Rodičovské schůzky formou poradního kruhu

Ilustrační foto | FOTO: Freepik

Charakteristika aktivity: 

Poradní kruh (anglicky council, neboli rada, kruh otevřené komunikace) je časem prověřená jednoduchá technika, která vám pomůže odbourat bariéry a dostat se až k samé podstatě lidské komunikace. Má svá jasná pravidla a dané téma. Forma kruhu usnadňuje komunikaci na partnerské úrovni, posiluje porozumění, solidaritu a upřímnou, autentickou komunikaci. Poradní kruhy se v dnešní době využívají při práci s různými skupinami – pracovními týmy, dětskými kolektivy, komunitami i rodinami. Pokud vyzkoušíte formu kruhu ve škole, rodiče i děti budou cítit méně zábran mluvit otevřeně a upřímně než v tradiční formě uspořádání školní třídy, kdy učitel autoritativně stojí před sedícími rodiči a dětmi nebo sedí za stolem čelem ke všem ostatním.  

Forma poradních kruhů příjemně oživí schéma vašich třídních schůzek. Cyril Mooney (zkušená pedagožka propagující hodnotové vzdělávání, pozn.) říká, že třídní schůzky jsou především o práci s rodiči. Nejde o schůzky  na téma prospěch dětí. Ona sama na schůzkách komunikovala vize a důvody změn, které chce zavést. Dělala to dlouho předtím, než ve škole uvedla do praxe nějaké novinky. Věděla, že bez včasné a důkladné komunikace by byly změny pro rodiče nesrozumitelné a bránili by se jim. 

„Nepodceňujte význam a závažnost lidského propojení a sdílení. Kvalitní vztahy tvoří základní podmínku vzdělávání. Rozumět vztahům mezi lidmi, o to v učení jde především.“ Rita Pierson, pedagožka v TED Talks Education, květen 2013

Velikost skupiny

3 – cca 40 lidí, podle situace  

Čas

1–3 hodiny

Pomůcky

Mluvicí předmět (něco neutrálního), např.  kamenný oblázek

Volitelně: svíčka, zásady kruhu napsané na papírových kartičkách, uprostřed symbol kruhu vytvořený z přírodnin… (podle vkusu publika a zaměření kruhu)

Postup

Všichni účastníci se posadí do kruhu, na židle nebo na zem. Kruh obvykle zahajují učitelé, ale může i někdo z rodičů. Poté dostane každý z účastníků slovo a několika větami popíše, co vnímá jako svoje téma, které by chtěl v kruhu otevřít. Ten, kdo kruh vede, pak zkusí vytáhnout nějaký spojující prvek – to, co se prolíná většinou sdělení – a stanoví téma setkání. Může jít i o nějaký širší pojem, jako je například harmonie, porozumění, vděčnost apod. Do tohoto procesu může kdokoliv vstoupit a vyjádřit se, jestli to taky tak vidí, nebo jestli tam pro sebe vnímá jiné téma. Důležitou součástí kruhu je tzv. mluvicí předmět. Tento předmět koluje kruhem a dává právo mluvit k tomu, kdo předmět právě drží. Toto pravidlo zaručí, že si účastníci neskáčou do řeči. Na začátku setkání předmět koluje a každý se tak může vyjádřit. Poté to funguje tak, že kdo chce slovo, vezme si předmět, který leží uprostřed kruhu, promluví a předmět znovu vrátí na místo. Nutkání okomentovat nebo doplnit to, co říkají ostatní, může být velmi silné, proto je důležité, aby ten, kdo kruh vede, toto pravidlo připomínal vždy, když ho účastníci nedodržují.

V kruhu byste vždy měli pozorně naslouchat, mluvit upřímně, nehodnotit a nic neočekávat. Být plně přítomni a vzájemně propojeni. 

