Obecný popis intervence
Organizovaná doprava žáků a žákyň (busing) označuje zajištění dopravy dětí mimo jejich spádovou školu s cílem vytvářet různorodější a vyváženější složení tříd v rámci města nebo širší oblasti. Tento nástroj se využívá především v zahraničí. Busing reaguje na situace, kdy je školní segregace spojena s rezidenční segregací – tedy vznikem sociálně nebo etnicky homogenních čtvrtí. V praxi jde o pravidelnou dopravu žáků a žákyň do škol, kde se vzdělávají děti z různých sociálních, etnických a kulturních prostředí. V českém prostředí se zatím častěji objevuje opačný postup, kdy jsou děti sváženy do segregovaných škol. Strategicky pojatý busing naopak usiluje o dostupný přístup ke kvalitnímu vzdělávání a o překonávání geografických či finančních bariér. Neřeší segregaci sám o sobě, ale může být součástí širší místní strategie.
Jak může nástroj pomoci při kompenzaci projevů sociálního znevýhodnění ve vzdělávání?
Busing může dětem se sociálním znevýhodněním otevřít přístup ke školám, které nabízejí lepší podmínky pro učení – kvalitní výuku, dostatek pomůcek, menší počet žáků a žákyň ve třídách nebo širší nabídku aktivit a podpůrných opatření. Umožňuje jim vzdělávat se v prostředí, kde se setkávají děti s různými zkušenostmi a vzdělávacími aspiracemi. To rozšiřuje jejich možnosti rozvoje a představu o tom, čeho mohou samy dosáhnout. Klíčové je zajistit, aby doprava byla bezpečná, pravidelná a přizpůsobená potřebám dětí – aby pro rodiny byla skutečně podpůrným, nikoli zatěžujícím prvkem.
Jak může nástroj pomoci při podpoře vzdělávání romských dětí (v rámci etnicky citlivého přístupu)?
Busing umožňuje romským dětem vzdělávat se ve školách s pestřejším etnickým složením, což přispívá k posilování vzájemného porozumění, překonávání stereotypů a budování respektujících vztahů mezi dětmi. Aby taková opatření skutečně naplňovala svůj záměr, je nezbytné propojit je s širšími kroky – podporou škol v práci s diverzitou, zapojením rodin, citlivou komunikací s komunitami a zajištěním podpůrných opatření ve školách.
Jak může nástroj pomoci při podpoře vzdělávání dětí s různorodým etnickým a jazykovým zázemím a/nebo zkušeností s migrací?
Busing může pomoci rovnoměrněji rozmisťovat vícejazyčné děti do škol s pestřejším zastoupením žáků a žákyň. Lze ho také využít pro dopravu mezi školou určenou krajem pro jazykovou přípravu a kmenovou školou, aby byla výuka češtiny zajištěna v co nejintenzivnější podobě.
Důležité je vše srozumitelně vysvětlit dětem i rodičům – ideálně za podpory tlumočníka či tlumočnice nebo v přeložených tištěných materiálech. Současně je nutné zajistit dobrou adaptaci žáků a žákyň a podpůrné prostředí v obou školách.
Na co si dát pozor při implementaci?
Úspěch organizované dopravy závisí na kvalitní přípravě a otevřené komunikaci s rodiči i dětmi. Je důležité předcházet obavám spojeným s delším dojížděním, zajištěním bezpečnosti i možným pocitem oslabení vazby na místní komunitu – zvlášť u mladších dětí nebo v oblastech s omezenou dopravní infrastrukturou. Současně je nutné pečlivě sledovat možné sekundární efekty, například tzv. „white flight“, který může integrační úsilí oslabit. Organizovaná doprava by proto měla být součástí širšího rámce podpory rovného přístupu ke vzdělávání – v kombinaci s opatřeními, která posilují kvalitu všech škol, snižují rezidenční segregaci a podporují spolupráci mezi obcemi i školami.
Je vhodné, aby i samotní řidiči či řidičky autobusu byli seznámeni s tím, jakým způsobem a s respektem s dětmi s nedostatečnou znalostí češtiny komunikovat (stručně, jednoduchá čeština, nekřičet, s respektem).
Kde hledat inspiraci?
Zkušenosti z busingem z mezinárodního, ale i českého kontextu nabízí Doporučení veřejné ochránkyně práv ke společnému vzdělávání romských a neromských dětí. Domácím příkladem je město Kadaň, kde byly romští žáci a žákyně se sociálním znevýhodněním rozváženi do tamějších základních škol.
Výzkumná verifikace
Busing v USA měl pozitivní vliv na afroamerické žáky a žákyně, kteří jezdili do majoritních škol, a žádný vliv na majoritní žactvo. Konec busingu (race-based busing) v americkém městě měl negativní dopad na výsledky majoritních i menšinových studujících ve školách s větším podílem studentů a studentek z menšin.
Dobrovolný busing v USA do bohatších, majoritních čtvrtí, měl pozitivní vliv na žáky a žákyně, kteří byli vybráni. Měli lepší výsledky v matematice, angličtině, vyšší pravděpodobnost dokončení školy, vyšší aspirace, vyšší příjmy v dospělosti a podobně.