Obecný popis intervence
Kariérové poradenství pomáhá dětem uvažovat o své budoucnosti, poznávat různé vzdělávací a pracovní možnosti i své silné stránky a posilovat vztah mezi školou a jejich vlastními sny, zájmy a dovednostmi. Může mít podobu rozhovorů s inspirativními osobnostmi, exkurzí, projektových dnů, burz škol nebo setkávání se zaměstnavateli – ale také rozhovorů s dítětem a průběžné podpory při hledání toho, co jej baví, zajímá a kam by se chtělo ubírat. Důležité je, aby bylo vnímáno jako dlouhodobý a komplexní nástroj, nikoli jednorázová aktivita.
Pokud se daří poradenství dobře propojit s běžnou výukou i mimoškolními aktivitami, může u dětí posilovat vnímání vzdělávání jako něčeho smysluplného, spojeného s jejich vlastním životem. Dobře nastavené kariérové poradenství pomáhá budovat aspirace, posiluje sebevědomí a představuje různé životní možnosti – ukazuje dětem, že je možné hledat vlastní cestu, jak se uplatnit. Pokud se do poradenství daří zapojit i rodiče a komunitu, zvyšuje se šance, že podpora bude dlouhodobá a odpovídající reálné situaci dítěte.
Jak může nástroj pomoci při kompenzaci projevů sociálního znevýhodnění ve vzdělávání?
Kariérové poradenství může významným způsobem snižovat reprodukci nerovností ve vzdělávání. V českém kontextu totiž vzdělávací dráhu dítěte do velké míry ovlivňuje socioekonomická situace rodiny – bez ohledu na jeho skutečné schopnosti, dovednosti nebo zájmy. Děti se sociálním znevýhodněním často nemají automatický přístup k podpoře, informacím, zkušenostem ani kontaktům, které mohou být klíčové pro rozhodování o jejich budoucnosti. Dobře nastavené kariérové poradenství může tyto strukturální bariéry cíleně vyvažovat: otevírat nové možnosti, podporovat aspirace a posilovat víru ve vlastní schopnosti i smysluplné uplatnění. Takto pojaté poradenství může reálně přispět k sociální mobilitě a spravedlivějším šancím ve vzdělávání.
Jak může nástroj pomoci při podpoře vzdělávání romských dětí (v rámci etnicky citlivého přístupu)?
Romské děti často čelí nízkému očekávání ze strany okolí, a v důsledku toho si mnohdy nevěří ani samy. V kariérovém poradenství je proto důležité vědomě pracovat s dopady marginalizace a ukazovat dětem, že existují i jiné cesty než ty, které jim bývají běžně nabízeny – například v pomocných profesích, stavebnictví, gastronomii, kultuře nebo sociálních službách. Cílem přitom není tyto profese znevažovat, ale rozšiřovat obzory a podporovat děti v tom, aby se rozhodovaly podle svých zájmů, ne podle očekávání okolí.
Děti potřebují ve veřejném prostoru vidět, že vzdělaní a úspěšní Romové a Romky existují – a že se mohou uplatnit v různých oblastech. Zároveň je důležité mluvit s nimi i o překážkách, se kterými se na této cestě mohou potýkat, včetně diskriminace na pracovním trhu nebo osamělosti v majoritním prostředí. Autentická svědectví lidí, kteří sdílejí podobnou zkušenost, mohou nabídnout realistickou představu o možných cestách – bez idealizace i bez rezignace. Přínosná je i dlouhodobá spolupráce s romskými mentory a mentorkami. Význam má také prezentace zaměstnavatelů, kteří otevřeně deklarují diverzitní politiku a podporu rovných příležitostí – dětem to může pomoci představit si uplatnění v bezpečném a respektujícím prostředí.
Důležitou roli tu hrají i kariéroví poradci a poradkyně: ti by měli vnímat vliv strukturálních nerovností a reflektovat svou vlastní pozici a zkušenosti, které se mohou výrazně lišit od žité reality romských dětí. Jen tak může být poradenství bezpečným prostorem, který dětem pomáhá přemýšlet o budoucnosti s důvěrou a otevřeností.
