„Důležitá je empatie“: Kamila Finková založila adaptační skupinu a školní klub pro děti z Ukrajiny

Ilustrační foto | FOTO: Pixabay 

Kvalitní a inkluzivní školka

Mateřská škola Větrná je „barevnou“ školou rodinného typu, kde má každý prostor pro projevení svého názoru i individuality. Pestrost osazenstva školky je mj. zapříčiněna její polohou – leží nedaleko Biologického centra AV ČR nebo Salesiánského střediska mládeže. Do školky tak docházejí například děti vědců ze zemí celého světa. Školka také spolupracuje s domem seniorů. Děti tak mají možnost se každodenně potkávat s různorodostí a učit se respektu a toleranci. Ve školce se mluví německy, anglicky a rusky a neřeší se zde, z jaké země nové dítě přichází. Každé dítě i jeho rodič jsou přivítáni stejně, jako kdyby se jednalo o místní děti a rodiče. 

Samotný tým školky je stmelený i dostatečně proškolený – ví, jak a kde může dětem s odlišným mateřským jazykem i jejich rodičům pomoct. Pedagogický tým je také velmi různorodý – mnoho učitelek si vyzkoušelo jinou profesi, než začaly učit. Vedení školky klade větší důraz na psychickou pohodu u dětí než na výkon. Pozitivní „rodinné“ klima je prioritou. Cílem je vytvořit „rodinnou“ a pevnou vztahovou vazbu zejména mezi třídními učitelkami a dětmi v jednotlivých třídách. Zaměstnanci školky navíc například pravidelně vyprovází děti do první třídy základní školy.

Heterogenní třídy a péče o děti se speciálními vzdělávacími potřebami

Školka má celkem sedm tříd, od 1. 9. 2022 také už šest asistentů pedagoga. Třídy ve školce jsou heterogenní – do školky docházejí i děti s češtinou jako mateřským jazykem nebo s OMJ, které mají PAS, LMP či ADHD. Školka konzultuje vhodný přístup k těmto dětem s krajským pracovištěm Národního pedagogického institutu ČR. Komunikuje navíc s externími odbornými zařízeními, jako je například Národní ústav pro autismus, z.ú. (NAUTIS). Využívá při práci s těmito dětmi vhodné pomůcky, jako jsou piktogramy.

Co se týče například vyšetření v pedagogicko-psychologické poradně u dětí s OMJ, školka využívá služeb tlumočníka, buď z Biologického centra AV ČR nebo ze Zdravotně sociální fakulty Jihočeské univerzity. 

Kamila Finková si velmi cení poradenské podpory ze strany krajského pracoviště Národního pedagogického institutu v Českých Budějovicích. Školka má díky němu například možnost využívat pravidelné konzultace s psycholožkou a aktuálně nabízí třeba otevřenou platformu, v rámci které jsou poskytovány online supervize pro zájemce z řad učitelů všech stupňů škol.

Jak vznikal školní klub? 

Kamila Finková se nejprve domluvila na založení klubu se všemi zaměstnanci školky. Následně oslovila krajské pracoviště Národního pedagogického institutu ČR, Zdravotně sociální fakultu Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích a také zřizovatele, Statutární město České Budějovice, které tuto aktivitu uvítalo a podpořilo. Školní klub byl zprovozněn 23. 3. 2022.

Provoz školního klubu pro děti a rodiče byl zajištěn z dobrovolných darů a finančních příspěvků zaměstnanců školy a také díky jejich dobrovolné práci nad rámec pracovních úvazků v mateřské škole. Po dohodě se zřizovatelem byl v rámci školky vyčleněn prostor pro klub a umožněn jeho provoz. Otevírací doba školního klubu byla nejprve od 8:00 do 16:00 hodin, poté bylo otevřeno dle individuálních potřeb rodičů. S rodiči se dařilo navázat a vybudovat vztahy důvěry. Podařilo se zde vytvořit místní komunitu, kde rodiče-cizinci doposud komunikují i mezi sebou a poskytují si navzájem podporu. navíc mohly být v rámci školního klubu děti po určitou dobu pod dohledem v tělocvičně školy. Maminky tak měly určitý prostor sdílet svoje starosti mezi sebou v mateřském jazyce. Rodiče ve školním klubu měli zájem i o osvojování češtiny – například se učili některé fráze. Zajímali se také o kurzy českého jazyka. 

