Když je dítě nadané na hudbu, sport a matematiku, neznamená to, že bude jednička i v češtině nebo krasopisu. Poradíme vám, jak dyslexii u nadaného žáka odhalit a jak si s touto kombinací poradit ve vyučování.
Zdroj: Autorský tým APIV B
Taky jste to zažili? Dítě, které bravurně počítá zpaměti, nedokáže vyřešit jednoduchou slovní úlohu. Dokonce se ztratí už při čtení zadání! Jak je tohle možné? Než si dítě v duchu uložíte do škatulky „nepozorný lajdák“, zkuste zjistit, jestli nejde o případ „dvojí výjimečnosti“, souběhu velkého talentu a dyslexie. Ušetříte tak trápení nejen sobě, ale i jeho rodičům a dítěti samotnému. Ukážeme vám, jak s takovým žákem pracovat ve výuce.
Páťák Jára je zvídavé dítě se spoustou zájmů. Rád se pouští do diskusí nejen v přírodovědě a českém jazyce, ale i v matematice, kde se vyjadřuje k řešení problémových úloh. V oblibě má úlohy s několika možnými řešeními. Uvažuje logicky a velmi tvořivě. Pro Járu je příznačná bohatá slovní zásoba, výborně se vyjadřuje a uvažuje v souvislostech. Jenže ve čtení by ho trumfnul leckterý druhák. Jára čte pomalu a s chybami. Domýšlí si a komolí slova, zaměňuje hlásky. Vyjmenovaná slova nedokáže vyjmenovat...Co se týče předmětu matematika, Jára málokterou slovní početní úlohu vyřeší samostatně. Při čtení slovních početních úloh se totiž ztrácí v textu.
Obr. 1. Nadaný žák s přidruženou specifickou poruchou učení (zde může jít o případ dyskalkulie) často chybuje v jednoduchých úkolech zaměřených na vybavení naučeného materiálu zpaměti. Zdroj: MALINOVÁ, D., MARŠÍČKOVÁ, P. (2013). Nadání je třeba rozvíjet. Metodická příručka pro pedagogické pracovníky v rámci projektu „Nadání je třeba rozvíjet“ (reg. č. CZ.1.07/1.2.35/02.0025). Most 2000 – občanské sdružení pro kulturu a vzdělání, Most. s. 50.
Jára není tak úplně mimořádný případ. Vyznačuje se takzvanou „dvojí výjimečností“. Tento termín označuje lidi se smyslovým a tělesným postižením, poruchami učení nebo vícenásobným postižením, kteří jsou zároveň nadaní. [1] Divili byste se, kolik dyslektiků se najde mezi úspěšnými spisovateli a umělci.
Věděli jste, že dyslexií trpěl například Hans Christian Andersen, Gustave Flaubert, F. Scott Fitzgerald nebo Steven Spielberg? Ale také Pablo Picasso, Andy Warhol a Leonardo da Vinci? [2]
Co se týče poruchy učení, Jára je žák s dyslexií. Proto nedokáže bez pomoci pedagoga samostatně vyřešit slovní úlohu, tedy přečíst zadání a pak teprve úkol vyřešit. Na druhou stranu, pokud má Jára řešit problém ústně, vyniká nad spolužáky v rychlosti i přesnosti a produktivitě myšlení.
Definice: Dyslexie v doslovném překladu značí potíž se slovy nebo poruchu v práci se slovy – a přeneseně pak poruchu ve vyjadřování se řečí psanou (čili v psaní) a ve zpracování psané řeči (čili ve čtení). Označení je odvozené z řeckého „lexis“, jež znamená slovní vyjadřování čili řeč, a předpony „dys“, která říká, že něco je nedokonalé, porušené.[3]
Protože Jára špatně čte, poslali ho do pedagogicko-psychologické poradny, kde se zjistilo, že není jen dyslektik, ale i ohromně nadané dítě. Na jeho výjimečný talent se přišlo paradoxně díky jeho klopýtavému čtení. U nadprůměrně inteligentních dětí s poruchou učení totiž porucha poutá pozornost a přebíjí nadání natolik, že dítě působí jako zcela průměrné.
Definice: „Nadání je soubor vloh jako předpokladů úspěšného rozvíjení schopností; nejčastěji používáno ve spojení s jedinci podávajícími nadprůměrné výkony při činnosti tělesné či duševní.“ [4]
Jára má vysoký intelektový potenciál a zároveň handicap v učení. Ten mu komplikuje čtení, takže se problémy promítají do všech vyučovacích předmětů, ve kterých je třeba číst, tedy nejen v českém jazyce, ale i v matematice – ve slovních úlohách, ve věcném učení.
