Deník asistentů pedagoga

Prostřednictvím webinářů, e-learningů, prezenčních a kvalifikačních studií, metodických materiálů a inspirativních příkladů z praxe na portálu Zapojmevsechny.cz nabízíme podporu zaměřenou na konkrétní situace, se kterými se asistenti či asistentky ve školách každodenně setkávají. Cílem těchto aktivit je pomoci jim rozvíjet odborné i praktické kompetence, sdílet zkušenosti a posilovat jejich profesní jistotu.

Jedním z témat, které asistenti a asistentky pedagoga často řeší, je systém vedení záznamů a reflexe vlastní práce. Každému vyhovuje jiný způsob: někdo preferuje digitální podobu, jiný využívá běžný školní sešit a další si vytváří vlastní originální systém plánování a zápisů.

V tomto rozhovoru přinášíme zkušenosti asistentky pedagoga Andrey Šenfeldrové, která si svůj systém záznamů vytvořila podle potřeb své praxe. Její příběh chceme nabídnout jako inspiraci k nalezení či vytvoření takového způsobu plánování, reflexe a organizace práce, který bude asistentům a asistentkám vyhovovat nejlépe – ať už je jakýkoli.

Co Vás vedlo k vytvoření Deníku asistenta pedagoga?

Impulsem pro vznik Deníku asistenta pedagoga byla každodenní potřeba mít přehled o dění ve třídě i o podpoře jednotlivých žáků a žákyň. Zpočátku jsem si zapisovala poznámky do obyčejného sešitu, jenže postupně se z něj stal nepřehledný soubor dlouhých textů, ve kterém bych se nevyznala ani já, natož někdo jiný. Abych se v poznámkách zorientovala, musela jsem je celé pročítat zpětně, což bylo časově náročné a neefektivní. Popud vytvořit komplexní deník se zkratkami přišel i od kolegyně, která se inspirovala mým způsobem vedení záznamů. Já si totiž dlouhodobě zapisuji poznatky o práci žáků a žákyň, klimatu třídy či průběhu výuky – abych měla podklady pro třídní schůzky nebo hodnocení. Kolegyně začala zapisovat také, ale zvolila formát stručných zkratek, které zjednodušují a zrychlují zápis.

K čemu slouží Deník asistenta pedagoga?

Deník asistenta pedagoga slouží k organizaci práce, přehledu o dění ve třídě a k podpoře systematičnosti.

Deníky jsem vyzkoušela ve dvou verzích. První typ lze využít pro stručné zápisy ve zkratkách – například „PS“ (pracuje samostatně) nebo „S“ (spolupracuje). Obsahuje týdenní přehled, měsíční přehled, prostor pro individuální zápisy a přehledné místo pro informace o žákovi či žákyni včetně zdravotní karty.

Druhý typ deníku si mnohou vést asistenti nebo asistentky, kteří se rádi rozepisují. Nabízí prostor pro volné zápisy o průběhu situací, míře podpory či vlastní sebereflexi. Součástí jsou měsíční přehledy a část určená k individuálním záznamům.

Oba deníky usnadňují sledování, vyhodnocování i plánování podpory žáků a žákyň.

Jak konkrétně deník používáte při své práci?

Používám Deník se zkratkami, protože mi vyhovuje rychlý a přehledný styl. Během dne si zaznamenávám, jak žáci a žákyně reagovali na výuku, zda pracovali samostatně, potřebovali vedení nebo podporu či pomůcky. Pokud se objeví něco významného, situaci si podrobněji rozepíšu do prostoru pro individuální zápisy – to využívám hlavně tehdy, když potřebuji zachytit detaily, které by se jinak mohly ztratit.

Jak Vám deník pomáhá v organizaci každodenní práce s žáky a žákyněmi?

Pomáhá mi udržet přehled o tom, co se ve třídě děje a jak žáci a žákyně reagují na různé situace. Díky zkratkovému systému mohu rychle zaznamenat průběh hodiny a podporu, aniž bych se musela zdržovat dlouhým psaním. Tento přehled mi umožňuje plánovat, kde je potřeba intervence, kdy zasáhnout nebo nabídnout pomoc a co můžou žák či žákyně zvládnout sami.

