Obecný popis intervence
Systematický sběr a analýza dat o etnickém a sociálním složení žactva i o jeho vzdělávacích výsledcích představují klíčový nástroj pro plánování, realizaci a vyhodnocování opatření směřujících k desegregaci vzdělávání. Zřizovatelé škol by měli ve spolupráci se školami a dalšími aktéry (například státem prostřednictvím MŠMT, NPI, ČŠI či ASZ, dále s neziskovými organizacemi a výzkumnými institucemi) nastavit systém pravidelného monitoringu relevantních dat, zejména:
- podíl romských, ukrajinských a dalších vícejazyčných dětí (žáků a žákyň s OMJ, žáků cizinců a žákyň cizinek), dětí z rodin s migrační zkušeností a dětí se sociálním znevýhodněním na jednotlivých školách a v jednotlivých třídách;
- vývoj tohoto podílu v čase a identifikaci trendů vedoucích k segregaci či resegregaci;
- docházku, opakování ročníků, vzdělávací výsledky (známky, výsledky standardizovaného testování), předčasné odchody romských žáků či žákyň ze základního vzdělávání ve srovnání s majoritou, přechod romských žáků a žákyň na střední školu a úspěšnost při dokončování středního vzdělání;
- přechody romských žáků a žákyň na školy hlavního vzdělávacího proudu a jejich vzdělávací úspěšnost;
- počty romských žáků a žákyň vzdělávaných podle programu RVP ZV a podle RVP ZV se sníženými výstupy.
Data musí primárně sloužit ke zlepšování podmínek vzdělávání, odstraňování bariér a podpoře vyšších vzdělávacích výsledků všech dětí, nikoli k nálepkování jednotlivých dětí či jejich rodin. Je nezbytné stanovit přísná pravidla pro ochranu dat před zneužitím. Mají-li být data podkladem pro cílené zásahy proti segregaci, je zároveň nutné zajistit, aby nebyla využívána k trestání či stigmatizaci škol a jejich ředitelů či ředitelek – cílem je motivovat školy ke spolupráci na desegregaci, nikoliv je sankcionovat.
Na základě analýzy dat by měla být vyhodnocována účinnost realizovaných desegregačních opatření a identifikovány školy či lokality ohrožené (re)segregací, kterým je třeba věnovat intenzivnější podporu. Data mají sloužit jako podklad pro cílené intervence a kroky směřující k vyváženějšímu rozložení žactva a k rovným podmínkám ve vzdělávání.
Jak může nástroj pomoci při kompenzaci projevů sociálního znevýhodnění ve vzdělávání?
Důležitost sběru dat o dětech se sociálním znevýhodněním je již ukotvena v dokumentech státu a MŠMT. Metodika pro identifikaci dětí a žáků se sociálním znevýhodněním pro MŠ, ZŠ a SŠ vymezuje tři hlavní cíle tohoto nástroje:
- podpořit citlivost pedagogů a pedagožek k bariérám ve vzdělávání, které vyplývají ze sociálního znevýhodnění;
- pomoci pedagogickým týmům určit, u kterých žáků či žákyň je potřeba zajistit vhodné formy podpory;
- umožnit školám stanovit počty žáků a žákyň se sociálním znevýhodněním, na jejichž podporu má škola získat zvýšené (finanční, personální a metodické) prostředky od státu.
Tato data, která školy již standardně vykazují, představují jeden z klíčových podkladů pro plánování cílů a opatření desegregační strategie. V kombinaci s daty o etnickém složení žactva umožňují identifikovat místa nerovností a jsou nezbytná pro cílené materiální, personální či metodické intervence, které mohou vést k vyváženějšímu rozložení žáků a žákyň ve vzdělávacím systému na místní úrovni.
Jak může nástroj pomoci při podpoře vzdělávání romských dětí (v rámci etnicky citlivého přístupu)?
Mapování podílu romských dětí v mateřských, základních a středních školách je jedním z předpokladů úspěchu desegregační strategie. Umožňuje zřizovatelům a školám porozumět tomu, zda v území vznikají nerovnosti nebo rizika segregace, a volit intervence, které odpovídají skutečným potřebám dětí i škol.
Citlivou otázkou je způsob určování etnicity pro potřeby sběru dat. V souladu s právem na sebeurčení a ochranou osobních údajů by měla být základní metodou dobrovolná sebeidentifikace žáků a žákyň, respektive jejich rodičů. Protože tato metoda sama o sobě nemusí zachytit situace, kdy je dítě vnímáno okolím jako romské a může být vystaveno diskriminaci nebo nerovnému zacházení, je vhodné ji kombinovat s dalšími citlivými postupy používanými v praxi. Zde jako metodický pokyn slouží především doporučení MŠMT a Vládní zmocněnkyně pro záležitosti romské menšiny, které vymezuje zásady bezpečné a respektující práce s etnickými daty. Tyto postupy by měly být vždy transparentní, respektující a podmíněné informovaným souhlasem rodičů.
Shromážděná data musí sloužit výhradně ke zlepšování podmínek vzdělávání, odstraňování bariér a plánování opatření, nikoliv k nálepkování dětí nebo stigmatizaci škol. Je nezbytné zajistit přísná pravidla ochrany dat, včetně zákazu jejich předávání orgánům činným v trestním řízení a spojování s dalšími citlivými údaji. Cílem je motivovat školy ke spolupráci na desegregaci, ne je za segregaci trestat.
Analýza dat má sloužit k vyhodnocování účinnosti opatření a identifikaci škol a lokalit ohrožených (re)segregací, kterým je třeba věnovat intenzivnější podporu. Data jsou klíčovým podkladem pro cílené zásahy a aktivity směřující k vyváženějšímu rozložení žáků a žákyň v místním vzdělávacím systému.
