Kulatý stůl NPI ČR: Modely bezplatné jazykové přípravy žáků s OMJ

O čem se mluvilo? 

Tři modely jazykové přípravy dle metodiky MŠMT 

Podle nastavení parametrů, které určilo MŠMT ve své metodice, je možné pro zjednodušení identifikovat tři základní organizační modely výuky češtiny jako druhého jazyka: 

1. Průběžný model – jazyková podpora probíhá pravidelně po celý školní rok (několik hodin týdně); 

2. Distanční (online) model – vhodný pro žáky a žákyně, kteří nemohou docházet fyzicky do jazykových skupin (probíhá také průběžně); 

3. Intenzivní model – zaměřený na rychlé zvládnutí češtiny pro co nejrychlejší zapojení do běžné výuky (žáci a žákyně na počátku absolvují větší počet hodin češtiny, který se po určitém období sníží, a postupně se více zapojují do ostatních hodin výuky). 

     

Průběžný model v praxi – ZŠ Hostýnská, Praha 10 

ZŠ Hostýnská realizuje průběžný model jazykové přípravy formou čtyř vyučovacích hodin týdně, které probíhají dopoledne, nejčastěji v hodinách českého jazyka. Škola v současnosti eviduje přes 160 žáků-cizinců, převážně z Ukrajiny, ale i z dalších více než deseti zemí. 

Na začátku škola hledala způsob, jak přiblížit situaci dětí s odlišným mateřským jazykem (OMJ) všem členům pedagogického sboru, kteří se s těmito dětmi setkávají v hodinách. Vedení školy nabídlo kolegům a kolegyním zážitkovou formu. Na pedagogické radě zadali všem vyučujícím matematický úkol v němčině. Vyučující se tak ocitli v podobné situaci, jakou každodenně zažívají žáci a žákyně s OMJ – čelili jazykové bariéře, která jim ztěžovala porozumění zadání. Tato zkušenost vedla ve sboru ke sdílené zkušenosti a zároveň k většímu pochopení situace žáků a žákyní s OMJ, neboť si na vlastní kůži uvědomili, jak náročné může být učení v cizím jazyce.  

Dnes je podpora žactva s OMJ na ZŠ Hostýnské, Praha 10, založena na propracovaném systému, který zahrnuje: 

• kvalifikované vyučující včetně učitelky češtiny jako druhého jazyka, 

• 1 skupinu jazykové přípravy – 1. a 2. stupeň ZŠ, 

• 4 hodiny týdně v rámci dopoledního vyučování (převážně v době, kdy probíhá ČJL), 

• aktivní spolupráci celého pedagogického týmu a školního poradenského pracoviště, 

• funkci koordinátora vzdělávání žactva s OMJ,

• zapojení rodičů, včetně využití tlumočníků a informačních materiálů, 

• širokou škálu výukových materiálů (učebnice Domino, metodika NPI ČR, Levou zadní, aplikace Umíme česky, Včelka, Albi knihy apod.), 

• kulturní a poznávací aktivity jako součást výuky. 

Důraz je kladen také na koordinaci mezi vyučujícími jednotlivých předmětů, třídními učiteli a učiteli jazykové přípravy. Hodnocení žactva v jazykové přípravě probíhá formou slovního hodnocení, v běžných předmětech se přihlíží ke speciálním vzdělávacím potřebám dle vypracovaných plánů pedagogické podpory.  

Model představila Bc. Jana Mechová, M.A., zástupkyně ředitele na Základní škole, Praha 10, Hostýnská 2100/2, příspěvkové organizace.

Prezentace ke stažení ZDE

Distanční model –  ZŠ Křížová, Jihlava 

Základní škola Křížová v Jihlavě je určena krajským úřadem Kraje Vysočina jako jedna ze škol poskytujících bezplatnou jazykovou přípravu žactva s odlišným mateřským jazykem. Školu navštěvuje přibližně 370 dětí, z toho 160 tvoří právě žáci a žákyně s OMJ. Škola nabízí několik prezenčních skupin jazykové přípravy a zároveň zajišťuje i distanční výuku pro děti z jiných škol v Kraji Vysočina, které nebyly určeny k jazykové přípravě. Tento model vznikl jako reakce na potřebu podpořit děti z malotřídních nebo odlehlých škol, kde není možné vytvořit vlastní skupinu pro jazykovou přípravu nebo kde je komplikované dojíždění do školy určené, v níž probíhá prezenční jazyková příprava.  

