Kouzelné snídaně pomáhají (dětem) s učením

Ilustrační foto | FOTO: Freepik

Snídaně se denně dostanou ke 200 000 dětí

V prosinci 2022 jsme se setkali se zástupkyní neziskové charitativní organizace Magic Breakfast 

Tracy Freeman, která v ní působí jako regionální manažerka pro Skotsko. Zajímalo nás, jak funguje spolupráce jejich organizace se zapojenými školami.

Filosofie Magic Breakfast je založena na jednoduché myšlence: „Děti, které mají hlad, mívají i problémy s učením. Snídaně jim pomáhají dosahovat lepších výsledků.“ Řadu z nás možná ani nenapadne, že jsou děti, které chodí do školy bez snídaně, hladové. Na základě zpětné vazby od zapojených škol Tracy poukazuje na to, že se počet těchto dětí zvyšuje. Důvody mohou být různé – nejvýznamnějším faktorem, který tento nárůst v poslední době ovlivňuje, je zvyšování cen potravin, energií a bydlení. Výzkumy ukazují, že v Británii dosahuje počet dětí, které žijí v domácnostech s nedostatkem jídla, až 4 miliony. Konkrétně ve Skotsku je chudobou podle organizace Magic Breakfast ohrožen každý čtvrtý až pátý obyvatel. 

Tato nezisková organizace, která funguje již téměř 20 let, v současné době dokáže podpořit tisícovku základních a středních škol, včetně škol pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami a tzv. Pupil Referral Unit (zařízení umožňující dočasnou školní docházku těm žákům, kteří nemohou aktuálně docházet do běžné školy), a to napříč celou Anglií a Skotskem. Přímo v organizaci pracují zaměstnanci, kteří mají na starosti logistiku, tzn. objednání a dovážku potravin. Každý den se tak snídaně díky podpoře Magic Breakfast dostanou ke 200 000 dětí. Partnerské školy jsou ve většině krajů v Anglii. V samotném Skotsku, kde program odstartoval v roce 2018, je zatím zapojeno necelých 40 škol a zhruba 4 000 dětí. Každá škola vydá denně dětem průměrně 100 snídaní. Typickým jídlem, které můžete vidět na fotkách z řady snídaňových klubů, jsou bagely. Loni se jich prostřednictvím spolupráce škol s organizací Magic Breakfast k dětem dostalo zhruba13 milionů kusů.

„Je to jednoduché: Děti, které mají hlad, mívají i problémy s učením. Snídaně jim pomáhají dosahovat lepších výsledků. A v Magic Breakfast usilujeme o to, aby žádné dítě nebylo tak hladové, aby se nemohlo učit.“

Jak probíhá spolupráce se školou?

Magic Breakfast vyhledává školy, které projeví zájem se do programu zapojit. Vzhledem k omezeným zdrojům, jimiž charita disponuje, se jedná o školy, které se nacházejí v regionech s vysokou mírou socioekonomické deprivace obyvatel. Těm pak dodává základní potraviny potřebné pro přípravu snídaní a metodicky je vede. Z praxe se totiž ukázalo, že jen dodávat potraviny nestačí. „I ve Skotsku a Anglii jsou školy zahlcené a pro to, aby byly jejich snídaňové kluby úspěšné, je podpora expertů z organizace Magic Breakfast klíčová. Díky ní se daří nabídku rozšířit tak, aby byly snídaně dostupné všem dětem. Školám se snažíme vše co nejvíce usnadnit. Konkrétně ve Skotsku máme vysledováno, že školy, které realizují snídaňové kluby samostatně, bez spolupráce s námi, vydávají v průměru 25 snídaní denně. Je to i z toho důvodu, že bez metodické podpory se nedaří oslovit větší počet žáků. Naopak školám, které s Magic Breakfast spolupracují, se každý den daří vydat až přes 100 snídaní,“ říká Tracy Freeman.

„Naše spolupráce začíná prvním setkáním, na kterém se snažíme získat co nejvíce informací o škole. S jejími zástupci probíráme, s jakými specifickými výzvami se škola potýká, jaké jsou její potřeby, jaké potřeby mají její žáci. Chceme porozumět kultuře, demografické struktuře školy a také socioekonomickým a dalším charakteristikám vztahujícím se ke školní komunitě žáků a rodičů. Díky tomu se nám pak daří hledat efektivní způsoby, jak tyto potřeby naplnit a nastavit nabídku přímo na míru konkrétní škole. Z praxe totiž víme, že každá škola potřebuje najít svůj vlastní přístup k organizaci snídaňových klubů. To je hlavní faktor, který ovlivňuje úspěšnost snídaňového klubu a to, zda se škole podaří zahrnout opravdu všechny děti, které jsou ohrožené hladem.“

Během dalších setkání charita se školou dolaďuje logistické detaily – kde se bude snídaňový klub konat, jakou bude mít formu a jakou nabídku jídel bude obsahovat. Konzultace se zaměřují i na způsob propagace snídaňového klubu mezi žáky a jejich rodiči a na to, jak zapojit celý pedagogický sbor a začlenit tak snídaňové kluby do života školy. Důležitým tématem je vždy také otázka, jak zacílit nabídku na ty nejpotřebnější děti a zároveň předcházet riziku stigmatizace těchto dětí.