Jak může nástroj pomoci při podpoře vzdělávání dětí s různorodým etnickým a jazykovým zázemím a/nebo zkušeností s migrací?
Primárním úkolem karierového poradenství pro děti přicházející z různorodých kulturních a jazykových prostředí je pomoci jim zorientovat se v českém vzdělávacím systému. Zároveň je důležité nezapomínat, že každé vícejazyčné dítě má své sny a potenciál, jehož rozvíjení je klíčové pro motivaci, studijní úspěchy i budoucí začlenění do společnosti. Kariérový poradce či kariérová poradkyně by proto měli dítěti nejen pomoci jeho potenciál objevit, ale také s ním společně hledat vzdělávací cestu, která mu umožní tento potenciál naplňovat – i přes případné jazykové či kulturní bariéry.
Na co si dát pozor při implementaci?
Kariérové poradenství, které se začíná systematicky rozvíjet až v 8. nebo 9. třídě, přichází pro mnoho dětí pozdě – jejich představy už mohou být zúžené a možnosti vzdělávacích cest omezené dřívějšími rozhodnutími. Zvlášť u dětí se sociálním znevýhodněním je proto důležité začít s posilováním aspirací a orientací ve vzdělávacím systému co nejdříve.
Pokud má poradenství převážně formální podobu – například jen jako součást zápisu do systému nebo návštěvy burzy škol bez další podpory – může minout individuální potřeby dětí. Bez navázání vztahu, důvěry a prostoru pro reflexi hrozí, že děti nezískají dostatečnou oporu pro skutečně informované rozhodování.
Komunikace s rodinami by měla být založená na respektu, srozumitelnosti a vědomí toho, že rodiče dětí se sociálním znevýhodněním často čelí strukturálním bariérám, které mohou ovlivnit jejich možnosti podporovat vzdělávací volby dítěte. Pokud škola k těmto kontextům nepřihlíží, může nechtěně přispívat k prohlubování nerovností místo jejich vyvažování.
Kde hledat inspiraci?
Inspiraci lze hledat v rámci praxe na základních školách ve městě Odry či Krnov, kterou shrnuje metodika dobré praxe ASZ (s. 104). Ta rovněž uvádí příklad kariérového vzdělávání již v mateřské škole (Ostrava, Špálova 32; s. 60). Česká školní inspekce v tomto ohledu doporučuje včasné a prakticky orientované kariérní poradenství ve škole (od 6. třídy), které zahrnuje návštěvy středních škol, krátké stáže nebo dílny, návštěvy místních firem včetně stínování profesí. Součástí poradenství by mělo být zjišťování profesních zájmů žáků a žákyň a konzultace s rodiči. Pomoc při orientaci ve světě profesních kvalifikací by se neměla omezovat jen na učební obory nebo profese, které vyžadují nižší kvalifikaci. Zásadní je také role výchovných poradců a poradkyň při vyplňování a odevzdávání přihlášek na střední školu.
Doporučujeme rovněž novou publikaci organizace META, o.p.s. s názvem Cesta ke střední škole: Práce s mládeží, která se učí česky, která obsahuje řadu aktivit ke kariérovému poradenství vícejazyčných žáků.
Výzkumná verifikace
Děti se sociálním znevýhodněním dle souhrnné analýzy mezinárodních dat častěji podceňují, jaké vzdělání je potřeba k výkonu práce, kterou by chtěly dělat. Jejich kariérní představy tak často neodpovídají vzdělávacím cílům, což může negativně ovlivnit jejich budoucí uplatnění.
Metaanalýza ukazuje, že intervence kariérního poradenství mají pozitivní efekt na aspirace a informovanost žáků a žákyň.
Tchaj-wanská studie ukazuje pozitivní efekt kariérního poradenství na informavanost, aspirace a cílevědomost žáků a žákyň.