Nadaní žáci a šikana: Možnosti využití sociometrie

Ilustrační foto | FOTO: APIV B

Nadaný žák v běžné třídě vyžaduje specifický přístup  učitele: diferencované zadávání úkolů a systematickou práci s celým kolektivem třídy. Pokud se talentované dítě už ocitne na okraji třídního kolektivu, náprava může být složitá a  náročná.  Proto je dobré umět využívat nástroje prevence, které pomohou zamezit rozvoji šikany již v úvodních stádiích.

Projevy šikany ve školách

Na druhém stupni základních škol převládá u chlapců i u děvčat verbální agrese. Jedná se o hrubé chování, nadávání druhým a prudké hádky. Projevy fyzické agrese vůči spolužákům a vandalismus jsou běžnější u chlapců. Zhruba třetina dětí se dopustila hrubého a urážlivého chování vůči některému z učitelů. [3]

Výzkum společnosti Scio z roku 2018 přinesl následující zjištění: tři čtvrtiny dětí na prvním stupni a dvě třetiny žáků druhého stupně se setkávají s fyzickým ubližováním ve třídě. Z toho přes 15 % dětí uvádí, že k fyzickému ubližování dochází často. Se šikanou v různých podobách se ve škole setkává čtvrtina žáků. Jen 43 % žáků zná ve škole někoho, komu by se bez obav svěřili se svým problémem. Obdobné procento žáků uvádí, že ve škole neví o nikom, kdo umí dobře řešit problémy se šikanou mezi žáky. [4]

Ladislav Csémy a kol. (2013) ve své publikaci uvádějí, že ačkoliv agrese mezi žáky bývá často skrytá, není pravidlem, že by ušla pozornosti pedagogů. Učitelé se velmi často setkávají s hrubou slovní agresí mezi žáky (více než 80 % týdně nebo častěji), dále s fyzickou agresí mezi žáky (rvačky) a ničením či poškozováním cizí věci nebo majetku školy (přibližně čtvrtina udává týdně).

O potřebě posílení pedagogických kompetencí ke zvládání nežádoucího chování svědčí častý příklon učitelů k řešení žákovské agresivity tím, že problém přesunou na někoho jiného (odborníky nebo rodiče), případně řeší situaci dočasným vyloučením agresora ze školní docházky. [5]

Stádia šikany

Projevy šikany lze rozdělit do pěti navazujících stádií:

• Ostrakismus – první stadium šikany, kdy je dítě, které je ve skupině nejméně vlivné a oblíbené, terčem mírného, především psychického násilí. Ostatní děti se mu vyhýbají, neuznávají ho, nebaví se s ním. Mohou se připojovat legrace na jeho účet ze strany spolužáků.

• Fyzická agrese a přitvrzování manipulace – toto druhé stadium šikany má dvě příčiny. První je situace, kdy se oběť stává pro spolužáky v náročných situacích ventilem pro odreagování nepříjemných pocitů. Druhou příčinou je, když se ve skupině sejde více dětí, které násilí používají pro uspokojení svých potřeb.

• Vytvoření jádra – pro třetí stadium šikany je příznačný vznik skupiny agresorů, takzvaného úderného jádra. Tato skupina začíná systematicky šikanovat nejvhodnější oběti, které jsou v hierarchii třídní skupiny nejníž.

• Většina přijímá normy agresorů – zbytek třídy vzal za své normy agresorů. I dříve neaktivní žáci se začínají chovat krutě a zapojují se do týrání oběti.

• Totalita  aneb dokonalá šikana – dochází k plnému nastolení totalitní ideologie šikanování. Skupina dětí se dělí na agresory a jejich oběti. Agresoři své oběti zcela ovládají a využívají je (materiální hodnoty, školní znalosti, rozumové schopnosti a podobně), ztrácejí veškeré zábrany, postrádají pocit viny. Oběti nejsou schopné se bránit. Dříve neutrální či mírně nesouhlasící děti se zájmem násilí přihlížejí nebo se do něj aktivně zapojují. [6]

Nadané dítě versus kolektiv

Talentované děti se se skupinou vrstevníků vyrovnávají různě. Vzácně se nadané dítě stává vůdcem skupiny. Takové dítě je sebevědomé a skupina ho přijímá. Nadaný žák e také může projevovat jako třídní šašek. To nastává v případě, že nechce být na okraji skupiny spolužáků, ale neshledává jiné možnosti, jak do kolektivu zapadnout.

Často se nadané děti do kolektivu spolužáků vůbec nezapojují. Straní se ostatních, neboť jsou pro ně beztak nezajímavé. Dochází pak k případům, kdy se nadané děti stávají obětí agrese. [7] Když nadané dítě nemá dostatek podpory v rodině a ve škole, jeho odlišnosti brzy začnou překážet jemu i okolí.

Přispívá k tomu zrychlený vývoj rozumových schopností a tomu odpovídající komunikace se spolužáky, školní úspěchy, které jsou zdrojem závisti, nálepkování, které zpětně vede k nevhodnému sebeobrazu, a odlišné zájmy. To vše přispívá k sociální izolaci nadaných dívek i chlapců.

