Práce sociálních pedagogů se staršími žáky: Unikátní výzvy

I na středních školách se pedagogové potýkají s různými obtížemi, kterým čelí žáci v období dospívání a které přesahují rámec výuky. Často se jedná o výzvy vycházející z faktu, že někteří žáci pocházejí z prostředí s nedostatečnou sociální podporou. Je důležité, aby se střední školy věnovaly těmto problémům, neboť to má pozitivní dopad na další vzdělávání a studium žáků. Když školní sociální pedagogové včas nabídnou pomocnou ruku těmto žákům, mladí lidé mohou objevit řešení pro problémy, které je tížily a se kterými si nevěděli rady. To jim může prospět ve všech oblastech jejich života.

A o jaké situace se nejčastěji jedná? Veronika Jurišová, sociální pedagožka na Střední škole řemesel a služeb v Děčíně, která zde pracuje zatím jeden rok na poloviční pracovní úvazek, konkretizuje, že častým problémem je například situace, kdy žák začne chodit do prvního ročníku a nemá finanční prostředky na nákup školních pomůcek nutných pro vzdělávání. Mohou také nastat situace, kdy rodiče nechtějí hradit náklady na dojíždění do školy. V takových případech může škola prostřednictvím sociálního pedagoga hledat možnosti, jak získat sponzorskou podporu, například oslovit různé nadace, a zjistit, zda by byly ochotné financovat učebnice nebo pomůcky pro takového žáka.

Sociální pedagožka se také často setkává se situacemi, kdy žák ve věku 16–17 let uvažuje o opuštění své původní rodiny. Má zájem pokračovat ve středoškolském studiu, ale současně touží žít nezávisle mimo rodinu. Škola má možnost nabídnout takovému žákovi ubytování v Domově mládeže, který je spojený se školou. Sociální pedagožka se zejména snaží najít veškeré dostupné možnosti, aby minimalizovala riziko předčasného ukončení jeho vzdělávání. Kromě toho může s žákem neutrálně prodiskutovat možné důsledky jeho rozhodnutí. Mladý jedinec totiž často ještě nemusí plně dohlédnout možné důsledky jeho rozhodnutí opustit vlastní rodinu. Často se stává, že žáci nakonec svůj záměr přehodnotí a raději zůstanou během studia doma, nebo svůj postoj k celé situaci změní.

Vzhledem k situaci uprchlické krize se sociální pedagožka v minulém školním roce věnovala i pomoci žákům uprchlíků, kteří přišli z Ukrajiny. Navázala kontakt například s neziskovou organizací, jež se specializuje na podporu dětí uprchlíků a jejich rodičů. Pracovníci této organizace pomohli např. konkrétní rodině získat sociální podporu. Navíc se sociální pedagožce podařilo získat sponzory pro učebnice a školní potřeby těchto žáků. To pomohlo k pozitivním výsledkům: ukrajinští žáci se například naučili plynně česky a dosahují dobrých výsledků ve svém školním studiu.

Stavění mostů důvěry krok za krokem

Když žáci přijdou na první konzultaci se sociální pedagožkou s konkrétním problémem, se kterým si nevědí rady, často si nejsou jisti, co mohou očekávat a proto mohou projevovat počáteční nedůvěru. Z tohoto důvodu sociální pedagožka začíná tím, že je seznamuje s pravidly spolupráce. Dále jim vysvětluje svou úlohu: pracuje mimo systém školy a není pedagogem.

Ředitel Tomáš Daněk doplňuje: „Učitel má vzhledem k své roli určitá očekávání ohledně žáků. Předpokládá, že žák bude pravidelně docházet do školy, věnovat se učení a projevovat zájem o vzdělávání. Pokud však dítě nemá vnitřní motivaci k učení nebo ke školní docházce, může se objevit napětí. Sociální pedagog nemá vůči žákovi předem stanovená očekávání. Dítě není nuceno plnit žádné povinnosti vůči sociálnímu pedagogovi, pokud se tedy například společně individuálně nedohodnou na určitých pravidlech. Například, pokud žák nechodí do školy, může tuto situaci otevřeně probrat se sociálním pedagogem, který může sdílet svůj nestranný pohled na možné důsledky takového chování."

