Individuální vzdělávací plán krok za krokem: Rady a tipy pro třídní učitele – část II.

Jméno a příjmení žáka

Datum narození

ŠPZ, které vydalo doporučení pro IVP

Kontaktní pracovník ŠPZ

Školská poradenská zařízení, poskytovatelé zdravotních služeb a jiné subjekty, které se podílejí na péči o žáka

Uveďte například pediatra, neurologa, psychiatra, pracovníka OSPOD apod.

Rozhodnutí o povolení vzdělávání žáka podle IVP ze dne:

ZDŮVODNĚNÍ:

Praktické tipy a doporučení k vyplnění:

Tato kategorie by měla obsahovat odpovědi na následující otázky: 

• Jaké jsou vzdělávací potřeby žáka? 
• Čím se liší od ostatních žáků? 
• Proč se musí vzdělávat dle IVP? 

S odpověďmi na tyto otázky vám pomůžou závěry z vyšetření žáka vztahující se k jeho vzdělávání a pobytu ve škole, případně také vyhodnocení plánu pedagogické podpory (dále jen PLPP), jež najdete v doporučení. Při vyplňování této sekce pracujete s výsledky vyšetření, které jsou důvodem k nastavení vzdělávání dle IVP, proto je vhodné držet se doporučení. 

Můžete se setkat například s následujícím výčtem, který využijte i k vlastnímu vyplňování:

• žák má potíže s udržením pozornosti během výuky;
• kolísání výkonnosti žáka během vyučování;
• pomalé pracovní tempo žáka;
• žák má omezenou schopnost samostatné práce;
• žák nedodržuje společenská pravidla a pravidla třídy;
• žák nerozumí písemnému zadání úkolu;
• žák nezvládá plynulé čtení;
• žák má omezenou slovní zásobu atd. 

Důležitou součástí by měl být také popis kladných stránek žáka nebo toho, co se během dosavadní péče o něj osvědčilo. Je to přínosné nejen pro vás, ale i pro zákonné zástupce žáka a něj samého. Je dobré se zamyslet nad dítětem jako osobností, která má nejen vzdělávací obtíže, ale také pozitivní vlastnosti a schopnosti, kterými vyniká. IVP má sloužit zejména ke zlepšení vzdělávacích podmínek a uvedená pozitiva se mohou stát odrazovým můstkem pro lepší spolupráci pedagogů, kteří budou s jeho IVP pracovat.

Příkladem může být:

• žák je kamarádský;
• žák dobře reaguje na slovní pobídky a pochvalu;
• dobře reaguje na pomoc spolužáka;
• osvědčila se práce s motivačním systémem;
• osvědčila se práce ve dvojici;
• žákův výkon je lepší po zařazení odpočinkových činností apod. 

Informace z této kategorie by vám měly pomoci k ucelenému obrazu o výchovně-vzdělávacím procesu žáka. Umožní vám poznat nejen jeho vzdělávací potřeby, ale také jeho osobnostní rysy a vlastnosti, které napoví, jak jej správně motivovat a spolupracovat s ním.

Je potřeba probrat podrobně s ostatními pedagogickými pracovníky.

Je potřeba probrat  se zákonnými zástupci žáka.

Je potřeba probrat podrobně s žákem.

Je potřeba probrat podrobně se spolužáky.

PRIORITY VZDĚLÁVÁNÍ A DALŠÍHO ROZVOJE ŽÁKA (CÍLE IVP):

Praktické tipy a doporučení k vyplnění:

Cílem IVP je vzdělávat žáka tak, aby došlo k rozvoji jeho kompetencí, zlepšení schopností a dovedností, které mu činí obtíže podle předchozí kategorie (Zdůvodnění vzdělávání dle IVP).

Při určování cílů se pokuste zaměřit nejen na konkrétní schopnosti, které chcete rozvíjet, ale také na jejich úroveň. Má-li žák problémy s plynulým čtením, uvědomte si, na jaké úrovni jeho čtení je a kam ho chcete posunout. Pokud například slabikuje, cílem IVP může být plynulé čtení bez slabikování. Má-li problémy s koncentrací pozornosti, cílem IVP může být schopnost koncentrace na jeden zadaný úkol a podobně. Nebojte se být konkrétní a stanovit si, jaký výsledek při hodnocení očekáváte. V případě IVP se zaměřte na dlouhodobé cíle – v rámci platnosti IVP – tedy na jeden školní rok. Je v kompetenci konkrétního pedagoga, jestli si je bude vyhodnocovat průběžně a soustředit se podle toho na různé oblasti. Vy budete cíle IVP hodnotit až na konci školního roku.