Důležitou roli zde sehrává přítomnost koordinátora, který eviduje jednotlivé zájemce o distanční výuku, propojuje je s určenou školou a napomáhá tak vytvoření jednotlivých skupin. V Jihlavě tuto funkci zastává krajská koordinátorka NPI ČR. 

Klíčové prvky distančního modelu: 

• výuka probíhá online, 4 hodiny týdně ve skupinách o 2–5 žácích; 

• kmenové školy zajišťují přístup k technickému vybavení a pedagogický dohled; 

• jazyková úroveň žactva je diagnostikována a výuka je přizpůsobena jejich potřebám; 

• evidence výuky a docházky probíhá elektronicky (např. systém Bakaláři, Excel). 

Tento model umožňuje začlenění i těch dětí, které by jinak zůstaly bez systémové jazykové podpory. Škola spolupracuje s koordinátorem inkluze, třídními učiteli i rodiči a klade důraz na pravidelnou zpětnou vazbu.  

Model představily Mgr. Lenka Picková, zástupkyně ředitelky školy pro oblast vzdělávání cizinců, a Mgr. Marcela Zejdová, učitelka češtiny jako druhého jazyka, obě ze Základní školy Jihlava, Křížová 33, příspěvkové organizace. 

Prezentace ke stažení ZDE

Intenzivní model – zkušenost ZŠ Cheb 

Základní škola Cheb uplatňuje intenzivní model, kdy nově příchozí žáci a žákyně s nulovou nebo minimální znalostí češtiny nejprve absolvují intenzivní výuku jazyka, a teprve následně jsou postupně zařazováni do běžné výuky. V současné době jsou vytvořené tři skupiny pro jazykovou přípravu. ZŠ Cheb využívá možnost mít oddělené skupiny pro 1. a 2. stupeň. Třetí skupinu tvoří již pokročilí žáci a žákyně, kteří mají za sebou 150–200 hodin výuky českého jazyka. 

Konkrétní podoba realizace: 

• výuka probíhá odděleně od ostatních předmětů, často s vysokou hodinovou dotací 
  (v některých případech až 20 hodin týdně); 

• přezkušování probíhá po 100 a 200 hodinách výuky, na základě čehož se rozhoduje 
  o dalším zařazení žáka nebo žákyně; 

• škola dbá na řádnou evidenci docházky – žáci jejich školy mají jazykovou přípravu uvedenou v rozvrhu, žákům z jiných škol se docházka zaznamenává do sdílené tabulky, kterou 1x za 14 dní zasílají na kontrolu kmenové škole.

ZŠ Cheb intenzivní model hodnotí jako efektivní způsob rychlého začlenění žáků-cizinců do výuky, a to především díky tomu, že děti získají jazykové dovednosti v bezpečném prostředí a zároveň je získají dříve, než se zapojí do výuky odborných předmětů.  

Model představila Mgr. Hana Veselá, zástupkyně ředitele ze 3. Základní školy Cheb, Malé náměstí 3, příspěvkové organizace. 

Prezentace ke stažení ZDE

Shrnutí 

Kulatý stůl potvrdil, že efektivní jazyková příprava žactva s OMJ není jednorázovým opatřením, ale vyžaduje systémový přístup, koordinaci napříč školou a dlouhodobou strategii. Každý z prezentovaných modelů – průběžný, distanční i intenzivní – má své opodstatnění v různých podmínkách škol a regionů. Jako klíčová se ukazuje mezioborová spolupráce vyučujících ve školách a domluva na tom, jakými konkrétními způsoby se podpora žáků cizinců realizuje. Zkušenosti škol ukazují, že podpora jazykového vzdělávání je klíčová nejen pro samotné děti, ale i pro stabilitu školního prostředí, soudržnost kolektivů a kvalitu vzdělávání jako celku.  

Více informací o metodice a podpoře jazykové přípravy najdete na https://zapojmevsechny.cz/odlisny-matersky-jazyk/bezplatna-jazykova-priprava-info