PODCAST 11. díl: Jaké je být rodičem dítěte s nadáním?

Maminka rozumově nadaného žáka čtvrté třídy běžné základní školy vypráví o dosavadní cestě svého syna vzdělávacím systémem, o přístupu učitelů i vedení školy a podpoře, jíž se jejímu dítěti dostalo/nedostalo. Rozvoj nadaných žáků v základních školách stále ještě spočívá ve většině případů především na bedrech rodiny.

Do podcastu Zapojmevšechny.cz si redaktorka Marta Kozdas tentokrát pozvala Simonu, maminku žáka 4. ročníku základní školy. Její syn je jednak bilingvní, jednak nadprůměrně zdatný v matematicko-logické a verbální oblasti. Že se jedná o mimořádně šikovné a zvídavé dítě, si Simona všimla již v jeho útlém věku, kdy chlapec odmítal jen tak nečinně ležet v kočárku a chtěl vidět vše kolem sebe. Ve dvou letech se začal zajímat o písmenka, obkreslovat je a skládat, později je pomocí vzdělávacích videí a aplikací na notebooku počal „ťukat“ i do klávesnice. Díky tomu uměl záhy psát. Zhruba v pěti letech pak plynule četl. Naučil se to opět bez pomoci dospělých. Při logopedických cvičeních ho totiž nebavilo jen pasivně opakovat pořád dokola táž slova, ale chtěl si je sám číst z logopedických materiálů. Obdobné nadání vykazoval i v matematické oblasti. Sčítat uměl zhruba v době nástupu do mateřské školy, ještě před zahájením školní docházky dokázal násobit.

Vzhledem k počtu dětí a vytíženosti učitelek v mateřské škole jeho nadání ve školce ale nikdo plně nezaregistroval. Proto s ním také nikdo individuálně nepracoval a jeho nadání nerozvíjel. 

Nástup do 1. ročníku základní školy proběhl bez problémů. Již v 1. ročníku byl chlapec přijat do Dětské Mensy, ve 2. ročníku pak absolvoval vyšetření intelektu v pedagogicko-psychologické poradně, jež potvrdilo mimořádné nadání v matematicko-logické i verbální oblasti. Na základě tohoto zjištění mu byla přiznána podpůrná opatření 2. stupně – škola měla zakoupit materiály a další pomůcky a zadávat mu práci navíc. Měl být také vzděláván podle individuálního vzdělávacího plánu.  Nic z toho však nebylo ve školní praxi realizováno se slovy, „že ve třídě s 29 dětmi je obtížné se věnovat některému dítěti nad rámec výuky“. Vzhledem k tomu, že ve škole nepůsobí speciální pedagog ani školní psycholog, nebylo možné situaci konzultovat s žádným odborníkem.

Rodině nezbylo tedy nic jiného než vzít rozvoj dítěte do vlastních rukou. Naštěstí se do jeho vzdělávání zapojují všichni členové rodiny včetně prarodičů – dítě se například naučilo psát abecedou svého druhého jazyka a s prarodičem psaní v tomto jazyce dále trénuje. Rodina syna také přihlásila do vhodných kroužků, například do klubu nadaných dětí při Přírodovědecké fakultě, pořizuje mu speciální výukové materiály, nainstalovala mu aplikaci Duolingo. Situace kolem pandemie covidu-19 rodině nadaného školáka paradoxně pomohla. Vzhledem k tomu, že škola funguje distančně a všichni žáci dostávají stejné úkoly s občasnými dobrovolnými bonusovými úlohami navíc, může se rodina více zaměřit na individuální rozvoj dítěte a syn nemusí do úmoru opakovat věci, které již mnoho let umí.  

Na základě dosavadních zkušeností rodina uvažuje o tom, že by s přechodem na druhý stupeň změnila školu. V úvahu přichází některé z osmiletých gymnázií, případně škola s rozšířenou výukou matematiky. Nadaný školák by preferoval druhou možnost a dle svých slov se na takovou změnu těší, třebaže by to znamenalo jiné prostředí i to, že by přišel o kolektiv, do kterého dobře zapadl, a i o dobrého kamaráda.

Příjmení hosta nebylo uvedeno z důvodu ochrany soukromí. 

Další informace pro pedagogy i pro rodiče

Texty o tématu nadání

Více o problematice nadaných dětí se můžete dozvědět na stránkách Zapojmevsechny.cz.  Doporučujeme také text o nadaných a mimořádně nadaných dětech Nadané a mimořádně nadané děti – opomíjená skupina se speciálními vzdělávacími potřebami a text Identifikace rozumově nadaného žáka se speciálními vzdělávacími potřebami.  

