logo

Schéma přípravy na příchod nových žáků– cizinců do školy

10.01.2024
Učitel/učitelka
Asistent/ka pedagoga
Obrázek článku

Ilustrační foto | FOTO: Freepik


CO JE DOBRÉ MÍT NACHYSTÁNO, NEŽ PŘIJDE DÍTĚ CIZINEC DO ŠKOLY:

  1. Určit zodpovědnou osobu za integraci cizinců (případně žáků se speciálními vzdělávacími potřebami) ve škole – koordinátora/koordinátorku pro integraci cizinců.
  • Funguje jako prostředník mezi všemi zúčastněnými stranami, koordinuje všechny kroky směřující k bezproblémovému zařazení žáků cizinců do vzdělávacího procesu a podporuje odstraňování bariér jazykových i výukových.
  • Koordinátor/koordinátorka integrace cizinců, stejně jako výchovný poradce/výchovná poradkyně, může mít pro svou práci, která je podle vyhlášky č. 412/2006 specializovanou činností, k dispozici až tři hodiny z úvazku.


  1. Soubor důležitých informací v mateřském jazyce pro žáky a rodiče.

 

PŘI PŘIJETÍ ŽÁKŮ CIZINCŮ:

  1. Co mě zajímá?
  • Pro přijetí není nutné vědět status cizince.
  • Co se týká vzdělávání v ZŠ, práva a povinnosti mají všichni stejná bez rozdílu. Rozdílné statuty jsou následně důležité vědět např. tehdy, když škola žádá o finanční podporu z rozvojových či jiných grantů MŠMT, aj.
  • Dle novely školského zákona č. 343/2007 Sb. základní školy při přijímání dětí cizinců již nemají právo posuzovat oprávněnost jejich pobytu na území naší republiky.
  • Z veřejného zdravotního pojištění jsou ze zákona pojištěny všechny osoby, které mají na území ČR trvalý pobyt, tedy i cizinci s trvalým pobytem a jejich rodinní příslušníci, dále děti občanů jiného členského státu EU, EHP a Švýcarska, kteří jsou zde zaměstnáni, případně pracují jako OSVČ. Dále jsou účastníky veřejného zdravotního pojištění také děti azylantů, žadatelů o azyl a cizinců požívajících dočasné ochrany. Ostatní cizinci ani jejich děti nejsou účastníci veřejného zdravotního pojištění a jsou tedy odkázáni na komerční pojištění, které je většinou pro rodiny s dětmi neúnosně drahé. Proto se může stát, že žáci navštěvující vaši školu nebudou mít zdravotní pojištění. To je důležité vědět zejména kvůli úrazům ve škole, ale i při jiných akcích mimo školu.


  1. Přijímací pohovor:
  • Vedení školy, koordinátorka, případně výchovná poradkyně, žák/žákyně a jeho/její zákonný zástupce, případně tlumočník/tlumočnice.
  • Získání informací – např. jak správně vyslovovat jméno, který způsob komunikace (písemná, verbální) bude nejefektivnější, jaký jazyk zvolit při komunikaci, předchozí vzdělávání dítěte, jak se mluví doma, zdravotní obtíže atd.
  • Je důležité sdělit, k čemu primárně získáváme informace – tyto informace je důležité znát, protože schopnost dítěte adaptovat se na odlišné školní prostředí je jedním z důležitých faktorů ovlivňující integraci. Navíc by škola měla na základě těchto informací připravit plán začleňování žáka/žákyně do výuky, případně naplánovat výuku češtiny jako cizího jazyka.
  • Prvotní ohodnocení znalostí nově příchozího žáka/žákyně – stěžejní je zjistit úroveň češtiny z důvodu komunikace se žákem/žákyní a také pro nastavení nezbytné jazykové podpory. S novelou školského zákona je od září 2016 neznalost češtiny objektivní speciální vzdělávací potřebou, která vyžaduje vyrovnávací opatření. Škola uplatňuje podporu v 1. stupni a zároveň doporučuje rodičům bezodkladně navštívit školské poradenské zařízení (ŠPZ).
  • Úroveň znalosti češtiny může být (vedle věku) stěžejní při rozhodování, do jakého ročníku dítě zařadit, ale v žádném případě se nejedná o definitivní soud nad jeho znalostmi a podklad pro vymezení speciálních vzdělávacích potřeb. 

