Předškolní klub Sluníčko v Bílině/FOTO: Archiv Člověka v tísni. Přiložené fotografie jsou určeny pouze jako doplněk k tomuto článku, jejich další použití, kopírování, sdílení či ukládání do jakýchkoliv dalších databází není dovoleno.
Síť předškolních klubů vyrovnává nevýhodnou startovní čáru dětí, které nemají doma příznivé zázemí pro svůj rozvoj. Kluby dětem usnadňují vstup do vzdělávacího systému. V České republice je provozuje například nezisková organizace Člověk v tísni.
Předškolním klubům nejde o to vytvářet model předškolního vzdělávání, který oddělí děti se sociálním znevýhodněním od hlavního vzdělávacího proudu. Jestliže do klubu dochází dítě, jehož znalosti, dovednosti a návyky splňují nároky běžné mateřské školy, pracovníci Člověka v tísni napomáhají přestupu dítěte do školky a nějakou dobu ho podporují.
Nelze obecně vyhodnotit, jaké zařízení a jaká cesta jsou pro dítě, které opouští předškolní klub, nejlepší, protože každé město či lokalita nabízejí jiné možnosti. Pracovník předškolního klubu by měl mít dobrý přehled o kapacitě a úrovni mateřských škol v regionu.
Předškolní klub Sluníčko v Bílině/FOTO: Archiv Člověka v tísni. Přiložené fotografie jsou určeny pouze jako doplněk k tomuto článku, jejich další použití, kopírování, sdílení či ukládání do jakýchkoliv dalších databází není dovoleno.
Doporučené čtení: Případovou studii, která ukazuje, jak předškolní klub pomohl konkrétní rodině, přinášíme v článku Předškolní kluby: jak pomáhají rodinám v nouzi.
Kluby navštěvují děti od tří do pěti let. V ideálním případě zde zůstávají zhruba rok, aby pracovníci Člověka v tísni jim i jejich rodičům pomohli s přípravou na přestup do běžné mateřské školy. Kluby netvoří konkurenci běžným mateřským školám, spíše jde o jejich doplněk. Fungují jako „průtoková zařízení”, kam děti přijdou, doplní si chybějící znalosti, dovednosti a návyky nezbytné pro vstup do mateřské školy, a jdou dál.
Tip: O provozu předškolních klubů se dočtete v rozhovoru s Věrou Cvoreňovou a Barborou Jeřábkovou z pražského klubu, který provozuje organizace Člověk v tísni.
Při začleňování dětí do běžných mateřských škol se osvědčily adaptační pobyty, kdy děti z klubů pravidelně školku navštěvují. Ideální je, když se těchto akcí účastní i rodiče dětí. Doporučujeme k přečtení reportáž o dětech z předškolního klubu „V Domečku“ v Kladně Kročehlavech, které jednou měsíčně docházejí do běžné mateřské školy poblíž klubu.
Předškolní kluby, coby ambulantní službu sociální prevence, která nepodléhá zákonu č. 108/2006 Sb. o sociálních službách, zřizuje společnost Člověk v tísni jako jednu ze služeb pro osoby ohrožené sociálním vyloučením, sociálně vyloučené a osoby v obtížné životní situaci. Na základě dobré pilotní zkušenosti z města Bílina, kde předškolní klub funguje už od června 2006, byly v březnu 2010 otevřeny další kluby v deseti českých městech.
V současné době u nás funguje 13 předškolních klubů:
Hlavní město Praha | |
Karlovarský kraj | Předškolní klub Jeden svět (Chodov) |
Liberecký kraj | |
Olomoucký kraj | |
Plzeňský kraj | |
Středočeský kraj | |
Ústecký kraj | Předškolní klub Sluníčko (Bílina) Předškolní klub Človíček (Chomutov) Předškolní klub Kamarád (Chomutov) |
Na dalších místech Člověk v tísni podporuje předškoláky a jejich rodiny v přípravě na mateřskou a základní školu individuálně.
Kde fungují předškolní kluby: Seznam míst, kde je služba předškolních klubů poskytována, včetně kontaktů na jejich pracovníky, najdete na webu, naleznete na webových stránkách organizace Člověk v tísni.
Doporučené čtení: O metodách používaných v síti klubů se dočtete v článku Způsob práce v předškolních klubech.
[1] Lánská, K., Ranglová, K., Sedláčková, P. a kol. (2015). Průvodce nízkoprahovými předškolními kluby. Předškolní vzdělávání sociálně znevýhodněných dětí a spolupráce s jejich rodinami. Praha: Člověk v tísni, o. p. s., [online]. [dat. cit. 12. 7. 2020]. Dostupné z: https://www.clovekvtisni.cz/media/publications/451/file/1433496417-predskoly-web.pdf
Již podruhé se vydáváme na ZŠ Cimburkova na pražském Žižkově, kde se setkáme se žáky, kteří chodí na doučování, a zjistíme, co se jim na něm líbí. Prozkoumáme, jak se díky doučování změnil jejich vztah k výuce a škole, a uvidíme, jak jejich proměnu vnímají samotní doučující. Tentokrát se zaměřujeme na příběhy samotných žáků, kteří často pocházejí ze sociálně znevýhodněného prostředí.