Dopady zrakového postižení na vzdělávání žáků

Ilustrační foto / FOTO: Modrý koník

Dopady zrakového postižení na vzdělávání  

V odborné literatuře se uvádí, že zrakem přijímáme kolem 80 % informací. Z toho je patrné, že zrakové vnímání má nezastupitelný význam při výchově a vzdělávání (formálním i neformálním) a že ztráta schopnosti vnímat zrakem nebo její omezení způsobuje jedinci informační deficit. 

Z hlediska potřebné podpory můžeme celou heterogenní skupinu žáků se speciálními vzdělávacími potřebami z důvodu zrakového znevýhodnění rozdělit na několik skupin: 

1. Žáci, kteří nejsou schopni pracovat zrakem, musí využívat k poznávání okolní reality náhradní smysly (hmat, sluch, čich, chuť) a také vnímání polohy a pohybů svého těla. 

2. Žáci, kteří pracují velmi oslabeným zrakem (od 30 % zdravého vidění až k pouze 5 % zdravého vidění), musí doplňovat nepřesné vnímání reality zrakem ostatními smysly. 

3. Žáci, kteří mají zkreslenou realitu pro nedokonalou senzomotorickou činnost obou očí nebo nedokáží zrakové vjemy správně zpracovat v mozku. 

4. Žáci, kteří ze zrakového hlediska patří do některé z výše uvedených skupin, ale je jim diagnostikováno ještě některé jiné zdravotní postižení (dysfunkce, tělesné postižení, sluchové postižení, mentální postižení apod.)  

Svou důležitou roli při přístupu k žákovi hraje jeho věk a samozřejmě také doba vzniku zrakového postižení (ZP). Je důležité vnímat, zda se jedinec s postižením narodil a v podstatě neví, jak by viděl bez omezení, nebo zda o zdravý zrak přišel vlivem onemocnění nebo úrazu a v jakém věku žáka se tak stalo [1].

Z výše uvedeného vyplývá, že vzdělávací potřeby žáka se ZP jsou vždy individuální a ovlivňuje je mnoho faktorů. Identifikace těchto potřeb a nastavení vhodných podpůrných opatření (PO) je úkolem školských poradenských zařízení (ŠPZ) a speciálně pedagogických center (SPC) pro zrakově postižené. Lékařská zpráva oftalmologa, zrakového terapeuta, ortoptisty by měla být pouze podkladem pro další šetření ve SPC, které ale může probíhat i v kmenové škole během vyučování. Konzultace o vzdělávacích potřebách konkrétního žáka by pak měla proběhnout mezi pracovníky SPC a pedagogy kmenové školy. Speciální pedagog často vyzve učitele ke spolupráci při sledování chování konkrétního žáka. Sledujeme chování, které může ukazovat na problém s viděním, protože ne všechny zrakové obtíže se u dítěte objeví ještě před zahájením povinné školní docházky [2] [3].

Zdroje

[1] Janková, J. a kol. (2022). Katalog podpůrných opatření, dílčí část pro žáky s potřebou podpory ve vzdělávání z důvodu zrakového postižení a oslabení zrakového vnímání. Praha: Wolters Kluwer.

[2] Vágnerová, M. (2005) Školní poradenská psychologie pro pedagogy. Praha: Karolinum.

[3] Říčan P., & Krejčíková D. a kol. (2006). Dětská klinická psychologie. Praha: Grada Publishing.