Schéma přípravy na příchod nových žáků– cizinců do školy

Ilustrační foto | FOTO: Freepik

CO JE DOBRÉ MÍT NACHYSTÁNO, NEŽ PŘIJDE DÍTĚ CIZINEC DO ŠKOLY:

1. Určit zodpovědnou osobu za integraci cizinců (případně žáků se speciálními vzdělávacími potřebami) ve škole – koordinátora/koordinátorku pro integraci cizinců.

• Funguje jako prostředník mezi všemi zúčastněnými stranami, koordinuje všechny kroky směřující k bezproblémovému zařazení žáků cizinců do vzdělávacího procesu a podporuje odstraňování bariér jazykových i výukových.
• Koordinátor/koordinátorka integrace cizinců, stejně jako výchovný poradce/výchovná poradkyně, může mít pro svou práci, která je podle vyhlášky č. 412/2006 specializovanou činností, k dispozici až tři hodiny z úvazku.

2. Soubor důležitých informací v mateřském jazyce pro žáky a rodiče.

• Měl by obsahovat např. systém vzdělávání u nás, informace o škole, povinnosti rodičů a žáků vůči škole, konzultační hodiny, plán školy, kontakt na důležité osoby, slovníček důležitých pojmů apod. Informace např. o systému českého školství naleznete mezi dokumenty na: https://zapojmevsechny.cz/clanek/715-preklady-zs
• Vzory dopisů v několika jazykových mutacích – jsou dostupné na: http://www.inkluzivniskola.cz/organizace-integrace-cizincu/cestina

PŘI PŘIJETÍ ŽÁKŮ CIZINCŮ:

1. Co mě zajímá?

• Pro přijetí není nutné vědět status cizince.
• Co se týká vzdělávání v ZŠ, práva a povinnosti mají všichni stejná bez rozdílu. Rozdílné statuty jsou následně důležité vědět např. tehdy, když škola žádá o finanční podporu z rozvojových či jiných grantů MŠMT, aj.
• Dle novely školského zákona č. 343/2007 Sb. základní školy při přijímání dětí cizinců již nemají právo posuzovat oprávněnost jejich pobytu na území naší republiky.
• Z veřejného zdravotního pojištění jsou ze zákona pojištěny všechny osoby, které mají na území ČR trvalý pobyt, tedy i cizinci s trvalým pobytem a jejich rodinní příslušníci, dále děti občanů jiného členského státu EU, EHP a Švýcarska, kteří jsou zde zaměstnáni, případně pracují jako OSVČ. Dále jsou účastníky veřejného zdravotního pojištění také děti azylantů, žadatelů o azyl a cizinců požívajících dočasné ochrany. Ostatní cizinci ani jejich děti nejsou účastníci veřejného zdravotního pojištění a jsou tedy odkázáni na komerční pojištění, které je většinou pro rodiny s dětmi neúnosně drahé. Proto se může stát, že žáci navštěvující vaši školu nebudou mít zdravotní pojištění. To je důležité vědět zejména kvůli úrazům ve škole, ale i při jiných akcích mimo školu.

2. Přijímací pohovor:

• Vedení školy, koordinátorka, případně výchovná poradkyně, žák/žákyně a jeho/její zákonný zástupce, případně tlumočník/tlumočnice.
• Získání informací – např. jak správně vyslovovat jméno, který způsob komunikace (písemná, verbální) bude nejefektivnější, jaký jazyk zvolit při komunikaci, předchozí vzdělávání dítěte, jak se mluví doma, zdravotní obtíže atd.
• Je důležité sdělit, k čemu primárně získáváme informace – tyto informace je důležité znát, protože schopnost dítěte adaptovat se na odlišné školní prostředí je jedním z důležitých faktorů ovlivňující integraci. Navíc by škola měla na základě těchto informací připravit plán začleňování žáka/žákyně do výuky, případně naplánovat výuku češtiny jako cizího jazyka.
• Prvotní ohodnocení znalostí nově příchozího žáka/žákyně – stěžejní je zjistit úroveň češtiny z důvodu komunikace se žákem/žákyní a také pro nastavení nezbytné jazykové podpory. S novelou školského zákona je od září 2016 neznalost češtiny objektivní speciální vzdělávací potřebou, která vyžaduje vyrovnávací opatření. Škola uplatňuje podporu v 1. stupni a zároveň doporučuje rodičům bezodkladně navštívit školské poradenské zařízení (ŠPZ).
• Úroveň znalosti češtiny může být (vedle věku) stěžejní při rozhodování, do jakého ročníku dítě zařadit, ale v žádném případě se nejedná o definitivní soud nad jeho znalostmi a podklad pro vymezení speciálních vzdělávacích potřeb. 

