Rozvoj asistentů pedagoga? Klíčové je sdílení zkušeností s kolegy

Pokud se jako asistent pedagoga toužíte zlepšit ve své práci, nejlepší cestou je výměna zkušeností s dalšími asistenty pedagoga. To rozhodně neplatí pouze na začátku kariéry, ale i při přechodu na novou školu nebo kontaktu s novým učitelem či žákem. Spolupráce je obecně ideálním způsobem pro další profesní rozvoj.

Zdroj: Autorský tým APIV B

Spolupráce mezi asistenty pedagoga je klíčová pro jejich profesní rozvoj i začlenění do kolektivu. Ideální situace nastává, pokud na jedné škole pracuje více asistentů, kteří mají možnost osobní komunikace, předávání zkušeností a rad. V tabulce níže uvádíme osvědčené formy spolupráce:

Osvědčené formy vzájemné spolupráce asistentů pedagoga

Vytvoření tzv. metodického sdružení asistentů pedagoga a stanovení pravidelného času na společné setkávání (většinou asistenti doporučují 1× měsíčně 1–2 hodiny)

Společné sdílení potřeb, povinností, úkolů asistentů pedagoga

Návštěvy v hodinách, kde mohou pozorovat spolupráci učitele s asistentem pedagoga 

Po návštěvě v hodinách podávání zpětné vazby – popisným jazykem 

Na vyžádání předávání osvědčených rad a zkušeností 


Přinášíme také zápisky a výpovědi asistentek pedagoga, které pojednávají o tom, jak vše funguje v praxi:

  • V současnosti asistuji žákovi se specifickou poruchou učení. Protože mám pedagogické vzdělání a vlastní děti ve věku svěřeného žáka, podařilo se mi najít cestu ke vzájemné, oboustranně obohacující spolupráci. Budování „pracovního“ vztahu a funkční spolupráce vyžaduje poměrně dlouhý čas, úsilí, důvěru a značnou míru citu (intuice). Protože vidím výrazný posun v kvalitě práce a přístupu žáka k učení, ráda bych v tomto roce zlepšila své odborné znalosti v této oblasti, tak abych lépe chápala situaci žáka se specifickými poruchami učení a dokázala mu co nejefektivněji pomoci. Uvědomuji si, že k tomu bych potřebovala aktivní sdílení zkušeností s výukou a integrací žáků se specifickými poruchami učení s ostatními asistentkami pedagoga na škole, náslechy v hodinách ostatních asistentek, srovnání jejich metod práce s mými, následné sdílení (uvolnění z vlastní hodiny na hodinu kolegyně), případnou náhradu za mne u žáka.

  • V měsíci listopadu jsme naplňovali úkol zadaný na říjnovém setkání, a to vzájemné návštěvy asistentek pedagoga ve vyučovacích hodinách. Cílem bylo pozorovat formy asistence, komunikaci asistenta s pedagogem, jednotlivými žáky a nacházet inspiraci. To vše jsme si zaznamenávali a v měsíci prosinci proběhne sdílení na dalším společném setkání. 

  • Vytvořili jsme společný funkční systém účinných metod a postupů, jak pracovat s žáky se sociálním znevýhodněním, který je v písemné podobě každému asistentovi pedagoga k dispozici na společném úložišti.

  • Na lednové schůzce asistentů jsme probírali téma „Jak upevnit postavení žáků ze sociálně znevýhodněného prostředí ve třídě a jak citlivě a účinně oceňovat jejich práci“. Shodli jsme se na tom, že se jim pokusíme poskytovat zpětnou vazbu tak, aby se nestali závislými jen na našem názoru, ale dokázali si vážit sama sebe a věřili ve své schopnosti. Domluvili jsme si, že absolvujeme seminář na podávání zpětné vazby. 

  • Na setkání všech asistentek pedagoga byl prostor pro sdílení zkušeností s asistencí a tvorbou záznamů z činnosti. Dále došlo k vytvoření seznamu kritérií hodnocení vlastní činnosti, který by mohl být podkladem pro „Sebehodnotící formulář asistentek“ zasílaný vedením školy každé čtvrtletí. Tvorbou tohoto seznamu kritérií se asistentky zapojily do diskuse nad možnou inovací sebehodnotícího nástroje. Asistentky jsou v této činnosti podporovány vedením školy. 

  • Formy spolupráce mezi asistenty pedagoga je nutné v rámci školy systémově nastavit. V ideálním případě se mohou všichni pedagogičtí pracovníci kontaktovat a vyzvat ke spolupráci, sdílení, požádat o pomoc, konzultaci či hospitaci. Asistenti pedagoga cíleně pracují na sobě, svých dovednostech, znalostech i postojích. Zvyšují svou odbornost školeními, semináři, konzultacemi, spoluprací s ostatními. Přemýšlejí o svém rozvoji a myslí při tom na děti, které vzdělávají. O problémech, ale nejen o nich, diskutují, společně sdílejí, konzultují, pomáhají si.


ZDROJE

[1] KARGEROVÁ, J., STARÁ, J. (2015). Metodika práce asistenta pedagoga při aplikaci podpůrných opatření u žáků z důvodu sociálního znevýhodnění: druhý stupeň ZŠ. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, s. 21–34.

vytisknout článek

Mohlo by Vás zajímat

Ze školního klubu k práci asistenta pedagoga
Rivalové, nebo spojenci? Ze vzájemné spolupráce asistenta pedagoga a třídního učitele nejvíce vytěží především děti. Najděte společnou cestu, jako to dokázaly kolegyně z jedné pražské základní školy v našem článku.
Řešení nefunkční komunikace mezi asistentem pedagoga a žákem
Asistenta pedagoga (AP) čeká v průběhu školního roku mnoho nástrah, které je potřeba s žákem se speciálními vzdělávacími potřebami (SVP) překonat. Přečtěte si, jaké to jsou, co dělat a čemu se raději vyhnout.
VIDEO: Jaké výzvy čekají oborové asistenty pedagoga na druhém stupni ZŠ?
Práce oborových asistentů pedagoga na druhém stupni základní školy má určité odlišnosti od práce na stupni prvním. Například je nutné přistupovat jinak k žákům se SVP, kteří během dospívání mnohem hůře snášejí dozor a naopak oceňují prostor k samostatnosti. Jak nastavit pravidla pro působení oborových asistentů, popsala ve videu Klára Fischerová, speciální pedagožka na ZŠ Lyčkovo náměstí.
Nabídka poradenství v ukrajinštině
Пропонуємо консультації українською мовою
Potřebujete konzultaci s odborníkem?
Napište nám.