Nezapomeňte, že vzdělávací proces má i svou výchovnou složku, a proto zařazujte i cíle zasahující do sociální oblasti. Zejména pokud sestavujete IVP žáka se specifickou poruchou chování, mohou být výchovné cíle stěžejní. Zaměřte se nejen na úpravu nevhodného chování dítěte, ale také na posilování toho žádoucího. Vhodné je si stanovený dlouhodobý cíl rozfázovat na jednotlivé kroky (krátkodobé cíle) a dojít k jeho naplnění postupně. Objeví-li se v průběhu platnosti IVP další potíže v chování žáka či přijdete na jinou než uvedenou možnost řešení či intervence, zaznamenejte tyto změny do IVP žáka, abyste tak zdokumentovali celý proces. Při sestavování výchovných cílů nevycházejte pouze z doporučení, ale také z vlastních znalostí žáka a průběhu výchovně-vzdělávacího procesu.

V doporučení školského poradenského zařízení je často jako cíl pro nadcházející období zvolen „rozvoj“ (rozvoj komunikace, čtení, správného sociálního chování atd.). Tento záměr je nicméně třeba správným způsobem určit:

• Věnujte správnému definování cílů dostatečnou pozornost, vynaložený čas i energie se vám vrátí při závěrečné evaluaci.
• Formulujte cíle tak, aby byly co nejvíce konkrétní.
• Nestanovujte cílů příliš mnoho, tedy určete, co žákovi činí největší potíže (viz předchozí kategorie Zdůvodnění vzdělávání dle IVP), a zaměřte svou pozornost právě na zlepšování těchto dovedností.
• Dbejte na to, aby aktivním činitelem při formulaci cíle byl žák, a ne vy jako vyučující:

? Naučím žáka malou násobilku. 

✔ Žák zvládá zpaměti vypočítat příklady z oboru malé násobilky.

• Pokud si nevíte rady, nápomocná může být charakteristika cílů metodou SMART. Podle ní by měl být vámi formulovaný cíl : S (Specific) – konkrétní, M (Measurable) – měřitelný, A (Achievable) – splnitelný, R (Realistic) – realistický a T (Time-bound) – ohraničený v čase. Snažte se tedy formulovat cíl IVP tak:
• 
  
  • 
    
    • aby bylo jasné, co přesně má žák zvládnout; 
    • abyste byli schopni posoudit, zda toho dosáhl nebo ne;
    • cíl by měl být pro žáka splnitelný a vy byste měli být schopni ho k němu dovést;
    • mělo by být jasné, kdy (v jakém časovém limitu) má žák požadovaného cíle dosáhnout.

Příklady dobře formulovaných cílů: 

• Žák na konci školního roku čte plynule nahlas text ve větách.
• Žák na konci roku samostatně (bez pomoci asistenta pedagoga) dokáže v řádu minut pracovat na zadaném úkolu.
• Žák ihned po upozornění vyučujícího upraví své nevhodné chování.
• Žák na konci školního roku správně vyjmenuje vyjmenovaná slova a dosadí I/Y do textu.

Příklady špatně formulovaných cílů:

• Žák přečte stanovený text (Čte nahlas, či nehlasně? Slabikuje, nebo čte plynule?).
• Žák pracuje individuálně (Kdy? Za jakých podmínek? Na čem pracuje? Jak dlouho?).
• Žák se chová slušně (V jakých situacích? Za jakých podmínek? Pořád, nebo jen někdy?).
• Žák zná vyjmenovaná slova (Jak je zná? Umí je vyjmenovat, umí je použít, rozumí jejich principu? Kdy je zná, v pololetí, v květnu?).

Častou chybou při stanovování cílů IVP je také jejich záměna s podpůrnými opatřeními. Rozdíl mezi cílem a opatřením tkví v tom, že cíl je konkrétní úroveň dovedností, které chci, aby žák dosáhl. Opatření je cesta, způsob, jak této úrovně dosáhnout.

✔Žák čte plynule bez slabikování.

? Žák má dostatek času na čtení, používá záložku, žák pravidelně trénuje hlasité čtení.

PŘEDMĚTY, JEJICHŽ VÝUKA JE REALIZOVÁNA PODLE IVP:

Praktické tipy a doporučení k vyplnění:

• V souladu s doporučením a školním vzdělávacím programem uveďte názvy vyučovacích předmětů, jejichž výuka je realizována dle IVP. 
• Zamyslete se také nad ostatními předměty, ve kterých se můžou speciální vzdělávací potřeby vašeho žáka promítnout. Je důležité na to jejich vyučující upozornit. Níže uvádím některé příklady, se kterými se můžete setkat:

Český jazyk

• žák má potíže se čtením a psaním (porozumění čtenému textu, neschopnost vyhledat požadované informace, pomalé tempo čtení, obtíže při přepisu a opisu z tabule či učebnice, gramatické chyby v textu atd.)

