Dopady narušené komunikační schopnosti na vzdělávání žáků
Ilustrační foto / FOTO: Freepik
Dopady narušené komunikační schopnosti na vzdělávání žáka
Problémy s mluvením a vyjadřováním (produkce řeči)
Žák s narušenou komunikační schopností (NKS) má často menší zájem o komunikaci, bývá více pasivní. Zprvu těžko identifikujeme, jestli má jen nechuť, nebo nemůže verbálně komunikovat (elektivní mutismus, koktavost). Klienti s NKS mají obtíže gramaticky správně složit větu, nedodržují slovosled, špatně časují a skloňují, nesprávně nebo vůbec nepoužívají předložky, zvratná zájmena. Vyjadřují se nepřesně, zaměňují pojmy, selhávají při potřebě delšího souvislého mluvního projevu (hovor na určené téma, vyprávění zážitku). Používají buď krátké věty (vyjadřují se zkratkovitě, heslovitě), nebo naopak tvoří dlouhé, šroubované věty, kdy posluchač dokáže jen obtížně sledovat linii myšlenek. Užívají hyperspisovné nebo nezvyklé výrazy, často bez správného porozumění či kontextu. Pokud odpovídají na stručné otázky, mluva se může zdát srozumitelná, ale objevují se prodlevy v odpovědích, ve výbavnosti pojmů. Často neporozumí otázce, odpovídají na něco jiného.
U některých klientů je výslovnost narušená natolik, že mu komunikační partner nerozumí (verbální dyspraxie, dysartrie, palatolalie).
Také žáci s mírnějšími formami NKS obtížněji zvládají komunikačně náročnější situace (mluvení na veřejnosti, zkoušení ve třídě, přítomnost v hlučném prostředí, zapojení do diskusní skupiny).
Problémy s porozuměním řeči
Problémy s pochopením instrukcí a přesným porozuměním zadání se týkají především žáků s vývojovou dysfázií. Žák má často obtíže soustředit se déle jen na slovní podněty. Nepochopí nebo jen částečně porozumí delší nebo nové instrukci. Nechce se opakovaně ptát, tak pracuje podle svých možností, případně s malým zpožděním kopíruje spolužáky. Často má také tendenci orientovat se podle klíčového slova, kdy na základě pochopení jednoho slova z věty reaguje jinak, než by se očekávalo (např. zasuň židli – posadí se, na židli sedí) [1].
Žák je rychle unavitelný, často „vypíná“, když se mluví na celou třídu. Delším zadáním navíc nerozumí.
Obtíže při psaní a čtení
Žák s NKS má při psaní a čtení obtíže na podkladě fonologického deficitu – propojování písmen s odpovídajícími hláskami, dekódování slov, diskriminace jednotlivých hlásek ve slovech, často není dostatečně rozvinutá schopnost hláskové analýzy a syntézy. Klienti s NKS mají často problémy v hrubé i jemné motorice a grafomotorice. Grafomotorické obtíže se projeví v nesprávném úchopu tužky, nadměrném nebo naopak nedostatečném přítlaku na podložku, neplynulostech či tremoru při vedení grafické linie, při zvládání elementů písmen. Situaci komplikuje pomalé pracovní tempo.
Při opisu a přepisu žáci chybují často proto, že si nesprávně přečtou předlohu, nebo ve snaze zrychlit píšou slova podle autodiktátu, kde si slova ve vnitřní řeči zkomolí.
Běžné diktáty někteří žáci s NKS nedokážou napsat vůbec. I když dílčí funkce jsou již na dobré úrovni, ještě dlouho vázne jejich propojení a časový tlak je stresujícím činitelem, který negativně ovlivňuje výsledek. Objevují se chyby v hláskové stavbě slova, které souvisejí s nedostatky ve sluchové analýze a syntéze a s oslabením pracovní paměti, chybují v psaní znělých a neznělých hlásek, nedodržují délku samohlásek, což souvisí s obtížemi v rytmické reprodukci. Nesprávná výslovnost se do psaného textu projektuje tak, že dítě píše stejně jako vyslovuje. Nejčastěji se do psaní promítají projevy specifických asimilací (sykavek – např. svestka, hlásek R a L – např. Klála, alveolár a palatál – např. hodini) a artikulační neobratnosti (dítě správně vyslovuje krátká slova, ale nedaří se mu vyslovit víceslabičná slova se shluky souhlásek – např. třičtvrtě, lokomotiva). Nedostatky v pravopisu jsou způsobené nejčastěji neprocvičeným učivem, kolísající koncentrací pozornosti, zvýšenou únavou a nedostatečnou zpětnou kontrolou.
Při volném psaní mají žáci s NKS (především vývojovou dysfázií) obtíže se slovosledem, s gramatickými pravidly (v chápání předložek, předpon, nerozumějí příbuzným vyjmenovaným slovům). Mají menší slovní zásobu, ve slohu nedokážou dostatečně vyjadřovat své myšlenky a stylisticky je formulovat s konkrétním záměrem.