O vlastní zkušenosti s tzv. dvojí výjimečností vypráví v podcastu Můj dobrý výkon přičítali náhodě také datová analytička Jana. 

 

Co je to WISC – III. ?

Wechslerova inteligenční škála pro děti je nejčastěji využívaným diagnostickým nástrojem – a to i v rámci činnosti pedagogicko-psychologických poraden – pomocí kterého je posuzována celková úroveň rozumových schopností u dětí od 6 do 17 let. Test se vyplňuje formou tužka-papír a jeho vyplnění trvá zhruba 50–70 minut. Dítě má za úkol řešit nejprve tzv. verbální škálu, kde jej čekají slovní a početní úkoly, a ve druhé části tzv. performační škálu, kde řeší úkoly zaměřené na plošnou a prostorovou představivost a pozornost. Používá při tom pomůcky typu kartičky, kostky, skládačky apod. 

Pomocí testu WISC – III. je možné změřit celkovou míru nadání u dítěte a také určit, zda se u něj nejvíce projevuje inteligence verbální, logicko-matematická anebo vizuálně-prostorová. 

 

Tip pro rodiče 1

Jedním z míst, kde se můžete dozvědět víc o nadání svého dítěte a kde lze hledat inspiraci či pomoc, je společnost Mensa ČR, tedy mezinárodní organizace sdružující lidi s IQ mezi horními dvěma procenty populace. Mensa ČR vydává časopis, je zřizovatelem gymnázia pro nadané děti v Praze, podporuje rozvoj nadaných dětí po celé ČR, realizuje logické olympiády, kluby nadaných dětí, má na starosti projekt Mensa NTC pro školky a provádí IQ testování veřejnosti. Na stránkách Dětské Mensy pak naleznete celou řadu dalších odkazů, např. o vzdělávání učitelů, newslettery pro rodiče a učitele či nabídky kroužků a letních táborů pro nadané děti.

Tip pro rodiče 2

Simona by uvítala, kdyby škola v případě jejího nadaného syna respektovala individuální studijní plán a dokázala její dítě více podporovat a motivovat. Také by se podle jejího názoru osvědčila projektová výuka, kdy by žáci mohli projevit vlastní iniciativu a znalosti nad rámec školních osnov. Příště by se také při volbě školy zajímala o konkrétní nabídku volnočasových aktivit, tedy zda škola provozuje i jiné než družinové kroužky.

 

Doporučená literatura:

CIHELKOVÁ, J. (2017). Nadané dítě ve škole: náměty do výuky pro celou třídu. Praha: Portál.

ČAVOJSKÁ, M. et al. (2010). Vyhledáváme rozumově nadané žáky. Praha: Výzkumný ústav pedagogický v Praze. 

DUDŽÍKOVÁ, M. et al. (2011). Mimořádně rozumově nadané dítě v mateřské škole: identifikace, diagnostika, inspirace, náměty a pracovní listy. Šumperk: Město Šumperk.

FOŘTÍKOVÁ, J. (2009). Talent a nadání: jejich rozvoj ve volném čase. Praha: NIDM – Národní institut dětí a mládeže MŠMT.

MÖNKS, F.J. a Ypenburg, I.H. (2002). Naše dítě je velmi nadané: rukověť pro rodiče a učitele. Praha: Grada.

SOKOLOVÁ, H., POKORNÁ, A., FIŠEROVÁ, M. (2002). Školní zralost a nadané dítě. Praha: Raabe.

STEHLÍKOVÁ, M. (2018). Nadané dítě. Praha: Grada. 

vytisknout článek

Mohlo by Vás zajímat

Plán pedagogické podpory pro nadaného žáka s nedostatkem odvahy
Máme pro vás plán pedagogické podpory (PLPP). Vzor uplatníte na prvním stupni u nadaného žáka, který s vaší laskavou pomocí zvládne všechny své úzkosti a obavy.
Individuální vzdělávací plán pro nadané dítě
Individuální plán pro nadané žáky s důrazem na oblast matematiky může vypadat třeba takhle. Matematické nadání je potřeba rozvíjet, a proto si zaslouží svůj vlastní IVP. Máme ho pro vás.
Podpora nadaných dětí
Pedagogicko-psychologická poradna (PPP) v rámci poskytování podpůrných opatření pro děti a žáky se SVP nezapomíná ani na podporu dětí a žáků s nadáním a mimořádným nadáním. Jaké možnosti navrhuje v rámci podpůrných opatření (IVP) pro nadané děti?
Potřebujete konzultaci s odborníkem?
Napište nám.