Jak vytvářet bezpečné klima v prostředí heterogenní třídy mateřské školy: nastavujme společně s dětmi žádoucí chování

Jak vytvářet bezpečné klima v prostředí heterogenní třídy mateřské školy: nastavujme společně s dětmi žádoucí chování

10.02.2025
Dita Vacková
Učitel/učitelka
Následující text je čtvrtým dílem ze seriálu, kde najdou učitelky a učitelé mateřských škol inspiraci, jak vytvářet bezpečné klima v prostředí heterogenní třídy. V tomto dílu seriálu navazujeme na desátou zásadu z Desatera úspěšné práce s heterogenní třídou pro základní školy. Seznámíme se s kroky, které napomáhají při nastavování žádoucího chování u dětí, při budování blízkých vztahů a bezpečného klimatu třídy. Popíšeme si, kdy a jak učitelka či učitel zavádí pravidla společně s dětmi. Jakým způsobem využívá pozitivních vzorců a situací k podpoře žádoucího chování jako účinnou a přirozenou formu učení i jakým způsobem podporuje děti v samostatném řešení konfliktních situací.
Obrázek článku

Foto zdroj: Freepik


V rámci tohoto dílu pojmeme následující klíčová témata spadající pod zásadu „Nastavujeme společně s dětmi žádoucí chování“:

  • zavádění srozumitelných pravidel společně s dětmi
  • využívání pozitivních vzorců a situací k sociálnímu učení
  • podpora samostatnosti dětí při řešení konfliktních situací


1. Zavádění srozumitelných pravidel společně s dětmi

Vše, co nás obklopuje, podléhá pravidlům a zásadám, díky tomu se stává náš svět srozumitelný, přehledný a předvídatelný. Děti potřebují mít nastavené hranice, které je utvrzují v tom, co je pro danou situaci, skupinu lidí a místo žádoucí. Mezi základní potřeby patří pocit bezpečí a jistoty, což už popsal americký psycholog Abraham Harold Maslow ve své pyramidě potřeb. Popisuje a vystupňovává, co přesně potřebujeme, abychom mohli zdravě fungovat. Na začátku školního roku, ale i v jeho průběhu, učitelka či učitel společně s dětmi nastavuje pravidla, která pomáhají vytvářet prostředí, kde jsou nastavené hranice a je vymezeno, co je žádoucí. Děti rády testují pevnost hranic, proto je překračují, a tím se utvrzují, jestli domluvená pravidla opravdu platí.

Jak nastavovat pravidla společně s dětmi? 

Nastavování pravidel se bude lišit s ohledem na věkové uspořádání, ale i s ohledem na různost dětí ve třídě. U nejmenších dětí nelze předpokládat participaci při vzniku pravidel. Dospělí pravidla nastavují, vysvětlují, ukazují a pozitivně oceňují. U starších dětí mohou pravidla zavádět společně s nimi. Jednou z možností, jak zavést pravidla společně s dětmi je, že pomocí otázek jsou děti navedeny k potřebným pravidlům. Další možností je využití příběhů, pohádek či písniček, kde postavy zažívají pozitivní či negativní situace, ze kterých vychází nějaké ponaučení, které opět lze použít k tvorbě pravidel. Děti z příběhu pravidla vyvozují. Prostřednictvím dramatizace můžeme také dětem pomoci s uvědoměním, kdy se cítíme dobře a co už nám vadí.

Když se děti na vytváření pravidel podílejí, lépe je pak přijímají za svá. Pravidla musí být konkrétní a srozumitelná všem. O tom, že děti pravidla chápou, se učitelka či učitel ujišťuje nejen při jejich vzniku, ale i v průběhu školního roku. V rámci pravidel může totiž vzniknout nelogičnost. Pokud je pravidlo nastaveno obecně, může se stát, že dochází k jeho neustálému porušování. Je tedy důležité konkretizovat místo či situaci pro dané pravidlo.