Často se stává, že žáci přicházejí s problémy, které lze efektivně řešit během jedné konzultace. V jiných případech se jedná o závažnější záležitosti, které vyžadují opakovaná setkání. V situacích s vyšší komplexitou sociální pedagog často spolupracuje s žáky dlouhodobě, například po celou dobu školního roku.

Sociální pedagožka má schopnost poskytnout žákům objektivní rady, podporu a asistenci. Její snahou je aktivně naslouchat a vytvořit pro ně nový komunikační prostor, odlišný od toho, na který byli doposud zvyklí ve škole a rodině. Jejím cílem je vytvořit prostředí, kde žáci mohou bez obav sdílit své problémy a postupně si budovat důvěru k sociální pedagožce.

Během individuálních konzultací může sociální pedagožka projevit pochopení a empatii k problémům žáků, vyslechnout je a nebagatelizovat jejich obtíže. Zároveň může realisticky přiblížit specifika dané situace či problematické oblasti a navrhnout způsoby, jak tuto situaci řešit. Také může představit jiný úhel pohledu na situaci a alternativní přístupy k řešení problému, například formou společného setkání se žákem a jeho rodiči.

Pro sociálního pedagoga je vždy důležité na začátku spolupráce vyhodnotit, do jaké míry rodina poskytuje žákovi podporu. Je třeba si ozřejmit, jaká je vzájemná komunikace mezi žákem a jeho rodiči a zda je možné, aby sociální pedagog komunikoval přímo s rodiči. Je také důležité zjistit, co může sociální pedagog rodičům sdělit a jakým způsobem je může oslovit. Když žák váhá požádat své rodiče o pomoc, často je to způsobeno problematickou komunikací v rodině nebo narušeným vztahem mezi ním a rodiči. Někteří rodiče projevují zájem o řešení problémů svých dětí, jsou aktivní a ochotní se účastnit společných setkání nebo alespoň telefonických hovorů. Jiní rodiče komunikovat nechtějí, například odmítají zvednout telefon nebo nemají telefon vůbec k dispozici.

Často se také stává, že tito mladí jedinci nemají v blízkém okolí neutrálního dospělého, například trenéra nebo vedoucího volnočasového kroužku, se kterým by udržovali pravidelný kontakt a se kterým by mohli sdílet své problémy. Dospělá osoba, která není součástí jejich rodiny a stojí mimo školní systém (tedy není pedagogem, u něhož by mohl žák mít různé vazby, způsobené vnímáním role učitele nebo obecnou nedůvěrou v instituce), může poskytnout žákovi objektivní, nepředpojatý pohled na jeho aktuální situaci. Kontakt se sociálním pedagogem tak často představuje první možnost, kdy má žák příležitost komunikovat s dospělou osobou, která zaujímá odlišnou roli než jeho běžní vychovatelé.

Veronika Jurišová zdůrazňuje: „Komunikace, která probíhá mezi dvěma dospělými jedinci a je založena na vzájemném respektu, má svou hodnotu. Pro žáky je důležité, aby si zažili situaci, kde je s nimi zacházeno jako s dospělými, což často v rodině nebo ve škole nemají možnost prožít."

Kompaktní tým školního poradenského pracoviště: Vyhovující spolupráce a vztahy

Žáci často nerozlišují přesně, jaký rozdíl existuje mezi funkcí školního psychologa, prevence metodika, výchovného poradce a sociálního pedagoga a jaké problémy mohou s každým z nich vyřešit. Na zaměstnancích školního poradenského týmu je, aby si lépe uvědomili pracovní oblast svých kolegů a dohodli se na hranicích svých kompetencí. To znamená, aby se domluvili, které typy problémů by měli žáci řešit s konkrétním kolegou. Zaměstnanci školního poradenského týmu však mohou zvolit také jiný postup: mohou se zeptat žáků, zda by raději chtěli řešit daný problém s mužským nebo ženským členem týmu.

