Ilustrační foto. | FOTO: Freepik
Ačkoliv nadané děti tráví velkou část raného dětství v mateřské a základní škole, podstatný vliv po celou dobu jejich vývoje na ně má rodina a další blízké osoby. Jejich rozvoj ovlivňuje množství zajímavých podnětů a pozornosti rodičů a blízké rodiny. Pokud jsou rodiče ochotni věnovat svým dětem dostatek pozornosti, rozvíjí a prohlubují tak porozumění potřebám nadaných dětí.
Zajímat se o to, co děti dělají, podporovat je a povzbuzovat, účastnit se jejich činnosti.
Pozorovat zaměření pozornosti – podporovat u dítěte činnosti, které je nejvíce baví, u kterých nejdéle vydrží.
Všímat si, jak řeší úkol – pozorovat nejen výsledek, ale i postup. I když děti v danou chvíli pracují samostatně, i v takové chvíli je vhodné je podpořit, poskytnout jim zpětnou vazbu anebo nastínit varianty možného řešení úkolu.
Všímat si, jak si počínají při překonávání překážek – pomáhat jim zvyšovat jejich frustrační toleranci, učit je vyrovnávat se s neúspěchem, protože právě nadané děti často trpí perfekcionismem. [1]
Být jim k dispozici pro odpovědi na četné dotazy – věnovat jim svůj čas a zájem.
Číst jim, seznamovat je s knihami a příběhy, a to i v případě, že už čtou samy. Děti potřebují sdílení – potřebují vědět, že rodiče zajímá, co dělají, povídat si o tom, co si přečetly, a mít možnost se zeptat na to, čemu případně nerozumějí.
Pomáhat jim nacházet vhodné zájmy – např. prezentací svých vlastních zájmů a představení jiných vhodných činností.
Přiblížit jim různé oblasti možného zájmu – např. výtvarné umění, příroda, hudba, muzea, sport apod. – a poskytovat co nejvíce příležitostí k jejich rozvoji.
Respektovat změny úrovně jejich schopností v závislosti na změně podmínek, kamarádů, prostředí, motivace apod.
Sledovat, jak se projevují ve skupině, jak se zapojují mezi vrstevníky, na jaké úrovni komunikují – snažit se poskytnout jim co nejvíce příležitostí pro kontakt nejen se svými vrstevníky věkovými, ale i intelektovými.
Výchova nadaných dětí vyžaduje od rodičů větší nasazení, protože jejich vývoj může být v různých oblastech zrychlený. Je třeba, aby výchovné přístupy byly v souladu s aktuální úrovní jejich vývoje. Díky rychlejšímu rozumovému vývoji mohou v této oblasti předstihnout své vrstevníky, což může mít za následek komunikační obtíže (např. tendence dělat hru složitější, aby byla zábavnější). V takovém případě je třeba jim pomoci vyhledat kamarády s podobnými zájmy, aby mezi ně lépe zapadly.
Při svém nadšení do objevování si nadané děti samy nastavují tempo, a pokud jsou ve své činnosti omezovány, může se u nich projevit nežádoucí chování, např. se mohu jevit jako vzdorovité. Navzdory vnitřní motivaci k samostatnému objevování a učení potřebují podporu, vedení a povzbuzení ze strany rodičů. Je třeba s nimi mluvit nejen o tom, co je zajímá, ale protože některé informace nedokážou zpracovat, tak také o tom, čemu nerozumí nebo co je trápí (např. smrt, ztráty apod.).
Někdy mohou nadané děti dávat přednost složitým úkolům, nad kterými stráví hodně času plánováním a zkoumáním. Kvůli tomu se mohou jevit jako zpomalené, obzvláště při praktických činnostech. Je proto potřeba při plánování počítat i s časem navíc na přípravu, na příval otázek a vysvětlování.
Autoritu není vhodné si vynucovat (např. příkazy a tresty), je lepší ji budovat pomocí rozvíjení spolupráce (např. odpovídáním na otázky nebo vysvětlováním). K rovnováze vztahů v rodině může přispět např. zavedení rodinných rad, které působí preventivně proti zbytečným hádkám a sporům a učí děti řešit problémy vyjednáváním. [2]
Vývoj dětí ovlivňuje také styl výchovy. Pokud je rodiče vychovávají autoritativně, s důrazem na pravidla, řád a absolutní poslušnost, pak si zvyknou za sebe nechat rozhodovat druhé, jsou nesamostatné, neprojevují se, a nakonec se můžou stávat oběťmi nevhodných skupin a šikany.
Pokud rodiče volí liberální výchovu, bez důrazu na pravidla a řád a děti o sobě rozhodují samy, může to vést k pocitu absence bezpečí, k chaosu, pocitu, že o ně rodiče nemají zájem. Na děti tím kladou odpovědnost za jejich chování, která není přiměřená jejich věku. V důsledku si tak můžou zvyknout na ustupování při prvním náznaku nejistoty a překážek, když je rodiče nevedou k jejich překonávání.
