Zdroj: Autorský tým APIV B
Počet odkladů je v Česku dlouhodobě vysoký a přibližně každé páté dítě zůstává ve školce o rok déle. Obavy rodičů jsou sice pochopitelné, ale neopodstatněný odklad nemusí být pro dítě vždy přínosný. Děti kolem šestého roku jsou již připravené plnit školní povinnosti a většina z nich se opravdu těší. Je to nová výzva, na kterou jsou psychicky nastavené. S některými deficity, jako je například logopedická vada, lze pracovat i v první třídě a nemusí být nutně překážkou školní docházky. „Kolem šestého roku jsou děti motivované se učit. Když se tato motivace ztratí, těžko se znovu hledá,“ říká Lenka Kocumová, ředitelka 54. MŠ v Plzni a krajská konzultantka Národního pedagogického institutu. Děti s odkladem potřebují proto v mateřinkách zaměstnat, aby se takzvaně nenudily. Vedle toho, že by měly individuálně plnit úkoly se zaměřením na svou oslabenou dílčí oblast, potřebují odpovídající program, aby neměly pocit, že vše umí a že se nemusí nic učit.
Někteří rodiče budoucích prvňáků se obávají toho, že i příští školní rok bude kvůli pandemii covidu-19 náročnější a bude klást větší nároky na domácí přípravu a i na ně samotné. Jiní se obávají, že jejich dítě nebude na školu vzhledem k uzavření školek dostatečně připravené. A to i přesto, že školky přípravu dětí nezastavily a byť na dálku s nimi udržují kontakt a připravují pro ně aktivity, kterým se doma mohou věnovat.
„Do konce února se stihlo udělat hodně práce a školy se svými žáky pracují i na dálku,“ ubezpečuje Lenka Kocumová. Dodává, že učitelky ve školce posílají rodičům práci elektronicky, vyvěšují zajímavé odkazy s tipy na webových stránkách a vytištěné úkoly věší na plot u budov MŠ. „I tak budeme mít vysoký počet odkladů, přibližně 15 z šedesáti dětí. Vidím, že o něj žádají i rodiče, kteří by o něm za normálních okolností vůbec neuvažovali,“ říká Lenka Kocumová.
Bude proto záležet zejména na posouzení pedagogicko-psychologických poraden, zda dítě odklad školní docházky dostane, či nikoliv. „Z vlastní praxe vím, že poradny většinou rodičům vycházejí vstříc. Rodiče dokážou argumentovat, obzvlášť v případě, když tam nějaká, i když jen drobná obtíž přece jen je,” vysvětluje Kocumová. Nikdo totiž nemůže stoprocentně zaručit, že dítě ve škole neselže.
Lenka Kocumová také upozorňuje na to, že v poradně dítě většinou neznají a třeba stydlivost mohou nakonec přičíst jeho nezralosti, i když se jedná ve školce o šikovné bezproblémové dítě, které by první třídu zvládlo bez potíží. „Je také potřeba rozlišovat mezi nezralostí a deficity, které se rokem navíc ve školce nevyřeší a se kterými se žák s podporou učitelů nebo asistenta stejně bude muset naučit pracovat,” připomíná Kocumová. Důležitá je v tomto směru komunikace školek s rodiči.
Kazuistika 1
Roman ve školním roce 2020/21 začal docházet do 1. ročníku základní školy. Jedná se o nepozorné dítě, které nevydrží chvíli v klidu. Při online výuce jsou vidět nohy, záda, ruce, hlava zcela výjimečně. Kognitivní schopnosti chlapce jsou výrazně podprůměrné. Ve třídě je velmi živý a ruší spolužáky. Školka rodičům na individuální konzultaci nástup do 1. ročníku základní školy doporučila. Rodiče se Romanovi skutečně věnují a hodně mu pomáhají, nicméně ale už nekontaktovali pedagogicko-psychologickou poradnu, aby se poradili o nástupu povinné školní docházky a možnosti podpůrných opatřeních pro Romana. Podle názoru třídní učitelky chlapec první třídu zvládne, ale bude ještě muset hodně pracovat na zlepšení pracovních a sociálních návyků. Vyučující se obává, zda a jak chlapec do budoucna školní docházku zvládne. U chlapce bylo potřebné, a to ještě před nástupem školní docházky, komplexní posouzení jeho kognitivních schopností, pracovních a sociálních návyků a na základě toho navržení podpůrných opatření anebo odkladu školní docházky.
