Poruchy chování žáka – jak zapojit školní poradenské pracoviště (ŠPP)?

02.03.2023
Autorský tým NPI ČR
Rodič
Pedagog

Do poradny na webu Zapojmevšechny.cz přichází dotazy od rodičů i pedagogů. Některé otázky využíváme a odpovědi na ně zveřejňujeme v sekci Otázky a odpovědi, protože by se mohly hodit také dalším rodičům a kolegům pedagogům. Dnešní otázka se týká realizace schůzky školního poradenského pracoviště s rodičem žákyně s problémovým chováním. Jak postupovat, pokud komunikace třídního učitele s rodičem v minulosti selhala a rodič o ni aktuálně nemá zájem?

Obrázek článku

Ilustrační foto | FOTO: Freepik

Dotaz:

Dobrý den, ráda bych využila nabízenou možnost konzultace. Třináctiletá dívka je mimo třídní kolektiv, povyšuje se nad ostatní a plynou z toho konflikty, hlavně s chlapci. Maminku vnímáme jako nekritickou, navádějící žákyni proti všem, včetně třídní učitelky. Třídní učitelka potřebuje pomoci, svolává schůzku školního poradenského pracoviště společně s rodičem. Jakou strukturu schůzky s maminkou žákyně byste nám doporučili?

Školní metodička prevence na víceletém gymnáziu.

Odpověď:

Pro to, abych dokázala pro danou situaci nabídnout konkrétní doporučení, jsem si potřebovala s paní metodičkou ještě pár věcí upřesnit. Moje odpověď níže tedy obsahuje i doplňující informace získané na základě našeho telefonického rozhovoru.

Komunikace třídní učitelky s maminkou už v minulosti selhala a maminka s ní momentálně není ochotná komunikovat a spolupracovat. Třídní učitelka má nicméně k dívce stále pozitivní vztah. Podařilo se jí v rámci práce na pozitivním klimatu ve třídě pomoci dívce s jejím postavením směrem k dívkám, ale s chlapci její problémy nadále přetrvávají. Maminka své dceři radí, aby se v případě konfliktů s chlapci bránila a nenechala si nic líbit. A má pocit, že je učitelka zaujatá proti její dceři, což se nezakládá na pravdě.

V tomto kontextu bych doporučila, aby schůzka proběhla na školním poradenském pracovišti za účasti metodičky prevence a výchovné poradkyně a v začátku bez přítomnosti třídní učitelky. Nejprve by bylo vhodné začít tak, že je v zájmu školy, aby se v ní všem žákům dařilo a mohli dobře studovat. Schůzku by bylo vhodné dále vést jednou pracovnicí (v tomto konkrétním případě výchovnou poradkyní, ale obecně může schůzku vést kdokoliv z poradenského týmu) ve vstřícném duchu.

Metodička prevence by pak především zaznamenávala průběh rozhovoru. Od samého začátku by bylo vhodné klást mamince např. následující otázky:

  • Jak současnou situaci vidí ona?

  • Jak o tom doma mluví její dcera?

  • Co pro ni, případně její dceru znamená studium na naší škole?

  • Zda (a případně v čem) vidí posun v situaci její dcery?

  • Co si myslí, že by pomohlo, aby se dceři ve třídě lépe dařilo?

  • Co může v dané situaci udělat škola a co naopak může udělat ona sama a její dcera?

Během schůzky by škola mohla zkusit zjistit, na čem se zakládá doporučení, které maminka dala své dceři: „Aby si nic nenechala líbit.“ Je vhodné navázat dalšími otázkami:

Jakou s tím má osobní zkušenost?

Co očekává, že se stane?

S jakými reakcemi se u žáků a učitelů může její dcera setkat?

Další otázky a reakce by se odvíjely od odpovědí maminky. Doporučuji nespěchat, dát mamince dostatečný prostor, aby vysvětlila svůj úhel pohledu, a průběžně rozptylovat její obavy – ujišťovat, že je i pro pedagogy důležité, aby byli žáci ve škole spokojení a že pohoda každého z nich je pro ně zásadní.

