce 2015. Tento vládní projekt se zaměřuje na školy s vážnými problémy s cílem zlepšit školní výsledky a dosahování vzdělávacích cílů, včetně kvality a rovnosti, ve školkách a předškolních třídách. Od svého vzniku se do něj zapojilo více než pět set mateřských, základních a středních škol, které usilují o zlepšení svého vzdělávacího prostředí.

Na podpoře zlepšování školního prostředí se kromě agentury podílí také švédská školní inspekce a výzkumníci ze švédských univerzit.

 


Infobox

Přehled projektu „Spoluprací za lepší školu"

Projekt „Spoluprácí za lepší školy" (Samverkan för bästa skola) je rozsáhlá iniciativa zaměřená na zlepšení výsledků a podmínek ve školách s nízkými vzdělávacími výsledky. Do projektu se zapojilo více než 500 mateřských, základních a středních škol po celé zemi.

Cílem je posílit systematickou práci na zvyšování kvality vzdělávání prostřednictvím vědecky podložených metod a sdílení osvědčených postupů. Během tohoto období mají školy také možnost vzájemného setkávání a výměny zkušeností, což často vede k navazování nových vztahů a síťování mezi školami. Program podporuje dlouhodobý rozvoj a zlepšení vzdělávacích výsledků žáků, zejména těch z rodin s nízkým vzděláním a dětí migrantů, a zároveň zajišťuje, aby všechny děti měly přístup ke kvalitnímu vzdělávání, které odpovídá jejich potřebám a schopnostem.

Projekt poskytuje školám cílenou podporu po dobu tří let a zahrnuje několik klíčových fází: analýzu aktuální situace, vytvoření akčního plánu a implementaci zlepšovacích opatření.

Klíčové role a školení

Projekt zahrnuje několik klíčových osob a rolí, které podporují školy na různých úrovních:

Školní manažer: Koordinuje a řídí projektové aktivity na místní úrovni a spolupracuje s projektovými facilitátory.

Manažer zdraví žáků a žákyň: Zaměřuje se na zlepšení zdravotních a sociálních podmínek žactva.

Vývojář kvality: Pracuje na zlepšování kvality výuky a vzdělávacího prostředí.

Ředitelé škol: Šest ředitelů místních škol se podílí na implementaci projektových opatření.

Místní politici: Příležitostně se zapojují jeden až tři místní politici, kteří podporují projekt na místní úrovni.

Podpora a spolupráce

Projekt je podporován přibližně patnácti osobami na pozicích vedoucích procesů, kteří koordinují a podporují školy během celého projektu. Tyto osoby se věnují všem zapojeným školám a zajišťují kontinuitu a efektivitu projektu. Každá zapojená škola má také svůj tým (viz níže), který pracuje na řešení specifických výzev školy, implementaci akčního plánu a zlepšení vzdělávacího prostředí.

Shrnutí

15 vedoucích procesů (procesní poradci): Koordinují a podporují všechny zapojené školy po celou dobu projektu.

25 facilitátorů a facilitátorek: Zajišťují efektivní implementaci zlepšovacích opatření ve školách.

Lokální školní týmy: Každá vybraná škola má svůj tým, který zahrnuje školního manažera, manažera zdraví žáků a žákyň, vývojáře kvality, ředitele školy a případně místní politiky.

Spolupráce: Vzájemná spolupráce a sdílení zkušeností mezi školami je klíčovým prvkem projektu, který podporuje dlouhodobý rozvoj a udržitelnost dosažených výsledků. Účastníci projektu také navštěvují workshopy a přednášky pořádané zapojenou univerzitou.

Spolupráce s agenturou následně probíhá prostřednictvím tzv. analytických skupin, které zastupují různé školy a školky zapojené do projektu. Členy těchto skupin vybírají vedoucí pracovníci, jako jsou ředitelé škol a místní správní orgány. Skupiny se pravidelně setkávají s procesními poradci, kteří jsou mezi 15 vedoucími procesů, aby diskutovaly o pokrocích a plánovaly další kroky. Prvním krokem je analýza aktuální situace škol, školek a hlavního zřizovatele, která identifikuje problémy a jejich příčiny. Tato analýza poskytuje pevný základ pro zlepšení práce školy a zvyšování výsledků a rovnosti. Procesní poradci pomáhají školám a školkám identifikovat problémy související s organizací, výukou a kvalitou. Cílem je vytvořit dlouhodobý plán zlepšení, který povede k lepším výsledkům pro všechny žáky.

Zdroj: Samverkan för bästa skola - Skolverket


Co stálo za rozhodnutím podpořit určité školy ve vaší zemi? 

