Manuál k aktivitě „Chvilka v kruhu“ (anglicky: Circle Time)

Manuál k aktivitě „Chvilka v kruhu“ (anglicky: Circle Time)

10.09.2022
Kristina Březinová
Učitel/učitelka
Asistent/ka pedagoga
Aby výuka a spolupráce pedagoga, asistenta pedagoga a všech žáků v heterogenní třídě dobře fungovala, myslete i na budování dobrých vrstevnických vztahů a vytváření pozitivního klimatu třídy. Máme pro vás podrobný manuál na pravidelnou společnou aktivitu všech žáků. 
Obrázek článku

Ilustrační foto | FOTO: Freepik


Charakteristika

charakteristika

Jedná se o aktivitu pro žáky základních škol (případně i mateřských nebo středních škol, více info viz kategorie Velikost skupiny / Věk dětí), která slouží ke zlepšení a posílení vrstevnických vztahů. 

Aktivita Chvilka v kruhu přináší mnoho pozitiv pro jednotlivé žáky, ale i pro samotné klima třídy. Jedná se konkrétně o:

  • zlepšení slovního projevu žáků;

  • zlepšení dovednosti naslouchat;

  • zvýšení sebeúcty žáků;

  • upevnění a lepší pochopení smyslu třídního společenství;

  • pochopení toho, jak moje vlastní chování ovlivňuje druhé;

  • rozvoj emoční inteligence;

  • rozvoj dovednosti aktivního řešení problémů;

  • rozvoj smyslu pro odpovědnost a solidaritu nejen za sebe, ale i za celé třídní společenství;

  • zlepšení vztahů nejen mezi žáky, ale také mezi žáky navzájem a učitelem. [1]



Cíl

cil

Cílem je aktivní zapojení všech žáků do činnosti a rozvoj dovednosti naslouchat jeden druhému. Během aktivity mohou žáci pracovat na pěti klíčových dovednostech, bez kterých cChvilka v kruhu nefunguje: myšlení, naslouchání, pozorování, mluvení a soustředění. [1]


Velikost skupiny / Věk dětí

velikost_skupinky

Chvilka v kruhu se využívá hlavně na základních školách, i když může fungovat i v předškolním zařízení. Občas se používá i na středních školách. 

Aktivity se optimálně účastní celá třída (všichni žáci). V případě tříd s větším počtem žáků je třeba počítat s větším množstvím času, a to zejména v případě, pokud se učitel rozhodně pomocí této aktivity řešit nějaký aktuální problém – měl by si vyhradit minimálně 45 minut (během této aktivity by se měli vyjádřit a sdělit své názory všichni žáci). 

Pokud je ve třídě přítomen asistent pedagoga, je optimální, aby se do aktivity také zapojil.



Čas

cas_pul

V ideálním případě by se chvilka v kruhu měla konat jednou týdně a trvat 20 až 50 minut, v závislosti na počtu i věku žáků a jejich schopnosti soustředit se:

  1. 20 minut

  2. 30 minut

  3. 45–50 minut



Pomůcky

pomucky

Pro hladší průběh aktivity je vhodné využít určitý předmět, jako například mušle, míček, gumové vajíčko nebo plyšový medvídek. Pokud žák drží daný předmět, je řada na něm, aby mluvil. [1]




Postup

postup

Aktivitu obvykle vede učitel, i když ji pro mladší žáky mohou někdy moderovat starší žáci.

Chvilka v kruhu by rozhodně neměla být jen časem vyhrazeným na klábosení. Tuto aktivitu je třeba strukturovat, aby skutečně došlo k tomu, že se do kruhu zapojí všichni žáci. V kruhu jsou proto stanovena určitá základní pravidla. Žáci se mj. velmi často samostatně podílejí na rozhodování, o jaká pravidla by se mělo jednat. 

Mezi často využívaná pravidla v kruhu patří následující:

  • Pokud chce účastník kruhu mluvit, zvedne ruku.

  • V kruhu necháme vždy druhé domluvit, nepřerušujeme je.

  • Během mluvení se střídáme jeden po druhém, buď po směru, nebo proti směru hodinových ručiček (takže mají prostor všichni účastníci kruhu). 

  • Žáci mají právo vynechat odpověď na určitou otázku – potom dávají slovo dalšímu, kdo je na řadě.

  • Jakýkoli příspěvek od kteréhokoli člena skupiny se považuje za cenný a hodnotný a nikdo v kruhu neshazuje nebo nekritizuje vyjádření jiného člena.


