Nadaný žák s dyslexií: Jak s ním pracovat

Zdroj: Autorský tým APIV B

Taky jste to zažili? Dítě, které bravurně počítá zpaměti, nedokáže vyřešit jednoduchou slovní úlohu. Dokonce se ztratí už při čtení zadání! Jak je tohle možné? Než si dítě v duchu uložíte do škatulky „nepozorný lajdák“, zkuste zjistit, jestli nejde o případ „dvojí výjimečnosti“, souběhu velkého talentu a dyslexie. Ušetříte tak trápení nejen sobě, ale i jeho rodičům a dítěti samotnému. Ukážeme vám, jak s takovým žákem pracovat ve výuce.

Příklad z praxe: Jára

Páťák Jára je zvídavé dítě se spoustou zájmů. Rád se pouští do diskusí nejen v přírodovědě a českém jazyce, ale i v matematice, kde se vyjadřuje k řešení problémových úloh. V oblibě má úlohy s několika možnými řešeními. Uvažuje logicky a velmi tvořivě. Pro Járu je příznačná bohatá slovní zásoba, výborně se vyjadřuje a uvažuje v souvislostech. Jenže ve čtení by ho trumfnul leckterý druhák. Jára čte pomalu a s chybami. Domýšlí si a komolí slova, zaměňuje hlásky. Vyjmenovaná slova nedokáže vyjmenovat...Co se týče předmětu matematika, Jára málokterou slovní početní úlohu vyřeší samostatně. Při čtení slovních početních úloh se totiž ztrácí v textu.

Obr. 1. Nadaný žák s přidruženou specifickou poruchou učení (zde může jít o případ dyskalkulie) často chybuje v jednoduchých úkolech zaměřených na vybavení naučeného materiálu zpaměti. Zdroj: MALINOVÁ, D., MARŠÍČKOVÁ, P. (2013). Nadání je třeba rozvíjet. Metodická příručka pro pedagogické pracovníky v rámci projektu „Nadání je třeba rozvíjet“ (reg. č. CZ.1.07/1.2.35/02.0025). Most 2000 – občanské sdružení pro kulturu a vzdělání, Most. s. 50.

Jára není tak úplně mimořádný případ. Vyznačuje se takzvanou „dvojí výjimečností“. Tento termín označuje lidi se smyslovým a tělesným postižením, poruchami učení nebo vícenásobným postižením, kteří jsou zároveň nadaní. [1] Divili byste se, kolik dyslektiků se najde mezi úspěšnými spisovateli a umělci.

Věděli jste, že dyslexií trpěl například Hans Christian Andersen, Gustave Flaubert, F. Scott Fitzgerald nebo Steven Spielberg? Ale také Pablo Picasso, Andy Warhol a Leonardo da Vinci? [2]

Co se týče poruchy učení, Jára je žák s dyslexií. Proto nedokáže bez pomoci pedagoga samostatně vyřešit slovní úlohu, tedy přečíst zadání a pak teprve úkol vyřešit. Na druhou stranu, pokud má Jára řešit problém ústně, vyniká nad spolužáky v rychlosti i přesnosti a produktivitě myšlení.

Definice: Dyslexie v doslovném překladu značí potíž se slovy nebo poruchu v práci se slovy – a přeneseně pak poruchu ve vyjadřování se řečí psanou (čili v psaní) a ve zpracování psané řeči (čili ve čtení). Označení je odvozené z řeckého „lexis“, jež znamená slovní vyjadřování čili řeč, a předpony „dys“, která říká, že něco je nedokonalé, porušené.[3]

Úskalí kombinace nadání a dyslexie

Protože Jára špatně čte, poslali ho do pedagogicko-psychologické poradny, kde se zjistilo, že není jen dyslektik, ale i ohromně nadané dítě. Na jeho výjimečný talent se přišlo paradoxně díky jeho klopýtavému čtení. U nadprůměrně inteligentních dětí s poruchou učení totiž porucha poutá pozornost a přebíjí nadání natolik, že dítě působí jako zcela průměrné.

Definice: „Nadání je soubor vloh jako předpokladů úspěšného rozvíjení schopností; nejčastěji používáno ve spojení s jedinci podávajícími nadprůměrné výkony při činnosti tělesné či duševní.“ [4]

Jára má vysoký intelektový potenciál a zároveň handicap v učení. Ten mu komplikuje čtení, takže se problémy promítají do všech vyučovacích předmětů, ve kterých je třeba číst, tedy nejen v českém jazyce, ale i v matematice – ve slovních úlohách, ve věcném učení. 

Včasná diagnostika: klíč k řešení

Když víme, na čem jsme, můžeme zvolit vhodné výukové metody a dítěti výrazně pomoct. Nejlepší je, když se podaří začít s nápravou už na prvním stupni. Poruchu čtení můžeme postupem času zmírnit a umožnit dítěti rozvíjet jeho intelektuální potenciál. 

Následující tabulka vám pomůže rozpoznat, že se skutečně jedná o nadaného žáka s dyslexií – a zahájit intervenci. Uvedený výčet projevů nadaného žáka s dyslexií berte jako přibližné vodítko. [5] V příloze na konci článku najdete také tabulku ke stažení, která vám pomůže přesněji zaznamenat projevy dítěte, u kterého máte „podezření“ na dvojí výjimečnost. Rozhodující slovo by ale měl mít odborník, například psycholog v pedagogicko-psychologické poradně.