Pokud jsou děti vychovávány demokraticky, tzn. mají nastavená pravidla, na jejichž stanovování se můžou podílet a kontrolovat jejich dodržování, mají vymezené hranice, ale současně jim zůstává prostor pro jejich vlastní tvořivost a diskusi. Děti se zkoušením a vlastními pokusy dobírají úspěšného výsledku, ale jsou ochotné o řešení polemizovat, vést diskusi, spolupracovat, přijmout radu. [1]
Zatímco v předškolním věku bývá poměr nadaných chlapců a dívek vyvážený, mezi staršími diagnostikovanými nadanými školními dětmi převažují chlapci. Příčinou jsou u dívek vnější i vnitřní překážky, v jejichž jádru stojí společenská očekávání lišící se podle pohlaví. U dívek bývá výchova autoritativnější a vyžaduje se od nich poslušnost, chlapci mívají více prostoru věnovat se svým zájmům. Ve snaze lépe odpovídat stereotypům a zapadnout do kolektivu dívky dokonce někdy své nadání záměrně skrývají. [2] Často jim chybí sebedůvěra, samostatnost a nezávislost, a proto je vhodné u nich právě tyto oblasti posilovat. Také je třeba umožnit, aby si nadané děti hrály se všemi hračkami, které je zaujmou, bez ohledu na genderové stereotypy. Dívky se pak mohou při hře se stavebnicemi a rébusy naučit aktivnímu řešení problémů a manipulaci s předměty, zatímco chlapci se mohou rozvíjet při pečujících hrách. Je třeba všem dětem bez ohledu na pohlaví poskytnout možnost rozvíjet se ve všech oblastech jejich zájmů. [1]
Dívky jsou obvykle vedeny ke konformitě a jejich nadání spíše zapadne, chlapci se navzdory rozumovému nadání mohou vlivem sociální neobratnosti jevit jako nezralí. V takovém případě je vhodné jim pomoci najít intelektové vrstevníky, protože s věkovými vrstevníky si kvůli odlišné úrovni rozumových schopností nerozumí. Vhodným řešením je proto umístění dítěte do smíšené třídy v mateřské škole, obzvláště pokud se jedná o mladší dítě. U starších dětí je možné spolu s odborníky posoudit, zda by bylo vhodné dítě předčasně zařadit do školní docházky. V takovém případě je ale třeba pečlivě zvážit sociálně emoční dopady takového rozhodnutí na jeho vývoj. [1]
Podporu rodičům mohou poskytnout rodičovské skupiny fungující při pedagogicko-psychologických skupinách, v nichž je prostor pro sdílení zkušeností s výchovou. Je také nezbytné být v kontaktu s učiteli dětí a společně řešit možnosti jejich rozvoje. V případě řešení možného předčasného nástupu do školy je namístě spolupracovat s poradenskými zařízeními (pedagogicko-psychologická poradna apod.). Rodiče se také mohou aktivně zapojit do výuky, například vyprávět dětem o svém povolání nebo zařídit exkurzi na svém pracovišti. [3]
K tématu doporučujeme také další články a podcasty:
PODCAST 11. díl: Jaké je být rodičem dítěte s nadáním? |Zapojmevšechny.cz (zapojmevsechny.cz)
PODCAST 6. díl: Můj dobrý výkon přičítali náhodě | Zapojmevšechny.cz (zapojmevsechny.cz)
Tipy pro identifikaci nadaných předškoláků i školních žáků |Zapojmevšechny.cz (zapojmevsechny.cz)
[1] HOMOLKOVÁ, M., KOŠŤÁLOVÁ, I., MARTINCOVÁ, N. (2012). NOMI – Metodika MND MŠ s NOMI. Pedagogicko-psychologická poradna Královéhradeckého kraje. [online]. [datum citace 7. 8. 2020]. Dostupné z: https://databaze.op-vk.cz/Project/Detail/3322
[2] HŘÍBKOVÁ, L (2012). Rizikové skupiny, typy a profily nadaných žáků (studentů). Svět nadání. [online]. [datum citace 21. 9. 2020]. Dostupné z: https://is.muni.cz/el/1441/jaro2015/ZS1BP_POPS/um/Rizikove_skupiny__typy_a_profily_nadanych_zaku_-_Hribkova.pdf
[3] SILVERMAN, L. K. (1992). How Parents Can Support Gifted Children. ERIC EC Digest #E515, 1992. [online]. [datum citace 31. 8. 2020]. Dostupné z: https://files.eric.ed.gov/fulltext/ED352776.pdf
Nadané děti a umělá inteligence