Jak na skryté záškoláctví? Řešením je spolupráce školy se Sociálně aktivizační službou

Jak na skryté záškoláctví? Řešením je spolupráce školy se Sociálně aktivizační službou

27.08.2020
Petra Macková
Učitel/učitelka
Školní poradenský pracovník/ce
Záškoláctví je často vnímáno jako neomluvená absence žáka ve škole, ve skutečnosti k němu může docházet, i když má dítě všechny hodiny omluvené. Jde pak o tzv. skryté záškoláctví, na kterém se podílejí i rodiče. S tímto problémem může škole pomoci například Sociálně aktivizační služba pro rodiny s dětmi (SAS), jak vysvětlila metodička Radka Kunešová z neziskové společnosti Člověk v tísni, která tuto podporu také nabízí.
Obrázek článku

Ilustrační foto / FOTO: Freepik


Základem sociálně aktivizační služby jsou vždy motivační rozhovory s rodinou. Probíhají při navázání kontaktu, pro zmapování situace i během celé spolupráce. Na jejich základě pracovník může zvolit další vhodné motivační nástroje. Jejich cílem je v první řadě vysvětlit rodičům důležitost vzdělávání u jejich dětí, jen tak má práce SAS opravdový smysl. Jinak plní pouze jakousi informační a někdy kontrolní funkci.


Metodička služby SAS Radka Kunešová upřesňuje:

„Osobně jsem si poradenství (a je jedno, jestli pro jednotlivce, nebo pro rodiny) shrnula do sloganu ‚Vy víte co, my víme jak'. V tom je z mého pohledu shrnuta podstata.

Vy víte, co:
Znamená, že klienti jsou plně zodpovědní za své životy, za svá rozhodnutí. Je vždy na nich, jak se v dané situaci zachovají. Jsou ‚experty' na svůj život. Spolupráce je dobrovolná. Tím, že se ptáme, co chtějí, dáváme klientům volbu a možnost se rozhodnout. Nátlak, vyhrožování, ‚toto musíte' nefunguje, respektive funguje zcela opačně. Objevuje se nezájem o spolupráci, případně nastává i ukončení spolupráce.

My víme, jak:
Znamená, že umíme poradit, pomáháme problém vyřešit, doprovázíme na jednání, bráníme práva a oprávněné zájmy dětí. Pracovníci se vzdělávají v motivačních rozhovorech, v těch je klíč pro rozhýbání situace a dosažení cíle – tedy, že klient změnu chce, je jí schopen a je na ni připraven. V tomto směru povzbuzujeme, podporujeme elán a úsilí, které jsou k tomu potřeba.“


Tip:
Co vlastně absence ve škole, záškoláctví, skryté záškoláctví je, se dočtete v textu Absence ve škole aneb (skryté) záškoláctví. A tipy, jak jí předcházet, najdete také v textu Úloha školy v prevenci záškoláctví a skrytého záškoláctví.

Jaké další nástroje řeší skryté záškoláctví?

Je třeba poskytnout rodičům podporu pro přiměřené vzdělávání dětí. 

Pracovník:

  • mluví s rodiči o významu vzdělání pro budoucnost jejich dítěte a podporuje je v aktivním přístupu;
  • vede rodiče ke komunikaci a spolupráci se školou, včetně doprovodu a asistence při konzultaci rodičů se školou, pedagogicko-psychologickou poradnou a podobně;
  • s rodiči probírá informace, kdy, jakým způsobem a komu má dítě omluvit;
  • motivuje rodiče k tomu, aby nepodporovali skryté záškoláctví (fingovaná nemoc apod.) a omluvené dítě nenechávali doma;
  • motivuje rodiče i dítě k tomu, aby využívali službu doučování, zajišťuje zprostředkování služby z Programu podpory vzdělávání či jiných programů, ostatní členové rodiny vědí o doučování dítěte a jsou součinní;
  • podporuje a pomáhá dítěti a jeho rodičům při volbě povolání a při vyhledávání vhodného typu dalšího vzdělávání, motivuje k volbě vhodné školy, rodič v dané oblasti dlouhodobě plánuje a počítá s nutnými náklady;
  • podporuje rodiče při přípravě dětí do školy, tzv. nácvik školní přípravy v rodině; 
  • podporuje orientaci rodiče ve školském systému: rodič získává informace o rozdílu mezi základní školou a základní školou praktickou; o svých právech a povinnostech ve vztahu ke vzdělávání dítěte; rodič se pak lépe orientuje v termínech zápisů, přihlášek;
  • podporuje rodiče v organizaci času ve vztahu ke školní docházce dítěte: rodič se učí orientovat v důležitosti schůzek, termínech a v čase; učí se zajišťovat, že dítě nechodí pozdě do školy.


