Vyrušování v hodině

• Vyrušování v hodině.

• Hlasité vykřikování odpovědí bez přihlášení, vykřikování vulgarismů.

• Odcházení z lavice při vyučování.

Sebepoškozování

• Sebepoškozování se předměty.

• Bouchání sebe sama, bouchání hlavou do zdi.

• Kousání a škrábání sebe sama.

Psychomotorický neklid

• Psychomotorický neklid: projevuje se stereotypními úkony; zvýšením jejich tempa, tiky v situacích úzkosti a vnitřního napětí; [1] např. záškuby, poklepávání, podupávání, cvakání tužkou, skřípání zuby.

Poškozování věcí

• Poškozování věcí, bouchání a kopání do věcí.

• Házení, trhání a mačkání prací.

• Ničení pomůcek, ničení sešitů.

• Braní věcí spolužákům.

• Rozbíjení věcí v jídelně.

• Házení předmětů okolo sebe, po někom nebo do koše, kanálu, silnice.

Fyzická agresivita vůči asistentovi nebo spolužákům nebo její naznačování

• Náznaky bití pedagoga nebo spolužáků.

• Agresivní chování vůči svému okolí.

• Fyzická agresivita vůči asistentovi pedagoga nebo spolužákům. Náznaky bouchání asistenta nebo spolužáků. Agresivní chování vůči svému okolí.

Nerespektování autorit

• Žák nechce odejít ze třídy, jídelny, hřiště, družiny.

• Žák nechce ukončit činnost.

• Žák nechce uklízet pomůcky.

• Vbíhání do silnice.

• Odcházení z hřiště bez dovolení.

• Pubescence a s tím spojené průvodní jevy jako odmítání pomoci od asistenta.

Výkyvy nálad

• Emotivní reakce i na drobné podněty (plačtivost, projevy vzteku).

Žák zažívá školní neúspěch / prožívá negativní emoce (např. frustraci) z důvodu nevhodně zvoleného postupu ve výuce u asistenta anebo jeho celkového přístupu k žákovi

Asistent nezohlední konkrétní situace, které jsou pro žáka ve škole (opakovaně) frustrující a neuzpůsobí na základě toho výukové postupy / obsah výuky či postup o přestávkách:

• Asistent zadal žákovi příliš jednoduché úlohy - dochází následně k časovým prostojům během výuky. Žák prožívá ve výuce nudu.

• Asistent nezohlednil možné obtíže u žáka během školních přestávek. Žák se nudí o přestávkách, nedaří se mu zapojit se do komunikace s vrstevníky.

• Asistent nechá žáka bez dozoru.

• Asistent nezohlednil pracovní tempo žáka a jeho koordinační a organizační schopnosti: Žák má obtíže (vyplývající z jeho pomalého pracovního tempa a snížených koordinačních schopností) si rychle sbalit svoji školní tašku, kdy si žáci mají na konci vyučování sbalit věci a řadit se do dvojic k odchodu ze třídy.

• Asistent zadal žákovi úkoly, které převyšují jeho aktuální míru schopností.

• Asistent formulovat zadání úlohy způsobem, který nebyl pro žáka srozumitelný.

• Asistent hodnotí nedostatky žáka otevřeně před jinými žáky (slovní kritika).

• Nevhodný, necitlivý způsob začlenění žáka do kolektivu ze strany asistenta (například asistent žáka s nízkými socio-emočními dovednostmi uvede poprvé do školní družiny a nechá jej, aby se zcela samostatně spolužákům představil).
  

Asistent nezohlední, do jaké míry a jak rychle je žák schopný se adaptovat na nové a neznámé situace / jak dokáže zvládat zátěž a z ní vyplývající stres / jaké jsou jeho socio-emoční dovednosti. (Asistent na základě těchto poznatků neuzpůsobí obsah výuky, přístup k žákovi i jeho spolužákům.)

U žáka se může se jednat například o:

• Nervozitu před testem, zkoušením, Vánocemi, prázdninami, v nových a neznámých situacích.

• Zvýšenou citlivost na hlučné prostředí, přemíru vjemů apod.

• Pomalejší tempo adaptace ve škole a ve výuce po školních prázdninách.

• Nízkou míru socio-emočních dovedností, která se projevuje neobratností během komunikace a spolupráce se spolužáky. Žák z tohoto důvodu není přijímán kolektivem školní třídy. Spolužáci se mu posmívají nebo ho provokují. Projevy ostrakizace, nevraživosti, závisti mezi žákem a spolužáky.
  
  

Asistent nedostatečně zohlední aktuální vnější nebo vnitřní faktory (osobnostní faktory v individualitě žáka) coby příčiny rušivého chování. (Asistent na základě těchto poznatků neuzpůsobí obsah výuky, přístup k žákovi i jeho spolužákům.)

Může se jednat například o:

• Zvýšenou potřebu pozornosti od spolužáků nebo dospělých osob a na to navazující rušivé chování žáka s cílem pozornost upoutat.

• Aktuálně nízkou míru motivace; neochotu pracovat z důvodu spánkové deprivace, únavy nebo počínající nemoci.

• Problémové chování související s nástupem puberty.

• Náročnou situaci / okolnosti v rodině žáka: Žák pochází z rodiny s odlišnými životními nebo jinými kulturními podmínkami; narození sourozence, příchod nevlastního sourozence či jiného nového člena rodiny; rozvod rodičů, střídavá péče; úmrtí nebo nemoc některého člena rodiny; změna životních podmínek rodiny.

