Ilustrační foto | FOTO: Pixabay
To se lehko řekne, ale praxe někdy umí být i značně komplikovaná, že? Podívejme se na to z té lehčí stránky, začněme teorií s konkrétními příklady. Když k tomu přidáme zdravý selský rozum, dobrá praxe už se dostaví sama.
„Naším úkolem je vytvořit školy přátelské k rodičům a domovy přátelské ke škole.“ Joyce Epstein, Inclusive Schools Network
Rodiče mají vědět, jak se dítěti ve škole daří (v učení i ve vztazích), jak se vzdělává a rozvíjí.
Učitelé nejčastěji informují rodiče, až když se děje něco nepatřičného (špatný prospěch, nevhodné chování, nedostatečná docházka nebo podezření na šikanu) [1]. Učitel se tak stává poslem špatných zpráv a komunikace s ním indikuje nepříjemný zážitek. Rodiče by přitom ocenili i ty příjemné informace týkající se silných stránek a úspěchů jejich dítěte, způsobu výuky a vzdělávací filozofie školy nebo informace o tom, jak postupovat při domácí přípravě. [2]
Rodiče mají rozumět tomu, co se ve škole děje, jakými metodami jsou jejich děti vyučovány a proč.
Rodiče potřebují od školy získat informace o vyučovacích metodách, ať už se jedná o Hejného matematiku, nebo genetickou metodu čtení. Je velmi pravděpodobné, že někteří rodiče o této metodě nikdy neslyšeli, natož aby rozuměli jejímu používání. Pokud se učitel o metodě pouze letmo zmíní na třídních schůzkách, může to být pro mnoho rodičů nedostatečné. Často se ale zároveň stydí požádat o vysvětlení a raději dál tápou. Pokud rodič nemá dostatek informací o metodě, může být pro něj obtížné adekvátně podpořit své dítě například u domácích úkolů. Je tedy chvályhodné, že stále více učitelů rodičům pravidelně posílá zprávu o tom, co s dětmi dělají, jak postupují a co od rodičů potřebují. Úplně jednoduše jako popis receptu do kuchařky s vysvětlením, proč je to důležité.
Rodiče mají mít možnost nahlédnout do skutečného života školy (během slavnostních příležitostí i v rámci běžného vyučování).
Rodiče dětí ze ZŠ v Mnichovicích například pořádají Den otevřených dveří v neděli odpoledne, aby rodiče mohli přijít, aniž by si brali dovolenou. Účastní se ho celý pedagogický sbor. Rodiče mají možnost poznat různé koncepty učení.
Pokud jim nestačí ukázky výuky (od tělocviku po matematiku), mají možnost dorazit i následující den, v pondělí, přímo do výuky a poznat tak „realitu všedního dne“. [3]
Rodiče by měli dostat příležitost skutečně pomoci učiteli (jako výpomoc při akcích, asistenti ve výuce, jako poskytovatelé zpětné vazby, ale i v roli mentorů pro nové rodiče).
ZŠ TGM v Poděbradech uskutečnila projekt Jedna rodina. Rodiče byli v průběhu celého roku zváni do školy, aby představili formou přednášky, workshopu nebo prezentace, co to znamená, když řeknou: „Jdu do práce“. Po velkém úspěchu v prvním roce škola zvažuje, že nabídku rozšíří i na prarodiče. [4]
Rodiče by měli dostat příležitost zapojit se do rozhodování o škole, náplni výuky i rozvoji školy, a to například účastí ve školské radě. Další informace najdete v následujících článcích a publikacích:
Doubrava, L. (2017). Inspekce odhalovala rezervy v komunikaci: rodiče se neformálně sdružují zejména tam, kde nefungují školské rady. Učitelské noviny: týdeník pro učitele a přátele školy, 2017, 120(23), s. 18-20.
Chvál, M., Chaluš, P. A Puškinová, M. (2020). Činnost školské rady očima rodiče. Řízení školy: odborný měsíčník pro ředitele škol, 2020, 17(7-8 (letní speciál)), s. 4-13.
Kolegar, R. (2006). Školské rady jako nástroj pro řízení školy [online]. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta. Vedoucí práce Alena Jůvová. Dostupné z: Závěrečná práce: Bc. Rudolf Kolegar: Školské rady jako nástroj pro řízení školy (muni.cz)
Pekárková, M. (2013). Školská rada. Řízení školy: odborný měsíčník pro ředitele škol, 2013, 10(5), s. 36-37.