Jak předcházet stigmatizaci žáků z rodin se sociálním znevýhodněním?

„Nejlepším způsobem, jak předcházet stigmatizaci, je mít snídaně k dispozici pro všechny žáky. Školy se často obávají, že tak velké počty nezvládnou, v praxi se ale neděje to, že by každé ráno přišli všichni žáci. Spolu s tím, že jsou snídaňové kluby otevřené všem, je klíčové i aktivní oslovování dětí, které mohou být ohroženy hladem, nebo snídaně potřebují z jiného důvodu. Školy od nás mají k dispozici metodické materiály, které jim pomáhají tyto děti vyhledávat a oslovovat. Paralelně tedy mohou probíhat citlivě vedené rozhovory s rodiči, jejichž prostřednictvím je pracovník školy může oslovovat s nabídkou zacílenou přímo na potřeby dítěte. Může jim například říci, že snídaně jejich dítěti pomůže se učit nebo rozvíjet jiné dovednosti.“

Prvostupňové děti potřebují odlišný přístup než starší žáci

Ze zkušeností organizace Magic Breakfast se také ukazuje, že potřeby prvostupňových a druhostupňových žáků se liší, proto je třeba k nim přistupovat jinak/různě. Toto zjištění je dokonce vedlo k přepracování většiny metodických materiálů – pro druhý stupeň (v Británii jde o takzvané „secondary schools“) mají školy speciální doporučení. „Výzvy, jimž čelí školy, do kterých chodí prvnostupňové děti, jsou jiné než ty, se kterými se potýkají školy s žáky na druhém stupni. Odlišit je tedy potřeba i přístupy ke snídaňovým klubům a zapojování dětí. U těch druhostupňových se otevírají možnosti dobrovolnictví – mohou se zapojovat do samotného chodu klubu, pomáhat s přípravou jídla nebo doprovodnými aktivitami. Na to může být navázán třeba program udělování ocenění těm nejaktivnějším dobrovolníkům. Žáci školy se tak budou snáze cítit součástí klubu.“

A jak poznat žáky, na které je potřeba snídaňové kluby zacílit? Magic Breakfast má po ruce hned několik rad. Někdy se stačí zeptat samotných dětí: „Ve třídě může učitel žáky vyzvat, ať zvedne ruku ten, kdo měl dnes snídani. Děti se moc rády do takových aktivit zapojují, zejména ty mladší,“ uvádí jeden příklad Tracy Freeman. Starších žáků se lze dotazovat i prostřednictvím online průzkumů. „Cenné informace mají i třídní učitelé. Ti každé ráno vidí, které děti vypadají unaveně, hladově nebo se projevují třeba nějak podrážděně. S tím vším mohou snídaně pomoci.“

„Snažíme se o to, aby se snídaně staly pevnou součástí školního dne, aby byly stejně důležité jako obědy. Děti, které snídají, se lépe soustředí, více spolupracují v hodinách. Naopak u dítěte, které ráno nejedlo, ztrácíme až čtyři hodiny důležitého času z dopoledního vyučování. Některé školy už si neumí svůj den bez snídaňového klubu představit.“ 

Snídaňové kluby mají i další přínosy. Třeba tradiční snídaně, které se odehrávají ve školní jídelně, umožňují pedagogům a nepedagogickému personálu školy strávit společně s dětmi kvalitní čas v neformálním prostředí, dozvědět se více o jejich situaci, slyší tam jejich příběhy. Nemusí to ale být vždy ta nejpraktičtější cesta, jak nasytit co nejvíce dětí. Modely je tedy vhodné kombinovat a myslet při tom i na děti, které docházejí do školy pozdě nebo na poslední chvíli. Ty totiž často patří mezi ty nejvíce ohrožené. „Snídaně by pro tyto děti měly být vždy k dispozici, bez obviňování a bez stigmatu. I když nevíme, proč přišly pozdě, vždy je důležité jim dát něco k jídlu.“

Proč je důležité nepodceňovat sociální roli školy 

„Dnes si už ředitelé škol v celé Velké Británii začínají uvědomovat, že tím škola může plnit významnou roli. Vnímají, že pokud jim přijde ráno dítě hladové, a pokud mají zároveň dosahovat i nějakých vzdělávacích výsledků jako instituce, je důležité naplňovat základní potřeby dětí. Školy ve Velké Británii začaly zavádět šatníky, potravinové banky a další podobné iniciativy, protože jednoduše vidí, jaký efekt to má na jejich celkovou výkonnost. Dříve to ředitelé možná tolik nevnímali, sociální role školy pro ně nebyla prioritou, soustředili se na vzdělávání a další povinnosti, kterých i u nás mají školy opravdu hodně. Dnes ale svůj postoj změnili, protože vidí, že se jim to vyplatí.“