PODCAST 11. díl: Jaké je být rodičem dítěte s nadáním?

Do podcastu Zapojmevšechny.cz si redaktorka Marta Kozdas tentokrát pozvala Simonu, maminku žáka 4. ročníku základní školy. Její syn je jednak bilingvní, jednak nadprůměrně zdatný v matematicko-logické a verbální oblasti. Že se jedná o mimořádně šikovné a zvídavé dítě, si Simona všimla již v jeho útlém věku, kdy chlapec odmítal jen tak nečinně ležet v kočárku a chtěl vidět vše kolem sebe. Ve dvou letech se začal zajímat o písmenka, obkreslovat je a skládat, později je pomocí vzdělávacích videí a aplikací na notebooku počal „ťukat“ i do klávesnice. Díky tomu uměl záhy psát. Zhruba v pěti letech pak plynule četl. Naučil se to opět bez pomoci dospělých. Při logopedických cvičeních ho totiž nebavilo jen pasivně opakovat pořád dokola táž slova, ale chtěl si je sám číst z logopedických materiálů. Obdobné nadání vykazoval i v matematické oblasti. Sčítat uměl zhruba v době nástupu do mateřské školy, ještě před zahájením školní docházky dokázal násobit.

Vzhledem k počtu dětí a vytíženosti učitelek v mateřské škole jeho nadání ve školce ale nikdo plně nezaregistroval. Proto s ním také nikdo individuálně nepracoval a jeho nadání nerozvíjel. 

Nástup do 1. ročníku základní školy proběhl bez problémů. Již v 1. ročníku byl chlapec přijat do Dětské Mensy, ve 2. ročníku pak absolvoval vyšetření intelektu v pedagogicko-psychologické poradně, jež potvrdilo mimořádné nadání v matematicko-logické i verbální oblasti. Na základě tohoto zjištění mu byla přiznána podpůrná opatření 2. stupně – škola měla zakoupit materiály a další pomůcky a zadávat mu práci navíc. Měl být také vzděláván podle individuálního vzdělávacího plánu.  Nic z toho však nebylo ve školní praxi realizováno se slovy, „že ve třídě s 29 dětmi je obtížné se věnovat některému dítěti nad rámec výuky“. Vzhledem k tomu, že ve škole nepůsobí speciální pedagog ani školní psycholog, nebylo možné situaci konzultovat s žádným odborníkem.

Rodině nezbylo tedy nic jiného než vzít rozvoj dítěte do vlastních rukou. Naštěstí se do jeho vzdělávání zapojují všichni členové rodiny včetně prarodičů – dítě se například naučilo psát abecedou svého druhého jazyka a s prarodičem psaní v tomto jazyce dále trénuje. Rodina syna také přihlásila do vhodných kroužků, například do klubu nadaných dětí při Přírodovědecké fakultě, pořizuje mu speciální výukové materiály, nainstalovala mu aplikaci Duolingo. Situace kolem pandemie covidu-19 rodině nadaného školáka paradoxně pomohla. Vzhledem k tomu, že škola funguje distančně a všichni žáci dostávají stejné úkoly s občasnými dobrovolnými bonusovými úlohami navíc, může se rodina více zaměřit na individuální rozvoj dítěte a syn nemusí do úmoru opakovat věci, které již mnoho let umí.  

Na základě dosavadních zkušeností rodina uvažuje o tom, že by s přechodem na druhý stupeň změnila školu. V úvahu přichází některé z osmiletých gymnázií, případně škola s rozšířenou výukou matematiky. Nadaný školák by preferoval druhou možnost a dle svých slov se na takovou změnu těší, třebaže by to znamenalo jiné prostředí i to, že by přišel o kolektiv, do kterého dobře zapadl, a i o dobrého kamaráda.

Příjmení hosta nebylo uvedeno z důvodu ochrany soukromí. 

Doporučená literatura:

CIHELKOVÁ, J. (2017). Nadané dítě ve škole: náměty do výuky pro celou třídu. Praha: Portál.

ČAVOJSKÁ, M. et al. (2010). Vyhledáváme rozumově nadané žáky. Praha: Výzkumný ústav pedagogický v Praze. 

DUDŽÍKOVÁ, M. et al. (2011). Mimořádně rozumově nadané dítě v mateřské škole: identifikace, diagnostika, inspirace, náměty a pracovní listy. Šumperk: Město Šumperk.

FOŘTÍKOVÁ, J. (2009). Talent a nadání: jejich rozvoj ve volném čase. Praha: NIDM – Národní institut dětí a mládeže MŠMT.

MÖNKS, F.J. a Ypenburg, I.H. (2002). Naše dítě je velmi nadané: rukověť pro rodiče a učitele. Praha: Grada.

SOKOLOVÁ, H., POKORNÁ, A., FIŠEROVÁ, M. (2002). Školní zralost a nadané dítě. Praha: Raabe.

STEHLÍKOVÁ, M. (2018). Nadané dítě. Praha: Grada.