Jeden z hlavních důvodů byl výsledek mezinárodního hodnocení žáků z roku 2012, který ukázal pokles jejich celkového výkonu a zhoršování vzdělanosti. V reakci na to Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (anglicky: The Organisation for Economic Co-operation and Development – OECD) doporučila různá opatření, včetně podpory škol s nízkým výkonem a zvýšení rovných příležitostí pro všechny děti.

Ačkoli švédští žáci a žákyně pravidelně dosahují dobrých výsledků ve srovnání s průměrnými výsledky v mezinárodních hodnoceních, nedávné studie ukazují znepokojující negativní trend a rostoucí rozdíly mezi různými skupinami žactva a školami ve Švédsku. Vzhledem k silné decentralizaci vzdělávacího systému nejsou některé školy schopny kompenzovat různé podmínky všech dětí, což brání jejich vzdělávacím možnostem a dalšímu rozvoji. Je nezbytné, aby více žáků a žákyň splňovalo podmínky pro přijetí na střední školy a získalo středoškolské vysvědčení. Kvůli nedostatku rovných příležitostí se vláda rozhodla prostřednictvím agentury cíleně pomáhat tam, kde je to nejvíce potřeba.


Jaká kritéria používáte pro výběr škol? 

Agentura podporuje školy ve Švédsku prostřednictvím výběrového procesu, který probíhá dvakrát ročně. Kritéria pro výběr mateřských, základních a středních škol jsou následující: školy, které obdržely kritickou zpětnou vazbu od švédské školní inspekce, školy s vysokým podílem dětí, které nesplňují podmínky pro středoškolské vzdělání, školy s vysokým podílem dětí, které nedokončují školní docházku, a školy, které mají obtíže se zlepšováním kvality vzdělávání a výsledků žáků a žákyň.

Na základě těchto kritérií agentura poskytuje podporu místním vzdělávacím orgánům, mateřským, základním a středním školám a dalším institucím, které potřebují dodatečnou pomoc a zdroje k překonání svých výzev nebo ke zlepšení vzdělávacích výsledků svých žáků a žákyň.


V čem konkrétně spočívá podpora školám? 

Jakmile se agentura dohodne se školou na spolupráci, začne tříletý proces, který se skládá ze tří fází. V první fázi, nazvané „počáteční analýza“, agentura podporuje školu a její vedení, včetně zřizovatelů, jako jsou obce nebo města, při vytváření potřebné vstupní analýzy. Ve druhé, rozvojové fázi, agentura pomáhá škole s vytvářením akčního plánu zaměřeného na rozvoj školy, zlepšení managementu, organizační struktury a výukových metod. Tento plán je založen na výsledcích počáteční analýzy. Ve třetí, implementační fázi, agentura společně s univerzitami nebo konzultanty navrhuje a plánuje konkrétní zlepšení. Během tohoto období poskytuje agentura škole nepřetržitou podporu a pomáhá s monitorováním a hodnocením výsledků. Tyto vybrané školy mají také možnost setkávat se a vyměňovat si zkušenosti, výzvy a nové poznatky, což často vede k navazování nových vztahů a síťování mezi školami, jejich vedením a vyučujícími.


Jak velký je zájem škol o tento typ podpory? 

Jakmile jsou školy vybrány, obdrží nabídku k účasti na spolupráci. Přestože účast není povinná a školy ji mohou odmítnout, většina z nich nabídku přijímá. Počáteční úroveň zájmu se může lišit podle povědomí o problémech školy a snahy je řešit. Prvním krokem spolupráce je vytvoření důvěrného, respektujícího a bezpečného prostředí. Facilitátoři a facilitátorky, kteří jsou do tohoto procesu zapojeni, využívají různé metody dialogu k identifikaci problémů školy a hledání způsobů jejich řešení. Cílem těchto setkání je pochopit, že řešení složitých situací vyžaduje spolupráci a uznání perspektiv všech zúčastněných.


Kdo hradí náklady na tuto aktivitu? 

Vše je financováno z vládních dotací, přičemž místní vzdělávací orgány hradí náklady na mzdy a čas jednotlivých pracovníků a pracovnic poskytujících podporu vybraným školám.


Jak se podařilo navázat spolupráci mezi jednotlivými školami, stejně jako mezi vyučujícími, vedením a zřizovateli konkrétních škol?

Do procesu je zapojeno dvacet pět facilitátorů a facilitátorek ze dvou sektorů, kteří mají různorodé profesní zázemí a pracují ve dvojicích. Jejich snahou je propojit co nejvíce škol napříč Švédskem.