Podle ředitele Tomáše Danka v soudržném týmu pracovníků školního poradenského pracoviště mohou všichni členové týmu efektivně řešit určité druhy problémů, se kterými se žáci potýkají. Týmoví kolegové mají totiž důkladný vhled do toho, jakými způsoby by ostatní členové mohli tento konkrétní problém řešit (tyto metody řešení jsou všem známé). Naopak, pokud jde o komplikovanější druhy problémů, se kterými žáci přicházejí, je všem zase zřejmé, že takový typ obtíží by mohl patřit pouze do odbornosti školního psychologa nebo sociálního pedagoga.

Co může přispět k rychlému sjednocení a soudržnosti týmu pracovníků školního poradenského pracoviště? Hlavním nástrojem jsou supervize. Od září 2023, kdy bude sociální pedagožka Veronika Jurišová pracovat ve škole na plný úvazek, jsou do plánu zahrnuty pravidelné schůzky pracovníků školního poradenského pracoviště a také supervize. (V průběhu školního roku 2022/2023 se schůzky konaly podle aktuální potřeby, zejména při řešení konkrétních případů.)

Jak včas odhalit a řešit problémy žáků ve stádiu zárodku?

Včasným zachycením a efektivním řešením sociálních záležitostí či dalších obtíží žáků může být v budoucnu ušetřeno mnoho času a pracovního úsilí nejen sociálnímu pedagogovi, ale také ostatním členům týmu školního poradenského pracoviště a dokonce i učitelům. Pokud se nějaký problém rozvine do pokročilé fáze, může být velmi složité s ním naložit – například v případě, že žák chybí ve škole dva měsíce a není možné ho ani jeho rodiče kontaktovat.

Jakým způsobem sociální pedagožka detekuje a včas identifikuje problémy v raném stádiu?

1. Provádí pozorování žáků během vyučovacích hodin, školních akcí a podobných situací, na základě kterých může úspěšně rozpoznat žáky pocházející z nepodnětného sociálního prostředí.

2. Diskutuje konkrétní zakázky s učiteli: Ti například sami identifikují problém žáka, kde by mohl sociální pedagog pomoci. Jak zdůrazňuje Veronika Jurišová, v současnosti dostává nejvíce potenciálních zakázek přímo od učitelů.

3. Komunikuje s Orgány sociálně-právní ochrany dětí nebo s některými neziskovými organizacemi: Například škola možná zatím nezaznamenala, že určitý nový žák v 1. ročníku potřebuje sociální pomoc a podporu, ale nezisková organizace už byla v minulosti v kontaktu s dítětem nebo jeho rodičem a proto se na školu obrací s konkrétní zakázkou.

4. Dostává žádosti také od samotných rodičů. Na třídních schůzkách pro 1. ročníky se sociální pedagožka představuje rodičům a sděluje jim možnosti podpory. I když se mnozí rodiče na třídních schůzkách nemusejí okamžitě rozhodnout pro pomoc, vědí o dostupných formách podpory a mají k dispozici kontaktní e-mail či vědí o konzultačních hodinách, takže mají možnost se na sociální pedagožku obrátit později.
   
   

Prevence záškoláctví: Monitorování docházky a včasná komunikace s rodiči

Třídní učitelé obvykle nemají dostatek času a zdroje, aby se detailně zabývali každodenním sledováním docházky žáků ve třídě, aby denně kontaktovali rodiče těch žáků, kteří se do školy nedostavili a zjišťovali důvody. Může se jednat například o situaci, kdy ve školní třídě je 10 žáků z nepodnětného sociálního prostředí a 5 žáků s odlišným mateřským jazykem a obtíže s docházkou se následně objeví u 2/3 žáků.

Ředitel Tomáš Daněk přináší další praktický příklad, kdy jedna ze třídních učitelek byla v pracovní neschopnosti a v té době téměř celá její třída přestala chodit na odborný výcvik. Ze 21 žáků se například na výcvik dostavili pouze 2 žáci. V této situaci požádal ředitel o pomoc dva další kolegy učitele. Společně s nimi prováděl denní kontrolu docházky těchto žáků – každý den také kontaktovali rodiče těch, kteří na odborný výcvik nedorazili. Tyto kontakty s rodiči probíhaly již brzy ráno, když žák nebyl ve škole. Tento postup se ukázal jako účinný.

