Když žáci poskytují efektivní zpětnou vazbu pedagogům

Zdroj: Autorský tým APIV B

Pedagogové průběžně získávají zpětnou vazbu ze vzájemných hospitací nebo z hospitací vedení školy. Čas od času ale není od věci vidět svoji práci očima žáků a mít možnost si o výsledcích takového šetření s nimi promluvit. 

Jak získat zpětnou vazbu od svých žáků?

Zpětná vazba od žáků přináší pedagogovi četné benefity. Pedagoga, který má průběžně přehled o potřebách žáků, jejich pocitech, názorech a postojích, totiž nezaskočí nějaká nenadálá situace ve třídě, krize anebo konflikt. Zároveň tímto způsobem zvyšuje motivaci žáků k zapojení do života školy a buduje dobré vztahy, což se zpětně pozitivně odráží i v procesu výuky. 

1. Pedagog získá informace nejprve pozorováním a přímou komunikací se žáky – obecně ze školního života, z přímých žákovských promluv, tedy z toho, co mu žák říká přímo do očí, z písemných prací atd. 
2. Pedagog také může získávat zpětnou vazbu cílenou na konkrétní oblasti jeho činnosti. Dostane informaci například o tom, jak se žáci na jeho hodinách cítí – jestli se cítí zapojeni, nebo proplouvají vyučováním spíše v anonymitě –, jestli je vyučování zábavné, co je motivuje ke školní práci, jaké překážky v učení mají, jak potřebují upravit vzdělávací podmínky a také jaký mají k pedagogovi vztah, zda jeho hodnocení vnímají jako spravedlivé. Tato zpětná vazba pedagogovi slouží jako podklad k zamyšlení nad jeho výukou. Má ho podpořit ve zvyšování jeho pedagogických kompetencí. 

Ve škole žáci tráví velkou část dne, hraje v jejich životech důležitou roli. To je důvod, proč by měli mít možnost se ke školnímu dění vyjádřit, jak to bývá zvykem třeba na žákovském parlamentu. Měli by mít také možnost vyjádřit se k metodám, formám a činnostem, které s nimi pedagog při vyučování realizuje. Hodnocení práce pedagoga dává žákům pocit, že mohou ve škole něco změnit a že na jejich názorech záleží.

Kdy můžou žáci začít poskytovat zpětnou vazbu?

Častou metodou zjišťování názoru žáků je dotazník. Ve zjednodušené formě se hodí už od 1. ročníku, resp. od doby, kdy žáci dokážou své mínění vyjádřit slovy. Výjimku mohou představovat speciální třídy pro žáky s deficitem v oblasti čtení a psaní, kde je vhodné dotazníky distribuovat až ve vyšších ročnících 1. stupně [1]. 

Žáci, kteří se už od prvního ročníku učí poskytovat hodnotící zpětnou vazbu pedagogům, spolužákům, i sami sobě, rozvíjejí vlastní odpovědnost za proces vzdělávání. Zvyšuje se i jejich motivace ke vzdělávání. 

Hodnocení není „výsadou“ vyhrazenou pouze dospělým a kontrolním institucím. Žák, který má možnost hodnotit sebe i druhé, zlepšuje jednak vlastní sebepoznání, jednak se rozvíjejí jeho komunikační a sociální dovednosti a v neposlední řadě se zvyšuje jeho sebedůvěra a motivace. 

Anonymní dehonestující (online) hodnocení od žáků směrem k pedagogům i ke spolužákům se mohou objevit právě tam, kde žáci nemají v rámci školy možnost vyjádřit své pocity a potřeby, a kde se neměli možnost naučit, jak adekvátní hodnocení poskytovat. 

Dobrá praxe z Nizozemska a Norska

Příkladem dobré praxe při hodnocení pedagoga žáky je střední škola 2COLLEGE v nizozemském Tilburgu, kde je hodnocení pedagogů jejich žáky běžné. Každý pedagog školy má povinnost zhruba dvakrát za rok provést v každé své třídě hodnocení, tedy dát žákům dotazníky, prostudovat je a pak si s nimi o výsledcích hodnocení promluvit. 