Důležitá je také pracovně výchovná činnost pracovníků SAS s dětmi:

  • podpora dítěte k plnění povinností do školy: kontrola žákovské knížky, notýsku; příprava pomůcek, péče o pomůcky; 
  • příprava na vstup do vzdělávací instituce: jak bude probíhat zápis, průprava k zápisu do MŠ/ZŠ například básnička, procvičování tvarů, barev, levá a pravá strana, kresba postavy, počítání do 10, adresa, kde dítě bydlí,
  • příprava na změnu režimu dne: co obnáší docházka do MŠ/ZŠ, společenské návyky, normy v MŠ, ZŠ, jako jsou pozdravení, poděkování, pravidla bezpečnosti.


Jak prevence skrytého záškoláctví a spolupráce s rodinou vypadá v praxi? Reflexe z jednotlivých poboček

Pobočka Ústí nad Labem – pracovnice SAS Kateřina Köhlerová:

Pracovník SAS doprovází rodiče na schůzku do školy:
Při setkání s učiteli se rodič může cítit lépe, pokud jdeme s ním, více tak porozumí závažnosti záškoláctví. Do školy vstupujeme jako partner rodiče i učitele. Někdy bývají pedagogové na děti a rodiče nazlobení, např. že nemají pomůcky, úkoly. Rodič i dítě se mohou za problémy, za svou situaci doma (pomůcky, úkoly, záškoláctví) stydět. Když doprovázíme rodiče, může mít pocit opory a poté i učiteli více řekne.

Motivační rozhovory s rodiči i dětmi:
Rozhovory vedeme s rodiči i dětmi ve snaze rozkrýt příčinu (skrytého) záškoláctví. Škola i naše služba rodině vysvětlují postihy za takové jednání. Příčiny mohou být různé, nemusí jít jen o lenost dítěte, ale může mu tam například někdo ubližovat. Nemotivovaný rodič neznamená nutně nemotivované dítě, je potřeba snažit se hledat vhodnou cestu, ukázat dítěti výhody vzdělání, vyzdvihnout to pěkné, co ve škole může zažít (kontakt s kamarády, výlety...).

Navázání na službu doučování:
Ohledně školních výsledků je možnost navázat dítě na službu doučování, nejlépe ve spolupráci se školou, a pomoct žákovi zažít pocit úspěchu.

Pobočka Kladno – pracovnice SAS Kateřina Habadová:

Motivační rozhovory s dětmi:
Osvědčilo se mi mluvit s dětmi, proč do školy nejdou, jaké jsou důvody. Také jsme odbourávali strach ze školy, řešili jsme šikanu, vztahy s vrstevníky, se kterými by společně do té školy mohli jít – tedy by se těšili na kamarády.

Motivační rozhovory s rodiči:

Téma u rozhovorů s rodiči bylo zejména odbourávání strachu z kritiky a rozebírání následků nedostatečné školní docházky. Motivační hovory byly na téma osamostatnění se dětí a jejich budoucnosti i jak navyšování rodičovských kompetencí může zlepšit vztah rodiče s dítětem.

Služba doučování:
Doučování je také jeden z užitečných nástrojů. Díky doučování dítě ve škole látku stíhá, není úplně mimo.

Pobočka Olomouc – pracovnice SAS Tereza Buchtová:

Motivační rozhovory s rodiči na téma skrytého záškoláctví:

Setkávám se nejvíce se skrytým záškoláctvím. Rodič omlouvá dítě z různých důvodů ve velké míře, i v rozsahu poloviny školní docházky, a dotyčná škola toleruje jakékoli omluvenky od rodiny. Pouze v jedné situaci podala škola podnět úřadu, do rodiny krátký čas chodila kurátorka, docházka dítěte do školy se poté dočasně zlepšila.

Komunikuji s rodičem, jak zvládají docházku do školy, proč rodič dítě omlouvá, jaké jsou důvody absence dítěte ve škole, které stavy/situace považuje rodič za důvod k omluvení. Poskytuji rodiči zpětnou vazbu, možnost pohledu jiné strany, jak omlouvání žáka koresponduje s pravidly určenými školou.

Komunikuji s rodičem, jak omlouvá dítě ve škole: jakou formou a v jakém čase – telefonicky, písemně, zprostředkovaně jinou osobu, omluva ihned, několikátý den absence, zpětně, na výzvu školy atp., zda zná pravidla stanovená školou pro omlouvání.

