Průvodce školním rokem pro třídní učitele: Deset klíčových kroků
Ilustrační foto / FOTO: Freepik
Tento text nabízí pohled na práci třídního učitele, a to nejen skrze popis této role, ale také skrze zkušenosti a myšlenky aktivních třídních učitelů získané z diskusní skupiny Učitelé+ na sociální síti Facebook. Jejich komentáře byly zachovány v jejich původní formě a bez úprav, přičemž byla respektována anonymita autorů. Všichni se vyjádřili pro zveřejnění svých názorů. Učitelé odpovídali na otázky týkající se klíčových aspektů, na které si dát pozor při výkonu role třídního učitele, dále na otázky týkající se výzev a odměn, které s sebou třídnictví přináší, změn, které by provedli, a zda by se znovu rozhodli pro tuto roli.
První krok: Administrativa
Jako první krok by měl nově jmenovaný třídní učitel využít čas přípravného týdne, tedy posledního týdnu v srpnu, k získání informací od vedení školy o všech potřebných administrativních úkonech, včetně jejich termínů pro vyplnění, dokončení a odevzdání.
„Za mě bylo fajn, že jsme dostali seznam věcí, co jako třídní učitel mám za povinnosti. Další bylo, to pochopit a uvést do praxe,“ zaznívá jeden z postřehů učitele na sociální síti.
V rámci každé školy se liší požadavky na administrativní úkony, avšak některé z nich, jako vyplňování katalogových listů žáků/žákyň základní školy, vedení třídní knihy a správa další dokumentace týkající se žáků, jsou univerzální a shodné ve všech školách.
Druhý krok: Získávání informací
Tento krok se týká shromažďování všech dostupných informací o žácích od předchozích třídních učitelů a dalších pedagogů. Tyto informace by měly sloužit pouze jako základní orientace, ne jako nezpochybnitelný základ pro hodnocení žáků.
Během přípravné fáze má dále třídní učitel příležitost se seznámit s dokumentací svých žáků, od zpráv z různých poradenských center (jako pedagogicko-psychologická poradna a speciálně pedagogické centrum) až po individuální plány vzdělávání a výchovy (IVP a IVVP) jednotlivých žáků. Je prospěšné, aby se třídní učitel spojil a začal spolupracovat s členy školního poradenského týmu, včetně výchovného poradce, metodika prevence a dalších specialistů jako speciální pedagog, psycholog nebo sociální pedagog. Tito odborníci mohou poskytnout cenné informace a podporu v práci s některými žáky. Toto období umožňuje třídnímu učiteli shromáždit informace z různých zdrojů, což mu pomůže být alespoň základně připravený na práci v září, i když je důležité i nadále spoléhat na vlastní pozorování a názor. Později může třídní učitel tyto členy poradenského týmu zapojit do spolupráce při plánování třídnických hodin, což může vést k vytvoření bezpečného prostředí pro sdílení a spolupráci. [1]
Třetí krok: Vytváření kolegiálních vztahů
Třídní učitel stejně tak usiluje o vytváření bezpečného a podpůrného prostředí mezi svými kolegy v pedagogickém sboru, kde lze společně sdílet úspěchy i nezdary, přičemž platí, že sdílená radost je dvojnásobná a sdílené problémy jsou poloviční. Tento prostor může sloužit i jako forma intervize, zejména v případě, že škola nemá jiné systémy kolegiální podpory. V některých pedagogických sborech toto nemusí být možné, ale v takových situacích je důležité neztrácet naději a neopouštět zvolený směr, a místo toho se snažit vytvořit podpůrné okolí z několika podobně smýšlejících kolegů. [2] Přitom je klíčové nezapomínat na péči o vlastní duševní pohodu.
Zde je několik praktických příkladů, jak učitelé mohou budovat a udržovat kolegiální vztahy:
- Týmové vzdělávací aktivity: Účast na teambuildingových aktivitách, workshopech nebo školních akcích, které posilují týmový duch.
