Editorial
Vážení čtenáři,
za celou redakční radu si Vám dovoluji představit letní číslo Světa nadání.
Pro rozšíření obzorů ze zahraničí jsme vybrali text nedávno zesnulého F. J. Mönkse, s názvem: Poradenství a podpora mimořádně nadaným žákům, který vyšel v roce 1987. Čtenáři se v něm seznámí s podrobným popisem triadického vývojového modelu, který názorně ukazuje, že mimořádně nadané děti a mladiství, včetně jejich rodičů a učitelů, potřebují v mnoha ohledech při rozvoji a výchově pomoc, stejně jako potřebují speciální podpůrná školní opatření.
Ve studentské sekci přináší David Macek kvalitativní výzkumnou studii s názvem Školní svět očima mimořádně nadaného žáka. Autor diskutuje významná témata, která se pro nadané žáky ukazují být klíčová. Například téma autonomie, otázky vrstevnických vztahů, individuálního přístupu k výuce, obohacování výuky, spravedlnosti a také racionálního přístupu ke zvládání obtíží ve studiu.
Věříme, že oba příspěvky obohatí Vaše další úvahy či konkrétní kroky směrem k podpoře nadaných dětí.
Přejeme Vám pěkný zbytek léta.
Těšíme se na vaše nové příspěvky, uzávěrku dalšího čísla plánujeme 31. 10. 2020.
Šárka Portešová
Poradenství a podpora mimořádně nadaným žákům
Po krátkém historickém ohlédnutí jsou k pojetí „mimořádného nadání“ diskutovány relevantní koncepty a triadický vývojový model. Tento model mimořádného nadání tvoří teoretickou základnu, na které jsou představeny čtyři tematicky odlišné případové studie k praktické poradenské práci. Bude zřejmé, že mimořádně nadané děti a mladiství, včetně jejich rodičů a učitelů, potřebují v mnoha ohledech při rozvoji a výchově pomoc, stejně jako potřebují speciální podpůrná školní opatření.
Školní svět očima mimořádně nadaného žáka
Vzdělávání mimořádně nadaných žáků se v poslední době věnuje stále větší pozornost, zároveň ale existuje málo poznatků z praxe o tom, co samotní mimořádně nadaní žáci považují ve své školní docházce za důležité. Studie se věnuje zmapování subjektivně důležitých témat a zkušeností, které mají mimořádně nadaní žáci v České republice s docházkou do běžných základních škol. Výzkumu se zúčastnilo celkem pět respondentů, s nimiž byly vedeny polostrukturované rozhovory. Data byla zpracována pomocí metody Interpretativní fenomenologické analýzy. Jako významná se pro žáky ukázala témata autonomie, vrstevnických vztahů, individuálního přístupu k výuce, obohacování výuky, spravedlnosti a také racionálního přístupu ke zvládání obtíží ve studiu. Výsledky jsou dále diskutovány v kontextu zahraniční literatury, přínosu do praxe, implikací pro další výzkumná šetření a metodických limitů.