V rámci klubu probíhala pomoc rodičům:

• s hledáním bydlení, drobnými opravami i s vybavováním zařízení do bytů (například i se zajištěním internetu);

• se zajišťováním oblečení a hygienických potřeb pro děti; 

• při zajišťování základní i odborné lékařské péče – gynekologie, lékařská genetika, dětský praktický lékař, ORL, chirurgie, pracovní lékařství;

• při zajišťování základního vzdělávání dětí a přestupů mezi školami;

• při zajišťování volnočasových aktivit pro děti a jazykových kurzů pro děti i dospělé;

• při jednáních na zdravotních pojišťovnách a na ČSSZ;

• při zajišťování občerstvení na školkou pořádaných akcích a setkáních (oslavy narozenin, loučení s odjíždějícími maminkami zpět na Ukrajinu aj.);

• při organizaci setkávání ukrajinských rodin (např. i akce pořádané městem České Budějovice, vzájemné návštěvy v rodinách).

Často se také aktivně zapojili sami ukrajinští rodiče, například jedna maminka, profesí zdravotní sestra, pomáhala s tlumočením u českého lékaře. Školním klubem za jeho existenci prošlo několik desítek rodičů i dětí. 

Aktivita klubu byla ukončena k 31. 8. 2022. Od 1. 9. 2022 je školní klub převeden pod kulturní dům Slavie v Českých Budějovicích, kde už v březnu 2022 vzniklo ukrajinské komunitní centrum Nadija. Centrum slouží dětem i dospělým z Ukrajiny k setkávání, sdílení informací, výuce češtiny, včetně podpory dětí (volnočasové aktivity).

Adaptační skupina

Adaptační skupina spustila provoz 14. 3. 2022, ukončena byla k 31. 8. 2022. Jak uvádí Kamila Finková, třetí vlna imigrantů, která přicházela na jaře 2022, měla z jejího pohledu značně obtížnou situaci, protože se z valné části jednalo o ukrajinské občany, kteří v České republice neměli žádné zázemí, tzn. neměli zde žádné příbuzné, neznali město, kam byli finálně odesláni. Často tedy tápali, potřebovali si vybudovat podpůrné kontakty, osvojit si základy češtiny. 

Co se týče adaptace dětí, Kamila Finková upřesňuje, že adaptace je z jejího pohledu náročnější u starších, čtyř- až pětiletých dětí, které si více pamatují válečné události. Takové děti bývají tesklivější. Pro úspěšnou adaptaci se jí osvědčil častý pobyt venku na hřišti a možnost fyzického pohybu. 

V rámci adaptační skupiny nebyly děti převáděny ze tříd do nového prostoru k výuce češtiny. Důvodem bylo udržení psychické pohody dětí.

Jedna z důležitých věcí, kterou bylo potřeba vyřešit, byla otázka očkování. Přes spolupracující lékařku si vedení školy sehnalo aktuálně platný očkovací kalendář Ministerstva ochrany zdraví na Ukrajině. Díky němu měla Kamila Finková možnost s ukrajinskými rodiči probrat očkování, vysvětlit si, jakým očkováním už děti prošly a jakým by ještě v ČR měly projít (kalendář najdete pod textem).

Co jsou adaptační skupiny?

Cílem adaptačních skupin je podpora adaptace a socializace ukrajinských dětí od 3 do 15 let migrujících z Ukrajiny, které aktuálně pobývají v ČR. Snahou je dále podpořit rozvoj jazykových dovedností dětí, zejména řečových v českém jazyce, připravit děti na nástup do českých škol, podpořit jejich psychickou pohodu a duševní zdraví. Skupiny jsou financovány v rámci opakovaných výzev MŠMT.