- Vzájemná podpora a poradenství: Poskytování podpory a rady kolegům v náročných situacích nebo při řešení problémů.
- Přátelské aktivity mimo práci: Organizace neformálních setkání a společenských akcí, které podporují uvolněnější atmosféru a posilují vztahy.
- Otevřená komunikace a zpětná vazba: Udržování otevřené komunikace a poskytování konstruktivní zpětné vazby mezi kolegy.
- Pravidelné schůzky: Organizace a účast na pravidelných týmových schůzkách pro diskuzi o vzdělávacích cílech, metodách a výzvách.
- Sdílení odpovědnosti a zdrojů: Společná práce na projektech a sdílení odpovědnosti a zdrojů pro zefektivnění práce.
Čtvrtý krok: Budování a mapování vztahů žáků ve třídě
Nyní nastupuje praktické období, které se může zdát některým učitelům náročné, zvláště těm, kteří mají za to, že úloha učitele spočívá pouze ve výuce. [3] Jeden z učitelů na sociální síti Učitelé+ sdílí svůj názor: „Pro mě je prioritou přijmout moje žáky takové, jací jsou, a vytvořit s nimi vztah…“.
Učitelé mohou mít různé typy vztahů s jednotlivými žáky, včetně různých emocí, a může se stát, že s některými žáky mají složitější vztah. Je však důležité, aby toto neovlivňovalo jejich chování vůči žákům nebo kolegům. U každého žáka by se měl učitel snažit vidět a ocenit něco pozitivního, co je na něm obdivuhodné, a to nemusí být jen studijní dovednosti, školní úspěchy, ale cokoli, co dělá žáka jedinečným. [4], [5]
„Vloni jsem začal tím, že se pokusím u každého najít minimálně jednu silnou stránku. Dítě uvidí, že mu něco jde, což u něj bude znamenat vyšší motivaci k seberozvoji,“ sděluje další postřeh jeden z učitelů v online diskuzní skupině Učitelé+.
Zároveň tento způsob přemýšlení vede ke zjištění, že se úspěšní jedinci v následném reálném životě živí tím, v čem jsou dobří a schopní.
Jedním z klíčových aspektů, na který by měl třídní učitel věnovat zvýšenou pozornost, je zkoumání vztahů mezi žáky v třídě. Pro počáteční pedagogickou diagnostiku lze využít volně dostupné testy zaměřené na hodnocení atmosféry ve třídě, které poskytnou základní přehled o situaci v třídním kolektivu. [6]
V případě, že se objeví jakékoli nejasnosti nebo problémy, může třídní učitel požádat o pomoc školního psychologa nebo místní organizace specializované na diagnostiku třídní dynamiky.
„Nejdůležitější je navázat s žáky vztah. Což bylo těžké, když jsem třídnictví dostala v době online výuky. Co je pro učitele odměna? Když to celé „funguje": Od každodenního provozu, jako jsou omluvenky, až po náročné situace, případně žáci se nebojí svěřit s problémem, školní výlet proběhne dobře... Na naší škole to máme navíc nastavené tak, že k třídnictví získáte i kmenovou učebnu, tedy možnost učit většinu hodin v jedné třídě a neběhat po celé budově, to oceňuji. Pro někoho to může být i důvod třídnictví vzít,“ sděluje jedna z vyučujících v online diskuzní skupině Učitelé+.
Při budování vztahů s žáky je prospěšné zapojit asistenta pedagoga, který má již vytvořené zkušenosti a vztahy ve třídě. Asistent pedagoga se pohybuje nejen během vyučování, ale i mimo něj, například během přestávek nebo v družině (je důležité nezaměňovat jeho roli s dohledovým pracovníkem ve třídě) a může být pro učitele cenným spolupracovníkem a pomocníkem. Díky své blízkosti k žákům má asistent pedagoga možnost pozorovat a reflektovat situaci ve třídě a může s učitelem spolupracovat na tvorbě a úpravě pravidel či při plánování třídnických hodin.