Schafferhansová, M. (2014). Školská rada v systému řízení školy. [online]. Bakalářská práce. Univerzita Karlova, Pedagogická fakulta, Centrum školského managementu. Vedoucí práce Trunda, Jiří. Dostupné z: Školská rada v systému řízení školy | Digitální repozitář UK (cuni.cz)
Součková, L. (2009). Školská rada jako nástroj otevření školy veřejnosti. [online]. Bakalářská práce. Univerzita Karlova, Pedagogická fakulta, Centrum školského managementu. Vedoucí práce Brož, René. Dostupné z: Školská rada jako nástroj otevření školy veřejnosti | Digitální repozitář UK (cuni.cz)
Stanislavová, M. (2014). Rada školy a výberové konanie na funkciu riaditeľa školy. 1. vyd. Bratislava: Wolters Kluwer.
Stanislavová, M. (2020). Rada školy, Školská samospráva. Otázky a odpovede. 1. vyd. Bratislava: Wolters Kluwer.
Šimůnek, M. (2004). Školská rada nese pečeť povinnosti. Učitelské noviny, 2004, 107(41), s. 14-17.
Třeštíková, L. (2021) Pro školy je výhodné posílit participaci rodičů. Řízení školy: odborný měsíčník pro ředitele škol, 2021, 18(4), s. 24-25.
Víte, že společné akce učitelé-rodiče-žáci vám značně usnadní práci?
Společné akce totiž:
Třídní schůzky, dny otevřených dveří a besídky před Vánocemi nebo koncem školního roku, to znají a mají už snad všichni. Nabídka společných aktivit ale může být mnohem bohatší. [13]
Podívejte se, jakými akcemi se můžete k dětem a jejich rodinám ještě víc přiblížit.
Setkání předškoláků pomůže nadcházejícím prvňákům, aby se mezi sebou poznali, ještě než začne školní rok. Pomůže jim také v orientaci v novém prostředí. Pro děti může být například stresující, když první školní den nevědí, kde se ve škole nacházejí toalety, jak se dostanou do umývárny nebo do jídelny. Ostýchají se zeptat. Setkání může zahrnovat „cestu školáka od vstupního vchodu přes šatny do třídy“ s vysvětlením, co je třeba a jaká pravidla se dodržují. Děti si s sebou mohou vzít běžné školní pomůcky, které do školy budou nosit a které si ten den vyzkoušejí. Může proběhnout prohlídka družiny, tělocvičny, jídelny a celého areálu školy. Společné setkání ve třídě může sloužit ke společným aktivitám, čtení apod.
Návštěva školy, zápis a informační setkání pro rodiče prvňáků jim nabízí příležitost poznat atmosféru školy. Program může obsahovat například tyto aktivity: představení vedení školy, představení třídních učitelek v budoucích 1. třídách, informace o družině, stravování, zájmové činnosti na škole, odpovědi na dotazy rodičů, plán aktivit pro budoucí prvňáčky, informace k zápisu, informace k platné legislativě, seznámení s pravidly pro rodiče (např. Desatero rodiče), informace o adaptačních kurzech pro prvňáčky, pokud je škola pořádá.
Je skvělé, když mohou rodiče přijít spolu s budoucími prvňáčky a podívat se přímo do vyučování anebo se do něj přímo zapojit. Rodiče mohou provést po škole žáci 8. a 9. tříd. Vedení školy může rovněž provést rodiče po škole (nabídnout například několik termínů během dne) anebo může nabídnout několik termínů informačních schůzek se zodpovězením dotazů pro rodiče. Je možné přizvat odborníka (například školního psychologa) a uspořádat pro rodiče přednášku o nástupu do školy nebo o adaptaci dětí na výuku. Je možné nabídnout individuální konzultace s odborníkem. Rodiče si rádi prohlédnou i družinu, školní jídelnu, tělocvičnu, práci dětí v kroužcích, vyzkouší si práci s technologiemi (interaktivní tabule) apod. Na Den otevřených dveří je možné pozvat i bývalé žáky anebo bývalé učitele. Některé školy nabízejí ukázkové hodiny, vystoupení pěveckého sboru, ukázky práce žáků, výstavu učebních materiálů žáků 1. tříd anebo společné sportovní aktivity.
Jiné školy pořádají Den otevřených dveří pro rodiče celoročně. Rodiče se informují a objednají vždy předem.
Na besídky a společné sportovní dny je možné pozvat i prarodiče dětí a jejich příbuzné. Je možné požádat aktivní rodiče, aby pomohli například s organizací, přípravou občerstvení a s oslovením ostatních rodičů.
