Schéma přípravy na příchod nového žáka–cizince do školy

Ilustrační foto | FOTO: Freepik

CO JE DOBRÉ MÍT NACHYSTÁNO, NEŽ PŘIJDE DÍTĚ CIZINEC DO ŠKOLY:

1. Určit zodpovědnou osobu za integraci cizinců (případně žáků se SVP) ve škole – koordinátora pro integraci cizinců.

• Funguje jako prostředník mezi všemi zúčastněnými stranami, koordinuje všechny kroky směřující k bezproblémovému zařazení žáka cizince do vzdělávacího procesu a podporuje odstraňování bariér jazykových i výukových.
• Koordinátor integrace cizinců, stejně jako výchovný poradce, může mít pro svou práci, která je podle vyhlášky č. 412/2006 specializovanou činností, k dispozici až tři hodiny z úvazku.

2. Soubor důležitých informací v mateřském jazyce pro žáka a rodiče.

• Měl by obsahovat např. systém vzdělávání u nás, informace o škole, povinnosti rodičů a žáků vůči škole, konzultační hodiny, plán školy, kontakt na důležité osoby, slovníček důležitých pojmů, apod., informace např. o systému českého školství naleznete mezi dokumenty na: https://zapojmevsechny.cz/clanek/715-preklady-zs
• Vzory dopisů v několika jazykových mutacích – jsou dostupné na: http://www.inkluzivniskola.cz/organizace-integrace-cizincu/cestina

PŘI PŘIJETÍ ŽÁKA CIZINCE:

1. Co mě zajímá?

• Pro přijetí není nutné vědět status cizince.
• Co se týká vzdělávání v ZŠ, práva a povinnosti mají všichni stejná bez rozdílu. Rozdílné statuty jsou následné důležité vědět pro školu, např. když si žádá o finanční podporu z rozvojových či jiných grantů MŠMT, aj.
• Dle novely školského zákona č. 343/2007 Sb. základní školy při přijímání dětí cizinců již nemají právo posuzovat oprávněnost jejich pobytu na území naší republiky.
• Z veřejného zdravotního pojištění jsou ze zákona pojištěny všechny osoby, které mají na území ČR trvalý pobyt, tedy i cizinci s trvalým pobytem a jejich rodinní příslušníci, dále děti občanů jiného členského státu EU, EHP a Švýcarska, kteří jsou zde zaměstnáni, případně pracují jako OSVČ. Dále jsou účastníky veřejného zdravotního pojištění také děti azylantů, žadatelů o azyl a cizinců požívajících dočasné ochrany. Ostatní cizinci ani jejich děti nejsou účastníci veřejného zdravotního pojištění a jsou tedy odkázáni na komerční pojištění, které je většinou pro rodiny s dětmi neúnosně drahé. Proto se může stát, že žáci navštěvující vaši školu nebudou mít zdravotní pojištění. To je důležité vědět zejména kvůli úrazům ve škole, ale i při cestě na školu v přírodě, případně jiné akce mimo školu.

2. Přijímací pohovor:

• Vedení školy, koordinátor, případně výchovný poradce, žák a jeho zákonný zástupce, případně tlumočník.
• Získání informací – např.: Jak správně vyslovovat jméno, který způsob komunikace (písemná, verbální) bude nejefektivnější, jaký jazyk zvolit při komunikaci, předchozí vzdělávání dítěte, jak se mluví doma, zdravotní obtíže, aj. více
• Je důležité sdělit, k čemu primárně získáváme informace – Tyto informace je důležité znát, protože schopnost dítěte adaptovat se na odlišné školní prostředí je jedním z důležitých faktorů ovlivňující integraci. Navíc by škola měla na základě těchto informací připravit plán začleňování žáka do výuky, případně naplánovat výuku češtiny jako cizího jazyka.
• Prvotní ohodnocení znalostí nově příchozího žáka – stěžejní je určitě zjistit úroveň češtiny, z důvodu komunikace se žákem a také pro nastavení nezbytné jazykové podpory. S novelou ŠZ od září 2016 je neznalost češtiny objektivní speciální vzdělávací potřebou, která vyžaduje vyrovnávací opatření, škola uplatňuje podporu v 1. stupni a zároveň doporučuje rodičům bezodkladně navštívit ŠPZ.
• Úroveň znalostí češtiny může být (vedle věku) stěžejní při rozhodování, do jakého ročníku dítě zařadit, ale v žádném případě se nejedná o definitivní soud nad jeho znalostmi a podklad pro vymezení speciálních vzdělávacích potřeb. 