 

ZJIŠŤOVÁNÍ ZNALOSTÍ ŽÁKŮ:

  1. Audit dovedností:
  • Audit provádí třídní učitel/ka nebo koordinátor/ka, ale zapojeni jsou také všichni pedagogové, kteří se s novými žáky setkávají.
  • Jde o dlouhodobý proces, který následuje v období přibližně čtyř až pěti týdnů po nástupu do školy, jinými slovy se jedná o diagnostiku vzdělávacích potřeb, více viz: http://www.inkluzivniskola.cz/organizace-integrace-cizincu/metody-audit. Pomáhá učitelům zjistit aktuální stav žákových kompetencí (znalostí, dovedností, návyků, postojů) a následně zvážit specifické potřeby žáků a naplánovat možnosti, které pomohou překonat jeho/její bariéry ve vzdělávání. Zjištěné informace poslouží jako podklad pro vypracování plánu pedagogické podpory (PLPP). Součástí pedagogické diagnostiky je nezbytná jazyková diagnostika, od které se odvíjí nastavení individuální podpory žáků s OMJ. Zde je možno využít orientační testy znalosti českého jazyka z Kurikula češtiny jako druhého jazyka pro ZV.


  1. Plán pedagogické podpory:
  • PLPP pro žáky cizince lze nazývat také individuálním podpůrným programem či vyrovnávacím plánem (VP). Základní funkcí je stanovení vzdělávacích cílů a metod, které napomohou správně naplňovat individualizovanou výuku. PLPP by měli mít vypracováni všichni žáci, kteří mají problémy s češtinou jako vyučovacím jazykem. Východisko z obtížné situace nabízí vypracování individuálního vzdělávacího plánu (IVP), ve kterém je přesně stanoveno, jak a za co jsou žáci hodnoceni. Rozdíl mezi VP a IVP je ten, že vyrovnávací plán může sama škola nastavit bez vyšetření a doporučení pedagogicko-psychologické poradny (PPP), kdežto individuální vzdělávací plán je možné vypracovat pouze na základě doporučení PPP, případně jiného školského poradenského zařízení. Části IVP/VP je třeba věnovat velký důraz, jakožto zásadní dokument pro podporu a začleňování žáků s OMJ. Informace o různých plánech podpory naleznete zde: https://inkluzivniskola.cz/plany-podpory/, případně odkaz na vzorový IVP tamtéž: https://inkluzivniskola.cz/wp-content/uploads/2020/08/priklad-ivp-0.pdf


  1. Hodnocení žáků cizinců:
  • Hodnocení vědomostí z ostatních předmětů – žáci s OMJ by měli mít možnost například při popisu obrázků, schémat apod. používat dvojjazyčný slovník.
  • Hodnocení na základě referenčního rámce – podstatné je uvědomit si, že žáci s OMJ jsou vždy hodnoceni ve vztahu k určitému měřítku nazývanému také referenční rámec. Rámec stanoví, co by měli žáci dle dosažené jazykové úrovně ovládat v písemném a mluveném projevu, ve čtení a v poslechu.
  • Vyhláška č. 48/2005 Sb. uvádí, že: „Při hodnocení žáků cizinců, kteří plní v České republice povinnou školní docházku, se úroveň znalosti českého jazyka považuje za závažnou souvislost podle odstavců 2 a 5, která ovlivňuje jejich výkon.“ Určitě to neznamená, že škola nemá žáka/žákyni hodnotit. Naopak škola je dle školského zákona povinna žáky hodnotit (§ 52, odstavec 2 a 3 (ZŠ) a § 69, odstavec 5 a 6 (SŠ)). „Nelze-li žáka hodnotit na konci prvního pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za první pololetí bylo provedeno nejpozději do dvou měsíců po skončení prvního pololetí. Není-li možné hodnotit ani v náhradním termínu, žák se za první pololetí nehodnotí. Nelze-li žáka hodnotit na konci druhého pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za druhé pololetí bylo provedeno nejpozději do konce září následujícího školního roku. V období měsíce září do doby hodnocení navštěvuje žák nejbližší vyšší ročník."

 

ZAŘAZENÍ DO ROČNÍKU:

  1. Věk dítěte a jazyková bariéra:
  • V praxi se ukázalo, že i přes neznalost češtiny není dobré volit ročník neodpovídající věku žáka/žákyně. Pokud je to nezbytně nutné a v souladu s nejlepším zájmem dítěte, je možné po úvaze zařadit žáky s OMJ maximálně o jeden ročník níže.


  1. Děti bez předchozího vzdělání nebo děti, jejichž vzdělání bylo přerušeno:
  • Jedná se o děti, které věkem patří do určitého ročníku, ale dokumentace ani znalosti či dovednosti tomu neodpovídají. Přesto by i tyto děti měly být zařazeny do věkem odpovídajícího ročníku, ale měla by jim být věnována zvýšená pozornost. Zejména potřeba nastavení podpůrných opatření, nastavení podpory pro vzdělávání a začlenění – což je IVP, podpora asistentů pedagoga, kurzy českého jazyka aj.


  1. Zařazování do ročníku dětí ve věku od 14 – 15 let:
  • Je nutné mít na zřeteli blížící se přechod na střední školu, na které je potřebná alespoň minimální znalost českého jazyka. Proto je potřeba zaměřit se více na jazykovou průpravu a zohlednit tuto skutečnost také při volbě vhodného ročníku.