Více informací lze nalézt například zde:

Výzva Adaptační skupiny pro děti cizince migrující u Ukrajiny 2022.pdf, MŠMT ČR (msmt.cz)

Tipy pro úspěšnou adaptaci:

Kamila Finková zdůrazňuje, že během adaptace dítěte i rodičů je nutné zejména o všem otevřeně mluvit a ptát se, aby nedocházelo k situacím, ve kterých se děti nebo rodiče cítí trapně a v očích veřejnosti se sníží jejich status (například na Ukrajině se běžně využívá odpadkový koš vedle toalety pro vyhazování toaletního papíru). 

Při adaptaci dětí Kamila Finková doporučuje všímat si i maličkostí. Například na opuštění areálu školky nejsou ukrajinské děti zvyklé. Mohou opuštění školky vnímat jako ohrožení, například mohou mít obavu, že je maminky už nenajdou. S dětmi i rodiči je proto potřeba průběžně komunikovat, vyjasňovat si pravidla a zvyklosti. 

Adaptační skupinou prošlo celkem 28 dětí a 30 dospělých. V březnu 2022, kdy byl spuštěn provoz této adaptační skupiny, nebyla ještě stanovena žádná specifika k založení a provozu skupin. Podklady z MŠMT pro zřízení těchto adaptačních skupin přišly až o něco později, v dubnu 2022. Z tohoto důvodu Kamila Finková žádná omezení, například co se týče věku dětí, nedávala. „Počkala jsem, kdo přijde, a tak nějak se snažila pomoc všem“, upřesňuje.

Jak si děti vedou po ukončení provozu adaptační skupiny?

• 10 dětí z adaptační skupiny navštěvuje MŠ Větrnou (Jak uvádí ředitelka Kamila Finková, pobyt těchto nově příchozích dětí v adaptační skupině byl výrazným bonusem pro jejich další úspěšnou docházku do školky i pro jejich wellbeing.);

• 2 děti navštěvují jinou MŠ v Českých Budějovicích;

• 4 děti navštěvují první stupeň ZŠ;

• 2 děti navštěvují druhý stupeň ZŠ;

• 3 děti se připravují v jazykových kurzech na přijetí na střední školu;

• 4 děti jsou zpět na Ukrajině;

• 2 děti jsou s maminkami doma z důvodu věku: 14 měsíců, 1 rok a osm měsíců);

• 1 dítě – údaje nejsou dostupné.

Co dělají rodiče (anebo jiní dočasně pečující příslušníci rodiny) po ukončení adaptační skupiny?

• 4 matky jsou na Ukrajině (jedna z matek je nezvěstná – nejsou o ní žádné zprávy, s ostatními jsme ve stálém kontaktu);

• 3 matky pracují v MŠ Větrná jako nepedagogičtí pracovníci;

• 2 rodinní příslušníci jsou v důchodovém věku;

• 12 matek má zaměstnání v Českých Budějovicích;

• 1 matka je gravidní;

• 3 matky jsou v domácnosti z důvodu věku sourozenců dětí;

• 5 matek hledá práci (do začátku září neměly uvedené maminky umístěné dítě v žádném školském zařízení, proto si práci hledat do této doby nemohly).
  
  

Jak probíhá adaptace dětí s OMJ v kmenové třídě školky 

Jak uvádí Kamila Finková, nové děti vždy přicházejí první den až v deset hodin dopoledne, a to přímo na zahradu školy. Ostatní děti jsou v tu chvíli také na zahradě, tak má nové dítě příležitost rychle zapadnout a zapojit se do hry. 

Jak probíhá první den nově příchozího dítěte? Kamila Finková upozorňuje, že není vhodné, aby nové dítě s OMJ chodilo do školky hned ráno, kdy probíhá řízená činnost, rituál, kdy dítě nemá možnost porozumět, co se právě odehrává. Dítě se potom může cítit odstrčené, případně i zmatené, protože netuší, o jakou aktivitu se jedná a co bude následovat. Když si děti na zahradě společně pohrají, ostatní děti odcházejí na oběd, a vedení školky prochází s maminkou a nově příchozím dítětem školku. Mají možnost vidět ostatní třídy, kuchyň, tělocvičnu, jídelnu pro děti. Poslední místnost, kterou procházejí, je třída, do které bude dítě docházet. Ostatní děti v tuto chvíli dojídají, myjí si ruce, a proto je v této budoucí kmenové třídě dítěte klidnější režim, co se týče hraček a hraní. Nové dítě tedy má čas se adaptovat, prohlédnout si místnost, všechny ostatní děti jej ihned neobklopí. Když potom děti po obědě uléhají, nové dítě má možnost vidět, jak se chodí spát, jak se čte dětem pohádka. Může ještě chvíli na místě setrvat s rodiči, potom odchází.

