Pro koho je reflektivní deník určen a jaká je jeho funkce?
Reflektivní deník pro práci s heterogenní třídou byl vytvořen primárně pro vyučující základních škol, a to od začínajících učitelů až po učitele experty. Lze ho využívat:
Individuálně: Vyučujícím deník umožňuje plánovat si dílčí kroky, které vycházejí z potřeb jich žáků a žákyň v heterogenní třídě.
Ve skupině učitelů: Sdílení vlastních pokroků a výzev s ostatními kolegy a kolegyněmi může vyučujícím přinést konstruktivní zpětnou vazbu a posunout je v jejich profesních kompetencích.
V případě začínajících vyučujících: Reflektivní deník je vhodným podkladem pro spolupráci s uvádějícím vyučujícím.
V rozvojových hovorech s vedením školy: Deník lze využívat jako podklad pro hospitace mezi vyučujícími navzájem nebo pro hospitace vedení školy s následným rozborem.
Jako nástroj pro mentoring či supervizi: Deník je v tomto ohledu jistou autovizí, která posléze může posloužit i jako podklad pro supervizi.
Z čeho se reflektivní deník skládá?
Deník sestává ze tří modulů popisujících etapy na učitelově cestě k úspěšné práci s heterogenní třídou. Jedná se o modul I Vytváření pozitivního třídního klimatu, modul II Realizace výuky srozumitelné pro všechny žáky a žákyně a modul III Umožnění různého tempa a obtížnosti výuky.
V každé etapě/modulu jsou představeny vybrané zásady práce s heterogenní třídou a je předložen sebehodnoticí nástroj monitorující jejich naplnění. Dostatečný prostor je poskytován pro odpovědi na reflektivní otázky, které vyučujícím napomáhají s plánováním postupu uskutečňování jednotlivých zásad. Na konci každé etapy nabízíme prostor pro závěrečné ohlédnutí za prací učitele či učitelky na souvisejících zásadách.
V úvodní části se vyučující může ještě před zahájením práce zamyslet nad vlastní školní praxí a formulovat si, kam se chce v dané zásadě posunout.
V checklistu si pedagog či pedagožka může zaznačit své výchozí a závěrečné zkušenosti či dovednosti v jednotlivých krocích, které vedou k naplnění zásady.
V rozpracovaných krocích checklistu jsou předkládány otázky k vlastní reflexi.
Ke každému kroku jsou připojeny konkrétní tipy pro posílení daného kroku.
Konec každé zásady poskytuje prostor k závěrečnému ohlédnutí za prací, kterou vyučující v jednotlivých zásadách odvedli.
Na konci každého modulu najde učitel či učitelka prostor pro ohlédnutí se za svou prací v jednotlivých zásadách.
Závěrem
Trénink dovedností pro práci s heterogenním kolektivem je dlouhodobý, snad dokonce nekončící proces. Věříme, že využívání reflektivního deníku poskytne vyučujícím motivaci a inspiraci v oblasti práce s heterogenním kolektivem a že se s jeho pomocí budou cítit ve své pedagogické praxi jistější v situacích, ve kterých se dříve necítili zcela komfortně.
Skupiny vyučovaných žáků a žákyň se každoročně (i v průběhu roku) mohou měnit a tím se mění i potřeby učitelů, které s novou skupinou nastávají, proto je vhodné se bez váhání k reflektivnímu deníku, jeho zásadám, jednotlivým krokům a tipům vracet i v budoucnu – lze v nich totiž objevit další inspiraci.
Seznam použité literatury
Barnier, C. (2009). The Big what Now Book of Learning Styles: A Fresh and Demystifying Approach. Emerald Books.
Bartoňová, M. (2013). Inkluzivní didaktika v základní škole se zřetelem na edukaci žáků s lehkým mentálním postižením. Masarykova univerzita.
Bartoňová, M. & al. (2013). Vzdělávání se zaměřením na inkluzivní didaktiku a vyučování žáků se speciálními vzdělávacími potřebami ve škole hlavního vzdělávacího proudu. Masarykova univerzita.
Bartoňová, M., & Vítková, M. (2020). Efektivní vyučování v heterogenní třídě se zřetelem na metody a učební strategie. Masarykova univerzita.
Čapek, R. (2017). Líný učitel – Jak učit dobře a efektivně. Raabe.
Eichhorn, Ch. (2019). Učitel a práce se třídou. Raabe.
Cohen, E. G., & Lotan, R. A. (2014). Designing Groupwork: Strategies for the Heterogeneous Classroom. Teachers College Press.
Kasíková, H., & Valenta, J. (1994). Reformu dělá učitel aneb Diferenciace, individualizace, kooperace ve vyučování: (pohledy pedagogické). Sdružení pro tvořivou dramatiku.
Mareš, J. (1998). Styly učení žáků a studentů. Portál.
Prashnig, B. (2006). Learning Styles in Action. Network Continuum Education.
Průcha, J., Walterová, E., & Mareš, J. (2009). Pedagogický slovník. Portál.
Sieglová, D. (2019). Konec školní nudy: didaktické metody pro 21. století. Grada.
Šmejkalová, R., & Schmidová, K. (2012). Třída v pohodě aneb aktivity pro podporu dobrých vztahů mezi žáky [online]. Scio. https://databaze.op-vk.cz/Product/Detail/749
Thorová, K. (2015). Vývojová psychologie: proměny lidské psychiky od početí po smrt. Portál.
Tomlinson, C. A. (2001). How to differentiate instruction in mixed-ability classrooms [online]. Association for Supervision and Curriculum Development. https://rutamaestra.santillana.com.co/wp-content/uploads/2020/01/Classrooms-2nd-Edition-By-Carol-Ann-Tomlinson.pdf
Vališová A. & al. (2007). Pedagogika pro učitele. Grada.
„Násobilka na šachovnici“ je jednoduchá a efektivní hra na procvičování násobilky a početních operací. Umožňuje zábavné učení, rozvoj logiky a soutěživosti. Lze ji hrát ve třídě, doma i v družině, a to jak na papíře, tak digitálně v Excelu. Může být také vhodnou kotvící aktivitou během hodiny matematiky.
Tandemová výuka dvou vyučujících ve třídě je osvědčený způsob, jak podpořit dětí v heterogenním kolektivu, včetně těch se sociálním znevýhodněním. Umožňuje individualizaci výuky, zlepšuje klima i komunikaci a přispívá ke snížení nerovností. V článku najdete přehled přínosů, podmínek i praktických tipů pro její zavedení.
Jak vypadá výuka, když se před tabulí sejdou dva vyučující? Národní pedagogický institut představuje závěrečné video ze ZŠ Kunratice, kde čtyři vyučující sdílejí své zkušenosti s tandemovou výukou z praxe. Popisují, jak tandem usnadňuje organizaci výuky, umožňuje pružněji reagovat na potřeby žactva a přináší nové možnosti individualizace. Zároveň upozorňují na výzvy, jako je sladění výukových stylů nebo časová náročnost příprav.