Individuální vzdělávací plán má řadu výhod: Jak se tvoří a k čemu slouží?

Role školského poradenského zařízení

IVP pro konkrétního žáka doporučuje škole školské poradenské zařízení (pedagogicko-psychologická poradna, speciálně pedagogické centrum) po řadě odborných vyšetření. Zpravidla po vyšetření psychologickém a speciálně pedagogickém, může však také vycházet ze závěrů jiných odborníků. Těmito odborníky mohou být například dětský psycholog, dětský psychiatr, sociální pracovník, pediatr, pracovník střediska výchovné péče a další, jejichž odborný posudek si může školské poradenské zařízení při diagnostice žáka vyžádat.

Například: při vyšetření žákyně 7. třídy Jany A. se sluchovým postižením vychází školské poradenské zařízení při sestavování doporučení nejen z vlastního psychologického a speciálně pedagogického vyšetření, ale také z odborné lékařské zprávy (speciální vyšetření sluchu) a ze zprávy klinického psychologa, ke kterému Jana dochází.

Při diagnostice vzdělávacích potřeb žáka je pro školské poradenské zařízení důležitým zdrojem informací také žádost o vyšetření žáka, která obsahuje informace o průběhu výchovně-vzdělávacího procesu. Iniciátory návštěvy dítěte ve školském poradenském zařízení často bývají právě učitelé. Znají nejlépe vzdělávací potřeby svých žáků a dokážou je citlivě rozebrat s jejich zákonnými zástupci. Informace o vzdělávacím procesu dítěte by měl do žádosti doplňovat třídní učitel, který zná žáka nejlépe (s pomocí informací od vyučujících ostatních předmětů či pracovníků školního poradenského pracoviště). 

Oficiálními žadateli o vyšetření jsou však vždy zákonní zástupci žáka či sám zletilý žák, škola nemůže podat žádost o vyšetření bez jejich souhlasu. V některých případech může být vyšetření nařízeno na základě rozhodnutí orgánu veřejné moci, jako jsou OSPOD nebo soud.

Příklad: OSPOD při projednávání zanedbání péče o žáka Kamila S. mimo jiné uložil rodičům zažádat o vyšetření ve školském poradenském zařízení.

Rozhovor se zákonnými zástupci dítěte či zletilým žákem

Při rozhovoru se zákonnými zástupci žáka musí být učitel citlivý a ohleduplný, zejména v případě, že se jim chystá navrhnout vyšetření jejich dítěte ve školském poradenském zařízení. Důležité je rodiče nevystrašit a poskytnout jim dostatek informací, aby se mohli rozhodnout, co je pro jejich dítě nejlepší.

Tipy pro komunikaci se zákonnými zástupci (nejčastěji rodiči) žáka:

• Rozhovoru by se měl zúčastnit třídní učitel žáka, se kterým jsou rodiče nejčastěji v kontaktu, a také školní speciální pedagog (je-li na škole zřízena pracovní pozice školního speciálního pedagoga), případně jiný pedagogický pracovník pověřený koordinací vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami (např. výchovný poradce).
• Rozhovor o zvážení vyšetření by měl být vždy osobní (ne telefonický či e-mailem).
• Při rozhovoru empaticky rodičům vysvětlete, jaké obtíže má žák během výuky a co z nich vyplývá – například nadměrná únava žáka, častá chybovost, zhoršený prospěch, snížení motivace atd. Můžete mít s sebou žákův sešit či pracovní list, na kterém rodičům ukážete, co máte přesně na mysli (chybějící diakritika, gramatické chyby, špatná úprava písma, nepochopení zadání a jiné).
• Nezapomeňte ale také zmínit žákovy kladné stránky (například snahu, pozitivní naladění, výsledky v jiných oblastech).
• Popište rodičům, jakým způsobem jste doteď se žákem pracovali – možná jste využívali podpůrná opatření I. stupně – a jaký to mělo efekt.
• Zeptejte se rodičů, jak žák pracuje doma, jestli má podobné obtíže i při přípravě tam, jak dlouho věnují čas domácí přípravě, jak se dítě chová, jestli je brzy unavené.
• Vysvětlete rodičům, co se bude dít v případě, že budou souhlasit s vyšetřením ve školském poradenském zařízení. Tedy že je čeká vyplnění žádosti, odeslání do poradenského zařízení, popište, kdo je kontaktuje a jak si domluví vyšetření, jaká vyšetření jejich dítě podstoupí a co bude jejich výsledkem, jak se to projeví v samotné výuce – nastavení podpůrných opatření – a jak dlouho bude tento proces trvat.
• Vysvětlete rodičům, jak budete postupovat v případě, že se rozhodnou o vyšetření dítěte nepožádat. Můžete zmínit, že hrozí selhávání žáka ve výuce, kumulující se problémy, nízká motivace, přetěžování dítěte.
• Zmiňte se o tom, že čím dříve začnete uplatňovat případná doporučená podpůrná opatření, tím rychleji začnete pracovat s jejich dítětem na kompenzaci či eliminaci jeho obtíží.
• Někdy je vhodné zmínit, že jejich dítě není jediné, které nějaké obtíže má, a že jeho vyšetřením nedojde ke stigmatizaci.
• Jestliže rodiče s vyšetřením souhlasí, dohodněte se, jak budete při práci se žákem postupovat do doby vydání doporučení. Využijte podpůrná opatření I. stupně, k jejichž poskytování vyšetření ve školském poradenském zařízení nepotřebujete.
• Jestliže rodiče s vyšetřením nesouhlasí, pokuste se s nimi dohodnout na další konzultaci v určitém časovém horizontu, abyste zhodnotili, jak se žákovi daří, zda se jeho obtíže neprohlubují.
• Ujistěte rodiče, že mohou kdykoliv změnit názor a o vyšetření zažádat.
• I v případě neodeslání žáka k vyšetření mu můžete poskytovat podpůrná opatření I. stupně, vždy na základě svého profesionálního uvážení.