ZJIŠŤOVÁNÍ ZNALOSTÍ ŽÁKA:

1. Audit dovedností:

• Třídní učitel nebo koordinátor, ale zapojeni jsou všichni pedagogové, kteří se s novým žákem ve škole setkávají.
• Jde o dlouhodobý proces, který následuje v období přibližně čtyř až pěti týdnů po nástupu do školy, jinými slovy se jedná o diagnostiku vzdělávacích potřeb, více viz: http://www.inkluzivniskola.cz/organizace-integrace-cizincu/metody-auditu . Pomáhá učitelům zjistit aktuální stav žákových kompetencí (znalostí, dovedností, návyků, postojů) a následně zvážit specifické potřeby žáka a naplánovat možnosti, které pomohou překonat jeho/její bariéry ve vzdělávání. Zjištěné informace poslouží jako podklad pro vypracování PLPP. Součástí pedagogické diagnostiky je nezbytná jazyková diagnostika, od které se odvíjí nastavení individuální podpory žáků s OMJ. Zde je možno využít orientační testy znalosti českého jazyka z Kurikula češtiny jako druhého jazyka pro ZV.

2. Plán pedagogické podpory žáka:

• PLPP pro žáky cizince lze nazývat také individuální podpůrným programem či vyrovnávacím plánem. Základní funkcí je stanovení vzdělávacích cílů a metod, které napomohou správně naplňovat individualizovanou výuku. PLPP by měli mít vypracováni všichni žáci, kteří mají problémy s češtinou jako vyučovacím jazykem. Východisko z obtížné situace nabízí vypracování IVP, ve kterém je přesně stanoveno, jak a za co je žák hodnocen. Rozdíl mezi VP (vyrovnávacím plánem – může sama škola nastavit bez vyšetření a doporučení PPP) a IVP (individuálním vzdělávacím plánem – je možné udělat pouze na základě doporučení PPP, případně jiného školského poradenského zařízení). Části IVP/VP je třeba věnovat velký důraz, jakožto zásadní pro podporu a začleňování žáků s OMJ. (tvorba, jazyková diagnostika, průběžné vyhodnocování, aj.) Informace o různých plánech podpory: https://inkluzivniskola.cz/plany-podpory/, případně odkaz na vzorový IVP tamtéž: https://inkluzivniskola.cz/wp-content/uploads/2020/08/priklad-ivp-0.pdf
  

3. Hodnocení žáků cizinců:

• Hodnocení vědomostí z ostatních předmětů – žák by měl mít možnost například při popisu obrázků, schémat apod. používat dvojjazyčný slovník.
• Hodnocení na základě referenčního rámce – podstatné je uvědomit si, že žák je vždy hodnocen ve vztahu k určitému měřítku, nazývanému také referenční rámec. Rámec stanoví, co by měl žák dle dosažené jazykové úrovně ovládat v písemném a mluveném projevu, ve čtení a v poslechu.
• Vyhláška č. 48/2005 Sb. uvádí, že v případě „Při hodnocení žáků cizinců, kteří plní v České republice povinnou školní docházku, se úroveň znalosti českého jazyka považuje za závažnou souvislost podle odstavců 2 a 5, která ovlivňuje jejich výkon. “ Určitě to neznamená, že škola nemá žáka hodnotit. Naopak škola je ze ŠZ povinna žáka hodnotit. (§ 52, odstavec 2 a 3 (ZŠ) a § 69, odstavec 5 a 6 (SŠ))„Nelze-li žáka hodnotit na konci prvního pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za první pololetí bylo provedeno nejpozději do dvou měsíců po skončení prvního pololetí. Není-li možné hodnotit ani v náhradním termínu, žák se za první pololetí nehodnotí. Nelze-li žáka hodnotit na konci druhého pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za druhé pololetí bylo provedeno nejpozději do konce září následujícího školního roku. V období měsíce září do doby hodnocení navštěvuje žák nejbližší vyšší ročník.

ZAŘAZENÍ DO ROČNÍKU:

1. Věk dítěte a jazyková bariéra:

• Z praxe se ukázalo, že i přes neznalost češtiny není dobré volit ročník neodpovídající věku žáka. Pokud je to nezbytně nutné a v souladu s nejlepším zájmem dítěte, je možné po úvaze zařadit žáka maximálně o jeden ročník níže.