Adaptační kurz na začátku školního roku určený dětem i rodičům usnadňuje učiteli stmelení třídního kolektivu. Děti a rodiče si navíc mohou v průběhu kurzu postupně budovat vztah k učiteli. Formy adaptačního kurzu mohou být různé. Může se jednat o společná setkání dětí, rodičů a prarodičů ve škole, kdy náplní jsou rukodělné a sportovní aktivity. Roli pozorovatele u rodičů je vhodné střídat jejich aktivním zapojením do činností. Jiné školy pořádají dvoudenní adaptační kurzy pro rodiče a jejich prvňáčky mimo prostředí školy. Náplní jsou seznamovací a týmové hry. Děti mají svůj vlastní program, rodiče pak mají společný večerní program s učiteli a instruktory. Kurz je ale možné uspořádat jako dvoudenní přímo ve škole bez účasti rodičů (program probíhá pouze přes den v délce max. 4 hodin). Výhodou je poznání prostředí školy a orientace v ní. Takový kurz je dětem a rodičům možné nabídnout třeba v posledním srpnovém týdnu.
ZŠ Máchova v Děčíně nabízí vždy jeden den v měsíci možnost, aby rodiče nahlédli do vyučování. Rodiče se mohou zapojit do společných aktivit. Podmínkou je vypnutí mobilního telefonu a dodržování příchodu o přestávkách. Rodiče s dětmi mohou například společně plnit úkoly u počítače. Děti mohou rodičům předvést hudební/pěvecké vystoupení. [5]
ZŠ Londýnská v Praze pořádá jednou ročně „tripartitní setkání“. V domluveném čase se sejdou třídní učitel, zákonný zástupce (ideálně zástupci) dítěte a dítě. Třídní učitel má na toto setkání připraveny informace a podklady od vyučujících, kteří dítě vyučují. Součástí těchto setkávání je hodnocení rozvoje klíčových kompetencí jednotlivých dětí, jako je například komunikace a spolupráce se spolužáky a s pedagogy, motivace k učení, logické uvažování, tvořivé myšlení. [6]
ZŠ Máchova v Děčíně pořádá netradiční třídní schůzky rodičů a dětí. Ty mohou zahrnovat vystoupení dětí (například pěvecké vystoupení) anebo děti ve trojicích představují rodičům jednotlivé učební předměty. Děti také představí samy sebe, co mají rády, co je baví ve škole, čím by chtěly být v budoucnosti.
Náplní společných třídních schůzek jsou pochopitelně i společné aktivity dětí a rodičů, jako třeba technika vzájemného obkreslování rukou – rodiče i děti do každého obkresleného prstu napíšou vzájemné pozitivní ocenění. [7]
Rodiče mohou svým dětem během třídních schůzek napsat na kartičky vzkazy, ve kterých je povzbudí, sdělí jim, co mají na srdci, a připojí nějakou „indicii“ (obrázek, symbol nebo větu), aby dítě mohlo poznat, že vzkaz je od nich. Podepíšou se ovšem jen jako „máma“ anebo „táta“. Vzkazy jsou připevněné magnetkami na tabuli a úkolem dětí je druhý den ráno poznat, který rodičovský vzkaz patří právě jim. Děti, které chtějí, mohou vzkaz nahlas ostatním přečíst. Tuto techniku používá například Základní škola Máchova v Děčíně. Technika je vhodná pro děti na 1. stupni ZŠ, ale je možné ji využít i pro děti starší. [8]
Gymnázium Jana Palacha v Praze zve prarodiče na přednášku o kulturní antropologii místa, ve kterém žijí. Prarodiče si mohou prohlédnout školu a jsou jim představeny moderní technologie, které jsou ve škole používané. Škola uvádí, že prarodiče mají o setkání velký zájem. Studenti si přitom zahrají na učitele a prarodičům poskytnou základní návody a informace, jak pracovat s online vyhledávači. [9]
Pro většinu rodičů je běžné se školou komunikovat jen v případě obtíží a problémů. Zprávy přicházející ze školy často považují za kritiku nebo problém. Je proto vhodné rodiče informovat průběžně i o pozitivních skutečnostech, o tom, co se povedlo, jaké aktivity děti absolvovaly. Rodič, který je zvyklý se školou častěji komunikovat (i třeba jen pasivně), přičemž získává i pozitivní informace, se bude méně obávat individuálních schůzek s pedagogem. Pokud setkání iniciuje pedagog, je vhodné rodiče předem připravit, informovat o obsahu a cíli schůzky. Pokud setkání iniciuje rodič a jedná se o řešení konfliktu, je vhodné, pokud je schůzce přítomna třetí (neutrální) osoba. [10]
Aktivita je vhodná zejména v menších obcích, kde se lidé navzájem znají. Pedagog má tedy možnost se s rodiči potkávat v rámci života obce. Návštěvu je možné iniciovat zejména v tom případě, pokud se rodiče z různých důvodů obávají do školy docházet, obávají se komunikovat s pedagogy. Dle vyhodnocení situace může jít pedagog na schůzku samostatně, anebo s doprovodem terénního pracovníka nebo pracovníka sociálního odboru, kteří s rodinou už spolupracují. Aktivitu je tedy vhodné zařadit tam, kde v obci už je s rodinami v kontaktu sociální či terénní pracovník obce.