Pokud probíhá Chvilka v kruhu, učitel by měl zajistit, aby během aktivity skupinu nikdo nerušil. Na dveře se dá třeba vyvěsit upozornění na nerušení aktivity. Žáci mohou sedět v kruhu, buď na koberci, nebo na židličkách. Učitel je pochopitelně také součástí kruhu, ale neměl by se snažit příliš upoutávat pozornost na sebe. Měl by dát více prostoru žákům a do samotné aktivity vstupovat jen v nutných případech.
[1]

Co se týče samotné náplně kruhu, může se týkat tří různých oblastí:

  1. Učitelé si mohou do kruhu vybrat různé aktivity, jako jsou rozehřívací hry, hry na podporu a rozvoj spolupráce a empatie; hraní rolí (dramatická výchova); hry na rozvoj komunikativních dovedností (mluvení a naslouchání); hry s pomocí loutek a panenek; hry se zapojením hudby a hudebních nástrojů a další.

  2. V rámci kruhu lze řešit aktuální konkrétní problém, který ovlivňuje třídu, školu nebo určitého žáka. Aktivita se s úspěchem využívá pro průběžné řešení různých problémů, které aktuálně ovlivňují třídu, jako například rušení během výuky (hlasitý hovor žáků, časté pozdní příchody apod.).

  3. V rámci kruhu se dá otevřít některé aktuální téma související například se společenskou, regionální nebo jinou aktuální situací, a může dojít k obecnějším diskusím o myšlenkách a pocitech. [1]

Chvilka v kruhu může mít následující formát:

  1. Učitel si s žáky připomene pravidla kruhu. Může například nechat žáky, aby si sami vzpomněli na pravidla, přičemž si postupně předávají slovo po kruhu. 

  2. Kruh učitel zahajuje některou rozehřívací aktivitou, která žákům umožní začít se soustředit, naslouchat a pozorovat. Může se jednat například o známou a oblíbenou aktivitu „Simon říká“. Jedná se o hru pro tři a více hráčů. Jeden hráč převezme roli „Simona“ a sděluje ostatním hráčům pokyny – obvykle mají provést nějaký pohyb nebo gesto, jako je výskok do vzduchu, vypláznutí jazyka apod. Toto gesto ale hráči udělají teprve tehdy, když těsně před pokynem zazní fráze „Simon říká“. Hráči jsou ze hry vyřazováni, pokud provedou gesto nebo pohyb bez předchozí fráze „Simon říká“ anebo naopak když pohyb neprovedou, ačkoli fráze „Simon říká“ zazněla. Cílem hráče v roli Simona je co nejrychlejší vyloučení všech hráčů ze hry. Vítězem hry se stává poslední hráč, který úspěšně splnil všechny zadané příkazy. Pokud je ale vyloučeno dva nebo více posledních hráčů naráz, vítězem se stává hráč v roli Simona. [2]

  3. Hra s využitím hudby. Učitel může tlouct na buben nebo podobný nástroj a žáci pochodují na místě a napodobují rytmus: hlasitý, tichý, rychlý, pomalý atd. Když se nástroj zastaví, zastaví se i žáci.

  1. Ted vypráví“. Během této aktivity učitel ve třídě vypráví krátký příběh o chlapci, který nastoupil na novou školu a má potíže s navazováním přátelství. Cítí se osamělý a smutný. Žáci si pak postupně podávají Mluvícího Teda (plyšového medvídka nebo jinou hračku) a mohou se také vyjádřit, pokud jsou z něčeho smutní a pokud sami chtějí. Tato aktivita může žáky povzbudit, aby mluvili o svých pocitech a dokázali se lépe vcítit do toho, co prožívají ostatní. 

  2. Hra s využitím představivosti. Učitel žákům vysvětlí, že během této aktivity má kouzelnou hůlku. Hůlka dokáže proměnit lidi v různá zvířata. Učitel zamává hůlkou a říká: „Všichni jste sloni/psi/tygři/kočky“ atd. Úkolem žáků je proměnit se v dané zvíře a pohybovat se či vydávat zvuky, které takové zvíře dělá. Učitel pak postupně po kruhu předává hůlku žákům a každý z nich má za úkol zamávat hůlkou a „proměnit“ ostatní v nějaké zvíře, které si vyberou.

  1. Aktivita na závěr, jejímž cílem je zklidnění a relaxace. Chvilka v kruhu by vždy měla končit pozitivní činností, která žáky uklidní a vrátí je zpět do režimu učení. Relaxační aktivity mohou vypadat například následně:

  • Žáci se procházejí v kruhu, načež dá učitel instrukci, aby ztuhl/zmrzli na místě jako sochy. 

  • Žáci si mají představit, že jsou sochami z ledu, které postupně tají k zemi. 

  • Žáci si také mohou lehnout na zem na záda, natáhnout ruce i nohy a představit si, že celé jejich tělo je těžké a uvolněné. [1]

Ke všem těmto neverbálním aktivitám může učitel využít vhodnou relaxační hudbu.