  1. Příprava třídního kolektivu:
  • Seznámit budoucí spolužáky s jeho/jejím příchodem. Prodiskutovat zemi původu, zvyklosti a odlišnosti, ale naopak také zdůraznit společné znaky a především podporovat empatii. Odlišnosti není dobré příliš vyzdvihovat.
  • Výběr patrona/patronky – zodpovídá za určitou podporu nového spolužáka/spolužačky. (V zahraničí mají pro tyto spolužáky označení „peers“ nebo „buddies“ a jejich úkolem je dělat žákům cizincům v počátečních týdnech po jejich přijetí společníky a průvodce jejich novým školním prostředím.). Výběr patronů by měl být velice důkladný. Je lepší, aby podporujících spolužáků bylo více a každý zodpovídal za něco jiného. Je nutné předem s dotyčným konzultovat, zda chce patrona/patronku vůbec dělat. Poté určit patrony – kdo a jak z dětí se chce a může zapojit do podpory – výroba vícejazyčných slovníčků s žákem s OMJ a případně další nápady dětí, jak pomoci žákovi s OMJ – volný čas a jeho společné trávení (s cílem přirozené jazykové podpory a pomoci s domácí přípravou, vypracování úkolů) aj. 
  • Prodiskutovat se třídou, co by mohlo být pro nově příchozí obtížné a promluvit o možnostech a strategii podpory, která by měla zahrnovat následující: důležitost podpory všech dětí vůči nově příchozím, mluvit na nové žáky zřetelnou a především spisovnou češtinou, používat stejné pojmy a stejná označení, ukázat vždy, jak dělat zadaný úkol, mluvit s žáky o zadáních a ověřovat porozumění úkolu.

 

PRVNÍ DEN VE ŠKOLE:

  1. Přivítat a seznámit:
  • Provádí zodpovědná osoba (třídní učitelka, koordinátorka, popřípadě někdo z vedení).


  1. Seznámit se školou:
  • Patroni, koordinátoři, učitelé.
  • Provést školou, zdůraznit, kde najde záchody, vchody, východy, jídelnu, sborovnu a další důležitá místa.
  • Seznámit s celkovým chodem školy. Např. harmonogram, přestávky, obědy, družina, přezouvání se, jak je to s učebnicemi – nosím si je domu, jsou moje, půjčené…, stěhování se z třídy na konkrétní předměty, družina a stravování ve školní jídelně. Zde může velmi dobře sloužit výroba obrázkových slovníčků, příp. použití různých piktogramů. 


  1. Vybavit:


  1. Usadit:
  • Kam žáky cizince posadit – v každém případě by měli noví žáci být v blízkosti učitelů a měl by vedle nich sedět někdo spolehlivý a šikovný, nějaký dobrý vzor češtiny. Rozhodně není dobré posadit je například vedle žáků se specifickou poruchou učení nebo do zadních lavic! Je vhodné, aby v jejich blízkosti seděl jejich patron/patronka. 


Mgr. Helena Brožovská (ZŠ Ratibořická, Horní Počernice)

Mohlo by Vás zajímat

Krabička první záchrany pro učitele, první dny a týdny s žáky bez znalosti češtiny ve třídě

Podívejte se, co obsahuje kompletní soubor materiálů k publikaci Alice Kourkzi: KRABIČKA PRVNÍ ZÁCHRANY PRO UČITELE, který má připravit pedagogické pracovníky na první dny a týdny s žáky bez znalosti češtiny ve třídě.

PODCAST 45: Strategie pro úspěšnou integraci a efektivní výuku žáků s odlišným mateřským jazykem na střední škole

Hostem prvního dílu podcastu na téma integrace a výuky žáků s odlišným mateřským jazykem na střední škole je Michaela Jiroutová, bývalá dlouholetá pracovnice z neziskové organizace META. Jak ve škole zvládnout příchod žáků s odlišným mateřským jazykem? Co se ve školách, které mají s prací se žáky s odlišným mateřským jazykem zkušenosti, osvědčilo? Jak se lépe vcítit do toho, co tito žáci zažívají? A jak mohou učitelé pomoci těmto žákům s rychlejší integrací i osvojením češtiny? Více v podcastu.

PODCAST 37: Psycholog Valerij Seničev o zvládání výzev ve třídě s žáky s OMJ – díl 2.

Také v druhém dílu podcastu, který se zabývá začleňováním žáků s odlišným mateřským jazykem (OMJ) do českého prostředí, se redaktorka Marta Kozdas setkává s hostem Valerijem Seničevem, psychologem a kariérním poradcem, který má osobní zkušenost s integrací. Podcast nabízí užitečné tipy: učitelé jsou povzbuzováni k reflexi svých vlastních postojů a reakcí na odlišnost tak, aby mohli předcházet kognitivní disonanci a vyhoření žáků s OMJ. Dále je zdůrazněna důležitost péče o vlastní well-being učitelů.

Zobrazit další články