Jak se pozná, že byla spolupráce úspěšná? 

Agentura hodnotí poskytovanou podporu na několika úrovních a sleduje akademický pokrok vybraných škol ve srovnání s národním průměrem. Je patrné, že zapojené školy se po spolupráci přibližují k národním standardům. Výrazný pokrok je zaznamenán zejména u žáků a žákyň z rodin s nízkým vzděláním a dětí migrantů. Po ukončení spolupráce vedení škol předkládá písemná hodnocení, která agentura analyzuje a zahrnuje do každoroční zprávy pro vládu. Analýzy od roku 2015 ukazují následující výsledky: zlepšení systematické spolupráce mezi školami a místními vzdělávacími orgány, lepší komunikaci mezi jednotlivými školami, což zahrnuje vzájemné učení a obohacení o nové poznatky, a v neposlední řadě zvýšený důraz na kvalitu výuky v samotných školách.

 

Jsou během implementace podpory školám nějaká rizika?

Efektivní plánování a koordinace mezi facilitátory a zapojenými školami minimalizuje možná rizika. Klíčové je zajistit, aby škola měla potřebné zdroje a dostatek času na zlepšení všech plánovaných oblastí. Cílem je podporovat dlouhodobý pokrok a zajistit, aby rozvoj pokračoval i po skončení spolupráce. Bez důkladného dalšího plánování by dosažené pokroky během spolupráce nemusely být trvale udržitelné.


Jak postupujete, pokud spolupráce s některou z vybraných škol neprobíhá dobře?

Je důležité mít na paměti, že spolupráce závisí na místním kontextu a podmínkách školy. Během tříletého období facilitátoři a facilitátorky udržují úzké kontakty se školami a místními vzdělávacími orgány, aby zajistili hladký průběh podpory. Původní plány se průběžně upravují a doplňují podle potřeby. Začleňování nezbytných změn je časově náročné, proto je důležité sledovat malé pokroky pro udržení celkového procesu zlepšování. Klíčové je vést pravidelné debaty mezi oběma stranami a řešit problémy co nejdříve. Vzájemné učení a trvalá podpora odborníků a odbornic jsou zásadní pro udržitelný růst a pozitivní výsledky.

 

Probíhá po ukončení pomoci těmto školám nějaká další spolupráce nebo následné hodnocení těchto škol?

Ano, školy pokračují ve vzájemném učení, které započalo během období spolupráce, a spontánně se kontaktují v různých otázkách, například ohledně metod výuky čtení. Po ukončení tříleté podpory škol Národní agentura pro vzdělávání zpravidla neprovádí žádné další sledování ve spolupráci s místními orgány.


Byli studující a jejich rodiče informováni o plánovaných změnách ve škole a zapojeni do tohoto procesu? Došlo během projektu k nějakým změnám v komunikaci s rodiči? Pokud ano, jaké změny byly zavedeny?

Ano, žáci, žákyně a jejich rodiče byli průběžně informováni o zlepšovacích pracích. Rodiče poskytli zpětnou vazbu, že by si přáli, aby informace o probíhajících pracích v rámci projektu „Spoluprací za lepší školy“ byly pravidelně zahrnovány do zpravodajů pro rodiče, a nejen předávány na informačních schůzkách.

 

Co byste doporučili naší organizaci v České republice?

Vzhledem k tomu, že se naše vzdělávací systémy liší, není snadné udílet rady, které se osvědčily ve Švédsku. Pro tuto práci je důležitá vytrvalost a odolnost vůči případným nesnázím. Je vhodné pokračovat ve sdílení svých zkušeností a přijímat názory druhých, jak uvnitř organizace, tak mimo ni. Pouze takový spolupracující přístup může přispět k neustálému zlepšování a pozitivnímu rozvoji vzdělávací komunity.


Děkujeme za rozhovor.


Pokud Vás činnost agentury zaujala, podívejte se také na kazuistiku z jejich činnosti!



Mohlo by Vás zajímat

PODCAST 70: Jak pomoci žákům ohroženým vzdělávacím neúspěchem? Role sociálních pedagogů jako koordinátorů podpory

Žáci v nepříznivých sociálních podmínkách často čelí riziku školního neúspěchu, které škola sama nedokáže snadno řešit. Klíčovou roli zde hrají sociální pedagogové jako case manageři, kteří koordinují podporu a hledají efektivní řešení. Jaké kroky podnikají a jaké nástroje využívají? Poslechněte si třetí díl podcastu se sociálním pedagogem Jiřím Daňkem ze čtyřdílné série.

Zobrazit další články