  1. Domluva programu příštího sezení. Učitel se s žáky může na závěr předběžně domluvit na dalším tématu chvilky v kruhu, případně jim může dát vybrat z několika témat.



Faktory úspěchu

pozitivni

Aktivitu by s žáky měl provádět optimálně třídní učitel.

Hlavní moderátor aktivity by se ale neměl měnit v čase.

Je důležité v kruhu podporovat atmosféru důvěry a spolupráce. Z tohoto důvodu je žádoucí vyvarovat se jakékoli otevřené kritiky, sarkasmu apod. (viz pravidla v kategorii Postup).

Pro učitele je výhodou, pokud zná principy aktivního naslouchání, rozumějící/chápající přístup k žákovi anebo principy nenásilné komunikace.

Existují celé školy a vzdělávací přístupy, kde si učitel může osvojit tyto komunikační techniky aktivního naslouchání a rozumějícího přístupu. Zde jsou tipy: 

Škola bez poražených (skolabezporazenych.cz)

Respektovat a být respektován (respektovani.comwww.respektovat.com/)

Nenásilná komunikace (nenasilnakomunikace.org)

Vědomá komunikace (www.vedomakomunikace.cz/)

Alternativně si učitel, jako hlavní moderátor aktivity, může na sezení přizvat (i opakovaně) například školního psychologa, jiného člena školního poradenského pracoviště či hosta, který žákům představí určitou techniku nebo s nimi provede konkrétní aktivitu. Je ale vhodné žáky dopředu seznámit s tím, že dané sezení se bude odvíjet jinak a nechat je vyjádřit se k této změně. Učitel by žákům měl vždy umožnit, aby se sami aktivně podíleli na obsahu sezení a mohli se k němu vyjádřit a dát souhlas. 

Podobná sezení by neměla být součástí hospitace ze strany vedení školy, a to právě kvůli zachování a udržení atmosféry důvěry a bezpečí pro všechny členy kruhu (včetně učitele). Naopak kolegiální hospitace jsou možnou variantou, pokud jsou dodržena potřebná pravidla (viz výše).



Rizika

negativni

Aktivita není vhodná pro hledání řešení jakýchkoli obtíží u jednotlivců.

Tématem Chvilky v kruhu by se proto neměla stávat například následující témata:

  • Obtíže s adaptací u konkrétního nově příchozího žáka;

  • Smutek nebo neobvyklé chování konkrétního žáka;

  • Problémové chování (například časté pozdní příchody) u konkrétního žáka.


Praktický příklad 1:

Pokud se učitel rozhodne, že by v rámci Chvilky v kruhu bylo na místě řešit například časté vyrušování v hodině, téma je vhodné pojmout obecně, např. „hluk během výuky v naší třídě“ a vybídnout žáky, aby se pokusili navrhnout společná pravidla a promluvili o svých potřebách; o tom, co jim osobně vyhovuje, co se týče míry hluku apod.

Není tedy vhodné otevírat téma například větou: „Všichni víme, že nás Tomáš ve třídě ruší…“. Učitel se tak stává tím, kdo otevřeně vznáší kritiku a vlastně tak porušuje pravidla kruhu (která platí i pro něj samotného).

Je tedy vhodné dbát na to, aby v pravidlech kruhu existovalo také dílčí pravidlo, že žádný člen kruhu by nikdy neměl otevřeně kritizovat ostatní členy kruhu. Pokud se určitému členovi kruhu něco nelíbí, a rád by se k tomu vyjádřil, je namístě spíše popsat, o jakou věc se konkrétně jedná.



Příklad popisu, co se žákovi na chování spolužáka nelíbí: „Nelíbí se mi, když Martin často otevírá okno.“ 

Příklad hodnocení spolužáka: „Martin je hrozný, dělá mi věci naschvál.“

Je vhodné žáky postupně vést k tomu, aby se během sezení vyvarovali nálepkování, zevšeobecňování chování druhých, tzn. hodnocení jejich povahy a chování:

Příklady nálepkování:

Jsi hrozný, jak jsi pořád hlučný!“ 

Vždycky to děláš a určitě naschvál!“



Praktický příklad 2 – Chvilka v kruhu zaměřená na řešení aktuálních problémů:

Učitel začne rozehřívací hrou – žákům může dát na výběr z několika her.

Následně v rámci Chvilky v kruhu otevře téma hluku v hodině. Vybídne žáky, aby se vyjádřili, jak vnímají hluk v hodině.

Jeden z žáků se vyjádří následně: „Když Tomáš pořád ťuká v hodině tužkou do stolu, ruší mě to.“ Následně ostatní žáci sdělí své další názory na míru hluku v hodině.