Podcenění vlastních profesních kompetencí / podcenění aktuálních faktorů a vlivů u asistenta

• Nedostatečná časová dotace na přípravu výuky u asistenta pedagoga.

• Asistent si nepřipravuje pomůcky nebo úkoly.

• Asistent nemá zatím dostatečnou profesní zkušenost a nemá motivaci hledat anebo aktivně využívat metodickou podporu v rámci školy, kde působí / anebo online apod.

• Podcenění vlivu snížené míry pozornosti a zvýšené únavy u asistenta.

Nedostatečné nastavení zdravých hranic v komunikaci a spolupráci a společných pravidel s žákem a jeho rodiči

• Navázání osobní vazby (vztahu) mezi asistentem pedagoga a žákem. Příliš vstřícné chování, přehnané omlouvání chování žáka, přílišná shovívavost k projevům chování u žáka, k jeho školním výkonům, dodržování pravidel apod.

• Příliš častá, nadměrná (a kontraproduktivní) pomoc žákovi ve výuce.

• Nedostatečná a nepravidelná komunikace s rodinou žáka.

Asistent pedagoga a škola

Výuka, příprava na výuku, hodnocení:

• Včas (s předstihem) žáka upozornit na aktivity, které budou probíhat.

• Nenutit žáka k činnostem, které nejsou nezbytně nutné – například se může jednat o společnou hru se spolužáky.

• S časovým předstihem si připravit pomůcky a úkoly pro žáka. Vyhradit si také dostatek času na samotnou přípravu.

• Mít připravené náhradní aktivity pro žáka.

• Dobrovolné aktivity například v družině volit podle preferencí žáka.

• Zohlednění žákova pracovního tempa vzhledem k situaci.

• Ověřit si, že žák porozuměl zadání, ať už písemnému, nebo ústnímu.

• Během poskytování zpětné vazby je vhodné používat používat popisný (nehodnoticí) jazyk, aby žák mohl zažít úspěch a soustředil se na to, co zvládl: Citlivě slovně hodnotit výsledky žáka, zaměřit se při hodnocení nejprve na popis pozitivní skutečnosti. Je také obecně vhodnější omezit užívání negace (záporu) anebo hodnoticích přídavných jmen a na místo toho více mluvit s žákem o tom, v čem se může dále zlepšovat, jak může rozvíjet vlastní rezervy.

• Nehodnotit žáka přímo před ostatními spolužáky, kteří se v takové situaci stávají svědky nebo i komentátory situace (např. na začátku nebo konci hodiny, o přestávce).

Prevence a řešení problémových situací:

• Předem domluvená pravidla chování ve škole, třídě.

• Nenechávat žáka bez dozoru. Být stále ve střehu. Snažit se předem odhadnout vznik možné problémové situace. Včas s žákem z problémové situace odejít.

• Komunikovat s ostatními pedagogy a odbornými pracovníky školy ohledně předcházení a řešení problémového chování u žáka (školní speciální pedagog, školní psycholog apod.).

• Nastavit přiměřenou hranici / zdravou osobní vazbu mezi asistentem a žákem, a to zejména pomocí nastavení společných pravidel komunikace a spolupráce. Pravidla je vhodné opakovaně připomínat, případně aktualizovat. Měla by být dostupná i rodičům.

• Aktivně se podílet na vhodném, citlivém postupu při začlenění žáka do kolektivu školní třídy. Žák má možnost si postupně zvykat / adaptovat se na nový kolektiv.

• Ve spolupráci s třídním učitelem (během třídnické hodiny, komunikační chvilky apod.) s žáky probrat pravidla chování vůči sobě navzájem, pravidla komunikace (která by neměla sklouzávat ke kritice nebo přímému poukazování na nedostatky mezi žáky).

• S žáky je možné např. také probrat, co je to pracovní tempo, organizační dovednosti anebo komunikační anebo socio-emoční dovednosti, vysvětlit jim, že se u každého člověka liší. S žáky je vhodné probrat, jak se dají řešit některé situace, jaká je vhodná reakce apod.

• Žáci také případně sami můžou, po dohodě s učitelem, u některých úkolů a činností, nabídnout pomoc spolužákům.

• Vysvětlit dalším zaměstnancům školy, jak se k žákovi chovat. Citlivě vysvětlit, jaké má žák potíže a připravit tak okolí na jeho chování.

• Domluvit se s ostatními pedagogy, jak vhodně zareagovat, pokud se žák chová nevhodným způsobem vzhledem k dané situaci.

• Domluvit se s ostatními pedagogy na postupu, jak se asistent zachová v situaci, která je nebezpečná pro žáka nebo jeho okolí. (Včas odejít s žákem z problémové situace. Mít určené, kam odejít v případě nutnosti).

• Domluvit se s rodiči na postupu, když bude žák nebezpečný vůči sobě nebo okolí. Domluvit se s rodiči, za jak dlouhou dobu jsou schopni pro žáka do školy přijet.

Spolupráce s rodiči žáka:

• Seznámit se s životními podmínkami žáka i jeho domácího prostředí.

• Průběžná a pravidelná komunikace s rodiči.

Domluvit se s rodiči na společných pravidlech. Rodiče by měli:

• Včas upozornit na vznikající problémy u dítěte.

• Průběžně komunikovat se školou.

• Využít případně další odbornou pomoc mimo školu.

• Vytvářet dítěti vhodné domácí podmínky.