Pátý krok: Nastavení komunikace
Dalším důležitým krokem je zjistit, jaké platformy a metody komunikace byly a jsou ve škole a ve třídě používány pro komunikaci s rodiči a žáky, a zda je učitel s těmito postupy v souladu. Je nezbytné jasně a přesně určit způsob komunikace s žáky a jejich zákonnými zástupci, stanovit hranice (včetně frekvence a času komunikace, aby učitel například nebyl nucen odpovídat na zprávy nebo telefonáty v noci nebo o víkendech), způsob poskytování zpětné vazby od učitele k žákům a rodičům, stejně jako způsob komunikace od rodičů a žáků směrem k učiteli. Je třeba si uvědomit, že „učitelství je služba, ale ne posluha“. Stejně tak je klíčové určit, jak postupovat v případech, kdy žák nebo rodič nereaguje na sdělení učitele.
Šestý krok: Hodnoty a pravidla
Každý žák je odlišný, vyrůstá v různém prostředí a má rozdílné životní zkušenosti, což ovlivňuje jeho vnímání slovních instrukcí. Z tohoto důvodu je důležité stanovit hodnoty a pravidla chování nejen pro celou třídu, ale také pro komunikaci žáků s učitelem. Pravidla nemusí být vždy formálně zapsaná; mohou být spíše výsledkem společné diskuze a dohody o způsobech chování a následcích jejich porušení. Žáci by měli mít hlavní slovo při určování těchto pravidel, nejlépe ve formě 4–5 základních pravidel, přičemž učitel by měl působit jako mentor a korektor. V případě potřeby může učitel přidat jedno pravidlo nebo hodnotu. Tento přístup pomáhá učiteli předcházet nedorozuměním a nevhodnému chování a současně motivuje žáky k přijímání odpovědnosti za své chování a jednání.
Uvádíme jeden z názorů učitele v online diskuzní skupině Učitelé+: „Ve vztahu k dětem se mi osvědčuje – slovy klasika – „budu to z vpovzdálí pozorovat a v pravou chvíli se do věci vložím". Jinak řečeno vložit v děti maximální důvěru, poskytnout jim co největší kus svobody a autonomie v řízení dění ve třídě. Nechodit řešit každou hloupost, nechat to na nich a zasáhnout až v momentě, kdy situace přeroste schopnosti a možnosti dětí jejich věku.“
Stanovená pravidla chování nejsou pevně daná a mohou být v průběhu školního roku podle potřeby upravována. Je důležité, aby byla očekávaná pravidla s žáky náležitě procvičována, a to nejen na počátku školního roku, ale také po každé delší přestávce, jako jsou prázdniny, a průběžně je připomínat během výuky a vyučovacích hodin. [7]
Další z názorů učitele v online diskuzní skupině Učitelé+: „Je vhodné hned od začátku nastavit jasná pravidla, byť důsledná. Co se týče řešení problémových situací a konfliktů, přiznání žáka nebo žákyně k prohřešku je vždy efektivnější než vyšetřování ze strany učitele, protože vždy se dá najít řešení situace. Je důležité, aby žáci pochopili, že učitel je nechce trestat, ale naopak je chce naučit přijímat zodpovědnost za vlastní chování. Učitel by měl umět žáky vyslechnout, být autoritou ale spravedlivou. Je také důležité umět i náročné situace nějak odlehčit a na společných akcích se zapojit do činnosti společně s žáky.“
Sedmý krok: Společné zážitky
Je také klíčové vytvářet různé společné aktivity a zážitky, které umožňují učiteli lépe poznat své žáky a naopak, a podporují každodenní propojení a vzájemné sdílení zkušeností mezi všemi členy třídy. Učitel může strávit čas s žáky během přestávek ve třídě, organizovat a realizovat výlety, exkurze a jiné aktivity mimo třídu a školní budovu, až po pravidelné třídnické hodiny.