Doporučuji se postupně dostat také k tomu, že velkým pomocníkem pro žáky je právě třídní učitel a ten se stará o pohodu v každé třídě. Pomalu (nespěchat) zmínit pozitivní kroky, které už třídní učitelka učinila, a s jakými konkrétními úspěchy se setkala – pokud to bude možné, ocenit pozitivní posun na straně žačky (podle podaných informací tento posun nastal a je vhodné, aby to maminka při schůzce opět slyšela).

Pak by mělo následovat:

  • shrnutí hlavních informací z obou stran,

  • návrh konkrétních kroků, které je potřeba učinit na obou stranách (obě strany s těmito kroky souhlasí).

V případě, že by pro to byla vhodná atmosféra, by bylo dobré v průběhu rozhovoru přizvat třídní učitelku. Především proto, aby se na konkrétní domluvě mohla rovnou spolupodílet. Navíc by to také mohlo pomoci zlepšit následnou spolupráci maminky s třídní učitelkou.

Dále bych doporučila domluvit se na navazující schůzce v časovém odstupu asi tak 4 až 5 týdnů a zhodnotit, jak se daří realizovat kroky, které byly domluveny na úvodní schůzce.

Co dělat, pokud rodič během schůzky spolupráci odmítne?

V případě, že by se maminka se školou domluvit nechtěla (tzn. nesouhlasila by s navrhnutými kroky, které by bylo potřeba učinit z její strany), by se dalo pokračovat tím způsobem, že konkrétní kroky navrhnou „jen“ pracovníci školního poradenského pracoviště, maminku požádají o spolupráci a domluví opět následnou schůzku.

V takovém případě bych přizvání třídní učitelky na schůzku nedoporučovala. Jen bych maminku seznámila s tím, že třídní učitelka bude samozřejmě o výstupu ze schůzky informována.

Na závěr by také bylo žádoucí informovat vedení školy a pro třídní učitelku zajistit další podporu pro práci s žačkou. Někdy je možné dosáhnout úspěchu i přesto, že rodiče nespolupracují – jen je to podstatně náročnější.

Na dotaz odpověděla Mgr. Kamila Bobysudová, která se věnuje vzdělávání a rozvoji dospělých lidí. Dlouhodobě spolupracuje s Národním pedagogickým institutem ČR a dalšími vzdělávacími organizacemi, kde se zaměřuje především na vzdělávání v manažerských a mentorských dovednostech, osobnostně sociálnímu rozvoji, time a stress managementu aj. Dále působí jako supervizorka, mentorka a koučka.

Mohlo by Vás zajímat

Každý konflikt řešíme s dětmi i rodiči: dobrá praxe ze ZŠ Kojetín

Základní škola Kojetín, Svatopluka Čecha 586 je základní školou s devíti ročníky, vyučovanými v osmi třídách a přípravnou třídou. Škola čelí specifické výzvě, jelikož většina žáků pochází ze sociálně znevýhodněného a nepodnětného prostředí. Ředitel Jiří Isakidis se snaží o odstranění předsudků a bariér, s jakými se škola potýká, a otevřeně sdílí své úsilí v rozhovoru se speciální pedagožkou, lektorkou a redaktorkou Martou Kozdas.

PODCAST 49: Výzvy mladých ze sociálně vyloučených lokalit a jejich šance na normální život

Co představují sociálně vyloučené lokality a čím se vyznačují? Jakým výzvám čelí mladí lidé z těchto lokalit? Lze těmto výzvám čelit a integrovat se do hlavního proudu společnosti? Podcast s Rut Veselou z programu Poradenství mladistvým Člověka v tísni přináší zkušenosti z praxe v tomto tématu. Nabízí vysvětlení pro typické chování mladých vyrůstajících v sociálně vyloučených lokalitách a zdůrazňuje, proč je obtížné se z tohoto prostředí vymanit.

Jak pracovat s dětmi a jejich rodiči, je-li ve školní třídě dítě se speciálními vzdělávacími potřebami

Pokud máte ve třídě dítě se speciálními vzdělávacími potřebami (SVP), vezměte to za správný konec! Přečtěte si, proč se vyplatí připravit všechny, kterých se to týká, a možná vás překvapí, že to nejste jen vy a děti ve třídě. Máme pro vás tipy i praktické příklady, jak a jaké informace získat i předat, aby nikdo nepřišel k újmě.

Zobrazit další články