Manuál k aktivitě „Chvilka v kruhu“ (anglicky: Circle Time)

Charakteristika

Jedná se o aktivitu pro žáky základních škol (případně i mateřských nebo středních škol, více info viz kategorie Velikost skupiny / Věk dětí), která slouží ke zlepšení a posílení vrstevnických vztahů. 

Aktivita Chvilka v kruhu přináší mnoho pozitiv pro jednotlivé žáky, ale i pro samotné klima třídy. Jedná se konkrétně o:

• zlepšení slovního projevu žáků;

• zlepšení dovednosti naslouchat;

• zvýšení sebeúcty žáků;

• upevnění a lepší pochopení smyslu třídního společenství;

• pochopení toho, jak moje vlastní chování ovlivňuje druhé;

• rozvoj emoční inteligence;

• rozvoj dovednosti aktivního řešení problémů;

• rozvoj smyslu pro odpovědnost a solidaritu nejen za sebe, ale i za celé třídní společenství;

• zlepšení vztahů nejen mezi žáky, ale také mezi žáky navzájem a učitelem. [1]

Velikost skupiny / Věk dětí

Chvilka v kruhu se využívá hlavně na základních školách, i když může fungovat i v předškolním zařízení. Občas se používá i na středních školách. 

Aktivity se optimálně účastní celá třída (všichni žáci). V případě tříd s větším počtem žáků je třeba počítat s větším množstvím času, a to zejména v případě, pokud se učitel rozhodně pomocí této aktivity řešit nějaký aktuální problém – měl by si vyhradit minimálně 45 minut (během této aktivity by se měli vyjádřit a sdělit své názory všichni žáci). 

Pokud je ve třídě přítomen asistent pedagoga, je optimální, aby se do aktivity také zapojil.

Pomůcky

Pro hladší průběh aktivity je vhodné využít určitý předmět, jako například mušle, míček, gumové vajíčko nebo plyšový medvídek. Pokud žák drží daný předmět, je řada na něm, aby mluvil. [1]

Faktory úspěchu

Aktivitu by s žáky měl provádět optimálně třídní učitel.

Hlavní moderátor aktivity by se ale neměl měnit v čase.

Je důležité v kruhu podporovat atmosféru důvěry a spolupráce. Z tohoto důvodu je žádoucí vyvarovat se jakékoli otevřené kritiky, sarkasmu apod. (viz pravidla v kategorii Postup).

Pro učitele je výhodou, pokud zná principy aktivního naslouchání, rozumějící/chápající přístup k žákovi anebo principy nenásilné komunikace.

Existují celé školy a vzdělávací přístupy, kde si učitel může osvojit tyto komunikační techniky aktivního naslouchání a rozumějícího přístupu. Zde jsou tipy: 

Škola bez poražených (skolabezporazenych.cz)

Respektovat a být respektován (respektovani.com, www.respektovat.com/)

Nenásilná komunikace (nenasilnakomunikace.org)

Vědomá komunikace (www.vedomakomunikace.cz/)

Alternativně si učitel, jako hlavní moderátor aktivity, může na sezení přizvat (i opakovaně) například školního psychologa, jiného člena školního poradenského pracoviště či hosta, který žákům představí určitou techniku nebo s nimi provede konkrétní aktivitu. Je ale vhodné žáky dopředu seznámit s tím, že dané sezení se bude odvíjet jinak a nechat je vyjádřit se k této změně. Učitel by žákům měl vždy umožnit, aby se sami aktivně podíleli na obsahu sezení a mohli se k němu vyjádřit a dát souhlas. 

Podobná sezení by neměla být součástí hospitace ze strany vedení školy, a to právě kvůli zachování a udržení atmosféry důvěry a bezpečí pro všechny členy kruhu (včetně učitele). Naopak kolegiální hospitace jsou možnou variantou, pokud jsou dodržena potřebná pravidla (viz výše).

Praktický příklad 1:

Pokud se učitel rozhodne, že by v rámci Chvilky v kruhu bylo na místě řešit například časté vyrušování v hodině, téma je vhodné pojmout obecně, např. „hluk během výuky v naší třídě“ a vybídnout žáky, aby se pokusili navrhnout společná pravidla a promluvili o svých potřebách; o tom, co jim osobně vyhovuje, co se týče míry hluku apod.