Pokud má škola k dispozici sociálního pedagoga, je možné, aby se agendou týkající se docházky žáků částečně či úplně zabýval místo třídního učitele. Tato činnost plně spadá do jeho pracovních pravomocí. Sociální pedagog může tuto aktivitu systematicky provádět jednu hodinu pracovního času denně, aniž by to představovalo problém. Od rána do desíti hodin dopoledne kontroluje docházku žáků tím, že prochází všechny třídní knihy. Pokud by se jednalo o docházku konkrétní jedné třídy, projde si online třídní knihu této třídy. Zde najde zápisy učitelů z první vyučovací hodiny. Po projití zápisů může kontaktovat rodiče těch žáků, kteří nedorazili do školy. Sociální pedagog by se takové agendě mohl systematicky věnovat každý den po dobu jednoho měsíce.

Tímto systematickým přístupem lze efektivně zabránit eskalování problému s docházkou, kdy žák například po dobu dvou měsíců nepřichází do školy a jeho rodiče omluvenky odesílají přes online školní systém Bakaláři. I když se žák po dvou měsících vrátí do školy, stále neovládá látku, je výukově pozadu a existuje značná pravděpodobnost, že znovu nepřijde do školy kvůli obavám z nároků na studium, školních povinností a množství látky, kterou musí dohnat.

Pro zajištění funkčnosti popsaného systému je nezbytné, aby třídní učitelé při identifikaci jakéhokoliv problému s docházkou žáků bezodkladně kontaktovali sociálního pedagoga. V dalším kroku mohou být rodiče osloveni sociálním pedagogem nebo třídním učitelem, kteří je mohou pozvat na osobní schůzku či s nimi vést telefonickou konverzaci, aby společně identifikovali příčiny neúčasti jejich dítěte ve škole (konkrétní postup závisí na předchozí domluvě mezi učitelem a sociálním pedagogem).

Díky výše zmíněné systematické činnosti sociálního pedagoga dochází ke zlepšení samotné docházky žáků a spolupráce rodičů v souvislosti s docházkou jejich dětí. V případě, že se rodiče a žáci zapojují do spolupráce, může škola přistoupit k odlišnému postupu při častých omluvených absencích žáka (a při podezření na skryté záškoláctví žáka). Jedním z možných kroků je, že škola rodičům přímo zašle dopis a pozve je na osobní schůzku

Sociální pedagog může provádět monitorování docházky i jako preventivní opatření. U žáků, které má předem vytipované (tento proces může začít třeba již během přijímacího řízení na střední školu), a u těch žáků, s nimiž již spolupracuje, může systematicky sledovat počet absencí v třídních knihách. Zhodnocuje, zda žák plní docházku nebo dodržuje předem společně dohodnutá pravidla týkající se docházky. Pokud si všimne problémů s docházkou u nějakého žáka, aktivně hledá příčiny a zkoumá, zda byl problém již dříve řešen. Analyzuje také Kartu žáka, aby zjistil, zda se vyskytují výchovné problémy. Následně navrhuje řešení, komunikuje s třídním učitelem, ostatními učiteli a kolegy ze školního poradenského pracoviště. Dále pokračuje v monitorování docházky. Současně může provádět preventivní sledování docházky celých školních tříd.

Žák předčasně odchází ze školy: Když krátkodobé cesty vytvářejí dlouhodobé lekce

Pokud se žák rozhodne opustit střední školu před ukončením studia, jedná se o vážné rozhodnutí s potenciálně dlouhodobými a zřídka pozitivními následky. To si však žák či jeho rodiče nemusí vždy plně uvědomovat. Žák může být zaujat krátkodobými přínosy, jako jsou příležitosti k brigádám, rychlým ziskům, nebo představami jednoduchému vyhnutí se studiu, které mu nemusí přinášet radost. Může také cítit, že tímto krokem vyřeší jiné problémy, například nepříznivou rodinnou situaci. Pokud se situace odehraje tímto směrem, žák i jeho rodiče jsou pověřeni vyplněním a podepsáním potřebných dokumentů (viz legislativní informace níže). Druhý den se pak žák může ocitnout v evidenci na úřadu práce nebo začít v zamýšleném zaměstnání.

