Ilustrační foto/FOTO: APIV B
Uzpůsobení školy, třídy a výuky jsou tím prvním, co napadne každého pedagoga, když se dozví, že mu má do třídy přijít žák se zrakovým postižením (ZP). Aby se při školní výuce mohl cítit dobře žák i učitel, je třeba nepodcenit přípravu prostředí a podmínek, které vycházejí vstříc potřebám žáka se ZP a usnadňují mu fungování ve školním prostředí.
Jako osoby se zrakovým postižením jsou označováni ty, u kterých „… poškození zraku nějak ovlivňuje činnosti v běžném životě a u nichž běžná optická korekce nepostačuje. (Nezahrnujeme sem tedy např. člověka, který nosí dioptrické brýle a s nimi docela normálně vidí – to znamená, že má zrakovou vadu lehčího stupně a s brýlemi zvládá bez potíží každodenní činnosti, nemá omezení v přístupu k informacím, v orientaci a samostatném pohybu, v pracovním uplatnění, v sociální oblasti apod.)“ [1] Světová zdravotnická organizace rozlišuje 5 stupňů vážnosti zrakového postižení, z nichž nejlehčí je střední slabozrakost a nejtěžší úplná nevidomost. Abyste byli schopni uzpůsobit podmínky pro žáka se ZP co nejlépe, je potřeba vědět, nejen do kterého stupně žák spadá, ale znát i podrobnější charakteristiky jeho zrakové vady, např. citlivost vůči kontrastu, schopnost rozlišovat barvy, schopnost sledovat předmět v pohybu atd. Až díky této znalosti budete schopni vytvořit vstřícné prostředí a podmínky pro optimální rozvoj žáka.
Žák se ZP potřebuje vhodně uzpůsobené prostředí, aby mohl optimálně pracovat. Konkrétně může jít o zajištění vhodných světelných podmínek, dodání materiálů upravených pro potřeby daného žáka (např. zvětšený text), zajištění optimálního pracovního místa atd.
Důležitou zásadou výuky žáka se ZP je využívání stávajících zrakových schopností, tak aby nedocházelo k jejich dalšímu poškozování. V praxi to znamená střídání práce, kde je zrak velmi vytížen (psaní, čtení), s jinými aktivitami, při kterých si zrak odpočine. Kvůli tomu práce potrvá žákovi se ZP déle a je třeba s tím počítat – např. navýšit časovou dotaci pro napsání písemné práce. Je třeba vyjít vstříc potřebám žáka a zajistit zrakovou relaxaci, díky níž se zrakové funkce žáka nebudou horšit. Kolik času věnovat jaké aktivitě, je vhodné určit na základě doporučení oftalmologa. [5]
Zrak je smyslem, kterým přijímáme 75–90 % informací, proto je třeba jeho omezení kompenzovat využíváním ostatních smyslů a kognitivních schopností. [4] Vzhledem k omezeným možnostem zraku je potřeba předávat informace i jinými cestami za použití ostatních smyslů, výstižných popisů a vysvětlení probírané látky a třeba do toho zapojit i ostatní žáky.
Pro zprostředkování obrazu je možné využít hmatové obrázky (viz obr. 1., 2. a 3.), které jsou vyrobeny z nejrůznějších materiálů a vystihují základní rysy představovaného předmětu.
Máte-li vytvořit vhodné prostředí pro fungování žáka se ZP, musíte se zamyslet nad zajištěním vhodného osvětlení, pracovního místa, označením důležitých prvků v interiéru školy, dodáním vhodných materiálů pro práci v hodině atd. Všechna tato opatření ale načrtnete pouze hrubě, protože jejich konkrétní podoba by měla brát ohled na individuální potřeby žáka vyplývající z jeho specifického omezení, tudíž byste ji měli konzultovat se speciálním pedagogem.