Není tedy vhodné otevírat téma například větou: „Všichni víme, že nás Tomáš ve třídě ruší…“. Učitel se tak stává tím, kdo otevřeně vznáší kritiku a vlastně tak porušuje pravidla kruhu (která platí i pro něj samotného).

Je tedy vhodné dbát na to, aby v pravidlech kruhu existovalo také dílčí pravidlo, že žádný člen kruhu by nikdy neměl otevřeně kritizovat ostatní členy kruhu. Pokud se určitému členovi kruhu něco nelíbí, a rád by se k tomu vyjádřil, je namístě spíše popsat, o jakou věc se konkrétně jedná.

Příklad popisu, co se žákovi na chování spolužáka nelíbí: „Nelíbí se mi, když Martin často otevírá okno.“ 

Příklad hodnocení spolužáka: „Martin je hrozný, dělá mi věci naschvál.“

Je vhodné žáky postupně vést k tomu, aby se během sezení vyvarovali nálepkování, zevšeobecňování chování druhých, tzn. hodnocení jejich povahy a chování:

Příklady nálepkování:

„Jsi hrozný, jak jsi pořád hlučný!“ 

„Vždycky to děláš a určitě naschvál!“

Praktický příklad 2 – Chvilka v kruhu zaměřená na řešení aktuálních problémů:

Učitel začne rozehřívací hrou – žákům může dát na výběr z několika her.

Následně v rámci Chvilky v kruhu otevře téma hluku v hodině. Vybídne žáky, aby se vyjádřili, jak vnímají hluk v hodině.

Jeden z žáků se vyjádří následně: „Když Tomáš pořád ťuká v hodině tužkou do stolu, ruší mě to.“ Následně ostatní žáci sdělí své další názory na míru hluku v hodině.

V této fázi by učitel nikdy neměl otevírat další kolo debaty tím, že bude řešit kauzu rušení jednoho konkrétního žáka (v tomto případě Tomáše).

Moderátor (učitel) by měl mít stále na paměti, že dané téma by se mělo řešit vždy ve vztahu ke třídě jako celku a že hlavním cílem této aktivity je nalézt společné řešení problému, na kterém se všichni účastníci shodnou (a všichni se k němu také mají možnost vyjádřit). Učitel vrací tedy téma zpět k „co společně můžeme dělat se snížením hluku ve výuce.“

Pokračovat může například sdělením:

„Každému se občas může stát, že se chová hlučně a neuvědomí si, že tím může druhé rušit. Každý také známe, že nás občas něco nebo někdo ruší, je nám to nepříjemné a nemůžeme se pak dobře soustředit. Jak se dá takovým situacím předcházet? Co bychom mohli společně udělat proto, abychom se všichni ve třídě cítili dobře? Pojďme o tom debatovat. Mám pro vás přichystané aktivity.“

Ve druhém kole názorů (žáci si podávají předmět) učitel může například vybídnout žáky, aby se zamysleli, co mohou dělat, pokud cítí, že mají neklidné nohy nebo ruce během hodiny. Žáci následně přicházejí z různými nápady: „Mačkat míček, kreslit si, houpat se na židli, jít na záchod, jít na chvíli do relaxačního koutku vzadu ve třídě, hryzat násadku, protáhnout se, mít možnost jít o velké přestávce ven a proběhnout se, mít aktivní přestávky“ apod. Závěrem žáci mohou sepsat nejvíce využitelné tipy.

Ve třetím kole názorů učitel vybídne žáky, aby se zamysleli, v jakých situacích se oni sami dobře soustředí, jsou klidní a dobře spolupracují a aby také zkusili popsat, co jim k tomu může pomáhat. Povzbudí je, pokud si zkusí takové konkrétní situace z nedávné minulosti vybavit.

Ve čtvrtém kole názorů učitel vybídne žáky, aby každý zkusil navrhnout nějaké společné pravidlo ohledně hluku ve třídě. Mohou buď sami přijít s určitým pravidlem, anebo reagovat na návrh někoho jiného a doplnit jej.

Na závěr sezení mohou žáci pravidla společně sepsat a doplnit je využitelnými tipy co dělat, když cítím v hodině neklidné nohy a ruce.

Učitel se k tématu hluku ve třídě může v čase opakovaně vrátit (například po jednom či dvou měsících) a sebrat zpětnou vazbu od žáků, jak jsou spokojeni s dodržováním pravidel, hladinou hluku ve třídě apod.