ZJIŠŤOVÁNÍ ZNALOSTÍ ŽÁKŮ:

1. Audit dovedností:

• Audit provádí třídní učitel/ka nebo koordinátor/ka, ale zapojeni jsou také všichni pedagogové, kteří se s novými žáky setkávají.
• Jde o dlouhodobý proces, který následuje v období přibližně čtyř až pěti týdnů po nástupu do školy, jinými slovy se jedná o diagnostiku vzdělávacích potřeb, více viz: http://www.inkluzivniskola.cz/organizace-integrace-cizincu/metody-audit. Pomáhá učitelům zjistit aktuální stav žákových kompetencí (znalostí, dovedností, návyků, postojů) a následně zvážit specifické potřeby žáků a naplánovat možnosti, které pomohou překonat jeho/její bariéry ve vzdělávání. Zjištěné informace poslouží jako podklad pro vypracování plánu pedagogické podpory (PLPP). Součástí pedagogické diagnostiky je nezbytná jazyková diagnostika, od které se odvíjí nastavení individuální podpory žáků s OMJ. Zde je možno využít orientační testy znalosti českého jazyka z Kurikula češtiny jako druhého jazyka pro ZV.

2. Plán pedagogické podpory:

• PLPP pro žáky cizince lze nazývat také individuálním podpůrným programem či vyrovnávacím plánem (VP). Základní funkcí je stanovení vzdělávacích cílů a metod, které napomohou správně naplňovat individualizovanou výuku. PLPP by měli mít vypracováni všichni žáci, kteří mají problémy s češtinou jako vyučovacím jazykem. Východisko z obtížné situace nabízí vypracování individuálního vzdělávacího plánu (IVP), ve kterém je přesně stanoveno, jak a za co jsou žáci hodnoceni. Rozdíl mezi VP a IVP je ten, že vyrovnávací plán může sama škola nastavit bez vyšetření a doporučení pedagogicko-psychologické poradny (PPP), kdežto individuální vzdělávací plán je možné vypracovat pouze na základě doporučení PPP, případně jiného školského poradenského zařízení. Části IVP/VP je třeba věnovat velký důraz, jakožto zásadní dokument pro podporu a začleňování žáků s OMJ. Informace o různých plánech podpory naleznete zde: https://inkluzivniskola.cz/plany-podpory/, případně odkaz na vzorový IVP tamtéž: https://inkluzivniskola.cz/wp-content/uploads/2020/08/priklad-ivp-0.pdf

3. Hodnocení žáků cizinců:

• Hodnocení vědomostí z ostatních předmětů – žáci s OMJ by měli mít možnost například při popisu obrázků, schémat apod. používat dvojjazyčný slovník.
• Hodnocení na základě referenčního rámce – podstatné je uvědomit si, že žáci s OMJ jsou vždy hodnoceni ve vztahu k určitému měřítku nazývanému také referenční rámec. Rámec stanoví, co by měli žáci dle dosažené jazykové úrovně ovládat v písemném a mluveném projevu, ve čtení a v poslechu.
• Vyhláška č. 48/2005 Sb. uvádí, že: „Při hodnocení žáků cizinců, kteří plní v České republice povinnou školní docházku, se úroveň znalosti českého jazyka považuje za závažnou souvislost podle odstavců 2 a 5, která ovlivňuje jejich výkon.“ Určitě to neznamená, že škola nemá žáka/žákyni hodnotit. Naopak škola je dle školského zákona povinna žáky hodnotit (§ 52, odstavec 2 a 3 (ZŠ) a § 69, odstavec 5 a 6 (SŠ)). „Nelze-li žáka hodnotit na konci prvního pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za první pololetí bylo provedeno nejpozději do dvou měsíců po skončení prvního pololetí. Není-li možné hodnotit ani v náhradním termínu, žák se za první pololetí nehodnotí. Nelze-li žáka hodnotit na konci druhého pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za druhé pololetí bylo provedeno nejpozději do konce září následujícího školního roku. V období měsíce září do doby hodnocení navštěvuje žák nejbližší vyšší ročník."

ZAŘAZENÍ DO ROČNÍKU:

1. Věk dítěte a jazyková bariéra:

• V praxi se ukázalo, že i přes neznalost češtiny není dobré volit ročník neodpovídající věku žáka/žákyně. Pokud je to nezbytně nutné a v souladu s nejlepším zájmem dítěte, je možné po úvaze zařadit žáky s OMJ maximálně o jeden ročník níže.