Při osvojování čtení záleží na úrovni sluchového a zrakového vnímání, vizuomotoriky, pravolevé orientace, schopnosti vykonávat oční pohyby a na koncentraci pozornosti. Děti s nesprávnou výslovností mohou mít obtíže s rozlišováním písmen, jejichž hlásky nesprávně vyslovují. U žáků s artikulační neobratností bývá čtení výrazně pomalejší, zvláště u čtení náročnějších slov se souhláskovými shluky. U žáků s NKS se velmi často setkáváme (především u vývojové dysfázie) s problémy s porozuměním a reprodukcí textu.
Obtíže žáků s jednotlivými typy NKS ve vztahu ke čtení a psaní:
- U žáků s koktavostí můžeme sledovat pomalejší, neplynulé čtení, které není podmíněné technikou čtení, ale narušenou komunikační schopností. U tichého čtení bývá rychlost běžná.
- Žáci s breptavostí mají tendenci k povrchnímu sledování textu, oční pohyby i tempo čtení je zrychlené a zatížené velkou chybovostí (záměny hlásek, domýšlení slov).
- U žáků s narušeným zvukem řeči a dysartrií může být hlasité čtení podobně neplynulé jako u jedinců s koktavostí, podle závažnosti postižení mohou číst někdy až nesrozumitelně.
- U žáků s mutismem sice nejsou důvody pro nezvládnutí čtení, je však potřeba úzce spolupracovat s rodinou. Hlasité čtení je možné kontrolovat a hodnotit často pouze z nahrávek pořízených rodiči v domácím prostředí.
Obtíže ve výuce cizích jazyků
U výuky cizích jazyků se potýkají žáci s NKS obecně se stejnými problémy jako při výuce českého jazyka. Malá slovní zásoba v mateřském jazyce, nesprávná výslovnost, oslabená motorika mluvidel, narušení paměťových funkcí, oslabené porozumění mají vliv na výkon v cizím jazyce. Jako klíčové v souvislosti s angličtinou můžeme uvést přehazování slovosledu, obtíže při stavbě věty, nesrozumitelnou řeč, záměny hlásek a slabik.
Paradoxně u některých dětí se závažnou formou vývojové dysfázie můžeme pozorovat, že nejdříve začínají mluvit anglicky a teprve potom česky. Krátké, jednoduché pokyny v angličtině, které zná dítě z pohádek a aplikací na tabletu, jsou pro některé děti zpočátku pro vývoj řeči jednodušší.
Obtíže v matematice
Obtíže se manifestují především při řešení slovních úloh v důsledku obtíží ve čtení, záměn časoprostorových pojmů (před × za), nedostatkům v porozumění slov a jejich přiřazení správné matematické operaci (přijeli × odjeli). Menší pohotovost a deficity v pracovní paměti znesnadňují počítání příkladů zadávaných jen verbálně (matematické diktáty, hra na početního krále). Oslabení ve verbální paměti se promítá do automatizace násobilky. Problémy s krátkodobou pamětí, zhoršená výbavnost a záměny pojmů mají za následek obtíže v používání pojmů při početních operacích. Oslabené zrakové vnímání má za následek záměny podobných číslic, znamének, matematických operací. Žáci s NKS potřebují delší čas na pochopení a osvojení si matematických operací, příklady je vhodné zadávat písemně, s dostatečnou časovou dotací. U slovních úkolů je nutné vždy ověřit, zda žák rozumí zadání. Časté spojení s obtížemi v motorice má za následek pomalé a nepřesné rýsování v geometrii.
Obtíže v naukových předmětech
Žáci s receptivním postižením řeči mají problém porozumět odborným výrazům, pro ně novým slovům (často je neumí ani přečíst a vyslovit), hůře si zapamatovávají nové učivo, pojmy, definice. Často si neuvědomují vzájemný vztah událostí. Mohou mít problém s časovými údaji (neorientují se v ročních obdobích, nechápou časovou osu v dějepise). Problém jim činí i orientace na mapě. Velkým znevýhodněním je samostatná práce s textem. Žák s NKS mnohdy nedokáže sám vybrat nejdůležitější pasáže a udělat samostatně zápis do sešitu. Při diktování zápisu učitelem píše slova zkomoleně, většinou po sobě zápis nepřečte. Zpracovat referát je nad možnosti většiny žáků s dysfázií.
Obtíže ve výchovných předmětech
Ve výtvarné výchově a dalších pracovních činnostech mohou žáci s NKS pracovat pomaleji, nepřesně, mohou mít problém s udržením pořádku na pracovním stole. Problém jim může činit práce podle pracovního postupu, návodu. Mohou vědět, co chtějí udělat, ale nevědí, jak mají postupovat, jak začít.