Probírám s rodiči nastavení domácích pravidel, respektování docházky do školy, formy vyhýbání se škole, důvody absence (různé ve vztahu k věku dítěte), zda je rodič respektován dítětem, nastavení režimu činností v rámci dne v rodině.

Motivační rozhovory s dítětem:
Mohu vést rozhovory i s dítětem, ale má to své limity, zejména u mladších dětí. Dítě na 1. stupni často neovlivní, že jej rodič neposílá do školy. Zejména v 1. a 2. třídě je však vliv absence zásadní pro zvládání učiva i v dalších ročnících.


Co nabízí SAS škole za pomoc ohledně skrytého záškoláctví?  

  1. Doprovody rodičů do škol;
  2. doporučení svolat případovou konferenci;
  3. podporu komunikace rodičů a učitelů;
  4. pomoc učitelům, aby pochopili prostředí, ve kterém dítě vyrůstá/pohybuje se a snažili se spolu s pracovníky SAS hledat možnosti, jak dítě ve škole motivovat k lepším výsledkům;
  5. pracovníci SAS mohou škole také nabídnout tzv. trojstrannou spolupráci.


Trojstranné spolupráce se realizují po dohodě v propojení rodina – SAS – škola. Jasně se určí téma, nesmí být obecné – například snížení neomluvených hodin. Je-li cílem řádná docházka, musí být přesně řečeno, co to znamená – například, že je cílem nulový počet neomluvených hodin. Téma se může definovat i v rámci společné případové konference všech aktérů. 


Poté se v rámci této trojstranné spolupráce domlouvají konkrétní kroky, které mohou vypadat následujícím způsobem, dle řešených obtíží:


Důvody omluvy

Řešení

Obtíže při omlouvání absencí dítěte ve škole

Matka omluví dítě telefonicky, v telefonátu se s učitelkou dohodne na předání úkolů.

Dítě má neřešené zdravotní obtíže

Motivační rozhovory s rodičem týkající se zdravotního stavu dítěte; mapování kroků, které rodič podnikl; společná návštěva pediatra apod.

Pracovnice SAS bude doprovázet matku s dítětem k lékaři.

Rodič má obtíže v komunikaci, malé sociální dovednosti při jednání s institucemi

Je domluven doprovod do PPP, vysvětlení instituce PPP, jak pracovat se zprávou z PPP, kdo co bude dělat.

Dítě může následně, po diagnostice v PPP, potřebovat péči logopeda, anebo vyšetření zraku, sluchu. Pracovnice SAS doprovodí rodiče a dítě na vyšetření.

Dítě má nadměrný počet omluvených hodin (existuje podezření na skryté záškoláctví)

Motivační rozhovory, který s rodičem vede pracovník SAS.

Jednou týdně proběhne schůzka rodič – SAS – třídní učitelka.



Trojstranná spolupráce se domlouvá na 6 měsíců. Je možné ji v případě potřeby prodloužit.

Pokud spolupracuje SAS s rodinou individuálně, bez zapojení školy jako třetí strany (tj. není uzavřena trojstranná dohoda), spolupráce se uzavírá na jeden rok, opět s možností prodloužení.


Kde se služba SAS nejčastěji odehrává?

SAS probíhá hlavně v terénu. Nelze ale striktně nařídit, že musí schůzka v  domově rodiny proběhnout třeba jedenkrát týdně. Rodina nemusí dát souhlas s tím, že se chce s pracovníkem setkávat doma. Pak je důležité zjistit příčiny. Mohou být různé. Může se jednat o stud za stav bytu – to se během několika schůzek dá odbourat, naopak se nevyhovující bydlení rychle stává jedním z témat spolupráce. Další příčinou neochoty setkávat se v domácím prostředí může být přítomnost osoby, která je rizikem. Klient si například nepřeje, aby informace daná riziková osoba slyšela. Například matka, klientka služby, chce opustit partnera, popřípadě chce hovořit o partnerských problémech. Pak je nemožné mít v domácnosti pro takové téma prostor. Anebo v rodině probíhá domácí násilí – také téma nelze otevřít, popřípadě nelze sestavit krizový plán, pokud je agresor v domácnosti. Pracovník SAS vždy hledá pro setkání bezpečné místo. Může se s klientem setkávat v parku, o tématech hovořit během doprovodu na úřad apod. Rodina může odmítat setkávání doma i z důvodu, že „něco“ skrývá, nemá v pracovníky SAS důvěru, spolupracuje pouze na základě důrazného doporučení OSPOD, nespolupracuje z vlastní vůle. Zde je složité získat důvěru, chce to nutnou dávku trpělivosti. Schůzky potom probíhají mimo domov klienta. 