Další z učitelů, který publikuje své postřehy v online diskuzní skupině Učitelé+, popisuje: „Já jsem šla do třídnictví dobrovolně. Mám báječnou třídu a rodiče. Ze zpětné vazby od rodičů i děti vyplynulo, že je vhodné dělat hodně akcí, výlety, projekty, třídnické hodiny. Věnovat se dětem i za hranici výuky, ptát se, jak se mají, vnímat jejich potřeby. Být jakýmsi mediátorem při řešení třenic mezi nimi … nechat třídu částečně rozhodovat o věcech, o kterých mohou. Například jsme společně vybírali třídní výlety, hlasovali jsme o třídních pravidlech. Je také vhodné hodně komunikovat s rodiči, od začátku.“
Pokud to školní prostředí umožňuje, může třídní učitelka organizovat a využívat pravidelné hodiny třídnictví, během kterých je možné pracovat na vytváření příznivého třídního klimatu a rozvíjet socioemoční dovednosti žáků. Do tohoto procesu je vhodné zapojit asistenta pedagoga, pokud je ve třídě k dispozici. Stejně tak, jak třídní učitel spolupracuje s výchovným poradcem, měl by také pracovat s asistentem pedagoga na poskytování adekvátní podpory žákům se speciálními vzdělávacími potřebami. Je také důležité, aby třídní učitel udržoval pravidelnou komunikaci s ostatními učiteli a asistenty, kteří se podílejí na výuce v jeho třídě.
Osmý krok: Podpora jednotlivců
Kromě již zmíněných aktivit je vhodné vytvořit také podpůrný prostor pro žáky, kteří potřebují více než běžnou podporu poskytovanou v rámci třídní práce. Před zahájením je klíčové určit formu, časování a délku této podpory. Možnosti zahrnují individuální setkání nebo behaviorální intervenci Check-In/Check-Out. Tyto časy slouží žákům, kteří mají naléhavou potřebu konzultace nebo hledají bezpečný prostor mimo běžné vyučovací nebo třídnické hodiny. Stejný druh podpory je možné nabízet i rodičům, přičemž je důležité předem jasně definovat dostupné časy nebo důvody pro využití tohoto prostoru. V rámci individuální podpory žáků může učitel využít již vybudované vztahy mezi jím samým, žáky a asistentem pedagoga, aby efektivněji podporoval jednotlivé žáky, například prostřednictvím peer podpory, spolupráce s asistentem pedagoga, nebo pozorováním a porozuměním sociálním dynamikám ve třídě.
Behaviorální intervence Check-In/Check-Out (CICO)
Jedná se o intervenci využívanou v rámci Systému Pozitivní podpory chování, anglicky Positive Behavioral Interventions and Supports framework – PBIS. Intervence je vhodná pro žáky s nízkou studijní motivací (malá nebo žádná účast na práci v hodině, neodevzdávání domácích úkolů), častými absencemi, s obtížemi se soustředěním, zvládáním emocí, vytrvalostí, dotahováním úkolů do konce a slabými organizačními schopnostmi.
Žáci, kteří jsou zařazeni do intervence CICO, se na začátku dne spojí s podpůrnou osobou, (koučem/mentorem), aby si stanovili cíle pro daný den. Žák obvykle používá „bodovou kartu", která vysvětluje cíle pro každou část dne. Jak postupuje dnem, učitelé hodnotí jeho chování a přidělují body za splnění jeho denních cílů. Na konci dne se žák odhlásí se stejnou podpůrnou osobou, se kterou den začal, a zhodnotí svůj celkový počet bodů za den. Poslední část tohoto procesu spočívá v tom, že žák vezme svou bodovou kartu rodičům domů a vrátí ji podepsanou při další ranní kontrole.