Když víme, na čem jsme, můžeme zvolit vhodné výukové metody a dítěti výrazně pomoct. Nejlepší je, když se podaří začít s nápravou už na prvním stupni. Poruchu čtení můžeme postupem času zmírnit a umožnit dítěti rozvíjet jeho intelektuální potenciál.
Následující tabulka vám pomůže rozpoznat, že se skutečně jedná o nadaného žáka s dyslexií – a zahájit intervenci. Uvedený výčet projevů nadaného žáka s dyslexií berte jako přibližné vodítko. [5] V příloze na konci článku najdete také tabulku ke stažení, která vám pomůže přesněji zaznamenat projevy dítěte, u kterého máte „podezření“ na dvojí výjimečnost. Rozhodující slovo by ale měl mít odborník, například psycholog v pedagogicko-psychologické poradně.
Pro dítě jsou charakteristické projevy jako: | ✔ |
nadání pro prostorové a mechanické dovednosti | |
obliba konstrukčních hraček, modelů a ručních prací | |
záliba v objevovacích činnostech | |
výborné výkony v malování a zároveň obtíže při psaní | |
výjimečný hudební sluch spojený s potížemi při hře z notového zápisu (nepozornost či roztěkanost, horší koordinace rukou během hraní) [6] | |
výjimečná schopnost vizualizace a manipulace s představami | |
velmi dobré verbální porozumění a logická argumentace | |
potíže s memorováním řetězců faktů a různých sekvencí (pro dítě je učení zpaměti obtížnější než osvojení komplexního materiálu) | |
snížená koncentrace | |
obtíže v oblasti motoriky | |
potíže s koordinací pohybů a spoluprací oko-ruka | |
vytříbený smysl pro humor | |
sklon k perfekcionismu, přecitlivělost, špatné sebepojetí, vyhýbání se neúspěchu nevyrovnaný intelektový vývoj s vývojem sociálním, emočním a fyzickým |
Na základě zkušeností nedoporučujeme zařazovat nadané děti se specifickými poruchami učení do speciálních tříd. Žákům jako Jára hrozí, že budou ve výuce pracovat pod hranicí svým možností. Nepodporované nadání může přispět k sociální izolaci, frustraci nadaného dítěte a vzniku problémového chování. Dítě se může projevovat jako „hyperaktivní potížista“, i když poruchou pozornosti (spojenou s ADHD) netrpí, jen reaguje na nevyhovující školní prostředí.
Podpořte sebedůvěru nadaného žáka [7]:
Příloha 1: Posuzovací škála pro nadané dítě s dyslexií
[1] KROUPOVÁ, K. A KOL. (2016). Slovník speciálněpedagogické terminologie. Vybrané pojmy. Praha: Grada.
[2] DEVENY, C. (2016). Use Your Words: A Myth-Busting, No-Fear Approach to Writing. Carlton: Black Inc. s. 247–248.
[3] MATĚJČEK, Z.(ed.2).(1993). Dyslexie – Specifické poruchy učení. Praha: H & H.
[4] HARTL, P. (2004). Stručný psychologický slovník. Praha: Portál.
[5] WEST, T. G. (1991). In the mind`s eye: Visual thinkers, gifted people with learning difficulties, computer images, and the ironies of creativity. Buffalo, NY: Prometheus Press. (Cit. dle L. K. Silvermanová, (2002), Upside-Down Brilliance. The Visual-Spatial Lerner, Denver: DeLeon publishment, Inc.). [online]. [datum citace 4. 8. 2020]. Dostupné z: https://pdfs.semanticscholar.org/66d1/017369801c9dc9ba614adf4e71e6ef6aff47.pdf
[6] CHLEBCOVÁ, H. (2014). Rozvoj hudebnosti u dětí se specifickými poruchami učení. Diplomová práce. Univerzita Karlova v Praze, Pedagogická Fakulta. Katedra hudební výchovy. s. 65. [online]. [datum citace 4. 8. 2020]. Dostupné z: https://dspace.cuni.cz/handle/20.500.11956/67083
[7] VAIL, P. L. (1990). Gifts, talents, and the dyslexias. Independent School, 49, 3. Retrieved 10. 1. 2006 from Academic Search Premier.
Problémové chování tresty nevyřešíte, to už asi víte. Co tedy můžete dělat? Nejlepší metodou je analytické pozorování a skutečný zájem o dítě. Přečtěte si zkušenosti a tipy, jak na to.
Podívejte se na poruchu pozornosti optikou terapeuta. Julius Bittmann, který ADHD pociťuje na vlastní kůži, popisuje, co se skrývá za problémovým chováním a jak můžete dítěti s jeho pocity pomoci.
Různé styly učení si žádají různé uspořádání lavic ve školní třídě. Rozdělení třídy na učební centra podle Davida Thornburga zlepšuje studijní výsledky a naplňuje individuální potřeby dětí, jak dokazuje například montessori pedagogika.