Podpora začínajících učitelů 2: tipy na poskytování zpětné vazby začínajícím učitelům

Jednou z forem podpory začínajících učitelů je dobře zvolená a provedená popisná zpětná vazba. Jak ji co nejlépe poskytnout a čeho se případně vyvarovat, se dozvíte v 2. části článku o začínajících učitelích, jejich adaptaci a podpoře ze strany uvádějících učitelů a vedení školy.

V první části textu věnovaného začínajícím učitelům Podpora začínajících učitelů 1 jste se mohli dočíst o těžkostech, které mohou na začínající učitele čekat především v prvních dvou letech od jejich nástupu na danou školu. Ne na všech českých základních školách funguje propracovaný systém podpory začínajících učitelů. I proto vznikl Systém podpory profesního rozvoje učitelů a ředitelů (SYPO) Národního pedagogického institutu České republiky, spolufinancovaný EU.

V tomto druhém dílu článku, který vychází z interní metodiky projektu SYPO Model systému podpory začínajících učitelů (2020), se zájemci z řad začínajících učitelů i dalších pracovníků ve školství dozví více o tom, jak taková konkrétní podpora začínajícího učitele může vypadat, mimo jiné v podobě zpětné vazby ze strany vedení školy.


Poskytování zpětné vazby

Dobře zvolená i provedená forma popisné zpětné vazby může nejen napomoci s navozením pocitu bezpečí a důvěry mezi začínajícím a uvádějícím učitelem a vedením školy, ale také může přinést další pohled na společně prožitou situaci. Zároveň může zásadním způsobem ovlivnit budoucí reflexi vlastního jednání každého začínajícího učitele Je proto vhodné, když se příslušný pedagog, který poskytuje zpětnou vazbu nap. formou koučování či mentoringu, zaměřuje především na aktivní naslouchání a volí formu popisné zpětné vazby bez hodnocení.

Příklad 1

Při poskytování zpětné vazby může jak vedení školy, tak uvádějící učitel vycházet z toho, co opravdu viděli. Nejedná se proto o interpretaci konkrétní situace, ale o přesné citování a detailní popis. Popisná zpětná vazba není o hodnocení, vedení školy a uvádějící učitel by naopak měli co nejobjektivněji shrnout, co vysledovali v práci začínajícího učitele a co v nich daná situace vyvolala.

Vedení školy a uvádějící učitel by se měli naopak vyhnout zevšeobecňování a hodnotícím soudům, které mohou skutečnost značně zjednodušovat. 

Vhodné formulace

 „Když jsi přišel/přišla na poslední schůzku pozdě, narušilo to můj další program.“ 

Všiml/a jsem si, že jsi ve třídě položil/a otázku a vždy jsi chvíli počkal/a, aby si žáci mohli rozmyslet odpověď.“

 „Viděl jsem, že když jsi položil/a otázku, na chvíli ses odmlčel.“

Na začátku prezentace jsi na mě působil/a sevřeně.“  

Při zkoušení se mi zdálo, že jsi nervózní.“

Překvapilo mě, rozesmálo mě, nerozuměla jsem, už jsem nedokázala udržet pozornost…“ 

Nevhodné formulace

 „Vždycky říkáš…“

Nikdy nepřijdeš včas, pokaždé zapomeneš.“ 

Jsi takový mlčenlivý/á…“

Jsi pořád křečovitý/á, působíš nervózně.“ 

Je to celé takové nezáživné…“


Příklad 2

Místo „ale“ je vhodné v komunikaci používat „a“. Odporovací spojka „ale“ může u posluchače vyvolat pocit ohrožení a negativní přijetí naší zpětné vazby. 

Vhodná formulace

Ty obrázky byly velmi inspirativní, a kdyby jich bylo méně, děti by je využily více.“

Nevhodná formulace 

Ty obrázky byly velmi inspirativní, ale kdyby jich bylo míň, děti by je víc využily.“ 

Příklad 3

Uvádějící učitel i vedení školy by se měli vyhnout expresivním výrazům, ironii a jakékoli agresi. 