Jak může pomoct sociometrie

Vrstevnické vztahy jsou pro rozvoj dětí zásadní. Interakce s vrstevníky podporuje kognitivní vývoj, kultivaci sociálních dovedností, vývoj sebepojetí a utváření morálních a sociálních hodnot. Proto je důležité vztahy ve třídě preventivně průběžně sledovat a známky počínající šikany aktivně řešit, nejlépe ve spolupráci se školním poradenským pracoviště nebo pedagogicko-psychologickou poradnou:

„Metoda sociometrie zjišťuje a analyzuje vztahy v malých skupinách. Každý člen skupiny vybírá mezi ostatními, koho má nejraději, koho nemá rád, koho by nechal zastupovat skupinu, koho ne; volby vypovídají o atmosféře ve skupině, o klikách, hvězdách a solitérech; jedná se o metodu, která převádí kvantitativní veličiny na kvalitu.“ [8]

Jak na to prakticky

Pokud máte ve své třídě nadaného žáka, je vhodné mapovat si preventivně a průběžně jeho vztahové vazby pomocí orientačních sociometrických technik. Doporučujeme preventivně provádět šetření alespoň jedenkrát až dvakrát ve školním roce. 

Orientační sociometrické metody může pedagog používat v rámci vlastní pedagogické diagnostiky. Je plně v profesní kompetenci pedagoga takovéto metody používat. (Nejedná se o certifikované metody, u kterých je nezbytné předchozí zaškolení.)

Méně zkušený pedagog může realizaci orientačního šetření konzultovat se školním poradenským pracovištěm (s odbornou pomocí školního poradenského pracoviště). Může také absolvovat další odborné vzdělávání k tématům jako jsou klima školní třídy, pedagogicko-psychologická diagnostika apod., absolvovat konzultaci s mentorem, supervizorem, anebo se dovzdělat pomocí odborné literatury (doporučenou literaturu najdete v manuálu v příloze 1).

Data získání v rámci šetření jsou vždy důvěrná a určená pouze pro potřeby pedagoga.

Na základě zjištění vyplývajících ze sociometrie může pedagog nejprve zauvažovat nad vlastním přístupem k danému talentovanému dítěti. Neprotežuje jej? Není jeho přístup příliš ochranářský nebo naopak příliš náročný? Jak často vyzdvihuje jeho výkony před třídou? Nekritizuje jeho špatné výkony nebo nedostatečnou přípravu moc často? Nesrovnává jej s druhými? Nehovoří často před třídou o jeho budoucnosti? Postoj pedagoga k nadanému dítěti může významně ovlivnit postavení žáka a vztahy ve třídě.

Jak zdravě podpořit nadaného žáka

Pečujte o to, aby talentované dítě ve vaší třídě mělo možnost zaujímat širší škálu rolí a mohlo se tak stát pevnou součástí kolektivu:

• Je důležité dát nadanému žákovi na srozuměnou, že nezaujímá výlučné postavení z důvodu svého nadání.

• Poskytněte dítěti příležitost stát se součástí kolektivu. A to nikoliv jako členovi, jehož přínosem je nadání (například reprezentace třídy ve vědomostní soutěži, vypracování projektu ve výuce), ale při běžných činnostech, kterými žáky pověřujete.

• Vneste do života třídy nový rytmus: přidělujte dětem krátkodobé role. Každý žák bude v určitém období odpovědný za plnění určitých úkolů učitelům i  spolužákům. [9]

Vaše sebereflexe jako pedagoga představuje základ možných změn. Orientační sociometrické šetření vám pomůže provést potřebné změny ve výuce, ale i v rámci třídnických hodin a společných školních akcí. Využijte také možnost spolupráce se školním psychologem.

Praktickou pomůcku pro provedení sociometrického šetření najdete v odkazech pod článkem. Připravili jsme pro vás manuál ke krátkému orientačnímu sociometrickému šetření vztahů ve třídě a prázdný diagram k zakreslení vztahů ve třídě.

Ke stažení:

Příloha 1: Manuál k orientačnímu screeningu vztahů mezi žáky ve třídě  

Příloha 2: Prázdný diagram k doplnění_18 piktogramů pro dívky, 18 piktogramů pro chlapce

Zdroje:

[1] BĚLÍK, V. a kol. (2017). Slovník sociální patologie. Praha: Grada.

[2] HARTL, Pavel. (2004). Stručný psychologický slovník. Praha: Portál.

[3] CSÉMY, L., HRACHOVINOVÁ, T., ČÁP, P., STAROSTOVÁ, O. (2014). Agresivní chování dospívajících: Prevence a analýza vlivu faktorů z oblasti rodiny, vrstevnických vztahů a školy. Československá psychologie. Praha: Psychologický ústav AV ČR.

[4] WWW.SCIO.CZ, S. R. O. (2018). Více než polovina žáků základních škol se setkává s fyzickým ubližováním ve třídě [online]. Praha: www.scio.cz, s.r.o. [cit. 11. 8. 2020]. Dostupné z: https://scio.cz/o-spolecnosti/pro-media/tiskove-zpravy-a-aktuality/tz-zaci-mapa.asp.

[5] CSÉMY, L., STAROSTOVÁ, O., HRACHOVINOVÁ, T., ČÁP, P. (2013). Agresivní chování ve škole, jak je vnímají pedagogové. Psychologie pro praxi. Praha: Univerzita Karlova.

[6] KOLÁŘ, M. (2001). Bolest šikanování. Praha: Portál.

[7] STEHLÍKOVÁ, M. (2016). Život s vysokou inteligencí: průvodce pro nadané dospělé a nadané děti. Praha: Grada, 2016.

[8] HARTL. (2004). Stručný psychologický slovník. Vyd. 1. Praha: Portál.

[9] HŘÍBKOVÁ, L. (2009). Nadání a nadaní: pedagogicko-psychologické přístupy, modely, výzkumy a jejich vztah ke školské praxi. Praha: Grada