Cizí jazyk

• žák má obdobné potíže jako v případě českého jazyka, přidává se k nim např. neschopnost zapamatovat si a spojit psanou a čtenou verzi slov a slovních spojení, potíže v orientaci v cizím textu (jiná gramatická pravidla, slovosled) atd.

Matematika 

• žák má sníženou schopnost porozumění zadání slovních úloh v matematice;
• žákovy potíže s grafomotorikou se projeví v rámci rýsování v geometrii;
• žák může mít potíže s pravolevou orientací (špatné čtení víceciferných čísel, představivost, rýsování do čtvercové sítě)

Zeměpis

• žák má potíže v orientaci na mapě a při vyplňování slepé mapy

Chemie, Fyzika

• žák má potíže s orientací v tabulkách, rovnicích

Výtvarná výchova, pracovní výchova

• žák má oslabenou grafomotoriku a jemnou motoriku, může se to  projevit při práci s drobným materiálem, stříhání, vyobrazení detailů atd.
• žák má potíže s vizuomotorikou (špatně odhaduje vzdálenosti, proporce, má problém přenášet obraz na papír)

Tělesná výchova

• žák má oslabenou motoriku, může se to projevit při jakémkoli sportu (koordinace pohybů);
• žák má potíže s vizuomotorikou (špatně odhaduje vzdálenosti, hraje míčové hry)

Obecně naukové předměty

• žák má potíže se čtením a psaním (porozumění čtenému textu, neschopnost vyhledat požadované informace, pomalé tempo čtení, potíže při přepisu a opisu z tabule či učebnice, gramatické chyby v textu atd.)

Potíže v chování žáka se většinou nevážou na určitý předmět či vyučujícího (i když se to může stát), ale projevují se v různé intenzitě a formě ve všech předmětech, je proto dobré, aby si vyučující se žákem nastavili jednotná pravidla, která budou během výuky dodržovat.

Je vhodné, aby všichni vyučující věděli, jak se potíže žáka mohou promítnout v rámci výuky jejich předmětu (jaké projevy mohou očekávat) a jak mohou naplnit jeho vzdělávací potřeby.

METODY VÝUKY (PEDAGOGICKÉ POSTUPY)

Praktické tipy a doporučení k vyplnění:

Co se týče metod výuky, můžete v doporučení najít tyto pedagogické postupy:

• využití názorných pomůcek;
• využití manipulativních činností;
• práce s chybou;
• zařazení odpočinkových chvilek;
• zařazení aktivit na rozvoj pozornosti žáka;
• zařazení grafomotorických cvičení;
• umožnění pohybového uvolnění během výuky;
• využití zvláštního motivačního systému atd. 

Metody jsou uvedeny poměrně široce a obecně. Je totiž v kompetenci každého pedagoga, jak navrhované metody uchopí a jakým způsobem je zařadí do výuky. Pokud je to vhodné, pokuste se je specifikovat u každého předmětu zvlášť.

Například:

• Využití názorných pomůcek – v matematice se může jednat o trojrozměrné geometrické modely, grafické znázornění slovních úloh, využití počítadla, dřívek, metru, váhy či odměrného válce při vyvozování jednotek, tabulky se vzorečky atd. V českém jazyce může jít o tabulky a přehledy učiva, barevné karty s vyjmenovanými slovy, měkké a tvrdé kostky při vyvozování souhlásek, záložku ke čtení, čtecí okénko atd. V zeměpise se může jednat o využití glóbusu, mapy, atlasu, konkrétních předmětů či fotografií k vyvození pojmů atd.
• Práce s chybou – každý vyučující může zvolit jinou taktiku: např. společné odůvodnění, barevné odlišení, uvedení správného či jiného příkladu, kontrolu práce ve dvojici či společnou opravu ve skupině.
• Zařazení odpočinkových chvilek – opět záleží na dohodě vyučujícího a žáka a na podmínkách a možnostech vzdělávacího prostředí (žák odpočívá na lavici, žák se věnuje odpočinkové aktivitě jako čtení, vybarvování, hře, jiné aktivitě na koberci, práci s asistentem pedagoga).
• Umožnění pohybového uvolnění během výuky – žák rozdá sešity, utře tabuli, dá obrázky na nástěnku, se spolužáky si zatančí/zacvičí/provedou grafomotorické cvičení. 
• Využití zvláštního motivačního systému – žák za každý splněný úkol / vyučovací hodinu / vyučovací den dostane nálepku / smajlíka / slovní komentář do zavedeného deníčku. U starších žáků může být motivací volná chvilka, oblíbená aktivita, odchod ze třídy jako první nebo naopak ztráta nějaké výsady na určitou dobu aj. Motivační systém vždy konzultujte se žákem a jeho zákonnými zástupci, zapojte také všechny vyučující, kterých se zavedený systém bude týkat.