Jak uvádí Jana Vostoupalová, zástupkyně ředitelky školy, adaptace probíhá v rámci běžného provozu školy. U nového dítěte s OMJ klade vedení školky důraz na to, aby byla učitelka ve třídě dítěti stále k dispozici. Na příchod nového dítěte s OMJ je také potřeba připravit ostatní děti ve třídě – vysvětlit jim, že děti přicházejí z jiné země, že mluví jiným jazykem. U komunikativních dětí s OMJ je adaptace vždy o něco snazší než u dětí, které jsou z různých důvodů více uzavřené. Jana Vostoupalová zdůrazňuje, že dětí se zaměstnanci na nic nevyptávají, ale přistupují k nim úplně stejně, jako k ostatním dětem z ČR. Výraznou pomoc může představovat, pokud je ve třídě některé dítě z Ukrajiny, které už ovládá český jazyk. 

Jak Jana Vostoupalová uvádí, výraznou pomocí také je, pokud některý z učitelů nebo vedení školy mluví rusky. Může tak učitelkám pomoci v počáteční komunikaci s dětmi. 

Aby se nově příchozí dítě rychle a úspěšně adaptovalo, zapojují se do spolupráce všichni zaměstnanci školky: asistenti, chůvy, provozní zaměstnanci. Ti všichni dětem pomáhají, seznamují je například s provozem a denním řádem.

Jak probíhá výuka češtiny v kmenové třídě školky?

Výuka češtiny ve školce probíhá přirozeně během vrstevnických aktivit. Děti, které se začínají učit česky, si například chtějí půjčit hračku – a české děti opakují názvy hraček běžně. 

Zástupkyně ředitelky Jana Vostoupalová je zároveň koordinátorka pro výuku češtiny jako druhého jazyka. Pravidelně obchází třídy, komunikuje s dětmi česky, mapuje jejich znalosti.

Jak vedení školky řeší situaci, když je nově příchozí dítě v psychické nepohodě? 

Do dané třídy je vždy ten den převedena jedna pracovní síla navíc. Provozní pracovnice ve školce jsou totiž zároveň proškolenými chůvami pro děti předškolního věku. Pokud tedy není k dispozici ten den učitelka navíc, je některá provozní pracovnice převedena do třídy, ve které se nachází dítě v psychické nepohodě, a režim školky se trochu přestaví. Danému dítěti seindividuálně věnuje jeho třídní učitelka, protože té bude potom svěřen. Ostatní děti, které jsou ve školce déle a domluví se česky, už totiž dobře znají denní řád, znají také všechny zaměstnance. Ale nově příchozí dítě, které navíc není v psychické pohodě, ještě všechny zaměstnance nezná. Proto musí podpora přijít nejprve od jeho třídní učitelky. Daná provozní pracovnice potom pomáhá se skupinou zbývajících dětí, které už chod školky dobře zvládají.

Co je nového ve školním roce 2022/23?

Do Mateřské školy Větrná chodí od 1. 9. 2022 celkem 16 ukrajinských žáků a z toho tři mají asistentku pedagoga. Dva chlapci z tohoto počtu přišli do mateřské školy už před válkou (jeden má diagnostikovanou poruchu pozornosti s hyperaktivitou, druhý poruchu autistického spektra). Třetí přišel do zařízení v době války a má také diagnostikovanou poruchu autistického spektra.

Obr. 1. Informační leták pro rodiče – otevření adaptační skupiny.

Obr. 2. Aktuální očkovací kalendář Ministerstva ochrany zdraví na Ukrajině.

Obr. 3. Výzva ke sbírce pro ukrajinské děti v MŠ Větrná.