Zajištění vhodného osvětlení je stěžejní, neboť ovlivňuje rozlišovací schopnost zraku a rychlost, jakou se unavuje. Je třeba dbát na rovnoměrné rozložení světla, které poskytují např. kazetové stropy (viz obr. 4), a vyvarovat se všech povrchů, které mohou odrážet světlo a tím oslňovat. Stěny by měly být vymalovány pastelovými barvami, protože bílá odráží světlo a může oslňovat, zatímco tmavé barvy naopak světlo pohlcují. Většině žáků s ZP vyhovuje vyšší intenzita světla, ale pro ty, kdo jsou světloplaší, je potřeba zajistit opak. [5]
Opatření pro zvýšení intenzity světla | Opatření pro snížení intenzity světla |
|
|
Tabule by měla mít optimálně tmavě zelenou nebo šedou barvu, na které díky kontrastu dobře vynikne bílá nebo žlutá barva písma. Písmo by mělo být velké, dobře čitelné a psané dostatečně tlustě. U bílých tabulí hrozí odrážení světla a oslnění žáků. U těchto tabulí byste měli také dbát na kontrast textu a pozadí (tzn. používat tmavé fixy) a vyvarovat se používání fosforeskujících barev. [2]
Při upravování textů a obrázků pro žáka se ZP byste měli dát pozor na dobrý kontrast (např. textu vůči pozadí) a dostatečné zvětšení. „Orientačně můžete vhodnou velikost písma posoudit z oftalmologické diagnózy, respektive z hodnot zrakové ostrosti do blízka udávaných pomocí Jaegrova čísla. Přibližnou velikost fontu odvodíme ze vztahu J. č. + 2. (např. žák čte J. č. 17 – přiměřená velikost textu by mohla být ve fontu velikosti 19).“ [2] Čtení usnadní i použití širšího řádkování a bezpatkového písma (viz obr. 5. a 6.) s širšími mezerami mezi písmeny.
Místo usazení žáka vyplývá z diagnózy oftalmologa, např. žák s trubicovým viděním má sedět přímo naproti tabuli, jiné to bude u žáků s pravostranným nebo levostranným výpadkem zorného pole. Pro zajištění vhodného pracovního místa pro žáka se ZP se používají Hartmanovy stoly, jejichž výhoda tkví mimo jiné v zajištění dostatku úložného prostoru na kompenzační pomůcky (jako lupy, dalekohledy), umožňují nastavit sklon desky a jsou celkově uzpůsobeny pro žáka se ZP. [5]
Základním pravidlem zajišťujícím bezpečnou orientaci je neměnit uspořádání místnosti, aniž by byl žák na změny upozorněn. Pro lepší orientaci ve škole dobře poslouží barevné označení zárubní dveří (viz obr. 7) a k bezpečnosti přispěje reflexní označení hran schodů (viz obr. 8). Vhodné je také označit plochy odrážející světlo (např. olemovat hrany vitrín lepicí páskou výrazné barvy) aby nevznikal dojem dalšího „prostoru“, který je pouze odrazem. [2]
Pro dobré nastavení podmínek pro žáka se ZP je klíčová komunikace s odborníky ze speciálně pedagogického centra, s rodiči a se žákem samotným. Určení konkrétních opatření by mělo vždy vycházet z jeho individuálních potřeb a ze specifik jeho zrakové vady. K vyjasnění těchto jeho individuálních potřeb dopomůže komunikace přímo s ním a jeho rodiči, specifika zrakové vady pak objasňuje odborný posudek oftalmologa a speciálního pedagoga.
[1] ČÁKIOVÁ, J. (2014) Klasifikace zrakového postižení. Národní informační centrum pro mládež
[2] STEJSKALOVÁ, K. (2019) Zásady zrakové hygieny u dětí se zrakovým postižením [online]. Informační portál Šance dětem [cit. 25. 10. 2019]. Dostupné z https://www.sancedetem.cz/cs/hledam-pomoc/deti-se-zdravotnim-postizenim/vzdelavani-deti-se-specialnimi-potrebami/vzdelavani-deti-se-zrakovym-postizenim/zasady-zrakove-hygieny-u-deti-se-zrakovym-postizenim.shtml
[3] STEJSKALOVÁ, K. (2013) Dítě se zrakovým postižením v procesu edukace I [online]. Metodický portál RVP [cit. 25. 10. 2019]. Dostupné z: https://audiovideo.rvp.cz/video/2827/ONLINE-SETKANI-DITE-SE-ZRAKOVYM-POSTIZENIM-V-PROCESU-EDUKACE-I.html
[4] STEJSKALOVÁ, K. (2014) Dítě se zrakovým postižením v procesu edukace II [online]. Metodický portál RVP [cit. 25. 10. 2019]. Dostupné z: https://audiovideo.rvp.cz/video/2829/ONLINE-SETKANI-DITE-SE-ZRAKOVYM-POSTIZENIM-V-PROCESU-EDUKACE-II.html
Obr. 1., 2. a 3. – hmatové obrázky.
Zdroj: http://www.dotknisesveta.cz/hmatove_knihy.php (Webové stránky byly zrušeny.)
Obr. 4 – kazetový strop.
Obr. 5. – bezpatkové písmo arial.
Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Arial
Obr. 6. - bezpatkové písmo helvetica.
Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Helvetica
Obr. 7. – kontrastní zárubně
Obr. 8. – hrany schodů
Podpora žáků se ZP si zaslouží pozornost všech pedagogů, nejen těch, kteří se s takovým žákem setkávají ve svém školním kolektivu. Jako tip pro doplnění informací může posloužit seznam literatury a dalších dostupných zdrojů.