2. Děti bez předchozího vzdělání nebo děti, jejichž vzdělání bylo přerušeno:

• Jedná se o děti, které věkem patří do určitého ročníku, ale dokumentace ani znalosti či dovednosti tomu neodpovídají. Přesto by i tyto děti měly být zařazeny do věkem odpovídajícího ročníku, ale měla by jim být věnována zvýšená pozornost. Zejména potřeba nastavení podpůrných opatření, nastavení podpory pro vzdělávání a začlenění – což je IVP, AP, kurzy ČJ, aj.

3. Zařazování do ročníku dětí ve věku od 14 – 15 let:

• Je nutné mít na zřeteli blížící se přechod na střední školu, na které je potřebná alespoň minimální znalost českého jazyka. Proto je potřeba zaměřit se více na jazykovou průpravu a zohlednit tuto skutečnost také při volbě vhodného ročníku.

4. Příprava třídního kolektivu:

• Seznámit budoucí spolužáky s jeho/jejím příchodem. Prodiskutovat zemi původu, zvyklosti a odlišnosti, ale naopak také zdůraznit společné znaky a především podporovat empatii. Odlišnosti není dobré příliš vyzdvihovat.
• Výběr patrona – zodpovídá za určitou podporu nového spolužáka. (V zahraničí mají pro tyto spolužáky označení „peers“ nebo „buddies“ a jejich úkolem je dělat žákům cizincům v počátečních týdnech po jejich přijetí určité společníky a průvodce jejich novým školním prostředím.). Výběr vhodného patrona by měl být velice důkladný, je lepší, aby podporujících spolužáků bylo více a každý zodpovídal za něco jiného. Je nutné předem konzultovat, zda dotyčný chce patrona vůbec dělat. Poté určit patrony – kdo a jak z dětí se chce a může zapojit do podpory – výroba s žákem s OMJ vícejazyčných slovníčků a případně další nápady dětí, jak pomoci žákovi s OMJ vzájemně – volný čas a jeho společné trávení (s cílem přirozené jazykové podpory a pomoci s domácí přípravou, vypracování úkolů), aj. 
• Prodiskutovat se třídou, co by mohlo být pro nově příchozího obtížné a promluvit o možnostech a strategii podpory, která by měla zahrnovat následující: důležitost podpory všech dětí vůči nově příchozímu, mluvit na dítě zřetelnou a především spisovnou češtinou, používat stejné pojmy a stejná označení, ukázat vždy, jak dělat zadaný úkol, a mluvit s ním o zadáních a ověřovat porozumění úkolu.

PRVNÍ DEN VE ŠKOLE:

1. Přivítat a seznámit:

• Provádí zodpovědná osoba (třídní učitel, koordinátor, popřípadě někdo z vedení).

2. Seznámit se školou:

• Patron, koordinátor, učitel.
• Provést školou, zdůraznit, kde najde záchody, vchody, východy, jídelnu, sborovnu a další důležitá místa
• Seznámit s celkovým chodem školy. Např. harmonogram, přestávky, obědy, družina, přezouvání se, jak je to s učebnicemi – nosím si je domu, jsou moje, půjčené…, stěhování se z třídy na konkrétní předměty, družina a stravování ve školní jídelně. Zde může velmi dobře sloužit výroba obrázkových slovníčků, příp. použít různé piktogramy (když mají žáci s OMJ jazykovou bariéru).

3. Vybavit:

• Vybavte žáka obrázky, které znázorňují základní potřeby (i školní) a problematické situace - komunikačními kartami. Obrázky usnadní počáteční komunikaci žáka s ostatními, pomůžou mu vyjádřit, co potřebuje. Jako příklad můžeme uvést žízeň, hlad, potřebu jít na toaletu, tužku, papír, jestli je v pořádku, atd.https://zapojmevsechny.cz/clanek/943-krabicka-prvni-zachrany-pro-ucitele-prvni-dny-a-tydny-s-zakem-bez-znalosti-cestiny-ve-tride-autorka-alice-kourkzi

4. Usadit:

• Kam žáka cizince posadit – v každém případě by měli noví žáci být v blízkosti učitele a měl by vedle nich sedět někdo spolehlivý a šikovný, nějaký dobrý vzor češtiny. Rozhodně není dobré posadit je například vedle žáků se SPÚ nebo do zadních lavic! Je vhodné, aby vedle nich seděl jejich patron nebo aby patron seděl v jejich blízkosti.

Mgr. Helena Brožovská (ZŠ Ratibořická, Horní Počernice)