PODCAST 29: Metoda aktivního naslouchání jako řešení náročného chování u žáka
Jak řešit náročné chování u žáků ve školní třídě nebo mimo školu? Rodičům i pedagogům pomůže metoda aktivního naslouchání. Hostem dalšího podcastu Zapojmevšechny.cz je Radka Schillerová, lektorka Školy bez poražených pro Gordonův institut, která se zaměřuje na práci a komunikaci s dětmi a také vede kurzy zaměřené na aktivní naslouchání.
Náročné chování ve škole
- Jako reakce na stres (z důvodu nenaplněné potřeby);
- Jako prostředek k naplnění potřeby;
- Jako důsledek deficitů v sociálně-emočních dovednostech. [1]
Aktivní naslouchání jako nástroj sbližování
Aktivní naslouchání v praxi
- Kladení otázek může žáka odvádět od vlastního prožívání situace. Učitelé například kladou otázky, které zajímají je samé, ale pro žáka nejsou důležité. Učitel se navíc může ptát způsobem, na který žák nedokáže reagovat, protože nezná odpověď.
- Chválení v nevhodnou dobu může představovat komunikační brzdu. Spíš než na hodnocení výsledku činnosti je dobré se zaměřit na samotný proces a také na prožitky žáka během tohoto procesu – ty ve finále ne vždy musí korespondovat s výsledkem.
Žák výše uvedené reakce učitele obvykle interpretuje tak, že mu učitel nevěří, co prožívá, že situaci zlehčuje, že mu dává najevo, že je chyba na jeho straně, že mu udílí nevyžádané rady. Žák si na základě této komunikační odezvy může odvozovat, jak o něm učitel smýšlí, což se může (negativně) odrazit i na jeho sebepojetí.
|
Nepřímé sdělení dítěte/žáka |
Dospělý/učitel dekóduje sdělení na základě vlastní zkušenosti, používá tzv. komunikační bloky |
Dospělý/učitel dekóduje sdělení s pomocí aktivního naslouchání. Nepoužívá otázky. Jinými slovy popíše, jak rozumí sdělení dítěte. |
|
Dítě/žák začíná mít hlad, ale dospělému/učiteli tuto informaci nesdělí. Namísto toho se začne ptát: „Kdy už skončíme?“ nebo „Kdy bude večeře?“ |
„Proč se ptáš?“ „Nejdřív dodělej, co máš.“ „Večeře je přece vždycky v šest.“ |
„Vidím, že bys chtěl/a skončit dřív.“ „Už máš velký hlad.“ |
|
Dítě/žák pláče a řekne: „Adam mě bouchnul.“ |
„Ty jsi mu něco udělal?“ „Vždyť to nebyla taková rána!“ |
„Něco Tě bolí.“ „Mrzí Tě, že to udělal.“ „Jsi teď hodně naštvaný.“ |
|
Dítě řekne: „Mně se ještě nechce domů z hřiště.“ |
„Jestli okamžitě nepůjdeš, nebude Večerníček.“ „Já ale pospíchám domů, mám moc práce.“ |
„Vidím, že se Ti ještě nechce domů. Nejradši bys tady ještě zůstal. Chápu, že je pro Tebe těžké, nechat teď tu hru a jít domů. Možná jsi i naštvaný/á a máš teď vztek, že musíme jít domů. “ |
|
Dítě řekne: „Nechci jít na zkoušku z matematiky.“ |
„Do školy se musí.“ „Neboj, to dáš, to bude dobré.“ |
„Máš z něčeho strach.“ „Obáváš se, že to nezvládneš.“ „Nechce se Ti do školy.“ |
|
Dítě řekne: „Nikdo se mnou ve škole nemluví.“ |
„A proč se s Tebou nikdo nebaví?“ |
„Je Ti to líto, když s Tebou ve škole nikdo nekomunikuje.“ |
Jak začít s aktivním nasloucháním?
Příklad:
Dítě přijde ze školy s tím, že se mu konečně povedlo sehnat hokejovou kartičku, kterou dlouho shánělo. Namísto stručné reakce rodiče – jako např. „dobrý“ – je žádoucí zpětná vazba, která akcentuje emocionální stránku: „To máš ale radost, že se Ti to konečně podařilo!“Radka Schillerová na základě vlastní praxe upřesňuje: Pokud učitelé začnou praktikovat metodu aktivního naslouchání, po čase skutečně dochází k minimalizaci problémových situací ve třídě, vylepšení dynamiky a i atmosféra ve třídě je mnohem příjemnější.
Radka Schillerová, MBA
Radka Schillerová | FOTO: archiv Radky Schillerové
Radka Schillerová vystudovala marketing a management, ale s narozením dětí se začala zabývat výchovnými přístupy, neurovědou a emoční inteligencí. Věnuje se převážně komunikaci a emocím a pracuje jak s rodiči, tak pedagogy. Významně ji ovlivnila kniha Výchova bez poražených Thomase Gordona, která je ucelenou filozofií, jak vytvořit a udržet s dítětem fungující a naplněný vztah, a to za jakýchkoliv okolností. Pro Gordonův institut lektoruje kurz pro učitele Škola bez poražených, ve kterém si zájemci osvojují respektující komunikační dovednosti.
Gordonův institut
Psycholog Thomas Gordon, zakladatel celosvětově úspěšných programů pro rozvoj vztahů, komunikace a řešení konfliktů, pracoval dlouhá léta s dětmi a naléhavě si uvědomoval dvě skutečnosti. Na jedné straně viděl, jak dospělí svým jednáním dětem často nevědomky ubližují, zároveň však věděl, že pracovat s dětskými emocemi je nesmírně těžké, a nemá-li k tomu člověk patřičnou průpravu, často je to téměř nemožné. Proto vytvořil programy pro rodiče a pedagogy, které se zabývají komunikací, řešením konfliktů a zvládání emocí. Více na: Gordon Institut CZSK - Home.
Doporučená literatura:
[2] Perry, B. D., & Hambrick, E. P. (2008). The neurosequential model of therapeutics. Reclaiming children and youth, 17(3), 38–43.
[3] Perry, B. D., & Graner, S. (2018). The Neurosequential Model in Education: Introduction to the NME Series: Trainer's Guide (NME Training Guide). The ChildTrauma Academy Press.
[4] Gordon, T. (2015). Škola bez poražených: Praktická příručka efektivní komunikace mezi učitelem a žákem. Olomouc: Malvern.
Tip na závěr:
Zaujalo vás téma? Další texty, videa a podcasty s Radkou Schillerovou najdete na Zapojmevšechny.cz:
PODCAST 27. díl: Jak komunikovat s předškolními dětmi | Zapojmevšechny.cz (zapojmevsechny.cz)
PODCAST 28. díl: Jak zvládat vztek u dětí předškolního věku | Zapojmevšechny.cz (zapojmevsechny.cz)
Odměny a tresty neboli cukr a bič ve školách | Zapojmevšechny.cz (zapojmevsechny.cz)
Efektivní zpětná vazba a hodnocení dětí | Zapojmevšechny.cz (zapojmevsechny.cz)
Mohlo by Vás zajímat
Materiály (zejména texty, obrázky a prezentace), které se na těchto stránkách nacházejí, jsou dostupné pod licencí Creative Commons Uveďte původ 4.0 Mezinárodní, není-li uvedeno jinak.