Ve své nejzákladnější podobě je schůzka při přihlášení/odhlášení příležitostí pro žáka a podpůrnou osobu, aby spolupracovali na zlepšení chování. Tato intervence funguje dobře u žáků, kteří dobře reagují na pozornost dospělých. Mentor povzbuzuje žáka, aby se zamyslel nad tím, co udělal dobře, jak se cítí a na čem potřebuje zapracovat. Žáci, kteří jsou takto povzbuzováni, se učí sebekontrole, internalizovat úspěchy a rozvíjet sebeúctu. Úspěšná intervence se nezaměřuje na problémy v chování u žáka. Místo toho se soustředí na splněné pozitivní cíle chování a úsilí, které žák vynaložil na dosažení těchto cílů.
Tato behaviorální intervence poskytuje strukturu žákovskému dni, vytváří odpovědnost, poskytuje zpětnou vazbu od učitelů žákům a rodičům, vytváří vnitřní motivaci, zlepšuje chování studentů, zvyšuje školní úspěch a vytváří silnější spojení mezi domovem a školou. [8]
Další z učitelů glosuje toto téma na sociální síti: „Největší odměnou je, když za mnou žák přijde s osobním problémem. Zároveň je to výzva – pomoci, nezklamat důvěru a zároveň nic nezkazit. Na třídnictví mě baví ten další rozměr – není to jen o výuce, případně o omluvenkách a dalších technických věcech, je to o osobním vztahu. A taky o pomoci, mně osobně na vysoké chybělo, že se nemám na koho obrátit, že tam není někdo „pro mě".
Devátý krok: Sdílení a spolupráce
Tento krok se zaměřuje na rozvíjení sítě kontaktů a spolupráci s ostatními pedagogy a odborníky ve vzdělávacím sektoru, jak v rámci školy, tak i mimo ni. Zde je několik příkladů, jak může tato spolupráce vypadat v praxi:
- Mentorství a koučink: Zapojení do mentorských programů, kde zkušenější učitelé poskytují rady a podporu novým či méně zkušeným kolegům.
- Studijní skupiny a workshopy: Účast na studijních skupinách nebo workshopech, kde se učitelé setkávají pro diskusi o odborných tématech, sdílení metodik a vzdělávacích strategií.
- Vzájemné hospitace: Navštěvování hodin kolegů a pozorování jejich výukových metod a přístupů, s následnou vzájemnou zpětnou vazbou.
- Školní týmy a pracovní skupiny / týmová spolupráce napříč školami: Účast na práci školních a interškolních týmů a pracovních skupin, které se zabývají různými aspekty školního života a rozvoje.
- Odborné konference a semináře: Účast na odborných konferencích a seminářích mimo školu pro získání nových poznatků a inspirace.
- Sdílení učebních materiálů a zdrojů: Vzájemné sdílení učebních materiálů, zdrojů a inovativních nápadů pro výuku ve škole i mezi místními školami.
- Online fóra a sociální sítě: Zapojení do online diskuzních fór a profesních skupin na sociálních sítích, zaměřených na vzdělávání a pedagogiku.
- Interdisciplinární spolupráce: Spolupráce s odborníky z různých vzdělávacích a vědeckých oblastí pro obohacení výuky a propojení různých disciplín.
- Společné plánování hodin a aktivit: Pravidelné setkávání s kolegy pro plánování hodin, diskuzi o vzdělávacích cílech či koordinaci společných tematických bloků.
Takto široké spektrum aktivit a způsobů spolupráce pomáhá třídním učitelům nejen získávat nové informace a dovednosti, ale také se cítit součástí větší pedagogické komunity, což může mít pozitivní dopad na jejich profesní rozvoj a spokojenost v práci.