V této fázi by učitel nikdy neměl otevírat další kolo debaty tím, že bude řešit kauzu rušení jednoho konkrétního žáka (v tomto případě Tomáše).

Moderátor (učitel) by měl mít stále na paměti, že dané téma by se mělo řešit vždy ve vztahu ke třídě jako celku a že hlavním cílem této aktivity je nalézt společné řešení problému, na kterém se všichni účastníci shodnou (a všichni se k němu také mají možnost vyjádřit). Učitel vrací tedy téma zpět k „co společně můžeme dělat se snížením hluku ve výuce.“

Pokračovat může například sdělením:

Každému se občas může stát, že se chová hlučně a neuvědomí si, že tím může druhé rušit. Každý také známe, že nás občas něco nebo někdo ruší, je nám to nepříjemné a nemůžeme se pak dobře soustředit. Jak se dá takovým situacím předcházet? Co bychom mohli společně udělat proto, abychom se všichni ve třídě cítili dobře? Pojďme o tom debatovat. Mám pro vás přichystané aktivity.“

Ve druhém kole názorů (žáci si podávají předmět) učitel může například vybídnout žáky, aby se zamysleli, co mohou dělat, pokud cítí, že mají neklidné nohy nebo ruce během hodiny. Žáci následně přicházejí z různými nápady: „Mačkat míček, kreslit si, houpat se na židli, jít na záchod, jít na chvíli do relaxačního koutku vzadu ve třídě, hryzat násadku, protáhnout se, mít možnost jít o velké přestávce ven a proběhnout se, mít aktivní přestávky“ apod. Závěrem žáci mohou sepsat nejvíce využitelné tipy.

Ve třetím kole názorů učitel vybídne žáky, aby se zamysleli, v jakých situacích se oni sami dobře soustředí, jsou klidní a dobře spolupracují a aby také zkusili popsat, co jim k tomu může pomáhat. Povzbudí je, pokud si zkusí takové konkrétní situace z nedávné minulosti vybavit.

Ve čtvrtém kole názorů učitel vybídne žáky, aby každý zkusil navrhnout nějaké společné pravidlo ohledně hluku ve třídě. Mohou buď sami přijít s určitým pravidlem, anebo reagovat na návrh někoho jiného a doplnit jej.

Na závěr sezení mohou žáci pravidla společně sepsat a doplnit je využitelnými tipy co dělat, když cítím v hodině neklidné nohy a ruce.

Učitel se k tématu hluku ve třídě může v čase opakovaně vrátit (například po jednom či dvou měsících) a sebrat zpětnou vazbu od žáků, jak jsou spokojeni s dodržováním pravidel, hladinou hluku ve třídě apod.



Vyhodnocení aktivity

vyhodnoceni

Vyhodnocení aktivity je vhodné provádět zejména v případě, pokud se učitel rozhodne s žáky řešit nějaké aktuální téma (problém). Žáky může na závěr sezení požádat, aby:

  1. Sdělili své celkové dojmy ze sezení (vhodné spíše u starších žáků).

  2. Sdělili na závěr cokoli pozitivního ke třídě samotné: „naše třída je…“.

  3. Vybrali cokoli, co jim přišlo pozitivní na dnešním sezení, a to sdělili (například pochvala konkrétního spolužáka, ocenění některého nápadu apod.).

  4. Zpětná vazba by měla být dobrovolná: vyjádří se jen ti, kteří chtějí něco sdělit.



Zdroje: 

[1] KOL. AUTORŮ. (2022). What is Circle Time? [online]. Dostupné z: https://www.theschoolrun.com/what-circle-time [dat. cit. 16. 8. 2022]

[2] WIKIJII.COM (2021). Simon říká - Simon Says. [online]. Dostupné z: https://wikijii.com/wiki/Simon_Says [dat. cit. 16. 8. 2022]





Mohlo by Vás zajímat

Aby vyučující do zkušenosti transgender dítěte pronikli, měli by slyšet konkrétní příběh

V populaci se nachází přibližně 0,4 procenta transgender osob, přičemž některé z nich si jsou své identity vědomy již od velmi útlého věku. Ve školním prostředí se však stále setkáváme s tím, že vyučující mohou mít neúplné nebo zkreslené informace o transgender problematice, což často pramení z přetrvávajících mýtů a nejasností. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy nyní připravuje metodiku, která školám poskytne potřebné vedení a jasné informace ohledně transgender studentů. Přinášíme příběh z praxe, který může učitelkám a učitelům pomoci lépe pochopit tuto problematiku, aby se transgender studenti cítili ve školách příjemně a bezpečně.

Zobrazit další články