Pro většinu žáků s NKS má hudební výchova výrazný terapeutický efekt, je vhodné ji zařazovat zvláště v prvních ročnících do výuky denně. Mohou se ale projevovat obtíže s rytmizací, motorikou, zapamatováním si textu písní.
Při hodinách tělesné výchovy mohou být žáci pomalejší a méně obratní, mohou mít potíže s orientací v prostoru. Někteří žáci, zejména s vývojovou dysfázií, mají obtíže s porozuměním víceslovným pokynům, zvláště pokud jsou zadávány v hlučném prostředí.
Odlišnosti v chování, ve vrstevnických vztazích, psychosomatické obtíže
I žáci se závažnějšími formami NKS potřebují zažívat úspěch. Mohou ulpívat na činnostech, ve kterých jsou úspěšní. Často nerozumějí vtipu a nadsázce, komunikace intaktních dětí je pro ně moc „rychlá“. Tíhnou k dospělým, kteří jsou pro ně čitelnější než vrstevníci.
Při nevhodném vedení se mohou u žáka s NKS projevit psychosomatické obtíže. Nemoc poskytne dítěti možnost nejít do školy, získá tím většinou i zvýšenou pozornost od rodičů. Dítě si nemoc „nevyrábí“ vědomě, jeho tělo reaguje na velký tlak či na negativní emoce, kterým je vystaveno.
Zdroje
[1] Doležalová, M., & Chotěborová, M. (2021). Vývojová dysfázie: průvodce pro rodiče a další zájemce o tuto problematiku. Praha: Pasparta.
V mnoha heterogenních třídách základní školy jsou vzděláváni žáci se speciálními vzdělávacími potřebami (SVP), kteří mají nárok na poskytování podpůrných opatření při svém vzdělávání. Žáky se SVP lze pro přesnější popis specifik jejich vzdělávacích potřeb řadit do skupin, které jsou charakteristické složením a podobou potřebných podpůrných opatření ze strany školy. V tomto pětidílném seriálu si klademe za cíl představit vám specifika podpory a vzdělávání těch žáků, kteří pro úspěšné zapojení do školní práce potřebují zohlednění svých komunikačních obtíží. První část textu vás seznámí s definicí narušené komunikační schopnosti (NKS), osvětlí vám pozorované roviny řeči a určí základní typy NKS, s nimiž se ve školách setkáváte.
Třetí oddíl textu o možnostech podpory žáků s NKS v době školního vzdělávání vám přináší konkrétní inspiraci pro přímou práci s nimi. Text popisuje obsah jednotlivých podpůrných opatření obsažených v Doporučení ŠPZ: metody výuky, úprava výstupů ze vzdělávání, hodnocení, personální podpora a intervence školy, využití pomůcek při práci se žáky s NKS.
Předposlední část seriálu upozorňuje na faktory, kterými učitel může podpořit přítomnost žáka s NKS v žákovském kolektivu. Život ve třídě je organický, vyvíjí se. Využívejme setkávání odborníků s rodiči pro nastavení vhodné formy vzdělávání žáka s NKS. Obracejme se na kolegy ze školního poradenského pracoviště (ŠPP) při zájmu o budování příjemného třídního klimatu, které na školním úspěchu také významně participuje.
Mohlo by Vás zajímat
Další zajímavé odkazy a materiály
Na závěr seriálu o podpoře žáků s NKS vám na následujících řádcích nabízíme několik tipů na další dostupné zdroje k tématu. Věříme, že seznam může posloužit pro hlubší seznámení s tématem, případně k navedení na další zdroje.
Co znamená narušená komunikační schopnost
V mnoha heterogenních třídách základní školy jsou vzděláváni žáci se speciálními vzdělávacími potřebami (SVP), kteří mají nárok na poskytování podpůrných opatření při svém vzdělávání. Žáky se SVP lze pro přesnější popis specifik jejich vzdělávacích potřeb řadit do skupin, které jsou charakteristické složením a podobou potřebných podpůrných opatření ze strany školy. V tomto pětidílném seriálu si klademe za cíl představit vám specifika podpory a vzdělávání těch žáků, kteří pro úspěšné zapojení do školní práce potřebují zohlednění svých komunikačních obtíží. První část textu vás seznámí s definicí narušené komunikační schopnosti (NKS), osvětlí vám pozorované roviny řeči a určí základní typy NKS, s nimiž se ve školách setkáváte.
PODCAST 21. díl: Vývojová dysfázie 2. díl: Rady a tipy pro pedagogy a rodiče
Ve 2. dílu podcastu o vývojové dysfázii s logopedkou Martinou Křivkovou přinášíme nejen konkrétní tipy o možnostech nápravy, ale celou řadu dalších informací o práci s těmito dětmi v předškolních i školních zařízeních.