Desátý krok: Evaluace a efektivita
Jedním z klíčových, ale často opomíjených, aspektů práce třídního učitele je shromažďování informací o dění ve třídě, včetně provádění základní pedagogické diagnostiky. Pro učitele je nezbytné mít systém pro hodnocení účinnosti jeho/jejích metod a přístupů – zjišťovat, zda byl vynaložený čas a úsilí směřovány efektivně a s adekvátní intenzitou. K tomu může učitel využít zpětnou vazbu od žáků, kolegů, rodičů nebo zákonných zástupců. [9]
Na sociální síti zazněl i následující názor jednoho z učitelů: „Za mě: je důležité dát najevo zájem o názor žáků, dát jim prostor na rozhodnutí, zároveň ale budovat jejich vlastni zodpovědnost. Nepřebírat úplně za všechno zodpovědnost, jen protože jsem třídní (některé věci prostě tak jsou) a nemít potřebu úplně všechno vyřešit.“
Některé situace nebo problémy, které se objevují ve třídě nebo ve vztahu s žáky, nemusí být vždy přímo řešitelné nebo pod kontrolou učitele. Učitel by měl rozvíjet zodpovědnost žáků tím, že jim dává prostor pro vlastní rozhodování a nebere na sebe odpovědnost za všechny aspekty jejich vzdělávání a chování. Tento přístup pomáhá žákům učit se zvládat situace samostatně a rozvíjet vlastní zodpovědnost.
Závěr
Text má za cíl poskytnout přehled základních a nejdůležitějších kroků a aktivit, které by mohly pomoci nově nastupujícím třídním učitelům lépe se orientovat ve své roli. Představuje pouze základní seznam, který slouží jako výchozí bod pro další sběr informací. Přesto však třídní učitel bude čelit různým dilematům a rozhodovacím situacím – jak nastavit zasedací pořádek, jak organizovat skupinovou práci, zda upřednostnit přísnost nebo volnější přístup a mnoho dalších. Neexistují jednoznačné odpovědi na tyto otázky, a proto se stávají předmětem diskusí a individuálního rozhodování každého učitele. Bez ohledu na to, jaké rozhodnutí učitel učiní, měl by si přát být pro své žáky průvodcem v jejich sebepoznávání, inspirací pro jejich touhu po vzdělání a kompasem, který jim ukáže správný směr v životě.
Desatero pro nové třídní učitele
Tato tabulka přehledně sumarizuje obsah výše uvedeného textu do deseti základních kroků, které mohou posloužit jako opora pro začínající třídní učitele. Každý krok je popsán podrobněji, avšak jde spíše o návrhy než o kompletní seznam všeho, co by se mělo pod jednotlivými kroky rozumět.
Deset kroků začínajícího třídního učitele |
Podrobnější popis, co si pod každým krokem představit |
| Efektivní správa a vedení třídní dokumentace, jako jsou třídní knihy, evidování omluvenek, správa katalogových listů žáků a další administrativní úkony spojené s vedením třídy. |
| Shromažďování všech dostupných informací o žácích od předchozích třídních učitelů a dalších pedagogů. Tyto informace by měly sloužit pouze jako základní orientace, ne jako nezpochybnitelný základ pro hodnocení žáků. Důkladné prostudování zpráv od pedagogicko-psychologických poraden (PPP) a speciálně pedagogických center (SPC). Získávání informací o jednotlivých žácích přímo od nich samotných a jejich rodičů, včetně jejich zájmů, koníčků a silných stránek, které nezahrnují pouze akademické dovednosti. |
| Aktivní rozvíjení a udržování pozitivních a podpůrných vztahů s kolegy učiteli a dalšími pracovníky školy. To může zahrnovat společnou práci na projektech, sdílení osvědčených postupů a strategií, vzájemnou pomoc a podporu při výzvách, a také spolupráci na školních akcích a aktivitách. Kromě toho může zahrnovat i participaci na školních schůzkách a workshopech, aktivní přístup k řešení problémů ve školním prostředí a budování týmového ducha mezi pedagogickým personálem. |