Praktický tip:

Pokud je ve třídě nastavené pravidlo „Chodíme krokem”, a přitom během her nebo cvičení se ve třídě může běhat, děti jsou zmatené z platnosti takového pravidla. Dobré je určit konkrétní místo pro platnost pravidla. Například z důvodu bezpečnosti vymezíme prostor (jídelna, umývárna), kde se chodí krokem. Můžeme si na podlahu nalepit stopy nebo na stěnu umístit piktogram a děti budou vědět, který prostor je konkrétně vymezený.


Doporučení při zavádění pravidel v mateřské škole

  • Srozumitelnost dětem;
  • pozitivní pojetí pravidel;
  • přiměřenost počtu pravidel;
  • ukotvení ke konkrétnímu místu nebo situaci;
  • názornost – pravidla mají děti ve třídě na očích (piktogramy, fotografie, obrázky...);
  • přizpůsobení potřebám dětí a učitelek/učitelů (mohou se dotvářet průběžně, děti si je osvojují postupně, mají právo chybovat).

Pro ukotvení pravidla je vhodné, když učitelka nebo učitel dětem přednese nějaký opakující se problém s nežádoucím chováním se záměrem společně vyvodit řešení, nastavit opatření a zavést pravidlo. Při tomto postupu děti chápou smysluplnost daného pravidla a učí se spolupráci.


Praktický tip:

Vyučující si všiml(a) opakujícího se nežádoucího chování na zahradě školy v zahradním domku. Na základě toho vyvolává diskuzi v kruhu, kde se dětí začne ptát. Proč se nám opakuje ubližování v domku na zahradě? Proč zrovna tam? Myslíte, že bychom si měli nastavit nové pravidlo? Z diskuze se zjistí, že děti přišly na to, že do domku není vidět, a proto se tam k sobě chovají agresivně. Děti navrhují přenést pravidlo ze třídy a vylepit fotku spojených rukou „Kamarádi”, které jim ve třídě funguje. Učitelka či učitel děti podpoří a ocení návrh řešení.


Ukázky ztvárnění pravidel:

  • Zachycení prostřednictvím fotografií

Zdroj: archív autorky

  • Koláž (ukázka individualizace: jedno z dětí se zájmem o psaní ztvárnilo pravidla pomocí psaného textu)

Zdroj: archív autorky

Praktický tip: 

Z pravidel můžete s dětmi vytvořit plakát a stvrdit jeho platnost např. otiskem prstu všech dětí na znamení souhlasu.


Učíme se společně pravidlům

Po nastavení společných pravidel s dětmi následuje dlouhá cesta, na které se všichni v rámci skupiny učí pravidla dodržovat a přijímat je za vlastní. Některé děti si pravidla osvojí rychle, jiné mají stále tendenci pravidla porušovat. Děti předškolního věku jsou v tomto vývojovém období ještě egocentrické a nedokáží regulovat své emoce. Proto je pro ně problém se hlavně zpočátku podřizovat pravidlům. Pokud dítě poruší pravidlo a je v afektu, musí učitelka či učitel počkat, až odezní jeho vztek a potom s ním situaci může rozebrat. Tolerance negativní emoce neznamená, že tím schvaluje nežádoucí chování, jen si uvědomuje, že dítě v tu chvíli prožívá stav ohrožení a nevnímá.

Důležitá je spravedlnost a důslednost dodržování pravidel u všech dětí. Dítě má právo chybovat, ale musí mít oporu ze strany dospělého, který mu zpočátku pomáhá hledat řešení v napravování nežádoucího chování. Děti si v rámci her nastavují i svá vnitřní pravidla, která jsou důležitá pro souhru dětí a vlastní nastavování hranic vůči druhým. Tato pravidla učitelka či učitel vnímá a pracuje s nimi při nastavování pravidel třídy.

Praktický tip:

Pokud má dítě problém s opakovaným porušováním pravidel, může učitelka/učitel k jeho motivaci využít také formu denního sebehodnocení zaměřeného na ocenění pozitivního chování. Dítě si hodnotí jednotlivé části dne. Ve spolupráci s rodinou může být na konci týdne odměnou například oblíbená aktivita dítěte.