K ukončení studia předčasně může dojít i vinou dalších chybných kroků a rozhodnutí žáka. Pokud žák přestane navštěvovat školu a má neomluvené absence, škola nejprve osloví zákonné zástupce žáka, obvykle rodiče, písemně pomocí speciálního dopisu s modrým pruhem. (Pozn.: Dopisy s modrým pruhem využívají veřejné instituce, jako jsou například školy, tehdy, když odesílatel potřebuje ověřit, že zpráva byla doručena na určenou adresu.) Pokud rodiče dopis nepřevezmou, i přesto se považuje za přečtený, vytváří se tak tzv. fikce náhradního doručení dle Zákona č. 500/2004 Sb. (Pozn.: To znamená, že i když adresát nepřečetl zprávu, zákon předpokládá, že k tomu došlo, a zpráva byla doručena.) Po uplynutí stanoveného časového rámce (viz legislativní okénko níže) žák ztrácí svůj status jako žák školy.

Je důležité se vždy předem a preventivně zabývat absencemi žáků, protože když se dostaneme do fáze, kdy rodina i žák přestanou komunikovat se školou, pracovníci školy ztrácí možnost zjistit důvody nepřítomnosti žáka (pokud učitel nebo školní vedení náhodně nepotkají žáka a nemohou se ho zeptat). Tím pádem nemají možnost aktivně přispět k řešení problému.

Může nastat i situace, kdy rodič, který nepřijal výše zmíněný dopis s modrým pruhem, nakonec dorazí do školy ve chvíli, kdy jeho dítě již po uplynutí stanoveného časového rámce není oficiálně zapsáno jako žák školy. V tu dobu může být žák například tři měsíce doma a nestuduje. Není veden v evidenci úřadu práce a může mít i nedoplatky na sociálním a zdravotním pojištění. Tato situace bohužel neposkytuje žádná jednoduchá řešení.

Počínaje školním rokem 2023/2024 bude sociální pedagožka mít možnost žáky, kteří ukončili studium předčasně, doprovázet v rámci svého plného pracovního úvazku. Tento doprovod by mohl zahrnovat například situace, kdy se s žákem dostaví na úřad práce a pomůže mu s registrací. Jako alternativu by mohla navázat spojení mezi takovým žákem a neziskovou organizací, která by mu mohla pomoci s evidencí na úřadě práce a dalšími kroky po ukončení studia.

Nový úhel, nový pohled: Klíč k posunu z původního místa

Vytváření důvěry je procesem, který si vyžaduje čas. Pro nově příchozí sociální pedagožku na střední škole může být výzvou přesvědčit některé učitele o platnosti a důležitosti role sociálního pedagoga ve školním prostředí. Je důležité, aby dokázala učitelům ukázat, že tato pozice má svůj význam a že mohou s důvěrou spolupracovat – že je tu pro ně, aby jim pomohla řešit sociální problémy u žáků.

Často se vyskytuje situace, kdy učitelé nevyhledávají sociální pedagožku, buď protože jsou schopni řešit konkrétní problémy spojené se žáky z nepříznivého sociálního prostředí sami, anebo protože se nechtějí zabývat sociálními problémy žáků vůbec. Někdy dokonce nechtějí tyto záležitosti řešit ani prostřednictvím sociální pedagožky, která má na starosti právě tyto otázky a má k tomu potřebné schopnosti.

Bohužel se stává, že sociální pedagožka se setkává s přesvědčením, že řešení sociálních problémů u žáků nepatří do oblasti povinností učitele.

Ředitel Tomáš Daněk má názor, že situace není způsobena tím, že by učitelé vysloveně neměli zájem o řešení sociálních problémů žáků, ale spíše tím, že si neuvědomují neobvyklé projevy chování žáků, které by mohly naznačovat na možné sociální obtíže. Učitelé například dokážou identifikovat začínající šikanu ve třídě – účastnili se potřebných školení a školní metodik prevence je opakovaně upozornil na nejběžnější případy, které byly úspěšně vyřešeny, což jim pomáhalo lépe rozpoznat počáteční známky šikany ve třídách. Avšak učitelé také potřebují vzdělávání ohledně toho, jak identifikovat potenciální sociální obtíže u žáků a nestandardní chování žáků spojené s těmito obtížemi. Například to, že žák je ve vyučovací hodině pasivní a nemá opakovaně potřebné školní pomůcky, nemusí automaticky znamenat, že je líný. Může se také jednat o situaci, kdy jeho rodiče nemají finance na potřebné pomůcky. Stejně tak žák, který dojíždí ze vzdáleného místa a najednou přestane chodit do školy, nemusí být nemotivovaný a letargický, ale je možné, že nemá finanční prostředky na autobus. Proto je důležité, aby byli učitelé pravidelně informováni o nejběžnějších případech žáků z nepodnětného sociálního prostředí, a také o úspěšných řešeních těchto případů. Tím způsobem mohou získat podněty pro úspěšnou identifikaci těchto žáků a zároveň může tato informace změnit pohled učitelů na možné kořeny neobvyklého chování žáků.