Názornost a individuální přístup se jako mnoho dalších metod staly mantrou výuky dětí se speciálními vzdělávacími potřebami. Jedná se ale o metody, jejichž využití jistě ocení všichni žáci bez ohledu na nějaká omezení.

Není nutné, aby se všichni vyučující podíleli na vyplnění této sekce, ale je nutné, aby doporučení znali a podle svých možností se jimi řídili.

Zařazení některých metod výuky proberte i se žákem a jeho zákonnými zástupci. Seznamte je s tím, jak bude probíhat zařazení odpočinkových chvilek, umožnění pohybového uvolnění či využití motivačního systému.

ÚPRAVY OBSAHU VZDĚLÁVÁNÍ

Praktické tipy a doporučení k vyplnění:

V kategorii zabývající se úpravami obsahu vzdělávání se můžete setkat s různou modifikací učiva jednotlivých předmětů. V této sekci se držte informací uvedených v doporučení. Pokud máte připomínky, je nutné je konzultovat se školským poradenským zařízením ještě před vydáním doporučení, tj. když vám zašlou návrh ke schválení.

Žákovi může být doporučeno: 

• zaměřit se na základní učivo;
• upřednostnit jednu část učiva před druhou;
• věnovat delší časový úsek určité části učiva daného předmětu;
• nebo se více zaměřit na opakování a procvičování. 

Příklad: 

V českém jazyce se vyučující více zaměří na osvojení a procvičení pravopisných pravidel než na úpravu písma. Vyučující se zaměří na čtení s porozuměním, hlasité čtení bude spíše okrajové. 

Může zde být uvedena také náhrada vzdělávacího obsahu cizího jazyka za vzdělávací obsah českého jazyka a literatury. 

U žáka mimořádně nadaného se můžete setkat s nahrazením vzdělávacího obsahu konkrétního předmětu (matematika) za vzdělávací obsah z vyššího ročníku nebo s jeho obohacením. 

Konkrétněji úpravy obsahu učiva zpracují vyučující jednotlivých předmětů v rámci specifikace na konci IVP. Vyučující každého předmětu by měl samostatně zapracovat navrhovaná podpůrná opatření do vzdělávacího obsahu konkrétního žáka. 

Zákonné zástupce žáka nemusíte informovat o všech podrobnostech v rámci úprav učiva, ty jsou v kompetenci pedagoga. Přesto jim rámcově sdělte, jak budete se žákem pracovat a proč – častější opakování, upřednostnění určité části učiva, zaměření se na základy učiva. To aby věděli, jakým způsobem mohou doma dítě rozvíjet a proč se jeho práce někdy liší od práce spolužáků. U starších žáků je vhodné s těmito změnami seznámit také je samotné a kolektiv třídy.

ÚPRAVA OČEKÁVANÝCH VÝSTUPŮ VZDĚLÁVÁNÍ

Praktické tipy a doporučení k vyplnění:

V této sekci se držte informací uvedených v doporučení. Pokud máte připomínky, je nutné je konzultovat se školským poradenským zařízením ještě před vydáním doporučení, tj. než školské poradenské zařízení zašle škole ke schválení.

Úpravou očekávaných výstupů zasahujeme do cílových vědomostí a dovedností žáka. Proto je nutné, aby byla tato změna vždy opodstatněná. 

Podrobný popis úprav očekávaných výstupů či jejich změna na minimální očekávané výstupy (ZŠ) je konkrétněji zpracován v rámci specifikace jednotlivých předmětů na konci IVP a váže se k němu také změna obsahu vzdělávání žáka.

Minimální očekávané výstupy by měla mít každá škola zapracovány či zmíněny ve svém školním vzdělávacím programu. 

Konkrétně úpravy očekávaných výstupů vzdělávání zpracují vyučující jednotlivých předmětů v rámci specifikace na konci IVP. Vyučující každého předmětu by měl samostatně zapracovat navrhovaná podpůrná opatření do vzdělávacího obsahu konkrétního žáka. 

Při zpracování této kategorie spolupracujte se školním speciálním pedagogem nebo koordinátorem vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami na vaší škole, potřebnou metodickou pomoc vám může poskytnout také školské poradenské zařízení nebo vedení ústavu.

Zákonné zástupce žáka informujte zejména o tom, jaké dopady budou mít tyto změny na cílové vzdělání žáka (dosažený stupeň vzdělání, klíčové kompetence, dosažené vědomosti).