Dopady zdravotního onemocnění na vzdělávání žáků

Do skupiny dětí a žáků (dále jen žák) se zdravotním onemocněním zde zahrnujeme žáky (dlouhodobě) zdravotně oslabené (například se sníženou imunitou) a žáky dlouhodobě či chronicky nemocné, kteří nespadají do žádné ze specifických skupin žáků se zdravotním znevýhodněním či postižením, jimž jsou věnovány další články tohoto portálu. Nejčastěji se jedná o onemocnění centrálního nervového systému (zejména epilepsie, roztroušená skleróza, následky neuroinfekcí, úrazů hlavy a nádorových onemocnění mozku), metabolická a endokrinologická onemocnění (například cukrovka, cystická fibróza či poruchy ve fungování štítné žlázy), astma a různá psychosomatická onemocnění. V číselníku znevýhodnění RAZN, který vypracovalo MŠMT pro potřeby školní matriky, mají tito žáci v identifikátoru znevýhodnění uveden kód 0T – dlouhodobé speciální vzdělávací potřeby jiné vyplývající ze zdravotního stavu či jiných okolností, mimo 1M až 8T (ev. 0M – krátkodobé speciální vzdělávací potřeby jiné vyplývající ze zdravotního stavu či jiných okolností, mimo 1M až 8T).

Je důležité nezapomínat u těchto žáků na provázanost zdravotního a psychického, resp. psychosociálního stavu (biopsychosociální jednota jedince). Zdravotní stav se zpravidla promítá do stavu psychického a zejména vlivem dlouhodobé zátěže chronického onemocnění může docházet také k následnému rozvoji duševního onemocnění, např. deprese. A naopak psychický stav ovlivňuje stav zdravotní a může tak přispět ke zmírnění či prohloubení zdravotních obtíží nebo vyvolat různá psychosomatická onemocnění jakožto reakce na dlouhodobý a intenzivní emoční stres, např. bolesti břicha, bolesti hlavy, astmatické záchvaty, atopické ekzémy či chronickou únavu.

Chronické onemocnění pak bývá často spojené i s větší závislostí na pečujících osobách, což může vést i k (nežádoucímu) zesílení psychické závislosti.  Objevit se mohou také regresivní projevy (žák se začne chovat jako dítě mladšího věku). Také je třeba myslet na možné negativní vedlejší účinky léků, které žák užívá.

Nejčastější nespecifické dopady zdravotního onemocnění na vzdělávání žáků jsou zvýšená únavnost a (s ní související) oslabení či poruchy pozornosti a paměti, zpomalení psychomotorického tempa, oslabení exekutivních funkcí (např. horší sebeřízení, sebeovládání či plánování), menší odolnost vůči zátěži, výkyvy nálad a výkonnosti, snížená sebedůvěra a snížená vnitřní motivace k učení. Někdy i méně pružné myšlení a s tím související obtížnější přizpůsobování se (rychlým novým) změnám oproti zavedenému školnímu „režimu“ (či obecně obtížnější adaptace na nové podněty) a také různé negativní důsledky případné častější absence. Pokud zdravotní stav omezuje žáka v navazování a rozvoji interpersonálních vztahů, může mít různé obtíže i v této oblasti.

Specifické dopady se liší dle jednotlivých onemocnění. [1] [2]

U epilepsie bývá celkově horší psychické fungování den až dva dny před epileptickým záchvatem (zvýšená dráždivost, labilita a horší soustředění) i po něm (únava, ospalost, pomalejší reakce, oslabená pozornost, dezorientovanost...). Z dlouhodobého hlediska se objevují tendence k impulzivitě a agresivním projevům, emoční poruchy (úzkost a deprese), poruchy učení nebo celkové narušení intelektových funkcí. Časté je také kolísání kvality pozornosti s negativním dopadem na pracovní paměť (např. podržet v paměti delší instrukce nebo dílčí výpočty) a s tím spojená zvýšená únavnost. Charakter těchto dopadů a jejich míra jsou samozřejmě svázány se specifiky konkrétního epileptického ložiska, epileptického záchvatu a četností těchto záchvatů.

Roztroušenou sklerózu provází sklon k depresivnímu ladění, dráždivosti a nepřiměřeným reakcím. Při progresi onemocnění dochází také k postupnému narušování intelektových funkcí (nejdříve zrakové a prostorové vnímání, později celkové zpomalení psychické činnosti, menší pružnost myšlení, snížení verbální fluence, oslabení pozornosti a paměti).

U neuroinfekcí (meningitidy, encefalitidy) se po prodělaném onemocnění krátkodobě vyskytují různé percepčně motorické obtíže a dlouhodobě může dojít například k rozvoji poruch učení.

Cukrovka (1. typu) bývá spojena s vysokou zátěží až dlouhodobým stresem souvisejícím s nutností průběžně sledovat hladinu glykémie, aplikací inzulínu a nutností upravovat množství stravy a fyzické zátěže dle hodnoty glykémie (obecně řada velmi striktních režimových opatření, které musí žáci doma i ve škole dodržovat). Dále je zde negativní vliv kolísání hladiny cukru na psychickou činnost a zvýšené riziko rozvoje deprese a úzkostných poruch. Časté jsou také poruchy nálad, snížené sebevědomí a omezení sociálních aktivit.

U astmatu se objevují zejména některé z již výše uvedených nespecifických dopadů na vzdělávání. Může docházet ke kolísání ve výkonnosti žáků dle míry aktuálních obtíží s dýcháním a v souvislosti s užíváním léků a horší kvalitou spánku nastupuje zvýšená únavnost a s ní spojené kolísání kvality pozornosti. Mezi projevy vázané na nežádoucí účinky léků na astma patří také neklid, nervozita a hyperaktivita nebo naopak ospalost.

Psychosomatická onemocnění bývají vázána na dlouhodobě negativní emoční prožívání spojené například s obavami ze školy (z výuky/spolužáků/učitele) a s tím související tendencí vyhýbat se vyučování a zkoušení. Tato onemocnění může provázet fyzická bolest (např. bolesti břicha či hlavy) a různé tělesné obtíže spjaté s daným psychosomatickým onemocněním (například svědění u atopického ekzému nebo dušnost či ztížené dýchání u psychogenního astmatu).

Zdroje 

[1] Čadová, E. a kolektiv (2015, 6. června). Katalog podpůrných opatření: dílčí část pro žáky s potřebou podpory ve vzdělávání z důvodu tělesného postižení nebo závažného onemocnění. Systémová podpora inkluzivního vzdělávání v ČR. Dostupné z: https://inkluze.upol.cz/ebooks/katalog-tp/katalog-tp.pdf

[2] Olíková, J. (2023, 25. srpna). Odborné činnosti poskytované deťom/žiakom chorým a zdravotne oslabeným. Ministerstvo školstva, výskumu, vývoja a mládeže Slovenskej republiky. Dostupné z: https://www.minedu.sk/data/att/e13/27182.fa0b73.pdf