Identifikace a řešení malých problémů: Klíč k tomu, aby se nestaly velkými

Sociální pedagožka může získávat informace o možných obtížích žáků od učitelů, ale také může nezávisle provádět identifikaci žáků z nepodnětného sociálního prostředí. Během školního roku 2022/2023 sociální pedagožka uskutečňovala pozorování během vyučovacích hodin, což bylo vždy dohodnuto s konkrétním učitelem a byly jasně stanoveny cíle. Kvůli omezenému pracovnímu úvazku to mohla dělat jen zčásti. Učitel mohl požádat o pozorování například kvůli opakovanému neobvyklému chování některého žáka ve třídě, které ovlivňovalo atmosféru ve třídě. Během těchto hodin se zaměřovala na chování jednotlivých žáků, na jejich připravenost na výuku a na to, zda mají potřebné pomůcky. Také sledovala, jak se chovají ve vztahu k učiteli a ke spolužákům a jak třída jako celek funguje. Pokud se například nějaký žák choval neobvykle (rušil v hodině, upoutával pozornost, nebo naopak zůstával tichý a uzavřený), dělala si k tomu poznámky. (Výhoda nestranného pozorovatele spočívá v tom, že po určité době si žáci již nevšímají pozorovatele a začínají se chovat přirozeně.) Následně mohla sociální pedagožka učiteli poskytnout objektivní perspektivu dospělé osoby na danou situaci a navrhnout možná řešení pro vybrané žáky nebo pro celou třídu. Tímto rozhovorem si mohl učitel také potvrdit nebo vyvrátit své původní domněnky.

Podle ředitele Tomáše Daňka, se během prvního roku, kdy sociální pedagožka začala pracovat ve škole, záměrně systematicky a pravidelně nezaváděla činnost pozorování během vyučovacích hodin. Bylo nejprve zapotřebí, aby se učitelé postupně adaptovali na novou přítomnost pracovnice ve škole. Přítomnost další osoby ve třídě může být pro některé učitele navíc citlivým tématem, neboť to mohou vnímat jako formu dozoru. Je proto klíčové, aby si učitelé postupně uvědomili, že účelem sociální pedagožky při vstupu do třídy je poskytovat pomoc žákům. Jejím primárním zájmem není sledovat učitelova slova či výukový styl (k tomu nakonec nemá ani potřebné pracovní kompetence). Naopak, zaměřuje se na sledování celkového chování třídy i jednotlivých žáků. Je ve třídě přítomná zásadně za účelem podpory učitele při zlepšování třídní atmosféry a posilování spolupráce a komunikace mezi žáky a učitelem.

V následujícím školním roce 2023/2024, kdy sociální pedagožka bude ve škole pracovat na plný úvazek, jsou plánovány dvě hlavní aktivity. Za prvé, na začátku školního roku má v úmyslu navštívit všechny třídy, kde bude probíhat výuka, a představit své služby žákům během vyučovacích hodin třídních učitelů. Za druhé, plánuje pravidelně navštěvovat vybrané třídy, kde již individuálně pracuje s určitými žáky. Bude sledovat chování těchto žáků, aby lépe pochopila jejich reakce a chování v různých situacích a prostředích. Tato činnost jí může pomoci lépe poznat žáky v různých kontextech, což bude následně přínosem při další individuální práci s těmito žáky.