Tip:
Základní informace o distančních zápisech do 1. ročníků a problémech s nimi spojených najdete v úvodním textu tohoto dvojdílného seriálu Distanční zápisy do 1. ročníků základních škol a problémy s tím spojené – část I.
Zatímco ambiciózní rodiče žádají pro své děti odklad z obavy, že i příští školní rok bude ovlivněn nákazou covidem-19 a školní výuka bude vedena většinově distanční formou, jsou zde naopak rodiče, kteří nejsou schopni školní zralost svého dítěte posoudit.
„Nejvíce postiženou skupinou budou děti ze sociálně znevýhodněného nebo nepodnětného rodinného prostředí,” říká Zonna Bařinková. „A dále je tu skupina rodičů, kteří odklad považují za stigma a snaží se mu za každou cenu vyhnout.“
Děti ohrožené sociálním vyloučením patří mezi ty, které ve školkách z různých důvodů mnoho nepobyly. „Od klientů také slyšíme, že školky, které řešily různé provozní problémy, vítaly, když dítě nepracujících rodičů mohlo zůstat doma,“ říká Alžběta Pospíšilová, metodička předškolního vzdělávání Člověka v tísni, který poskytuje sociální a vzdělávací služby v sociálně vyloučených lokalitách. Tyto děti se tak mohou snáze dostat do prvních tříd, aniž by jejich školní zralost mohl někdo adekvátně posoudit. Neúčast (či jen omezená účast) v předškolním vzdělávání spolu s nepodnětným rodinným prostředím představuje pro děti velký handicap a zvyšuje riziko školní nezralosti a následného neúspěchu ve škole. Tyto děti se často neumí soustředit, mají nevyzrálou vizuálně motorickou koordinaci, grafomotoriku, orientují se špatně v prostoru a na ploše, mají problém rozlišit jednotlivé hlásky ve slově.
„Vzhledem k současné situaci, kdy jsou školky zavřené, chceme školní zralosti věnovat zvýšenou pozornost,“ dodává Alžběta Pospíšilová z Člověka v tísni. „Budeme proto sledovat děti, které před svým nástupem do mateřinek navštěvovaly naše předškolní kluby a které by teď měly jít k zápisu.”
Školně nezralé dítě má jen malou šanci se svým spolužákům vyrovnat, nehledě na jeho inteligenci. „Dítě získá pocit, že na školu nestačí. Aniž by učitelka spolužáky srovnávala, dítě samo pozná, jestli jsou ostatní lepší. Často pak ztrácí motivaci, uzavře se a nespolupracuje,” potvrzuje Lenka Kocumová, ředitelka 54. MŠ v Plzni.
Kazuistika 2
Petr je průměrně inteligentní, ale zanedbaný chlapec; nezvládá školní povinnosti v důsledku své nezralosti. Umí číst jen slabiky, a to s problémy, číselnou řadu zvládá do deseti, špatně se orientuje na ploše a v prostoru. Chová se dětsky, z čehož plynou problémy v kolektivu. Navíc je velmi drobný. Individuálně s ním pravidelně pracuje sociální pracovnice. Škola řešila dodatečný odklad v září 2020. Z obavy, že by chlapec nedocházel do mateřské školy, mu pedagogicko-psychologická poradna doporučila zůstat ve škole s tím, že to je pro chlapce nejvhodnější řešení.
Školní nezralost ovlivňuje chování dětí a jejich pozornost, návyky, schopnost se učit. Časem se však tyto projevy mírní. Pokud však dítě dostane rok navíc ve školce nebo přípravné třídě, obejde se jeho přechod do první třídy bez zbytečného stresu a obtíží. Během tohoto roku navíc hraje významnou roli individualizovaná podpora, které by dítě s odkladem na základě doporučení pedagogicko-psychologické poradny mělo následně dostat.