Postup při odesílání žádosti o vyšetření žáka

Níže si bod po bodu ukážeme, jak celý proces probíhá:

1. Poskytování podpůrných opatření I. stupně (běžné upravení vzdělávacích podmínek žákovi, které je v kompetenci každého učitele dle jeho uvážení, učitel může sestavit plán pedagogické podpory žáka) po dobu maximálně 3 měsíců.
2. Vyhodnocení poskytované podpory, jehož závěrem je, že poskytování podpůrných opatření I. stupně nepostačuje. Pokud postačuje poskytování podpůrných opatření I. stupně, o vyšetření ve školském poradenském zařízení se nežádá.
3. Rozhovor se zákonnými zástupci nebo zletilým žákem.
4. Vyplnění a odeslání žádosti o vyšetření žáka ve školském poradenském zařízení (škola, rodič).
5. Vyšetření žáka ve školském poradenském zařízení – školské poradenské pracoviště kontaktuje rodiče a dohodne s nimi termín vyšetření.
6. Vystavení zprávy se závěry vyšetření pro zákonné zástupce a doporučení pro vzdělávání žáka (školu) do tří měsíců od obdržení žádosti.
7. Školské poradenské zařízení konzultuje závěry vyšetření se zákonnými zástupci. Podpisem informovaného souhlasu zákonní zástupci souhlasí nejen se závěry vyšetření uvedenými ve zprávě, ale také s poskytováním podpůrných opatření v rámci doporučení.
8. Doručení doporučení do školy (zajišťuje školské poradenské zařízení).
9. Škola začíná poskytovat doporučená podpůrná opatření ihned po obdržení dokumentů a konzultuje jejich nastavení se zákonnými zástupci žáka. Samozřejmostí je ale určitá časová prodleva při shánění speciálních pomůcek, asistenta pedagoga, vypracování IVP atd.

Co očekávat po odborných vyšetřeních

Závěrem odborných vyšetření ve školském poradenském zařízení jsou obvykle zpráva z vyšetření a doporučení pro vzdělávání žáka. Školské poradenské zařízení vydá zprávu i doporučení do tří měsíců ode dne přijetí žádosti o vyšetření. Zpráva je určena především zákonným zástupcům žáka. Doporučení je určeno vzdělávací instituci žáka a je pro školu závazné. Před jeho vydáním školské poradenské pracoviště vždy kontaktuje školu a pověřenému pracovníkovi zašle návrh doporučení. Škola má možnost návrh doporučení připomínkovat, konzultovat, navrhnout změny. Po vystavení finální verze doporučení jej školské poradenské pracoviště odesílá přímo do školy. 

Dodržování doporučení se netýká jen třídních učitelů, ale všech pedagogických pracovníků, kteří se podílejí na vzdělávání žáka, byť se může jejich předmět jevit jako okrajový. Častou realitou je však bohužel to, že s doporučením přijde do styku pouze koordinátor péče o žáky se speciálními vzdělávacími potřebami (často speciální pedagog nebo výchovný poradce) a třídní učitel žáka. Je proto nutné, aby vedení školy spolu s pracovníky školního poradenského pracoviště nastavili jasná pravidla pro sdílení informací mezi všemi pedagogickými pracovníky.

Sdílení dokumentů elektronicky

Vhodná je například elektronická databáze doporučení žáků, jejich IVP a dalších dokumentů (PLPP, dohody se žáky), kterou mohou vyučující kdykoli použít a vyhledat si požadované informace. V případě nového žáka se speciálními vzdělávacími potřebami může pověřená osoba (koordinátor vzdělávání žáků se SVP, třídní učitel) informovat ostatní vyučující prostřednictvím e-mailu, totéž platí při vydání nového doporučení či nutnosti sdílení dalších relevantních informací. Samozřejmostí je osobní komunikace mezi pedagogickými pracovníky, která hraje klíčovou roli. Není ale vždy v možnostech pověřených pracovníků probírat s každým vyučujícím osobně každého žáka či doporučení. 