 

2. Využívání pozitivních vzorců a situací k sociálnímu učení

Role dospělé osoby je klíčová, svým důsledným jednáním v nastavování pravidel pro všechny děti zajišťuje budoucí pohodu ve třídě. Zároveň musí být autentická a řídit se pravidly také. Tím vytváří dobrý vzor pro děti a přispívá k věrohodnosti pravidel. V heterogenní pestré třídě učitelka či učitel využívají přirozených situací k vzájemnému učení. To, že upozorní a vyzdvihne situaci, kde nastalo zcela přirozeně pozitivní chování dle pravidel, motivuje i ostatní děti k podobnému chování ve stejných situacích. Děti využívají přirozeně nápodobu, proto je dobré hledat co nejvíce pozitivních situací v průběhu dne.

Čtením pohádek a příběhů získávají děti pozitivní vzory chování a zcela konkrétní obraz o morálních hodnotách. Dítě se prostřednictvím příběhů učí orientovat mezi dobrem a zlem. Učí se poznávat vztahy a souvislosti, které se váží i k normám a pravidlům v životě dítěte. Učitelka či učitel mohou podpořit vštěpování pozitivních vzorců chování prostřednictvím dramatizace, kdy si děti zkouší vstupovat do rolí hrdinek a hrdinů nebo hrát různé situace. Mohou skrze loutku nebo maňáska společně sdílet pocity, hledat společné řešení a označovat, co je žádoucí a nežádoucí. Učitelka či učitel cíleně zařazuje aktivity podporující poznávání a soudržnost mezi dětmi.

Ve třídě si hlídají děti dodržování pravidel i mezi sebou. Vysvětlení pravidla od jiného dítěte bývá leckdy srozumitelnější než od dospělé osoby.

Praktický tip:

Pokud učitelka/učitel během čtení pohádek klade dětem otázky, nejen že děti aktivizuje, ale dává jim tak prostor ke společnému sdílení a vzájemnému učení. Námět na otázky: Proč to hrdinka/hrdina udělal(a)? Myslíte si, že je to správně? Co byste udělali vy? Jak to bude pokračovat? Jak to asi dopadlo?


3. Podpora samostatnosti dětí při řešení konfliktních situací

V mateřské škole jsou konfliktní situace na denním pořádku, proto je důležité u dětí rozvíjet klíčovou kompetenci k řešení problémů. Děti se učí podřizovat režimu, pravidlům, skupině dětí, což je pro ně zpočátku velmi náročné. Dospělý sehrává významnou roli v rámci prevence, kdy sleduje vztahy dětí ve třídě, předvídá a dlouhodobě pracuje na rozvoji dobrých vztahů v rámci třídy. Při vzniklých konfliktních situacích nejprve návodně přivádí děti k variantám řešení. Později, pokud je u konfliktu přítomen, se snaží co nejméně vstupovat do jeho řešení a navádí k němu děti prostřednictvím otázek. Je důležité přimět děti, aby vyjádřily, co se jim nelíbí a co jim vadí, což slouží k vyvarování se příštím střetům. Děti na závěr stvrdí dohodu buď podáním ruky, nebo jiným gestem. Nejstarší děti již většinou zvládají řešit jim známé situace samostatně.

Praktický tip 1:

Během ranních her došlo k nedorozumění mezi Janou a Petrou. Učitelka/učitel pozoruje vývoj a čeká, zda nedojde k dohodě. Do konfliktu vstupuje teprve, když se Jana s Petrou začínají o hračku tahat a volají o pomoc. Otázkami se je snaží navést k vyřešení situace. Tím podpoří samostatné řešení mezi Janou a Petrou, které se domluví, že si hračku vystřídají.

Praktický tip 2:

Pokud je konflikt mezi dětmi vyhrocený, je dobré děti od sebe separovat a nechat je uklidnit se odděleně. Až po uklidnění a s odstupem se k situaci s dětmi vrátit.


Video tip:

Řešení problémů – semafor  https://youtu.be/pwS1EUXLuGU


Na závěr (shrnutí zásady 10)

Učitelka či učitel nastavují společně s dětmi taková pravidla, která jsou smysluplná, srozumitelná a odpovídají potřebám dané skupiny dětí. Je důležité, aby učitelé pravidla u dětí fixovali a pozitivně oceňovali jejich dodržování. Tím vytváří postupný návyk na žádoucí chování.

