Mentoring nabízí učitelům pomoc s inkluzí i zlepšením dovedností

Zdroj: Autorský tým APIV B

Zaučovali jste někdy novou kolegyni, nebo naopak nějaký pedagog zaučoval kdysi vás? Pak jste se – byť nevědomky – seznámili s principy mentoringu. Tedy prastarou metodou, při které znalý člověk předává své poznatky méně zkušenému jedinci. Jde o prapůvodní princip učení, který logicky velmi úzce souvisí se školou. Martina Chmelová, jež se profesionálně mentoringu věnuje, v rozhovoru vysvětlila, jakým způsobem z něj mohou učitelé těžit.

Jak byste vysvětlila mentoring jako metodu a její využitelnost ve školství?

Mentoring ve školství doplňuje klasické semináře o důležitou prožitkovou složku, a tím přesouvá a posiluje zodpovědnost za vlastní učení a zavádění získaných poznatků na samotného příjemce. Učitel sám s pomocí mentora řídí svou vnitřní motivaci, která je základem vnímání jeho vlastní úspěšnosti, a dává tak základ zdravému sebevědomí a v neposlední řadě slouží i jako nejlepší prevence syndromu vyhoření. 

Výstupem je vyšší efektivita ve skutečném využívání získaných poznatků o více než 60 procent oproti cca 15 procentům efektivity klasických vzdělávacích seminářů. Mentoring je proces, při kterém zkušená osoba vede méně zkušenou a v jeho průběhu dochází k přirozenému učení příkladem.  

Mentoring například zcela intuitivně vykonává většina zaměstnanců mateřských škol – například při nástupu nové učitelky:

V rámci kontraktu jsou stanoveny nejen zákonné úkony, ale také postup pro zaučení. Zároveň je pro to delegována odpovědná osoba, například kolegyně ve třídě.

V rámci zaučování jsou předávány konkrétní informace (co, kdo, jak, kde), zároveň je vytvářena průběžná zpětná vazba s korekcí a hodnocením (toto je výborné, dobré, toto příště jinak, jiným způsobem).

Dochází k hodnocení v časovém horizontu, jsou zadávány samostatné úkoly.

Mnohé prvky mentoringu znají ředitelky a ředitelé škol ze setkání vedoucích pracovníků, kde společně sdílejí, co a jak funguje. Přirozeným mentorem učitele zase bývá starší kolega… Omezuje se vlastně mentoring jen na mladé a méně zkušené kantory, nebo může fungovat i obráceně?

Mentor předává své zkušenosti, dovednosti, inspiraci. Může to být zaměstnanec školy jako třeba ředitel či učitel, v případě konkrétních řešených problémů ale i osoba z jiného zařízení nebo organizace. V praxi mateřské i základní školy nemusí být mentor nezbytně ten služebně nebo věkově starší, ale především ten, kdo má co předat ostatním. Může se jednat o kolegu ze stejné školy, nebo jiné. 

V čem všem může mentoring učitelům pomoci a co by si od něj naopak slibovat neměli?

Základní podmínkou je, že mentorovaný (mentee) se chce učit, je otevřen k přijímání nových věcí. A že mentor ví, co, proč a jak uplatnit v praxi a dokáže srozumitelným způsobem tyto své znalosti a zkušenosti předat. Učitel má potřebu nejen získat informace, ale upevnit a zdokonalit své dovednosti v určité oblasti. Abychom to trochu strukturovali, mentoring je založen na:  

• dobrovolnosti,
• vědomosti,
• respektu k individualitě,
• dlouhodobosti,
• přínosu pro obě strany.

Jen tehdy je možné vytvořit oboustranný vztah. Mentoring samotný může být zaměřen na:

• kariérní rozvoj; 
• osobní podporu;
• podporu vytváření vzorů chování a postojů, jimiž je možno se inspirovat a o něž je možné  usilovat;
• osvojení si některých technik a postupů přímo v praxi.

Je nutné si uvědomit, že mentor explicitně neradí. Ukazuje, jak případné problémy řešit nebo uplatňovat v praxi. Nejčastější potřeby vedení škol i učitelů v praxi, vhodné pro mentoringovou podporu, jsou následující:

• podpora řízení a manažerských dovedností (komunikace, práce v týmu, zpětná vazba, řešení konfliktů, komunikace s rodiči, řešení problémových situací atd.);
• osobní hodnocení zaměstnanců;
• stanovení, podpora a realizace osobního rozvoje;
• podpora týmové spolupráce v rámci třídy (komunikace, odpovědnost, kompetence atd.);
• osvojování si některých technik (práce s interaktivní tabulí, práce s dětmi se specifickými potřebami, komunikace s rodiči těchto dětí, time management, příprava pedagogické práce, podpora nácviku pedagogické reflexe, výběr a realizace dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků, příprava individuálního kurikula, podpora individuálního přístupu, projektové učení atd.).    

Jak je to vlastně s mentoringem v případě českých učitelů? Přece jen řada z nich není na podobný druh podpory zvyklá…

Ano, to je pravda. Nicméně je zajímavé, že tuto činnost velmi často vykonávají, aniž by ji tak nazývali. Při nástupu nové kolegyně, asistentky pedagoga a podobně. Tedy všude tam, kde potřebujeme novou osobu uvést velmi rychle do praxe.