Šest doporučení a užitečných informací pro učitele

1) Nemějte nereálná očekávání při započetí spolupráce se službou SAS

Někdy se pracovníci SAS setkávají s nereálnými očekávání ze strany školy, co vše mohou ve spolupráci rodiny změnit a jak rychle. Změnit postoje trvá, učitelé tedy často nevidí ve službě SAS smysl, protože se situace hned nezlepší (mimo zajištění pomůcek, svačin, bačkor apod.). 

2) Netrestejte děti za nezodpovědné chování rodičů

Pro učitele je mnohdy těžké akceptovat prostředí, ve kterém děti vyrůstají. Trestat děti za nezodpovědné chování rodičů ale nepřináší žádný výsledek. Je vhodné projevit trpělivost, vyvolat v dítěti zájem, chuť, důvěru, bezpečí, chválit za každou drobnost, všímat si dítěte, projevit opravdový zájem a pochopení.

3) Obracejte se při řešení problémů se záškoláctvím na SAS souběžně s kontaktováním OSPOD

Velmi často školy kontaktují rovnou kurátora pro mládež, nezkouší se obrátit nejdřív na SAS. Důvod je jednak ten, že nevidí v rámci péče SAS u rodin rychlé zlepšení. Dále se pedagog drží zákonných předpisů a v okamžiku, kdy má dítě dvacet neomluvených hodin, plní povinnost neomluvené hodiny hlásit. Jak si s tím poradí kurátor/OSPOD, nechává pak už pedagog na nich. Je to samozřejmě město od města, někde učitelé a služba SAS spolupracují úspěšně. Učitel nicméně může v okamžiku, kdy kontaktuje OSPOD, kontaktovat i SAS. V takovém případě musí před tím rodině službu SAS nabídnout a poskytnout jim i kontakt. Často se ale v praxi stává, že školu a SAS naopak propojí přímo kurátor pro mládež z oddělení OSPOD a spolupráce tak může být zahájena. 

4) Když OSPOD nekoná, je možné se obrátit na SAS

Někdy pracovníci SAS vstupují do situace, kdy učitel o záškoláctví dítěte již OSPOD informoval a OSPOD do dané doby nezahájil ještě žádné kroky. Je třeba zdůraznit, že OSPOD se na téma (skrytého) záškoláctví cíleně nezaměřuje. Situace je obvykle v rodině špatná v mnoha směrech (existenční problémy, zanedbání péče a výchovy), záškoláctví je jedním z mnoha bodů a je spíš na okraji zájmu.

5) Neočekávejte okamžitý kladný ohlas rodiny

Rodina může odmítnout pomoc, proto se vyplatí možnost spolupráce nabízet postupně, zmapovat si situaci. Zjistit důvody odmítnutí. Rodině vysvětlit, proč si myslíte, že by služba SAS mohla pomoci. Zdůraznit, že se jedná o pomoc, ne o kontrolu. I tak rodina nemusí nabídku přijmout. 

6) Vezměte v potaz legislativní vymezení – povinnou mlčenlivost zaměstnanců poskytovatelů sociálních služeb a oznamovací povinnost 

Pracovníci SAS nemohou sdělit žádné informace učiteli o dítěti a rodičích, pokud k tomu rodič nedal souhlas. V rámci trojstranné spolupráce je možná jasná domluva, jaké informace mohou být ze strany SAS učiteli sděleny. Pokud bude například uzavřena trojstranná dohoda na téma (skryté) záškoláctví konkrétního dítěte, SAS nemůže hovořit o jiných tématech, která s rodinou také řeší, resp. nemůže říct, co dalšího s rodinou řeší (jestli se rodina chce stěhovat, jaké jsou příjmy a výdaje rodiny, zdravotní stav členů, volný čas…). Může ale se školou sdílet informace týkající se docházky dítěte, jeho omlouvání, pokud se tak všechny tři strany společně předem dohodou.

Pokud by došlo k prolomení mlčenlivosti pracovníka SAS, je zde oznamovací povinnost a pracovník podléhá Trestnímu zákoníku, Trestnímu řádu a Zákonu o sociálně právní ochraně dětí. Výňatek z legislativy, který se zabývá mlčenlivostí a oznamovací povinností, naleznete v Příloze 3.

Jakým způsobem SAS oslovit? 