Jak vyučovat nadané dítě s dyslexií 

Na základě zkušeností nedoporučujeme zařazovat nadané děti se specifickými poruchami učení do speciálních tříd. Žákům jako Jára hrozí, že budou ve výuce pracovat pod hranicí svým možností. Nepodporované nadání může přispět k sociální izolaci, frustraci nadaného dítěte a vzniku problémového chování. Dítě se může projevovat jako „hyperaktivní potížista“, i když poruchou pozornosti (spojenou s ADHD) netrpí, jen reaguje na nevyhovující školní prostředí.

Podpořte sebedůvěru nadaného žáka [7]:

• Napravujte poruchu, ale především rozvíjejte nadání dítěte. 
• Odhalujte postupně nadání každého žáka, hledejte, v čem je úspěšný, jaké jsou jeho silné stránky. 
• Posilujte okamžiky, kdy zjistíte, že žák něco udělal dobře. Vytvářejte další příležitosti k podobnému úspěchu každý den. 
• Netrestejte za chyby. Vytvořte podmínky pro to, aby riskování bylo pro dítě bezpečné. Nenucené příležitosti pro bezpečné chybování nabízí skupinová práce a kooperativní vyučování. 
• Do vyučování zařazujte úkoly zacílené na originalitu. Nenuťte žáka ke konformitě, nechte jej, ať se vyjádří nekonvenčně v kreslení, tvorbě příběhů, mýtů s imaginárními postavami. 
• Připravujte humorné úkoly a cvičení.

Další tipy pro práci s nadanými dětmi s dyslexií: 

• Komunikujte s rodiči tak, aby měli ve své dítě důvěru. Rodiče nadaného dítě se specifickou poruchou učení mnohdy nevidí talent svého potomka. Vysvětlete jim, že kolísavé výkony i roztěkanost jsou projevem specifické poruchy učení a dítě vyžaduje trpělivý přístup. Procvičování zrakového a sluchového rozlišování a uzpůsobení výuky umožní dítěti rozvíjet jeho talent. Důležité je chválit dítě za každý pokrok.
• Buďte vynalézaví v hodnocení výsledků žáků, nesrovnávejte nesrovnatelné. Vysvětlete dětem, jak se projevují různá nadání i poruchy učení, aniž byste ukazovali na konkrétní děti. Uspořádejte besedu, kam pozvete bývalého žáka se specifickou poruchou učení, který se dostal na střední školu a daří se mu v životě. Anebo na besedu pozvěte speciálního pedagoga. 
• Nestresujte žáka časově limitovanými úkoly a kvantitou úkolů na úkor jejich kvalitního vypracování. Je možné diferencovat zadání – vypracovat jenom polovinu cvičení za domácí úkol, psát každou druhou větu.
• Jazykové jevy důkladně procvičte, teprve potom zkoušejte. Využívejte přitom učení různými smysly tak, aby žák mohl vnímat akusticky, vizuálně, hapticky apod. 
• Zařazujte alternativní zdroje informací včetně obrázků, fotografií, ale i besed a exkurzí. 
• Využívejte moderní technologie. Nástroje automatické kontroly pravopisu v textových editorech berte jako kompenzační pomůcku.  
• Umožněte dětem vyjadřovat myšlenky různými způsoby: modely, pantomimou, filmy, diapozitivy...
• Používejte vizualizační techniky a mnemotechnické pomůcky. Díky mnemotechnickým pomůckám si žák – za využití představivosti, fantazie a rytmu – může vštípit i jinak těžko zapamatovatelná data nebo abstraktní pojmy. Oblíbená je například mnemotechnická pomůcka „Loci metoda“, kdy si v představě žák na některé jemu známé místo nebo cestu „navěsí“ určité pojmy, vzorce apod. Při virtuální procházce takovou cestou si pak snadněji pojmy znovu vybaví z paměti. 
• Vytvářejte bezpečné příležitosti k hlasitému čtení v přiměřeném rozsahu, veďte k plynulému a později výraznému čtení (tempo, rytmus, dikce…). O přečteném vždy diskutujte.
• Nevyhýbejte se poslechu audioknih pro další podporu fantazie.

Ke stažení: 

Příloha 1: Posuzovací škála pro nadané dítě s dyslexií

Zdroje

[1] KROUPOVÁ, K. A KOL. (2016). Slovník speciálněpedagogické terminologie. Vybrané pojmy. Praha: Grada.

[2] DEVENY, C. (2016). Use Your Words: A Myth-Busting, No-Fear Approach to Writing. Carlton: Black Inc. s. 247–248.

[3] MATĚJČEK, Z.(ed.2).(1993). Dyslexie – Specifické poruchy učení. Praha: H & H.

[4] HARTL, P. (2004). Stručný psychologický slovník. Praha: Portál. 

[5] WEST, T. G. (1991). In the mind`s eye: Visual thinkers, gifted people with learning difficulties, computer images, and the ironies of creativity. Buffalo, NY: Prometheus Press. (Cit. dle L. K. Silvermanová, (2002), Upside-Down Brilliance. The Visual-Spatial Lerner, Denver: DeLeon publishment, Inc.). [online]. [datum citace 4. 8. 2020]. Dostupné z: https://pdfs.semanticscholar.org/66d1/017369801c9dc9ba614adf4e71e6ef6aff47.pdf

[6] CHLEBCOVÁ, H. (2014). Rozvoj hudebnosti u dětí se specifickými poruchami učení. Diplomová práce. Univerzita Karlova v Praze, Pedagogická Fakulta. Katedra hudební výchovy. s. 65. [online]. [datum citace 4. 8. 2020]. Dostupné z: https://dspace.cuni.cz/handle/20.500.11956/67083

[7] VAIL, P. L. (1990). Gifts, talents, and the dyslexias. Independent School, 49, 3. Retrieved 10. 1. 2006 from Academic Search Premier.