Odměnový systém pro dítě s poruchami autistického spektra (PAS)

24.01.2020
Učitel/učitelka
Rodiče

Motivace je u dítěte s PAS klíčová pro upevňování chování, které od něj vyžadujete. Dítěti s PAS často chybí vnitřní motivace, neřekne si například: „Budu hodný, abych udělal radost panu učiteli“. Je tedy dobré zaměřit se na motivaci vnější. Odměnové systémy jsou funkční i v oblasti prevence, motivují dítě k práci a k žádoucímu chování. Bodový nebo žetonový systém navíc přináší aspekt hry a umožňuje dítěti věnovat se tomu, co ho skutečně baví a co má rádo.

Obrázek článku

Ilustrační foto/FOTO: APIV B



cilCíl:

Cílem je motivovat dítě pomocí odměnové „hry“ sbírání žetonů k tomu, aby vytrvalo například v plnění úkolů, upevňovalo pozitivní vzorce chování a s postupem času si osvojilo sociální a pracovní dovednosti, které jsou pro jeho osobní rozvoj žádoucí, a plnilo je i bez odměnového systému.


velikost_skupinkyVelikost skupiny a věk dětí:


  • Čím menší skupina a třída, tím lépe pro dítě s PAS, ale tato technika se dá praktikovat i ve standardně velké třídě s 30 dětmi. 
  • Ideální věk je od 3 až 4 let do 2. stupně ZŠ. Ve věku 13 až 14 let začínají slábnout i méně akceptovatelné projevy dětí s PAS.


cas_ctvrtcas_neomezeneČas:


Dítě můžete sledovat  po celý den. Žetony udělujte po vyučovací hodině, ale s pomocí asistenta pedagoga třeba i každých pět minut. Záleží, jaká je četnost problémového chování. V praxi je ale nejčastější hodnocení jedné klasické vyučovací hodiny. Celkový plán splnění stanovených pravidel můžete rozvrhnout i dlouhodoběji, například po dobu dvou měsíců. Po uplynutí dohodnuté doby celou aktivitu společně s dítětem vyhodnotíte.


pomuckyPomůcky:


Žetony si můžete vyrobit sami z jakéhokoliv materiálu, dobře poslouží zalaminovaný barevný papír ve tvaru kolečka nebo různé žetony ze společenských her (například Dostihy a sázky), samolepky, „smajlíky“.




Dále můžete využít i šablonu – tabulku se sloupci (ke stažení zde), pomocí které monitorujete problémové chování žáka. Abyste mohli výskyt problémového chování efektivně řešit, je třeba znát spouštěče tohoto chování. K nim vás dovede právě tato tabulka. 




V tabulce evidujte tyto údaje:  


  • datum a čas
  • co problémovému chování předcházelo
  • popis problémového chování
  • síla emoce dítěte od 1 do 10
  • délka incidentu
  • co zlepšuje/zhoršuje problémové chování
  • přítomné osoby
  • kontext (nálada dítěte, suplování)

postupPostup:



 S dítětem zaveďte tzv. žetonové hospodářství:




  1. Na začátku stanovte a dítěti sdělte jasná pravidla, která chcete, aby si osvojilo. Třeba že během hodiny dítě pracuje na zadaných úkolech, neruší ostatní, nekřičí, místo vztekání mačká balónek atd.
  2. Určete frekvenci hodnocení – například vždy hodnoťte spolupráci za jednu vyučovací hodinu. 
  3. Určete, kolik žetonů dítě potřebuje k dosažení denní anebo týdenní odměny. Můžete zavést „herní plán“, na němž dítě postupuje (vybarvuje si jednotlivá pole), anebo dítě může plnit „odměnový“ válec nebo rozstříhat obrázek s odměnou a skládat ho postupně formou puzzle.

4. Stanovte typy odměn – materiální, zážitkové, sociální. Ideální je kombinovat všechny najednou. 




  • Materiální (samolepky, sladkosti, obrázky) a zážitkové odměny (čas na počítači, sportovní aktivity, kino, sledování TV, volnočasové aktivity) by si mohl žák po získání určitého množství žetonů dopřát každý den. 
  • Větší materiální odměna jednou za 2 měsíce nebo za delší období umožňuje dlouhodobější vytrvání v tomto systému.  
  • Sociální odměny udělujte ve formě slovního hodnocení a pochval, slouží hlavně k odbourání pocitů méněcennosti a k posílení sebevědomí. 



5.  V průběhu dne si dělejte poznámky do monitorovacího deníku, který si založíte, a k nim přidělujte body (žetony). Na konci každého dne pak  s dítětem krátce zhodnoťte, co se povedlo/nepovedlo, a předejte mu zasloužené žetony.





Příklad č.1: 


Jestliže je frekvence nežádoucího chování četná, anebo naopak nahodilá, využívejte k hodnocení chování vyškrtávání určitého množství políček.


Pokud víte, že k projevům nežádoucího chování dochází cca třikrát za hodinu, vybarvíte si tři políčka a po každém výskytu daného projevu jedno škrtnete. Pakliže po uplynutí časového úseku zůstane nevyškrtnuté alespoň jedno vybarvené políčko, získává dítě žeton. 


Tento způsob hodnocení je náročný na čas a pozornost a jeho zaznamenávání obstarává se souhlasem učitele většinou asistent pedagoga.





Příklad č. 2: 


Pokud dojde k výskytu chování, které chcete postupně eliminovat, zhruba jednou za hodinu, udělujte žeton vždy po jedné hodině. 