Vhodné formulace

Tahle hodina se dnes ne úplně vydařila, ale příště se určitě posuneš dál, pokud budeš více pracovat s… / se více zaměříš na…“.

Mám pocit, že na konci hodiny nebylo úplně vhodné psát to zadání tímto způsobem na tabuli. Napadá tě, jak bys to příště mohl/a udělat jinak?“

Nezdálo se mi, že ta tvoje odpověď žákovi byla v dané situaci přiléhavá, napadá tě, v čem by mohl být problém a jak to příště udělat jinak?“

Nevhodné formulace 

To byla nejhorší hodina, jakou jsem kdy viděl/a.“

Když jsi to napsal/a na tabuli, málem mě odvezli.“ 

Ty si opravdu myslíš, že je to tak správně?“ 


Tipy na kolegiální návštěvu / návštěvu vedení školy v hodině 

V praxi se často pro návštěvu v hodině používá termín hospitace. U mnohých učitelů je spojena s negativními konotacemi, protože mají předchozí zkušenosti s hospitací jako se stresující kontrolou, restrikcí či projevem nedůvěry. Začínající učitel by se měl učit vnímat hospitaci jako akt podpory, vedoucí k sebereflexi, sebehodnocení a k profesnímu růstu. Zároveň je návštěva v hodině i inspirací pro hospitujícího. 

Z výše uvedených důvodů je vhodnější používat spíše pojmy návštěva nebo pozorování v hodinách. Začínající učitel by měl také vědět, že není pouze jedna forma hospitace, tedy že vedení školy hospituje u učitele. Návštěvy v hodinách mohou probíhat také mezi učiteli vzájemně nebo mohou hospitovat i studenti pedagogických škol. Aby zúčastnění vnímali hospitační vstupy jako podporu, osvědčilo se setkání před samotnou hospitací, kde je začínající učitel informován vedením školy či jím pověřeným pedagogem o smyslu dané návštěvy v hodině.

Aby učitel vnímal návštěvu v hodině pozitivně, je vhodné dodržet následující pravidla:

Před hospitací: 

  1. Je vhodné, aby vedení školy nebo uvádějícího učitele na první návštěvu pozval sám začínající učitel, a to ve chvíli, kdy je na ni připraven, nedoporučuje se navštívit jej neohlášeně. 

  2. Začínající učitel by měl mít možnost sám určit, co by měla návštěva při hospitaci v hodině sledovat. 

  3. Do hodiny musí přijít hospitující včas, pozdravit se s žáky a sdělit jim, že se přichází podívat, co se naučili a jak se jim práce daří. 

Během hospitace:

  1. Je nutné, aby ten, kdo hospituje, ve třídě nepůsobil rušivým dojmem, seděl stranou a nezasahoval do výuky, pokud se se začínajícím učitelem nedomluví jinak.

  2. Při pozorování je vhodné využívat předem připravené formuláře a připravovat se na popisnou zpětnou vazbu. 

  3. Jakmile začínající učitel hodinu ukončí, je vhodné poděkovat za možnost návštěvy ve třídě a rozloučit se s žáky i s ním. 

Po hospitaci:

  1. Po hospitaci by měl následovat pohospitační individuální rozhovor, který se výraznou měrou podílí na jejím výsledku. Rozhovor je vhodné uskutečnit pokud možno ve stejný den a rezervovat si na něj dostatek času.

  2. Samotný rozhovor by měl proběhnout v příjemném prostředí, kde zúčastněné nebude nikdo rušit.

  3. Pečlivá příprava hospitujícího na rozhovor by měla být samozřejmostí. Rozhovor je vhodné začít příjemným neutrálním tématem, poté by měl dostat prostor učitel, aby se k hodině vyjádřil a reflektoval svoji práci. Učitel následně dostává zpětnou vazbu na svou práci. Dozvídá se, v jakých oblastech se mu daří, a naopak i v jakých je potřeba své kompetence dále rozvíjet.


