Rychlotest rizikových a protektivních faktorů syndromu vyhoření

Působí na vás více eustres nebo distres? Zjistěte, jak jste na tom se syndromem vyhoření a zkuste s námi uvolňující techniku s názvem Protistresová výbava.

Ilustrační foto. | FOTO: Pixabay

Eustres a distres

Zátěž v přiměřené míře, tzv. eustres, člověka stimuluje k vyšším anebo lepším výkonům. Jedná se o přijatelnou hladinu stresu, kdy vnímáte, že máte situaci pod kontrolou. Přiměřená hladina stresu například může aktivizovat studenta, aby se dobře a odpovědně připravil na zkoušku. Pokud ale bude zátěž vnímat jako nadměrnou, může u něj dojít k psychickým a fyzickým obtížím, a s největší pravděpodobností u zkoušky selže. Při tzv. distresu se člověk cítí přetížený, ztrácí nadhled a má pocit, že ztrácí kontrolu nad situací.

K distresu přispívají následující tři faktory:

  1. Nepředvídatelnost situací, které můžou nastat kdykoli. Např. pokud neznáte den ani hodinu inspekce, hospitace nebo kontroly nadřízeného, můžete se nacházet v permanentním stresu.

  1. Neovlivnitelnost situací, které jsou mimo vaši kontrolu.

  1. Vnitřní konflikty, například nutnost volby mezi dvěma stejně cennými alternativami, a ztráta bez ekvivalentní náhrady.

Extrémním příkladem kombinace zmíněných faktorů (nepředvídatelnost, neovlivnitelnost, ztráta) je např. neočekávaná tragická smrt. [1]

Zkuste si pomoci jednou ze 13 protistresových strategií v našem třídílném seriálu. Vybírejte z prvních čtyř (nadhled, pozitivní sebepojetí, odpoutání pozornosti a vyhledávání pozitivních situací a stimulů), dalších pěti (zaměření na cíl, sebeovládání, pozitivní vnitřní řeč, vyhledání a přijetí sociální opory a neplýtvání silami) a posledních čtyř (proaktivní přístup a asertivita, pozitivní myšlení a neulpívání na situaci, vnitřní těžiště kontroly, umění přijmout vlastní chyby a poučit se z nich).

Syndrom vyhoření

Neřešený dlouhodobý stres může způsobit psychické a fyzické obtíže: pocity bezmoci, úzkosti a zklamání, fyzické bolesti, nejrůznější dysfunkce orgánů bez skutečného nálezu nemoci. Hrozí nástup syndromu vyhoření.

Syndrom vyhoření se projevuje po létech emočně vyčerpávající práce ztrátou profesionálního zájmu nebo osobního zaujetí. Hartl (2004) uvádí následující definici: „Je spojen se ztrátou činorodosti a poslání, s pocity zklamání, hořkosti; ztráta zájmu o práci, nastupuje každodenní stereotyp, rutina, snaha přežít a nemít problémy.“ [2]

Fáze vyhoření podle psycholožky Christiny Maslachové (1998) [4]

Fáze nadšení

Přemýšlíte, jakými rozmanitými způsoby zpestřit svým žákům výuku, uvažujete o tom, že dny strávené v práci jsou naprosto dokonalé, hlídáte si veškeré nové trendy a literární zdroje, dobrovolně zůstáváte přesčas.

Fáze stagnace

Ideály se vám nedaří plně realizovat, vzrůstá pocit neuspokojení, marnosti a zklamání povoláním.

Fáze frustrace

Pocity neuspokojenosti vzrůstají, jste přesvědčeni, že investice směrem k žákům jsou nevratné, ovládá vás nechuť učit se cokoliv nového.

Fáze apatie

Převažují u vás úvahy typu „kolik hodin zbývá do konce pracovní doby a kolik let do důchodu?“, převažuje starost o peníze a odměny, dehumanizovaná – odlidštěná percepce kolegů, žáků a rodičů.

Fáze vyhoření

Úplné vyčerpání, výrazné tělesné obtíže, problémy doma i v zaměstnání, sebevražedný pokus, možný rozvoj závislosti.


Syndrom vyhoření je třeba na jedné straně chápat jako stav, který vzniká především v důsledku působení chronického pracovního stresu. Zároveň se jedná o vyvíjející se proces. Pro iniciační fázi je charakteristické zapálení a emoční angažovanost. Následuje vystřízlivění, kdy člověk dochází k tomu, že původní ideály nejsou plně realizovatelné. Následuje období pocitů frustrace a zklamání. V další fázi propukají pocity nevraživosti a hněvu, a poté nastupuje apatie. Poslední stadium syndromu vyhoření je stadium vyhaslosti, které je mnohdy provázeno pocity odosobnění až cynismu. Jak proti němu účinně bojovat mentoringem, koučinkem a supervizí zjistili na základní škole na Praze 12.


Ke stažení:

Příloha 1: Manuál k aktivitě Záchranná sada proti stresu.

Příloha 2: Pracovní list_Záchranná sada proti stresu.

Zdroje:

[1] OREL, M. (2012) Stres a zátěž v učitelské profesi. Obchodní akademie a VOŠ Valašské Meziříčí, s. 6. [online]. [cit. 11. 3. 2020]. Dostupné z: https://databaze.op-vk.cz/Product/Detail/63406

[2] HARTL, P. (2004). Stručný psychologický slovník. Vyd. 1. Praha: Portál, 2004. s. 269.

[3] KUPKA, M. (2012). Syndrom vyhoření. Valašské Meziříčí: OA a VOŠ, s. 12-13. [online]. [cit. 11. 3. 2020]. Dostupné z: https://databaze.op-vk.cz/Product/Detail/63408

[4] MASLACH, C., GOLDBERG, J.: Prevention of burnout. New perspectives, applied and preventive psychology, 7, 1998, str. 63–74

vytisknout článek

Mohlo by Vás zajímat

Program „Začít spolu“ učí žáky větší samostatnosti a zodpovědnosti
Že se dá učení dělat i trochu „jinak“, dokazuje například vzdělávací program „Začít spolu“, který se objevuje čím dál tím častěji také na českých školách. Orientuje se především na děti, při čemž se snaží individuálně podporovat jejich rozvoj, vést je k aktivitě, samostatnosti i zodpovědnosti. Chybu nepovažuje za konec světa, ale přirozenou součást procesu učení. Inovativní je také uspořádání učeben, které jsou rozděleny podle zaměření do jednotlivých center aktivit.
Mapy učebního pokroku a Bloomova taxonomie cílů
Vnitřní motivace dítěte dokáže ve vzdělávání zázraky, zejména když ji škola vhodně podpoří. Jak vypadá aplikace map učebního pokroku a Bloomovy taxonomie cílů v praxi na ZŠ Lyčkovo nám.?
Mentoring ve školství jako prevence syndromu vyhoření
Mentoringem, koučinkem a supervizí se dá předcházet syndromu vyhoření. Jak si základní škola profesora Švejcara na Praze 12 udržuje kvalitní pedagogy, a tedy kvalitní výuku? O tom vypráví zástupce ředitele a externí mentor.
Potřebujete konzultaci s odborníkem?
Napište nám.