Jak může nástroj pomoci při podpoře vzdělávání dětí s různorodým etnickým a jazykovým zázemím a/nebo zkušeností s migrací?
K identifikaci a sběru dat o dětech s různorodým etnickým a jazykovým zázemím a/nebo se zkušeností s migrací slouží jak oficiální administrativní údaje (například školní výkaznictví), tak především jazyková diagnostika. Základní přehled nástrojů jazykové diagnostiky nabízí organizace META. Účelem diagnostiky je zejména přesnější zjištění toho, co dítě umí, a jakou podporu je vhodné nastavit – jak na úrovni školy, tak na úrovni opatření v rámci místní strategie desegregace.
Základní intervencí je podpora výuky češtiny jako druhého jazyka (ČDJ), která může dítěti pomoci rozvíjet jeho potenciál a zapojit se do výuky v běžné třídě. Cílená diagnostika umožňuje hlouběji a přesněji porozumět znalostem a kompetencím dítěte, než je tomu při pouhém pozorování, odhadu nebo zprostředkované informaci od rodičů. Diagnostické nástroje může vyučující přizpůsobit konkrétnímu žákovi či konkrétní žákyni tak, aby poskytly relevantní podklady pro nastavení odpovídající cílené podpory.
Na co si dát pozor při implementaci?
Při zavádění systému sběru dat je zásadní zajistit důslednou ochranu osobních údajů, respekt k právu na sebeurčení a plné vyloučení jakéhokoli nálepkování dětí či škol. Data nemají sloužit k trestání nebo stigmatizaci, ale jako nástroj pro identifikaci nerovností a společné hledání řešení.
Zřizovatelé by měli se školami a dalšími aktéry sladit jasná pravidla sběru, analýzy a sdílení dat, včetně transparentního využívání metod sebeidentifikace doplněných o další citlivé postupy, které nezatěžují děti ani jejich rodiny. Důležité je budovat důvěru komunit, zajišťovat informovaný souhlas rodičů a průběžně vyhodnocovat, zda data vedou k účinné podpoře a prevenci (re)segregace – nikoliv k vytváření dalších bariér.
Kde hledat inspiraci?
Základní data o doporučených oblastech výstupů a výsledků žáků a žákyň i místního vzdělávacího systému nabízí reporty, o které je možné požádat NPI. Data o výsledcích na úrovni regionů nabízí reporty PAQ Research. Další výstupová a výsledková data je možné žádat od MŠMT i ČŠI. Obecné nástroje pro autoevaluaci škol nabízí například výstupu projektu Cesta ke kvalitě.
Pokud jde o sběr etnicky citlivých dat, inspirací mohou být země s delší zkušeností s monitoringem ve školství, například Velká Británie nebo USA. V České republice určitou formu sběru etnických dat ve vzdělávání realizuje Česká školní inspekce a některé výzkumné instituce, například Univerzita Karlova. Specifickým nástrojem používaným v českém prostředí jsou také kvalifikované odhady počtu romských dětí, žáků či žákyň a studentů nebo studentek ze strany ředitelů a ředitelek škol.
Na úrovni českých zřizovatelů škol a školských zařízení v současnosti nemáme doložené příklady systematického sběru a vyhodnocování dat o etnicitě žáků a žákyň, který by vedl k dlouhodobě udržitelné desegregaci. Ve většině známých případů zřizovatelé při desegregaci romských škol vycházejí z odhadů ředitelů a ředitelek škol, zástupců místních romských komunit nebo z vlastního pozorování. Jak již bylo uvedeno, tento způsob sběru dat je náchylný ke zkreslení.
Užitečné metodiky a doporučení k monitoringu rovného přístupu ke vzdělávání poskytuje také Agentura EU pro základní práva (FRA), například Pokyny ke zlepšení shromažďování a využívání údajů o rovnosti.
Problematickou je naopak praxe, kdy některé školy pod tlakem na „deetnizaci“ začaly romské žáky a žákyně systematicky kategorizovat jako žáky či žákyně se sociálním znevýhodněním, bez ohledu na jejich skutečnou situaci. Tento takzvaně barvoslepý přístup znesnadňuje desegregaci romských škol, přestože se překážky ve vzdělávání romského žactva a žáků či žákyň se sociálním znevýhodněním v mnoha ohledech prolínají.
Proti zneužívání etnických dat k účelovému překategorizování žáků či žákyň se vymezil Veřejný ochránce práv (2020). Při prosazování rovných příležitostí romského žactva je zároveň nezbytné z pozice veřejné moci otevřeně čelit anticikanismu, jehož definici přijala vláda v roce 2024. Ve vztahu k evaluacím výzkum jednoznačně podporuje kvalitní vyhodnocování veřejných politik a učení se z nich (Head, 2015). Ačkoli sebehodnocení veřejných institucí může poskytnout cenné poznatky, mělo by být doplněno nezávislým hodnocením, aby byla zajištěna objektivita a odpovědnost při posuzování účinnosti vzdělávacích politik.
Výzkumná verifikace
Přehled dobré praxe, významu a dopadů identifikování segregace v evropksých zemích nabízí publikace Mapping Study on School Segregation of Roma Communities: Trends and Pathways Towards Educational Inclusion.
Z výzkumů (například Messing 2014) výplývá, že samotný sběr etnických dat nevede automaticky ke zlepšení situace romských žáků a žákyň. Musí existovat silná politická vůle data využít pro vytvoření spravedlivějšího a inkluzivnějšího vzdělávacího systému. V opačném případě hrozí, že budou data zneužita k potvrzení stereotypů o Romech či Romkách a k ospravedlnění segregace.