Praktické příklady:

Hospitující začíná komunikaci vždy pozitivně, tj. oceněním prostřednictvím utvrzujících výroků.

Vhodná formulace:

Oceňuji, že dáváte dětem dostatek prostoru, že kladete otázky a děti nepoučujete, všiml/a jsem si, že jste na děti, kterým téma nevyhovovalo, nikterak netlačila.“ 

Nevhodná formulace: 

Tak na začátek to nebylo nejhorší…“


Hospitující používá popisnou zpětnou vazbu, tedy líčí konkrétní situace v hodině, nevynáší soudy, nehodnotí, ale klade otevřené otázky. 

Vhodná formulace:

Co by se dalo dělat s žáky, kteří se nezapojovali?“ 

Nevhodná formulace: 

Tak ty žáky jste ale nezapojil/a…“

  1. Během celého rozhovoru se hospitující snaží začínajícího učitele motivovat k tomu, aby sám přicházel na řešení jednotlivých problémů a stanovoval si nové úkoly.

  2. Hospitující se učitele může zeptat, zda by stál o případná konkrétní doporučení či nápady. Je na začínajícím učiteli, zda bude chtít tuto nabídku využít.

  3. Na konci rozhovoru je vhodné, aby hospitující poděkoval za spolupráci, shrnul výsledky sezení s důrazem na to, co se podařilo (pozitivní vyznění celého sezení). 

  4. Důležité je budování oboustranné důvěry a také zachování diskrétnosti. Hospitující by proto na konci sezení měl informovat začínajícího učitele, že výstupy rozhovoru zůstávají pouze mezi účastníky.


Tip pro zájemce – možnost zapojit se do projektu SYPO a získat zdarma podporu pro začínající učitele

Školy, které budou mít od září 2021 začínajícího učitele, se mohou přihlásit do projektu Začínající učitel projektu SYPO. Stanou se součástí týmu, který připravuje systém podpory začínajících učitelů. Také dostanou k dispozici metodický materiál Model systému podpory začínajících učitelů, seznámí se s ukázkami inspirativní praxe a dostane se jim odborného vzdělávání k tématu adaptační období učitele. Zkušenosti těchto škol budou mj. sloužit jako podklady pro MŠMT. Zájemci se mohou hlásit odborným krajským metodikům v krajích na webové stránce projektu SYPO.

SYPO_pismena



Tip: 

Ve třetím, navazujícím textu, rozhovoru s Marcelou Doubkovou, zástupkyní ředitele a mentorkou, si můžete přečíst o fungující praxi v Základní škole Velká Bíteš, která se dlouhodobě věnuje podpoře začínajících učitelů a jejich úspěšné adaptaci.

 





vytisknout článek

Mohlo by Vás zajímat

Program „Začít spolu“ učí žáky větší samostatnosti a zodpovědnosti
Že se dá učení dělat i trochu „jinak“, dokazuje například vzdělávací program „Začít spolu“, který se objevuje čím dál tím častěji také na českých školách. Orientuje se především na děti, při čemž se snaží individuálně podporovat jejich rozvoj, vést je k aktivitě, samostatnosti i zodpovědnosti. Chybu nepovažuje za konec světa, ale přirozenou součást procesu učení. Inovativní je také uspořádání učeben, které jsou rozděleny podle zaměření do jednotlivých center aktivit.
Mapy učebního pokroku a Bloomova taxonomie cílů
Vnitřní motivace dítěte dokáže ve vzdělávání zázraky, zejména když ji škola vhodně podpoří. Jak vypadá aplikace map učebního pokroku a Bloomovy taxonomie cílů v praxi na ZŠ Lyčkovo nám.?
Mentoring ve školství jako prevence syndromu vyhoření
Mentoringem, koučinkem a supervizí se dá předcházet syndromu vyhoření. Jak si základní škola profesora Švejcara na Praze 12 udržuje kvalitní pedagogy, a tedy kvalitní výuku? O tom vypráví zástupce ředitele a externí mentor.
Potřebujete konzultaci s odborníkem?
Napište nám.