Specifika začleňování žáků s poruchou autistického spektra

Specifika začleňování žáků s PAS 

Vzdělávání a fungování žáků s PAS ve školním prostředí je pro ně velmi náročné a souvisí s mírou symptomatiky PAS, komorbiditami a s dalšími poruchami a onemocněními. Čím těžší je míra tohoto handicapu, tím výraznější jsou dopady do vzdělávání. Ty se prohlubují ve chvíli, kdy se pedagog snaží žáka normalizovat a přizpůsobit ho standardním požadavkům školního prostředí. Žáci s PAS v takovém případě zažívají stres, který je spojen s nároky pedagogů, s potřebou naplnit jejich požadavky, s nutností podřídit se různým situacím. To vede k obavám ze selhání a neúspěchu nejen při vzdělávání, ale také při zvládání sociálních situací, jimž často žáci s PAS nerozumí. Předpokladem úspěšného začlenění žáka s PAS do školního prostředí je jeho přijetí se všemi přednostmi i nedostatky. Toto přijetí nelze zaměňovat za omlouvání nevhodného chování vůči vrstevníkům i dospělým, neznamená to ani, že je možné rezignovat na úspěšné vzdělávání a objektivní hodnocení výsledků. Cestou k úspěšnému vzdělávání žáka s PAS je vytváření vhodných podmínek pro jeho úspěšné fungování, zvládání školního prostředí po stránce sociální i organizační a v neposlední řadě i vlastního učení [1].

Prostřednictvím nastavených a realizovaných podpůrných opaření jsou vytvářena preventivní opatření vedoucí k úspěšnému vzdělávání a současně k eliminaci případného nepřiměřeného chování, ke kterému v průběhu vzdělávacího procesu a při interakci s vrstevníky může dojít [2].

Náročnost začlenění žáka s PAS do vrstevnické skupiny souvisí s nižší úrovní sociálních dovedností (např. nezvládne je použít přiměřeně v různých situacích, zejména pak zátěžových, objevují se potíže s vyhodnocením a následně s přiměřeným reagováním na sociální situace), komunikace (funkčnost komunikace je nedostatečná, žák je frustrován, protože si nedokáže vykomunikovat se svým okolím vše potřebné, a naplnit tak své potřeby a přání) a adaptability (přizpůsobit se potřebám kolektivu, reagovat na jeho požadavky, měnit činnosti). Při kontaktu s vrstevníky se mohou projevit potíže v oblasti myšlení a vnímání, kdy žáci s PAS mohou být přecitlivělí, nebo naopak méně citliví vůči některým podnětům, jinak vnímat a zpracovávat informace. To může vést k uplatňování specifických vzorců chování, působících na okolí zvláštně, až nepřiměřeně.   

Z podstaty závažných deficitů, které jsou dány uvedenými diagnózami, může být začlenění žáka s PAS do kolektivu vysoce náročné a ovlivněné osobnostními charakteristikami. U některých žáků se podaří začlenit je, jiní budou součástí kolektivu jen pasivně, některé se nepodaří do kolektivu začlenit vůbec [3].

Velkou roli v celém procesu hraje osobnost pedagogických pracovníků, kteří s uvedenými žáky bezprostředně pracují. Práce s takovými žáky vyžaduje dostatek teoretických znalostí, ale také laskavost, důslednost, jistotu, se kterou na žáky působí. Vytváření pravidel, nastavování mantinelů pro žáky s PAS ve školním prostředí, jejich podpora ve chvílích selhávání, ale také ocenění toho, co zvládnou, v čem jsou dobří, je základem úspěchu [1].

Zdroje 

[1] Čadilová, V., & Žampachová, Z. (2020). Metodika práce se žákem
s poruchami autistického spektra. [online]. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci. ISBN 978-80-244-3309-7. [cit. 2023-09-05]. Dostupné z: https://spolecnevzdelavani.u-pol.cz/pdf-portal-vzdelavani/wp-content/uploads/2023/04/PAS_Metodika_overovani_web.pdf

[2] Bittmannová, L., Bittmann, J., & Čáp, D. (2016). Prevence a účinné řešení šikany: u žáků a studentů s Aspergerovým syndromem a vysoce funkčním autismem. Praha: Pasparta.

[3] Dubin, N. (2009). Šikana dětí s PAS. Praha: Portál.