| Aktivní práce na vytváření osobního vztahu s každým jednotlivým žákem, stejně jako s jejich zákonnými zástupci. Současně se zaměřuje na rozvíjení vztahů mezi žáky a podporu pozitivního třídního klimatu, s důrazem na porozumění vztahovým dynamikám ve třídě. |
| Vypracování a implementace efektivního systému komunikace s žáky a jejich zákonnými zástupci, včetně vytvoření metody trojstranné zpětné vazby mezi učitelem, žákem a rodičem / zákonným zástupcem. |
| Spolupráce na stanovení a sjednocení hodnot a pravidel, které budou řídit práci a komunikaci ve třídě, ve spolupráci s žáky a potenciálně i s jejich zákonnými zástupci. |
| Organizování a podpora společných zážitků, jako jsou třídní akce a výlety, spolu s využitím třídnických hodin pro budování týmového ducha a posilování vzájemných vztahů mezi žáky. |
| Vytvoření a uplatňování specifických přístupů a strategií pro podporu těch žáků, kteří potřebují více pozornosti a pomoci, než co může být poskytnuto prostřednictvím běžných třídních aktivit. |
| Rozvíjení komunikace a spolupráce se zkušenějšími kolegy a odborníky, jak uvnitř školy, tak i v širším profesním prostředí, pro sdílení zkušeností a získávání nových poznatků a perspektiv. |
| Shromažďování a analýza dat pro hodnocení efektivity poskytované podpory, jak na úrovni jednotlivců, tak celé třídy. To zahrnuje sledování pokroku jednotlivých žáků a celkové dynamiky třídy, s cílem neustále zlepšovat metody a přístupy ve výuce. |
Doporučená metodická videa a webináře:
Práce s heterogenní školní třídou
Část 1: Práce s heterogenní třídou I (npi.cz)
Část 2: Práce s heterogenní třídou II (npi.cz)
Záznam webináře: Desatero práce s heterogenní třídou II - YouTube
Část 3: Reportáž: Desatero práce s heterogenní třídou III. - YouTube
Třídní management a třídnické hodiny
Práce s heterogenní třídou, díl 3. – Třídní management a práce s pravidly ZŠ Zeleneč - YouTube
Práce s heterogenní třídou, díl. 4. – tematický webinář k třídnímu managementu - YouTube
Třídnická hodina na 2. stupni ZŠ (ZŠ Slatiňany) - YouTube
Asistent pedagoga – spolupráce s učitelem a téma sociálního začleňování
Spolupráce asistenta pedagoga a učitele při podpoře žáků s OMJ - YouTube
Webinář: Spolupráce asistenta pedagoga a učitele při podpoře žáků s OMJ - YouTube
Role asistenta pedagoga při sociálním začleňování žáků s OMJ - YouTube
Webinář: Role asistenta pedagoga při sociálním začleňování žáků s OMJ - YouTube
Doporučené zdroje (odborné články a knihy):
Bendová, A. (2016). Třídní učitel v sociálních vztazích se svými žáky: případová studie. Pedagogická orientace, 26(2), 252–271.
Čapek, R. (2018). Líný učitel: Jak učit dobře a efektivně. Praha: Nakladatelství Dr. Josef Raabe s.r.o.
Čapek, R. (2010). Třídní klima a školní klima. Vyd. 1. Praha: Grada.
Gillernová, I. a kol. (2012). Sociální dovednosti ve škole. Vyd. 1. Praha: Grada.
Hermochová, S. (2005). Skupinová dynamika ve školní třídě. 1. vyd. Kladno: AISIS.
Pelikán, J. (2002). Pomáhat být: otevřené otázky teorie provázející výchovy. Vyd. 1. Praha: Karolinum.
Spilková, V. a kol. (2008). Učitelská profese v měnících se požadavcích na vzdělávání: výzkumný záměr: úvodní teoreticko-metodologické studie 2008. V Praze: Univerzita Karlova, Pedagogická fakulta.
Vašutová, J. (2004). Profese učitele v českém vzdělávacím kontextu. Brno: Paido.
Zdroje:
[1] Bendová, A. (2019). Jak přežít třídnictví aneb Inspirace pro začínající třídní učitele. [online]. Komenský, odborný časopis pro učitele základní školy. Brno, Pedagogická fakulta, Masarykova univerzita. Dostupné z: Jak přežít třídnictví aneb Inspirace pro začínající třídní učitele | Časopis Komenský v současnosti | MUNI PED. [dat. cit. 23. 8. 2023].