Sdružení rodičů při škole anebo Sdružení rodičů a přátel školy může pomoci zorganizovat odpolední přednášku pro rodiče. Rodiče sami zjistí u ostatních rodičů zájem o téma a podle toho zorganizují pozvání určitého odborníka.
Během kurikulárních dopolední se rodiče od učitelů a vedení školy dozvědí, co, jak a proč se ve škole učí. [11] Rodiče mají možnost seznámit se s metodami výuky, zejména s těmi novými a neznámými. Kurikulární dopoledne se mohou stát součástí programu informačních schůzek pro rodiče prvňáčků, adaptačních kurzů pro děti a rodiče, rodičovských kaváren apod. Téma mohou pomoci stanovit/vybrat sami rodiče, dle toho, čemu ohledně výuky nerozumějí. Setkání mohou vést jak učitelé, tak přizvaní odborníci. Frekvence setkání je na zvážení školy, setkání by ale neměla probíhat například jen jednorázově ve školním roce, jejich smysl se pak vytrácí. [12]
Pokud se škola účastní projektové činnosti, ve které je potřeba něco vyrobit, sestavit anebo naplánovat, je možné požádat o spolupráci rodiče, který dětem ukáže, jak prakticky postupovat. Rodič se může účastnit například části odpolední aktivity.
K setkání a vzájemnému poznání rodičů, učitelů a dětí se, jak vidno, důvod vždycky najde, když je vůle. Některé příklady z praxe jsou důkazem toho, že kreativitě se meze rozhodně nekladou. Jsou naopak velmi žádoucí. Když to baví všechny zúčastněné strany, je to na výsledku znát.
Zdomácní některá z těchto akcí i ve vaší škole? Podělíte se s námi o vaše originální akce, o kterých jsme se zatím nikde nedočetli?
Zkuste si projít následující seznam konkrétních příkladů interakce s rodiči a zaškrtněte všechno, co platí u vás a ve vaší škole.
Vybrali jste méně než sedm odpovědí? Není to škoda? Máte více? Gratulace!
Třídní schůzky, elektronická žákovská knížka a osobní konzultace jsou nejčastějšími způsoby komunikace pedagogů a rodičů. A tím to většinou hasne. Obě strany se s nimi sice často a rády spokojí, ale má to svá úskalí. Mějte na paměti, že rodiče jsou zatím obecně zvyklí komunikovat se školou sporadicky. Do školy se odhodlají osobně zajít anebo ji jiným způsobem kontaktovat až v případě vzniklých problémů. Pokud je škola kontaktuje sama, budou větřit jen potíže a nutnost je řešit. A to je pro ně nepříjemná představa, které se raději vyhnou, pokud možno. Tak pojďme tenhle zvyk změnit. Pravidelným sdílením informací, tipů a novinek rodiče dokážete udržet ve střehu. Komunikujte prostě i jen tak a nevtíravým způsobem. Držte si rodiče při těle a oni pak neutečou, ani když bude potřeba řešit něco závažnějšího.
Tip
Zkuste se někdy projít školou optikou rodiče. Projděte se od vstupních dveří do družiny nebo do třídy na třídní schůzku. Jak na vás škola působí?
Můžete se také obrátit se na vedení školy, vyjádřit své potřeby a přijít s konkrétními návrhy ohledně komunikace a spolupráce s rodiči. Pomůžete tak spoluvytvářet kulturu školy.
Pokud si nejste jisti ohledně komunikace s rodiči, obraťte se na psychology v pedagogicko-psychologické poradně nebo na školního psychologa, pokud ho škola má.
Koncepty, které spolupráci s rodiči dlouhodobě reprezentují a podporují, jsou např. program občanského sdružení Step by Step „Začít spolu“ nebo projekt společnosti EDUin „Rodiče vítáni“.