Jaké má učitel vlastně možnosti, pokud nechce být sám iniciátorem složitých jednání s rodiči, nicméně měl by zájem o spolupráci se SAS při řešení problémů dítěte?

  • Škola se může přímo obrátit na koordinátora SAS na dané pobočce. Očekávání, možnosti, konkrétní formu spolupráce je nezbytné vyjasnit přímo s koordinátorem služby SAS. Takový krok může udělat třídní učitel, výchovný poradce, ředitel anebo zástupce ředitele školy.
  • První společná schůzka je nejefektivnější ve složení výchovný poradce, učitelé a koordinátor SAS, kde si všechny strany sdělí očekávání i možnosti a mohou najít kompromis.
  • Poté může dojít k širší schůzce: učitelé, výchovný poradce, tým pracovníků SAS.

Jak rodičům službu SAS nabídnout?

Fantazii se meze nekladou! Školy pořádají akce pro veřejnost, dny otevřených dveří, akce pro děti i rodiče. Na tyto akce může škola pracovníky SAS přizvat, mohou vymyslet společnou akci například na Den dětí. 

Další příklady z praxe: 

  • Rodič je pozván na schůzku do školy, učitel může rodině nabídnout službu SAS a dohodnout se, kdy, jak a kde se potkají. Pedagog může od rodiče dostat svolení k předání kontaktu a SAS rodiči zavolá, popřípadě si mohou domluvit schůzku a přizvat SAS, záleží, na co rodič spíše uslyší. 
  • Škola se rozhodla pro bazar oblečení, přizvala organizaci Člověk v tísni. Bazar byl společný a pracovníci SAS se mohli sami představit lidem, s kterými se během bazaru dali do řeči. 
  • Učitelé mohou požádat SAS o doprovod do rodiny dítěte; rodině pak pracovníka představí a nechají na něm, zda se spolupráce rozvine.
  • Učitel se může rozhodnout iniciovat svolání případové konference a rovněž přizvat SAS – během konference je možné rodičům službu nabídnout.
  • Pokud rodina dlouhodobě nekomunikuje, bude nejspíš vedena u kurátora, popřípadě u jiné instituce – například Probační a mediační služby. Učitel tak může zkusit požádat tuto organizaci, zda by službu SAS rodině nabídla.


Základní přehled o SAS získáte v článku „Sociálně aktivizační služba pro rodiny: Co od nich může škola čekat“. Více informací o základních činnostech lze najít i v Příloze 1 a 2.

Člověk v tísni

Organizace Člověk v tísni pomáhá v Česku lidem, kteří se ocitli v těžké sociální situaci, již od roku 1999. Pracovníci jim nabízejí široké spektrum sociálních a vzdělávacích služeb. Pobočky naleznete v sedmi krajích tuzemska, služby ale nabízí organizace ve více než 50 městech a obcích. 

Více o službě SAS zde. Více o službě Doučování – Podpora vzdělávání v rodinách zde.

Radka Kunešová


Radka Kunešová působí v organizaci Člověk v tísni v Ústí nad Labem od roku 2010. Svou dráhu začala jako sociální pracovnice ve službě SAS pro rodiny s dětmi. Po dvou letech přešla z přímé práce na pozici koordinátorky (SAS pro rodiny s dětmi a služba Terénní programy). Vede tým terénních pracovníků v části města Ústí nad Labem – Předlice. Již dva roky rovněž působí na pozici metodičky služby SAS. V rámci této pozice navštěvuje pobočky v Ústí nad Labem, Bílině, Karlových Varech, Plzni, Kladně a Olomouci. 





Ke stažení:

Příloha 1: Základní činnosti.

Příloha 2: Metodický postup: Základní činnosti. Sociálně aktivizační služba pro rodiny s dětmi. Člověk v tísni, o.p.s.


Příloha 3: Prolomení mlčenlivosti a oznamovací povinnost v legislativě.

Mohlo by Vás zajímat

PODCAST 42: Sociální pedagog na Střední škole řemesel a služeb v Děčíně: Aktivní monitorování absencí a řešení záškoláctví

Navzdory běžné absenci sociálních pedagogů na středních školách se tato role může stát oporou jak pro pedagogy, tak i pro žáky. Ve druhé části dvojdílného podcastu Zapojme všechny se ředitel Střední školy řemesel a služeb v Děčíně Tomáš Daněk a sociální pedagožka Veronika Jurišová zabývají tématem, jak může sociální pedagog přispět k monitorování absencí žáků, jak pracuje s problémem záškoláctví a jakými preventivními kroky minimalizuje riziko předčasných odchodů žáků ze školního vzdělávání.

Zobrazit další články