Příklad z praxe komunitní školy 

V lesní komunitní škole a školce Bezinka se schází 30 až 40 lidí (rodičů a učitelů) přibližně 4x za rok. Termíny setkání volí tak, aby mělo co nejvíce rodičů možnost přijít, tedy například ve dny, kdy je nachystán i jiný program pro rodiče, druhý den je svátek a rodiče tak nemusejí do práce. Kruh trvá podle potřeby od jedné do tří hodin. Běžná 45minutová vyučovací hodina bývá pro hlubší probrání většiny témat příliš krátká.

V rámci kruhu nemají účastníci povinnost aktivně mluvit, ale v kruhu sedí všichni, není tam žádné naslouchající obecenstvo, nejde o divadlo. Vždy se objeví několik aktivních jedinců a někteří mlčí. To, co mají na srdci, často řekne třeba někdo jiný. Není žádnou povinností promluvit, podstatné je, aby se všichni cítili bezpečně a byli tam jen ti, kteří tam chtějí být. 

„Ze začátku jsem měla pocit, že když se sejdeme jako rodiče s učiteli a s vedením školy, tak máme něco řešit, nějaký problém a na konci dojít k jeho řešení – návrh, že odteď se to bude dělat tak a tak, bude se to řešit tímto způsobem. V rámci poradního kruhu se ale vykládá – není to o tom si odškrtávat jednotlivá témata jako například stravování. Vzájemně se sdílí a povídá a vylaďuje,“ říká Tereza Odstrčilová, jedna z maminek, jejíž dcera lesní školu navštěvuje. 

Jestli si díky setkání ve skupině někdo něco uvědomí, změní náhled apod., není nikdy 100% jisté. Přesto dobrým výsledkem bývá i samotná účast v kruhu, slyšet,  jak se ostatní k věcem vyjadřují, seznámit se s jinými názory a zkušenostmi. A pak se někdy později v životě může stát, že to, co jste se tam dozvěděli, zapadne v nějaké konkrétní situaci na správné místo jako dílek do skládačky a dojde ke změně nebo malému posunu ve vašem myšlení a vnímání. 

„Co mi poradní kruh dává? Sdílení – například jsem měla pocit, že zatímco ostatní prochází vzděláváním v alternativní škole bez problémů, jenom já zažívám nějaké obavy, nejistoty, pocit, že naše dítě se učí oproti ostatním málo… a najednou zjistíte, že ne, že ostatní mají také potíže, větší nebo jiné. A že problémy řeší i rodiče na státních školách a že je v pořádku mít pochybnosti,“ dodává Tereza.

Varianty aktivity 

Poradní kruhy využívá celá řada škol při práci s dětmi, časté jsou například ranní kruhy, ve kterých učitelé sdílejí konkrétní téma důležité pro daný den nebo pro fungování třídního kolektivu a školy. Cesta poradního kruhu má velký význam, sílu a spoustu přínosů vyzkoušených v dlouhodobé praxi škol. Děti se učí být pozorné, naslouchat, komunikovat otevřeně a vyjadřovat své pocity a myšlenky. Dlouholeté zkušenosti z různých škol ukazují, že dochází ke zlepšení školního prospěchu, k posilování kladného vztahu ke škole, posílení sociálních vztahů a pocitu sounáležitosti a také k překonávání rasových a kulturních rozdílů. 

Faktory úspěchu

• Pro efektivní práci s poradními kruhy je potřeba, abyste ovládali základní principy partnerské komunikace. Dokážete pak lépe číst reakce rodičů a adekvátně na ně reagovat. Umět si nebrat věci osobně a kritiku řešit konstruktivně, nebát se jí, v tom to je. Bez tréninku v těchto dovednostech raději metodu kruhů neaplikujte. 

• Dobrým začátkem může být i kruh, kde jenom vyslovíte a popíšete, jak to mezi sebou s rodiči teď máte. Můžete mluvit o tom, proč je tak těžké spolu komunikovat. Hovořit o tom, co se děje teď, zůstat v přítomnosti. Ačkoliv běžně moderátor zůstává v pozadí, v tomto případě kruh musí vést ředitel nebo jiný pedagog, který už s tím má zkušenost.