Pomoc mladému člověku: jedno gesto laskavosti může změnit jeho další životní cestu

Může činnost sociálního pedagoga na střední škole skutečně přispět k omezení předčasných odchodů žáků ze školního vzdělávání? Na tuto otázku nelze jednoznačně odpovědět, protože na to má vliv řada různých faktorů. Například složení žáků v každém ročníku se průběžně mění. V některých třídách může být situace funkční, zatímco v jiných třídách může až třetina žáků předčasně opustit studium. Tato skladba žáků ve třídách nemusí být spojena s konkrétním učebním oborem nabízeným školou. Učební obor Prodavač například patří k jednodušším oborům na této střední škole, což způsobuje vyšší zastoupení žáků z nepodnětného sociálního prostředí. Nicméně i v rámci tohoto oboru se objevují třídy, kde drtivá většina žáků úspěšně studium dokončí a získá výuční list.

Dále je třeba brát v úvahu fluktuaci poptávky po různých učebních oborech, která se rok od roku mění. V posledním školním roce 2022/2023 byl zaznamenán výrazný zájem o studium na této střední škole, což způsobilo, že někteří žáci, kteří se nedostali na svůj preferovaný obor, volili náhradní učební obor Prodavač. Tyto žáky bývá obvykle po jednom roce studia následně problém udržet. Přesný počet těchto žáků nelze předvídat.

Dále škola není schopna odhalit situace, kdy žáci zvažují opustit školu, ale tuto informaci nikomu nepředají, a například díky preventivním aktivitám sociálního pedagoga se rozhodnou zůstat. Mohou být totiž motivováni pozitivními příklady jiných žáků, kteří úspěšně dokončili studium, a to díky spolupráci se sociálním pedagogem. Proto nemá škola možnost předložit konkrétní statistiky, které by například ukázaly snížení počtu předčasných odchodů o určitý procentuální podíl díky pravidelným preventivním činnostem sociálního pedagoga.

Ředitel Tomáš Daněk na závěr zdůrazňuje, že i když sociální pedagog pomůže jen jednomu nebo dvěma žákům úspěšně dokončit studium, jedná se o významný úspěch. Tito žáci by jinak předčasně opustili studium a jejich budoucí profesní i osobní cesta by mohla být diametrálně odlišná.

Trpělivost a úsilí jsou klíče k úspěchu

Tomáš Daněk dnes považuje za úspěch zejména to, že po jednom školním roce působení sociální pedagožky ve škole jsou dokonce i ti skeptičtější učitelé schopni ocenit přínos této nové role a vnímat smysluplnost její další činnosti. Stejně tak si žáci uvědomují, že v průběhu školního roku 2022/2023 věděli, kam se obrátit, pokud měli nějaký problém.

Daněk dále zdůrazňuje, že včlenění pravidelných třídnických hodin zaměřených mj. na prevenci a podporu žáků z nepodnětného sociálního prostředí do školního vzdělávacího plánu střední školy by bylo problematické. (Pokud by třídnické hodiny zařadil, bylo by to vždy na úkor odborných předmětů.) Chybějící třídnické hodiny však mohou být kompenzovány průběžným úsilím sociálního pedagoga. Ten může přebírat část úkolů třídních učitelů, například sledování docházky nebo pozorování žáků během vyučovacích hodin.

V rámci projektu Národního pedagogického institutu ČR „Podpora rovných příležitostí" při Národním plánu obnovy bude mít sociální pedagožka možnost působit na škole další dva školní roky na plný úvazek. Po uplynutí tohoto dvouletého období bude vhodný okamžik k zhodnocení činnosti sociální pedagožky, podotýká Tomáš Daněk.

A očekává také, že až po delším několikaletém období fungování sociální pedagožky ve škole může nastat situace, kdy se ve škole zastaví například absolvent školy, který bude schopen ocenit pomoc, kterou mu sociální pedagožka poskytla, a to při úspěšném dokončení studia a získání výučního listu.

Užitečné webové stránky: 

Asociace sociálních pedagogů, z.s. » www.asocp.cz

Asociace vzdělavatelů v sociální pedagogice / Association of Educators in Social Pedagogy (asocped.cz)

OP JAK – Webové stránky operačního programu Jan Amos Komenský

Projekt: Podpora rovných příležitostí - edu.cz