Další informace k tomuto tématu najdete v předešlém dílu seriálu Jak vytvářet bezpečné klima v prostředí heterogenní třídy mateřské školy.


Doporučená literatura pro zájemce:

Národní pedagogický institut (2024). Bezpečné klima ve třídě. Dostupné z https://zapojmevsechny.cz/kategorie/prace-s-heterogennim-kolektivem/bezpecne-klima-ve-tride 

Svobodová, E. (2022). Aby nám tu bylo hezky, tvoříme pravidla v MŠ. Praha: Portál.

Svobodová, E., Švejdová, H. (2011). Metody dramatické výchovy v mateřské škole. Praha: Portál.

Portmanová, J. (1996). Jak zacházet s agresivitou. Praha: Portál.


Další informace (inspirace, materiály):

Maslowova pyramida

Metodické doporučení a přístupy k náročnému chování

 

Další části seriálu:
obrazek clanku
20.06.2024
Příklady dobré praxe
Učitel/učitelka
Asistent/ka pedagoga

V návaznosti na již vzniklé Desatero úspěšné práce s heterogenní třídou v základní škole je pro učitelky a učitele mateřských škol otevřeno toto téma s ohledem na specifika předškolního vzdělávání. Rozpracován bude první modul Desatera Národního pedagogického institutu České republiky, který se zaměřuje na tvorbu pozitivního klimatu v prostředí heterogenního kolektivu.

obrazek clanku
01.07.2024
Příklady dobré praxe
Učitel/učitelka
Asistent/ka pedagoga

V první zásadě se budeme věnovat krokům, které napomáhají vytváření komunitního prostředí. Zvýšenou pozornost věnujeme adaptaci dítěte a adaptačnímu plánu, kterým lze nastavit postupné kroky k začlenění dítěte do prostředí mateřské školy. Pomocí pravidelných rituálů učitelka či učitel vytváří přehlednou organizaci dne a zajišťuje dětem pocit bezpečí a sounáležitosti. Důležitým předpokladem k vytváření pozitivního klimatu ve třídě je poznávání dětí a volba strategických přístupů vzhledem k jejich jedinečnosti a zájmům.

obrazek clanku
16.07.2024
Příklady dobré praxe
Učitel/učitelka
Asistent/ka pedagoga

Následující text je třetím dílem ze seriálu, kde najdou učitelky a učitelé mateřských škol inspiraci, jak vytvářet bezpečné klima v prostředí heterogenní třídy. Seznámíme se s kroky, které napomáhají vytvářet otevřené a pestré vzdělávací situace, kdy učitelka či učitel přizpůsobuje vzdělávací nabídku s ohledem na svá zjištění o jednotlivých dětech. Plánuje společně s dětmi témata a projekty, zajímá se o to, co už děti vědí, co by chtěly zjistit a jaká mají přání.

Mohlo by Vás zajímat

Ukázka tandemové výuky na 2. stupni (2. díl)

Národní pedagogický institut uvádí 2. díl ukázky tandemové výuky na 2. stupni ZŠ Kunratice, která pokračuje další probíranou látkou v hodině přírodopisu. Jedná se o Identifikaci svalů. Opět uvidíte, jak efektivně propojit teoretickou a praktickou část hodiny tak, aby děti výuka bavila a aby si toho co nejvíce zapamatovaly.

Ukázka tandemové výuky na 2. stupni (1. díl)

Národní pedagogický institut přináší 1. díl ukázky tandemové výuky na 2. stupni ZŠ Kunratice, která navazuje na rozhovor s tamním ředitelem Vítem Beranem. Dozvíte se, proč učit v tandemu nebo jak s tandemovým učením začít. Zjistíte, čím je druhý vyučující ve třídě pro žáky a žákyně přínosem a jak je výuka díky tomu obohacena.

Tandemová výuka pohledem ředitele školy

Národní pedagogický institut uvádí rozhovor s Vítem Beranem, ředitelem ZŠ Kunratice, který představuje výhody tandemové výuky v heterogenních třídách. V rozhovoru se mimo jiné dozvíte, jak tandemovou výuku ve škole zavést, jak ji podpořit nebo jak ji financovat.