Pokud se nezralé dítě do první třídy přece jen dostane, jen špatně se pak hledá způsob, jak to napravit. Školy mohou žáka vrátit do předškolního zařízení a udělit mu dodatečný odklad anebo ho v krajním případě nechat na konci roku propadnout. „Ani jedno řešení není pro dítě dobré. Nejlepší způsob je odklad, který zabrání tomu, aby nezralé dítě do školy vůbec nastoupilo,” říká Zonna Bařinková. Pro dítě, které si již jednou na záda nasadí aktovku, představuje dodatečný odklad fatální neúspěch a opakování ročníku navíc stigma propadlíka. I když jako ve většině případů záleží na komunikaci s dítětem. „Opakování ročníku můžeme například vysvětlit tím, že tento rok mělo dítě ztížené podmínky, které mu nevyhovovaly, a proto dostává možnost si první třídu zopakovat,“ říká Bařinková. I tak je zde velké riziko, že si dítě po roce stresu a neúspěchů odnáší pocit vlastního selhání a přirozená chuť ke vzdělávání se z něj nadobro vytratí.
Opakování ročníku se neobejde bez dalších formálních důsledků. Žák přijde o možnost opakovat v případě nutnosti jiný ročník na prvním stupni. Především ale ukončí povinnou devítiletou školní docházku po osmé třídě, a pokud si bude chtít základní školu dodělat, musí o to požádat vedení školy, které ovšem nemá povinnost vyhovět. „Víme, že ředitelé dětem, které považují za problematické, nezřídka žádosti zamítají a doporučují, aby z osmé třídy přestoupily na učební obor,“ podotýká Alžběta Pospíšilová z Člověka v tísni. Nedokončené základní vzdělání nedává šanci ani na lepší učňovský obor, ani na slušnou práci a výrazně zvyšuje riziko budoucí nezaměstnanosti.
U školně nezralého dítěte je tedy důležité – i z hlediska prevence budoucích možných škod – provést včas diagnostiku a navrhnout řešení, a to ještě před nástupem dítěte do 1. ročníku.
Více o problematice nedokončeného základního vzdělání najdete v textu publikovaném Agenturou pro sociální začleňování Kolik vynaloží stát na člověka s nedokončeným vzděláním.
Tipy a doporučení:
Vhodné jsou společné schůzky (triády) pracovníků pedagogicko-psychologické poradny, třídní učitelky v MŠ a rodičů v případě žáků, u kterých byly zjištěny symptomy nedostatečné školní zralosti.
Před zápisem do 1. třídy může být třídní učitelka budoucích prvňáč ků pozvána do mateřské školy anebo na online besedu / společný webinář s rodiči „Školní zralost a připravenost dětí na vstup do první třídy“.
Základní škola může uspořádat videorozhovory s rodiči o tom, jak se dítěti dařilo ve školce, zda umí správně vyslovovat atp. (některé ZŠ, zejména ty soukromé, to již zavedly minulý rok).
4. Připravit prezenční aktivity pro budoucí prvňáčky, kde bude možné posoudit jejich školní zralost. Například dodatečné zápisy (individuální schůzky), dny otevřených dveří, informační schůzky za přítomnosti dětí atp. Viz také doporučení Člověka v tísni níže.
Tip:
Zápisy budou na školách probíhat v dubnu. Sledujte webové stránky konkrétních škol. Můžete se také podívat do metodického doporučení pro organizaci zápisů Zápisy do základních škol pro rok 2021/2022 které stanovilo MŠMT.
Tématem zápisů do 1. ročníků se zabývá i organizace Člověk v tísni, která přináší aktuální tipy a doporučení pro školy. Více se dočtete v článku Člověk v tísni: školy by se letos měly pokusit uspořádat i prezenční část zápisů.
Školní zralost a osobnost dítěte – teorie typů.
Spolek SPOLU připravil taky sérii článků:
To podstatné, co byste měli vědět o (ne)spádovosti škol.
Konkrétní podmínky přijetí dítěte do mateřské či základní školy.
Školská rada: Kým je a jaký má úkol? Coby nezávislý orgán uvnitř škol má školská rada důležité pravomoci a úkoly podle školského zákona. Ale co ji skutečně pohání? Hlavním cílem je zahájit konstruktivní dialog s vedením školy, aby všichni aktéři společně zkoumali, jak efektivně škola operuje nyní a jak by měla vypadat v budoucnosti.