Elektronická databáze i komunikace jsou tak dobrým nástrojem nejen pro ušetření času, ale také pro předání zodpovědnosti samotným vyučujícím. Na mnoha školách je zvykem, že databázi veškerých dokumentů žáků se SVP má v papírové podobě ve svém kabinetě pouze koordinátor vzdělávání žáků se SVP. Jak často si ale vyučující najdou čas a zajdou si vyhledat informace, které zrovna potřebují?

V doporučení najdete mimo jiné podpůrná opatření vztahující se ke vzdělávání konkrétního žáka. Jedním z těchto podpůrných opatření může být i IVP, za jehož sestavení a dodržování nese zodpovědnost škola. Jeho tvorba by nikdy neměla být prací jednotlivce (třídního učitele, výchovného poradce, školního speciálního pedagoga), ale měli by se jí účastnit všichni, jež se podílí na výchovně vzdělávacím procesu žáka a tento jejich podíl je uveden v doporučení. Ostatní vyučující by vždy měli vědět, že vzdělávají žáka s doporučeným IVP. Měli by se s dokumenty seznámit, i když jejich plnění nezasahuje přímo do jejich činnosti. 

Příkladem je žák se specifickou poruchou učení, který má vypracovaný IVP v předmětech český jazyk a cizí jazyk. I když se učitel matematiky či naukového předmětu nepodílel na tvorbě IVP, měl by se seznámit jak s doporučením, tak s IVP žáka, aby zjistil, jak se specifická porucha učení u daného dítěte může projevovat v jeho předmětu. Může se jednat o sníženou míru porozumění zadání slovních úloh, obtíže při rýsování, orientaci v odborném textu, pravopis v zápisech, pomalé tempo práce, rychlejší unavitelnost žáka. Podle zjištěných informací učitel nastaví i ve svém předmětu relevantní opatření – respektování tempa práce, kratší zadání zápisů, kontrolu porozumění písemnému zadání, nezahrnování specifických chyb či krasopisu do hodnocení atd. 

Sestavení IVP

Při tvorbě IVP by mělo dojít k součinnosti školy, školského poradenského zařízení, které IVP doporučilo, zákonných zástupců žáka a žáka samotného. 

Vzhledem k počtu zapojených osob je nezbytné, aby vedení školy nastavilo pravidla pro vznik, provádění a kontrolu IVP a určilo koordinátora vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, který bude tyto procesy řídit. Často jím bývá některý ze členů školního poradenského pracoviště (školní speciální pedagog, výchovný poradce, školní metodik prevence, školní psycholog). Jinými slovy ředitel školy určí, kdo bude zodpovědný za sestavení IVP žáků, zda třídní učitel konkrétního žáka, nebo bude všechny IVP sestavovat koordinátor vzdělávání žáků se SVP. Za sestavení a provádění IVP nese zodpovědnost škola.

Při sestavování IVP žáka je vhodný tento postup:

1. Doporučení pro vypracování IVP je doručeno do školy koordinátorovi vzdělávání žáků se SVP.
2. Koordinátor informuje o vzniku povinnosti vytvořit IVP žáka jeho třídního učitele a ostatní vyučující, jejichž podíl na IVP je uveden v doporučení. Poskytne jim (např. v rámci elektronické evidence) doporučení žáka. Učitelé si připraví svou část doporučení.
3. Dle zvyklostí na dané škole pověřený pracovník (koordinátor vzdělávání žáků se SVP, třídní učitel) vyplní obecnou část IVP žáka podle doporučení. Vhodné je, aby při tomto vyplňování spolupracovali právě třídní učitel žáka a koordinátor vzdělávání žáků se SVP.
4. Nejlépe při osobní schůzce další vyučující přidají informace týkající se jejich předmětů. Z časových důvodů může ke sdílení informací ale dojít i elektronicky.
5. Třídní učitel/koordinátor vzdělávání žáků se SVP konzultují IVP se zákonnými zástupci žáka a žákem. Zde je nutné zvážit vhodnost zainteresování žáka.
6. Dojde k podepsání vzniklého IVP všemi zúčastněnými (= přijmutí zodpovědnosti) a začíná se s jeho naplňováním.
7. Třídní učitel/koordinátor vzdělávání žáků se SVP informuje všechny ostatní vyučující o vzniku IVP žáka (e-mail, pedagogická porada) a odkážou se na elektronickou databázi.
8. Vyučující pracují s konkrétním žákem na základě zjištěných informací.

Níže přikládáme nákres postupu:

---