Tady je jeden příklad, jak popsat své pocity, které prožíváte právě teď.

„Teď cítím zlost, zmatek, nevím, co s tím, říkám si, jestli to mám zabalit a nechat to, jak to je. Nebudeme se o tom tady bavit… zároveň si ale říkám, že to nechci vzdát, že bych chtěl, aby nám tady bylo všem dobře, a potřebuji vaši pomoc.“  

• V praxi dobře funguje, když si metodu postupně vyzkoušíte vy i děti. Teprve ve chvíli, kdy spolu s ostatními učiteli dokážete komunikovat v kruhu bez ostychu, že řeknete něco hloupého nebo nevhodného, dokážete vést kruh i s rodiči a dětmi. 

• Aby tato technika dobře zafungovala, budete vždy potřebovat čas, aby se účastníci kruhu spolu naučili otevřeně a s důvěrou komunikovat. Potřebují vícekrát zažít, že jim jsou tato setkání v něčem konkrétním užitečná. Proto se setkání v kruzích opakují, účastníci se postupně vylaďují a učí se otevřeně a autenticky komunikovat. 

Rizika

• Zavést novou formu vedení třídních schůzek ve formě poradního kruhu nemusí být snadné. Může tomu bránit představa, která mezi rodiči panuje o školách – učitel mluví, je autoritou, která říká, jak to bude a co mají dělat. Silné bývají i obavy z hodnocení, a to jak na straně rodičů, tak na straně vaší. 
• Můžete očekávat, že uvědomělý rodič řekne: „Já si nevím rady, cítím se přetížený domácími úkoly, které mám dělat s dětmi, sám tomu nerozumím…“. Je ale pravděpodobnější, že se setkáte s reakcí typu: „Vy ty děti hrozně přetěžujete, dáváte jim moc domácích úkolů.“ Ve chvíli, kdy si tuto výtku vezmete za své osobní hodnocení, a ne jako vyjádření pocitů rodiče ohledně domácích úkolů, může se stát, že jeho reakcí bude obrana nebo útok, a vaší reakcí bude obhajoba. V této chvíli je dobré použít techniky z partnerské a nenásilné komunikace. V poradním kruhu získáte a poskytujete prostor, jak být slyšen, nehodnocen. Díky sdílení dochází k posilování vzájemných vztahů.
• Raději se kruhy neučte svépomocí. Nezjistíte tak, jak má správný kruh vypadat. Je lepší se kruhu nejdřív zúčastnit, vidět, jak se vede, a pouštět se do toho postupně. Kruhy nejen ve školách se konají na různých místech ČR.     

Zaujala vás metoda? Tady jsou první kroky, které můžete udělat:

Zkuste jít na kurz. V České republice existuje podpůrná síť poradních kruhů. Jejich lektoři školí zájemce na certifikované nositele kruhů, kteří tak mohou zodpovědně vést poradní kruhy v souladu s principy zakládající organizace. Více informací najdete například na webových stránkách: https://www.dosveta.org/vzd%C4%9Bl%C3%A1v%C3%A1n%C3%AD-a-kurzy/syst%C3%A9my-porad 

Obrátit se můžete i na projekt Férová škola, kde probíhají školení formou DVPP: https://www.ferovaskola.cz/

Podívat se můžete také na Facebook:  Poradní kruh CZ/SK – Way of Council – pravidelně se tam konají kruhy pro vzdělavatele.

Další odkazy, zdroje: 

Cesta poradního kruhu. Coleová V., Zimmermann, J., DharmaGaia 2016

Webové stránky evropské sítě poradních kruhů

Webové stránky centra, které školí metodu poradních kruhů v Los Angeles (USA)

Férová škola: Případová studie Zavedení metody poradních kruhů do základní školy