Přinášíme také zápisky a výpovědi asistentek pedagoga, které pojednávají o tom, jak vše funguje v praxi:

• V současnosti asistuji žákovi se specifickou poruchou učení. Protože mám pedagogické vzdělání a vlastní děti ve věku svěřeného žáka, podařilo se mi najít cestu ke vzájemné, oboustranně obohacující spolupráci. Budování „pracovního“ vztahu a funkční spolupráce vyžaduje poměrně dlouhý čas, úsilí, důvěru a značnou míru citu (intuice). Protože vidím výrazný posun v kvalitě práce a přístupu žáka k učení, ráda bych v tomto roce zlepšila své odborné znalosti v této oblasti, tak abych lépe chápala situaci žáka se specifickými poruchami učení a dokázala mu co nejefektivněji pomoci. Uvědomuji si, že k tomu bych potřebovala aktivní sdílení zkušeností s výukou a integrací žáků se specifickými poruchami učení s ostatními asistentkami pedagoga na škole, náslechy v hodinách ostatních asistentek, srovnání jejich metod práce s mými, následné sdílení (uvolnění z vlastní hodiny na hodinu kolegyně), případnou náhradu za mne u žáka.

• V měsíci listopadu jsme naplňovali úkol zadaný na říjnovém setkání, a to vzájemné návštěvy asistentek pedagoga ve vyučovacích hodinách. Cílem bylo pozorovat formy asistence, komunikaci asistenta s pedagogem, jednotlivými žáky a nacházet inspiraci. To vše jsme si zaznamenávali a v měsíci prosinci proběhne sdílení na dalším společném setkání. 

• Vytvořili jsme společný funkční systém účinných metod a postupů, jak pracovat s žáky se sociálním znevýhodněním, který je v písemné podobě každému asistentovi pedagoga k dispozici na společném úložišti.

• Na lednové schůzce asistentů jsme probírali téma „Jak upevnit postavení žáků ze sociálně znevýhodněného prostředí ve třídě a jak citlivě a účinně oceňovat jejich práci“. Shodli jsme se na tom, že se jim pokusíme poskytovat zpětnou vazbu tak, aby se nestali závislými jen na našem názoru, ale dokázali si vážit sama sebe a věřili ve své schopnosti. Domluvili jsme si, že absolvujeme seminář na podávání zpětné vazby. 

• Na setkání všech asistentek pedagoga byl prostor pro sdílení zkušeností s asistencí a tvorbou záznamů z činnosti. Dále došlo k vytvoření seznamu kritérií hodnocení vlastní činnosti, který by mohl být podkladem pro „Sebehodnotící formulář asistentek“ zasílaný vedením školy každé čtvrtletí. Tvorbou tohoto seznamu kritérií se asistentky zapojily do diskuse nad možnou inovací sebehodnotícího nástroje. Asistentky jsou v této činnosti podporovány vedením školy. 

• Formy spolupráce mezi asistenty pedagoga je nutné v rámci školy systémově nastavit. V ideálním případě se mohou všichni pedagogičtí pracovníci kontaktovat a vyzvat ke spolupráci, sdílení, požádat o pomoc, konzultaci či hospitaci. Asistenti pedagoga cíleně pracují na sobě, svých dovednostech, znalostech i postojích. Zvyšují svou odbornost školeními, semináři, konzultacemi, spoluprací s ostatními. Přemýšlejí o svém rozvoji a myslí při tom na děti, které vzdělávají. O problémech, ale nejen o nich, diskutují, společně sdílejí, konzultují, pomáhají si.

ZDROJE

[1] KARGEROVÁ, J., STARÁ, J. (2015). Metodika práce asistenta pedagoga při aplikaci podpůrných opatření u žáků z důvodu sociálního znevýhodnění: druhý stupeň ZŠ. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, s. 21–34.