[2] Lynam, A. (2023). A New Teacher’s Tips for Surviving the First Year. [online]. Edutopia. George Lucas Educational Foundation. Dostupné z: 5 Tips for First-Year Teachers | Edutopia. [dat. cit. 23. 8. 2023].
[3] Hager, K., Arenz, S. (2022). Relationship Building From Day 1. [online]. Edutopia. George Lucas Educational Foundation. Dostupné z: How Middle and High School Teachers Can Build Relationships With Students From Day 1 | Edutopia. [dat. cit. 23. 8. 2023].
[4] Sanderson, H., Smith, T. a Wilson, L. (2012). Profil na jednu stránku ve škole, metodický průvodce. [online]. Praha: Rytmus, o. s. Dostupné z: Profil na jednu stránku – metodický průvodce.pdf (zapojmevsechny.cz). [dat. cit. 23. 8. 2023].
[5] Kol. autorů. Rychlý profil. [online]. Praha: NPI ČR. Dostupné z: Formulář Rychlý profil.pdf (zapojmevsechny.cz). [dat. cit. 23. 8. 2023].
[6] Rabadi, S., Ray, B. (2017). 5 Principles of Outstanding Classroom Management. [online]. Edutopia. George Lucas Educational Foundation. Dostupné z: 5 Principles of Outstanding Classroom Management | Edutopia. [dat. cit. 23. 8. 2023].
[7] Kol. autorů. (2010). Basic Principles of Classroom Management. [online]. WikiEducator, free elearning content. Dostupné z: 5 Principles of Outstanding Classroom Management | Edutopia. [dat. cit. 23. 8. 2023].
[8] PBIS Rewards. (2023). Check-In/Check-Out Behavior Intervention & PBIS. [online]. Richfield, OH: PBIS Rewards. Dostupné z: Check-In/Check-Out Behavior Intervention & PBIS | PBIS Rewards. [dat. cit. 23. 8. 2023].
[9] Kol. autorů. (2017). 4 Key Characteristics Of Effective Teachers. [online]. TeachThought. Dostupné z: 4 Key Characteristics Of Effective Teachers - Teaching (teachthought.com). [dat. cit. 23. 8. 2023].
Mohlo by Vás zajímat
Emoční první pomoc pro vyučující – část 2.
Může člověk regulovat zvládání stresu a tím ovlivňovat činnost mozku a autonomního nervového systému? Emoční první pomoc (EmotionAid®) je technika, která pomáhá uvolnit nahromaděný stres a zlepšit duševní pohodu. Tato metoda využívá jednoduchých cvičení a praktických kroků, které můžete provádět sami nebo s pomocí druhých lidí. Díky ní můžete zvládat náročné situace a posílit odolnost vůči stresu. Je také vhodná pro vyučující, kteří hledají efektivní způsoby, jak se vyrovnat s každodenní zátěží.
„Střední článek by mohl odstranit nerovnosti ve vzdělávání, zatím chybí vůle,” všímá si programový ředitel EDUinu
I díky advokacii obecně prospěšné společnosti EDUin se v dokumentu Strategie vzdělávací politiky do roku 2030+ objevila myšlenka středního článku podpory. Ten má za cíl poskytovat metodickou podporu školám a zřizovateli. Zřizovatel může ocenit pomoc s hodnocením kvality školy a práce ředitele, školy zase v otázkách účetnictví, legislativy nebo při zprostředkování služeb mentorů, supervizorů a koučů. Více v rozhovoru s Miroslavem Hřebeckým, programovým ředitelem EDUinu.
Proč učitel ke své práci potřebuje emoční inteligenci 2
Se základy emoční inteligence jste se seznámili v první části článku, teď je na čase se podívat podrobněji na její jednotlivé typy. A na konci si nezapomeňte udělat kvíz, abyste zjistili, jak jste na tom s empatií.