Deník mi také pomáhá sledovat vývoj jednotlivých žáků a žákyň – díky týdenním a měsíčním přehledům vidím, zda se situace zlepšují, stagnují nebo zda je třeba změnit způsob podpory. V praxi to znamená, že nemusím vše držet v hlavě a dokážu efektivně reagovat na potřeby každého dítěte, přizpůsobovat plán hodin a cíleně podporovat pokroky žactva.

Velkým přínosem je i to, že zápisy slouží jako podklad ke komunikaci se zákonnými zástupci, pro spolupráci s učiteli a učitelkami nebo poradenským týmem.

Jak často se vracíte k poznámkám, které jste si zapsala a jak s nimi pracujete dál?

K poznámkám se vracím průběžně, většinou na konci každého týdne. Procházím si zápisy, porovnávám, co se dařilo, kde se situace opakuje nebo kde se něco posunulo. Tyto záznamy mi pomáhají lépe porozumět vývoji jednotlivých žáků a žákyň i dynamice třídy.

Jako asistentka pedagoga na 2. stupni se setkávám s tím, že se ve třídě střídá více učitelů a učitelek. Díky deníku tak mohu třídní učitelce nebo kolegům či kolegyním předat ucelené informace o tom, jak konkrétní žák nebo žákyně v jednotlivých hodinách pracují, jak reagují a zvládají nastalé situace. Mám s dětmi kontakt po celý den, vidím jejich proměny v různých předmětech i situacích, a právě zápisy v deníku mi umožňují tyto postřehy předat přehledně a konkrétně.

Deník tak neslouží jen mně samotné, ale je i důležitým komunikačním nástrojem mezi asistenty a asistentkami, pedagogickým sborem, vedením školy a zákonnými zástupci. Díky systematickým záznamům je možné sledovat vývoj situací, plánovat další kroky a hledat společná řešení na základě konkrétních faktů, nejen dojmů.

Pomáhá Vám deník při sdílení informací s pedagogy a pedagožkami, školním poradenským týmem nebo rodiči?

Ano, deník mi při sdílení informací velmi pomáhá. Mám v něm přehled o tom, co se dělo v konkrétních dnech nebo hodinách, pomáhá mi zachytit drobnosti, které bych jinak zapomněla – krátké situace, reakce žáků a žákyň nebo okamžiky, které se později ukážou jako důležité, takže když něco potřebuju konzultovat s učitelem či učitelkou nebo s poradenským týmem, můžu se opřít o konkrétní záznamy, nejen o paměť.

Díky tomu je spolupráce víc partnerská – hledáme řešení, ne viníka. Zároveň deník pomáhá udržet kontinuitu podpory, hlavně když se mění asistenti či asistentky nebo když je potřeba předat informace novým učitelům a učitelkám. Komunikace pak působí profesionálně, konstruktivně a věcně. Stejně tak při jednání s rodiči mohu nabídnout konkrétní příklady, které podporují vzájemné porozumění a spolupráci.

Vnímáte, že Vás práce s deníkem posouvá profesně dál? V čem konkrétně?

Rozhodně ano. Práce s deníkem mě vede k větší systematičnosti, přemýšlení v souvislostech a k hlubšímu porozumění žákům a žákyním, se kterými pracuju. Zápisy mi pomáhají nejen zpětně hodnotit situace, ale i lépe chápat, proč se určité věci dějí – co žáka či žákyni vedlo k určité reakci, proč odmítají pracovat, proč se uzavírají nebo naopak reagují impulzivně. Díky tomu se na ně dívám s větším porozuměním, nejen z hlediska „problému“, ale i z hlediska jejich potřeb a prožívání. Učím se tak vnímat obtíže dětí jejich očima, rozumět tomu, jak přemýšlejí a co jim může pomoci. To mě profesně posouvá nejvíc – protože pochopení je základ efektivní podpory.

Deník mě také učí větší přesnosti, schopnosti argumentovat a reflektovat vlastní práci. Pomáhá mi rozpoznávat, co fungovalo, co je potřeba upravit a jak se proměňuje nejen chování žáků a žákyň, ale i moje vlastní reakce a přístup. Je to vlastně takový profesní zrcadlový nástroj, který mě krok za krokem posouvá dál – lidsky i odborně.