2. Děti bez předchozího vzdělání nebo děti, jejichž vzdělání bylo přerušeno:

• Jedná se o děti, které věkem patří do určitého ročníku, ale dokumentace ani znalosti či dovednosti tomu neodpovídají. Přesto by i tyto děti měly být zařazeny do věkem odpovídajícího ročníku, ale měla by jim být věnována zvýšená pozornost. Zejména potřeba nastavení podpůrných opatření, nastavení podpory pro vzdělávání a začlenění – což je IVP, podpora asistentů pedagoga, kurzy českého jazyka aj.

3. Zařazování do ročníku dětí ve věku od 14 – 15 let:

• Je nutné mít na zřeteli blížící se přechod na střední školu, na které je potřebná alespoň minimální znalost českého jazyka. Proto je potřeba zaměřit se více na jazykovou průpravu a zohlednit tuto skutečnost také při volbě vhodného ročníku.

4. Příprava třídního kolektivu:

• Seznámit budoucí spolužáky s jeho/jejím příchodem. Prodiskutovat zemi původu, zvyklosti a odlišnosti, ale naopak také zdůraznit společné znaky a především podporovat empatii. Odlišnosti není dobré příliš vyzdvihovat.
• Výběr patrona/patronky – zodpovídá za určitou podporu nového spolužáka/spolužačky. (V zahraničí mají pro tyto spolužáky označení „peers“ nebo „buddies“ a jejich úkolem je dělat žákům cizincům v počátečních týdnech po jejich přijetí společníky a průvodce jejich novým školním prostředím.). Výběr patronů by měl být velice důkladný. Je lepší, aby podporujících spolužáků bylo více a každý zodpovídal za něco jiného. Je nutné předem s dotyčným konzultovat, zda chce patrona/patronku vůbec dělat. Poté určit patrony – kdo a jak z dětí se chce a může zapojit do podpory – výroba vícejazyčných slovníčků s žákem s OMJ a případně další nápady dětí, jak pomoci žákovi s OMJ – volný čas a jeho společné trávení (s cílem přirozené jazykové podpory a pomoci s domácí přípravou, vypracování úkolů) aj. 
• Prodiskutovat se třídou, co by mohlo být pro nově příchozí obtížné a promluvit o možnostech a strategii podpory, která by měla zahrnovat následující: důležitost podpory všech dětí vůči nově příchozím, mluvit na nové žáky zřetelnou a především spisovnou češtinou, používat stejné pojmy a stejná označení, ukázat vždy, jak dělat zadaný úkol, mluvit s žáky o zadáních a ověřovat porozumění úkolu.

PRVNÍ DEN VE ŠKOLE:

1. Přivítat a seznámit:

• Provádí zodpovědná osoba (třídní učitelka, koordinátorka, popřípadě někdo z vedení).

2. Seznámit se školou:

• Patroni, koordinátoři, učitelé.
• Provést školou, zdůraznit, kde najde záchody, vchody, východy, jídelnu, sborovnu a další důležitá místa.
• Seznámit s celkovým chodem školy. Např. harmonogram, přestávky, obědy, družina, přezouvání se, jak je to s učebnicemi – nosím si je domu, jsou moje, půjčené…, stěhování se z třídy na konkrétní předměty, družina a stravování ve školní jídelně. Zde může velmi dobře sloužit výroba obrázkových slovníčků, příp. použití různých piktogramů. 

3. Vybavit:

• Vybavte žáka/žákyni s OMJ obrázky- komunikačními kartami, které znázorňují základní potřeby (i školní) a problematické situace. Obrázky usnadní počáteční komunikaci žáka/žákyně s ostatními a pomohou vyjádřit aktuální potřebu. Jako příklad můžeme uvést žízeň, hlad, potřebu jít na toaletu, tužku, papír, jestli je v pořádku atd. Inspiraci můžete najít zde: https://zapojmevsechny.cz/clanek/943-krabicka-prvni-zachrany-pro-ucitele-prvni-dny-a-tydny-s-zakem-bez-znalosti-cestiny-ve-tride-autorka-alice-kourkzi.

4. Usadit:

• Kam žáky cizince posadit – v každém případě by měli noví žáci být v blízkosti učitelů a měl by vedle nich sedět někdo spolehlivý a šikovný, nějaký dobrý vzor češtiny. Rozhodně není dobré posadit je například vedle žáků se specifickou poruchou učení nebo do zadních lavic! Je vhodné, aby v jejich blízkosti seděl jejich patron/patronka. 

Mgr. Helena Brožovská (ZŠ Ratibořická, Horní Počernice)