Do učitelské práce zasáhla v roce 2016 novela školského zákona podporující společné vzdělávání. To s sebou samozřejmě nese řadu nových úkolů, potřebu reagovat na změnu podmínek přímo ve třídách a nacházet cestu k žákům se speciálními potřebami. Může s těmito úkoly mentoring nějak pomoci? 

Mentoring může významně urychlit proces změny a samotné praktické ukotvení dovedností a kompetencí. To znamená, že dotyčná osoba využívající mentoring začne v praxi s podporou mentora rychle užívat to, s čím se setkala v teorii. Zkušená osoba předáním svých zkušeností ušetří čas, pomůže dotyčnému osvojit si, upevnit a prohloubit získané praktické dovednosti. 

Seminář přináší informace a souvislosti, ale to je jen 20 procent toho, co učitel potřebuje. 80 procent je praxe, kterou každý učitel získává metodou pokus ‒ omyl, tedy vlastním experimentem, kdy uvádí informace do praxe. Možná bych použití mentoringu přirovnala k tomu, když se učíte řídit auto. Zpočátku je nováček řidič (v našem případě začínající učitel, učitel osvojující si jakoukoliv novou metodu, přístup atd.) vylekaný, jeho pozornost je roztříštěna do mnoha oblastí. Pravidla silničního provozu a jejich naplňování (situace, značky), technika ovládání vozu (řazení, udržení vozu na silnici) a sledování cesty a provozu (ostatní auta, silnice atd.) je zpočátku nad jeho možnosti a na mnoho věcí zapomíná. Řidič začátečník tedy dělá chyby.

Z chyb se však může dobře učit, pokud má podporu od někoho zkušeného. V ten okamžik se pozornost řidiče-nováčka začíná zklidňovat, přestává těkat, technicky začíná zvládat ovládání auta, cestu sleduje periferně, jízda začíná být plynulá a podobně. Jedná se tedy o praktický nácvik a prožitek. Teorie, praktický nácvik, opakování, upevňování. Jedná se o učící proces. Stejně tak pracuje mentoringový proces, který dotyčnému ukazuje možnosti a pomáhá mu upevňovat – náhledem a zkušeností – praktické postupy k řešení situací a změn.   

Už několik let se pohybujete v českém školství a jste ve styku s učiteli. Co vidíte jako největší úskalí jejich práce v souvislosti s inkluzí a kdy byste jim doporučila mentoring zvážit? 

Mentoring bych v každém případě doporučila k následujícímu:

• pro zvýšení komunikačních dovedností pedagoga, tedy aby dokázal o potřebách inkluze a jejich naplňování mluvit s dětmi, rodiči, kolegy;
• pro zlepšení týmové práce ve třídě;
• pro upevnění svého postoje k inkluzi, protože pokud sám pedagog není přesvědčen o tom, že inkluzivní vzdělávání je v současné době nezbytný trend a bere je jako nutné zlo, není možné naplňovat žádný z předchozích bodů.    

Máte nějaké příklady dobré praxe, kdy učitelům mentoring pomohl právě v souvislosti se společným vzděláváním?

Ano. Podílela jsem se na podpoře komunikace s dětmi ve třídě při zařazení chlapce s kombinovaným postižením s dětskou mozkovou obrnou. Řešily se informace o postižení, možnostech a limitech chlapce, potřebách, nastavení spolupráce, komunikace s rodiči.

Jak je to s přenosem získaných zkušeností? Mohou se učitelé, kteří prošli mentoringem, stát mentory svých kolegů? 

Ano, v praxi se to děje často. Učitel, který sám prošel mentoringovým procesem, má praktické a zažité zkušenosti. Pak předává příklady z praxe, ne teorii. 

Pokud učitel o mentoringu uvažuje, co může udělat? Kam se obrátit, kde získat informace a prostředky?

Nejlepší je se nejdříve poohlédnout ve svém okolí. Znáte nějakého učitele, který vás zaujal svým přístupem? Výsledky? Dobře se vám s ním komunikuje? Může vám ho někdo doporučit?

Asi bych nejprve rozhodila síť na místní úrovni, v rámci porady ředitelů škol. Potom se dají využít nejrůznější vzdělávací akce, kurzy, semináře. Finance, které mentoring bezesporu stojí, se dají získat dvojím způsobem: vlastní prostředky školy a dotační prostředky v rámci Operačního programu Věda, výzkum, vzdělávání (OP VVV), v rámci zjednodušených projektů, tzv. šablon pro MŠ a ZŠ. Konkrétně lze takové žádosti aplikovat na oblasti sdílení zkušeností pedagogů z různých škol prostřednictvím vzájemných návštěv (I/2.6  pro MŠ a II/2.10 pro ZŠ) nebo na vzájemnou spolupráce pedagogů (II/2.9 , pro ZŠ).

Mgr. Martina Chmelová 
Působí jako koučka a terapeutka v Alfa Human Service, z. s., dlouhodobě podporuje pedagogické pracovníky předškolních a školních zařízení v oblasti upevňování psychické stability učitelů, efektivní komunikace, v oblasti stabilizace týmové práce. Pravidelně přispívá do časopisů „Poradce ředitelky mateřské školy“ a „Integrace a inkluze“, kde se věnuje primárně tématům podpory řídicích schopností a dovedností z pohledu rozvoje měkkých dovedností. Foto: Archív Martiny Chmelové

Kontakty: martina.chmelova@alfabet.cz