8:00–8:45 – vše v pořádku, dítě se snaží, spolupracuje, dodržuje domluvená pravidla – odměna: 1 žeton


8:55–9:40 – dítě nespolupracuje, poutá na sebe pozornost sociálně nepřijatelným způsobem – odměna: žádná


10:00–10:45 – vše v pořádku, dítě je aktivní, zapojuje se do hodiny přiměřeným způsobem – odměna: 1 žeton


10:55–11:40 – vše v pořádku, dítě plní požadované činnosti – odměna: 1 žeton




Celkem si dítě za dopoledne „vydělalo“ tři žetony. Výměnou za tři žetony dostává 3x 15 min. hraní PC her. Odměnový systém koncipujte tak, aby byl provázaný mezi školou a domácím prostředím. 


Například když si dítě doma běžně smí zahrát 20 min. na PC/tabletu, za výše popsané dopoledne získává 45 minut navíc.


Př.: Pokud je žeton symbolem pro finanční odměnu, dítě získává např. 3x 10 Kč.




Již nabyté žetony dítěti nikdy neberte.


variantyVarianty, komentáře:



Žetonový systém můžete obměnit pomocí bodového systému plusů a minusů/smajlíků. Dítě může mít třeba mapu s postavami oblíbených hrdinů (Lego, Star Wars) s políčky, které si za body/smajlíky může postupně vybarvovat. 




V systému žetonového hospodářství můžou pracovat i rodiče a předávat si informace hlavně ohledně volnočasových aktivit dítěte mimo školu. 




Ostatní spolužáky o systému odměn také informujte. Z praxe ale vyplývá, že většinou neprojevují zájem o to, aby byli také v režimu odměn.

pozitivniFaktory úspěchu:


Pokud je odměnový systém dobře nastaven – dítě dostává typy odměn, o které stojí –, může takto fungovat dlouhodobě. Největším úspěchem je potom opuštění systému odměn, které se přemění v konstruktivní motivaci, se kterou se dítě ztotožňuje. Dítě samo spolupracuje na nácviku sociálních dovedností a vidí, jak se zlepšuje jeho pozice v kolektivu. Dokáže pak samo zhodnotit, že je pro něj určité chování prospěšné. Čím starší dítě, tím více je tento progres patrnější. 

negativniRizika:



1. Stupňování požadavků na množství žetonů/odměn – toto riziko se v praxi ale nenaplnilo. 




2. Přesycení konkrétní odměny – v tom případě je dobré zamyslet se společně s dítětem a zvolit jinou alternativu. 




3. Nezájem dítěte o žetonový systém –  je třeba hledat příčinu, proč nechce pracovat. Nerozumí matematice? Chce vyvolat reakci?




Pak pracujte s dalšími variantami: 




a) Uveďte čas, dokdy musí být úkol splněn, použijte vizualizaci – přesýpací hodiny, dítě si na 5 minut oddechne a pak pracuje dál.  


b) Čas na plnění prodlužte a úkoly co možná nejvíce rozfázujte. 


c) Písemné plnění úkolu vyměňte za verbální.


d) Pokud dítě nechce dělat nic, ale vyrušuje ostatní, odveďte ho z hodiny s asistentem pedagoga na jiné místo, kde může pracovat individuálně. 


e) Pokud dítě nechce dělat nic, ale neruší, postupujte dál podle IVP s asistentem pedagoga ve třídě. 


Vyhodnocení aktivity:

Hodnotit můžete krátce každý den při udílení žetonů nebo po dvou měsících, kdy můžete mnohdy i lépe zaznamenat pokrok, úspěchy nebo propady. Vyhodnocujte vždy společně s dítětem. Můžete pak stanovit nový cíl, popřípadě nová pravidla.

Přílohy:

Monitorovací tabulka chování žáka

Smlouva mezi žákem a učitelem

Manuál: Odměnový systém pro dítě s poruchami autistického spektra (PAS)


Zdroj: Bittman, J. Bittmanová, L. (nedatováno) Motivační systém. [online] [cit. 25.10.2019]. Speciálně pedagogické centrum při Národním ústavu pro autismus. Dostupné z: https://digifolio.rvp.cz/artefact/file/download.php?file=80356&view=13638


Mohlo by Vás zajímat

Individuální vzdělávací plán – ADHD a autismus

Jak správně a objektivně sepsat individuální vzdělávací plán (IVP)? Vzor od našich odborníků vám napoví, jak by mohl vypadat IVP pro žáka s ADHD trpícího poruchami autistického spektra. (Ilustrační foto | FOTO: APIV B)

Specifika vzdělávání žáka s poruchou autistického spektra I

V mnoha heterogenních třídách základní školy jsou vzděláváni žáci se speciálními vzdělávacími potřebami (SVP), kteří mají nárok na poskytování podpůrných opatření při svém vzdělávání. Žáky se SVP lze pro přesnější popis specifik jejich vzdělávacích potřeb řadit do skupin, které jsou charakteristické složením a podobou potřebných podpůrných opatření ze strany školy. V tomto pětidílném seriálu si popíšeme, jak zohledňovat v rámci heterogenní třídy potřeby žáků s poruchou autistického spektra (PAS). V prvním díle popíšeme specifika této skupiny žáků a dozvíte se o osvědčených postupech, které se při vzdělávání žáků s PAS využívají.

Specifika vzdělávání žáka s poruchou autistického spektra II

V tomto pětidílném seriálu si popíšeme, jak zohledňovat v rámci heterogenní třídy potřeby žáků s poruchou autistického spektra (PAS). Ve druhém díle seriálu vás seznámíme s tím, jaká podpůrná opatření pro žáky s PAS školy na základě doporučení školského poradenského zařízení nejčastěji realizují.

Zobrazit další články