Základem dobré komunikace s rodiči v každém případě zůstává respekt, pravidelnost a srozumitelnost. Nepouštějte „své“ rodiče z dohledu, buďte jim nablízku, když to potřebují, potkávejte se na pravidelných akcích, pěstujte partnerství. Oni tu pak budou na oplátku pro vás, pro školu a pro svoje děti, připraveni k dialogu a konstruktivnímu řešení.
Jak se vzájemně vidíme - nástroj pro analýzu
[1] Hladíková, M. (2011). Spolupráce učitele s rodiči žáků. Diplomová práce, vedoucí PhDr. Jaroslav Řezáč, CSc., Masarykova univerzita Brno, s. 63. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/unkof/Spoluprace_ucitele_s_rodici_zaku.doc.pdf (staženo 5. 7. 2019).
[2] Feřtek, T. (2011). Rodiče vítáni. Praktický návod, jak usmířit rodiče a učitele našich dětí. Yanachi s.r.o., EduIn, Kafka Print, Praha, s. 3
[3] Felcmanová, A. (2013). Rodiče – nečekaní spojenci: jak rozvíjet partnerský dialog mezi školou a rodinou. Člověk v tísni, vzdělávací program Varianty, Praha, s. 17. ISBN 978-80-87456-45-3.
[4] Felcmanová, A. (2013). Rodiče – nečekaní spojenci: jak rozvíjet partnerský dialog mezi školou a rodinou. Člověk v tísni, vzdělávací program Varianty, Praha, s. 59. ISBN 978-80-87456-45-3.
[5] Michálková, Š. (nedatováno). Základní škola Máchova, Děčín. Interní materiál školy – veřejně sdílená dokumentace výuky ve škole. Dostupné z: https://photos.google.com/share/AF1QipNJ3i4ywy9IcOxXq1euDbHqiskm2rjyyJ_lgFqMFRYu_eLdr89n2wlUhVKl60Frvg?key=NWdTZmZWa2RYYUg0TmpCdzlpMjJZN2lQNF84azZ3
[6] Ševčík, M. (2018). Svobodná základní škola – ŠVP pro základní vzdělávání. ZŠ Londýnská. Dostupné z: https://www.londynska.cz/storage/upload/svp10.pdf (staženo 6. 8. 2019).
[7] Michálková, Š. (2018) Základní škola Máchova, Děčín. Interní materiál školy – veřejně sdílená dokumentace výuky ve škole. Dostupné z:
(staženo 6. 8. 2019).
[8] Michálková, Š. (20178). Základní škola Máchova, Děčín. Interní materiál školy – veřejně sdílená dokumentace výuky ve škole. Dostupné z:
(staženo 6. 8. 2019).
[9] Městská část Praha 1 (2012). Studenti Gymnázia Jana Palacha školili své prarodiče.
Dostupné z: https://www.youtube.com/watch?v=hkcVyQrFbRA (staženo 6. 8. 2019).
[10] Základní škola Londýnská (nedatováno). Interní metodický materiál školy. Dostupné z: http://www.londynska.cz/plany/201105041123omunikace_s_rodici_skola.pdf (staženo 6. 8. 2019).
[11] Feřtek, T. (2011). Rodiče vítáni. Praktický návod, jak usmířit rodiče a učitele našich dětí. Yanachi s.r.o., EduIn, Kafka Print, Praha.
[12] Redakce Rodiče vítáni (2012). Komentáře a změny kritérií značky Rodiče vítáni. © 2019 Rodiče vítáni – magazín o všem podstatném ve vzdělávání.
Dostupné z: https://www.rodicevitani.cz/nezarazene/komentare-a-zmeny-kriterii-znacky-rodice-vitani/ (staženo 6. 8. 2019).
[13] Felcmanová, A. (2013). Rodiče – nečekaní spojenci: jak rozvíjet partnerský dialog mezi školou a rodinou. Člověk v tísni, vzdělávací program Varianty, Praha, s. 17. ISBN 978-80-87456-45-3.
[14] Hojná, M. (2008). Komunikace rodičů se školou. Bakalářská práce. Univerzita Karlova
v Praze: Pedagogická fakulta, s. 19. Dostupné z: https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.11956/15547/BPTX_2007_2_11410_OSZD001_81666_0_59376.pdf?sequence=1.
Školská rada: Kým je a jaký má úkol? Coby nezávislý orgán uvnitř škol má školská rada důležité pravomoci a úkoly podle školského zákona. Ale co ji skutečně pohání? Hlavním cílem je zahájit konstruktivní dialog s vedením školy, aby všichni aktéři společně zkoumali, jak efektivně škola operuje nyní a jak by měla vypadat v budoucnosti.