Dotazník obsahuje otázky s výběrem ze čtyř variant odpovědí (vždy, většinou, někdy, nikdy). Obsah otázek (ukázka): 

• atmosféra v hodinách
• pobídky ke školní práci
• přístup ke třídě
• „elán“ pedagoga
• trpělivost 
• reakce na kritiku
• schopnost plánovat
• schopnost vysvětlovat látku
• frekvence kontrol žákovských prací
• spravedlivost
• dovednosti 
• zařazování skupinové práce
• podpora samostatného uvažování žáků
• ochota pomoci žákům
• výsledky (kolik se toho žák na hodinách pedagoga naučí)

Při hodnocení pedagogů jsou žáci velmi zdrženliví, snaží se vždy vyzdvihnout to pozitivní. Jsou schopni velmi přesně popsat a posoudit, co se v hodinách děje.

Navíc má každý pedagog minimálně jednou za 2 roky povinnost absolvovat rozhovor s ředitelem školy, jehož náplní práce je posouzení jeho práce a stanovení cílů a plánů do budoucna. Na tuto schůzku musí pedagog přinést výsledky hodnocení práce z minimálně dvou jím vybraných tříd, které se stávají významnou součástí rozhovoru. [2]

Také v Norsku je nastaven systém zpětné vazby práce pedagogů. Každý rok probíhá konzultace pedagoga s ředitelem školy. Tato konzultace je většinou vedena formou diskuse. Dále pedagogové získávají zpětnou vazbu od kolegů. Běžně je v Norsku poskytována konstruktivní forma hodnocení práce pedagoga žáky stejně jako podněty pro zlepšení. 

Z této norské praxe vycházejí následující doporučení. Tento souhrn zásad formuje základ pro dotazníky zpětnovazebního šetření mezi žáky v jednotlivých třídách s možností lokální adaptace. 

Dotazník by se měl řídit následujícími doporučeními:

• soustředit se na prostředky výuky spíše než na pedagoga jako osobu;
• zahrnovat žákovo vlastní sebehodnocení a hodnocení spolužáků pro účely zhodnocení vlivu motivace a vlastní snahy žáků na vzdělávací prostředí;
• zahrnovat otázky zaměřené na přístupy k vyučování, které jsou relevantní pro samotné učení žáků jako například inkluze a poskytování zpětné vazby žákům o jejich vzdělávacích výsledcích, stejně jako otázky zaměřené na obecný rámec vyučování (například výukové materiály nebo podmínky, které poskytuje třída, v níž se žáci vzdělávají);
• distribuovat vždy anonymně za účelem získat upřímné odpovědi;
• vyhodnocovat pedagogem ve spolupráci s žáky za účelem zlepšit prostředí ve třídě a výstupy učebních procesů;
• sloužit jako podklad pro společnou zprávu o vyhodnocení dotazníku a o budoucích změnách, na kterých se obě strany shodly (tato zpráva by spolu s relevantními údaji měla být předložena nejbližšímu nadřízenému).[3]

Zpětná vazba od žáků – doporučení pro pedagogy

1. Objasněte žákům cíl dotazníku. Tím předejdete možným nedorozuměním. 
2. Ušetřete si čas strávený vyhodnocováním a vytvořte dotazník, který bude tak akorát dlouhý (maximálně 15–30 otázek/tvrzení).
3. Nabídněte žákům zaškrtávací odpovědi na pětistupňové nebo jiné škále (například: rozhodně ano, spíše ano, spíše ne, rozhodně ne, nedovedu posoudit). 
4. Vytvořte věcný dotazník zaměřený na konkrétní oblasti:

1. hodnocení výuky – například: 

2. vzájemný vztah žák-pedagog – například: 

Nikdy dotazník nezaměřujte na přímé hodnocení vaší povahy anebo osobnosti.

5. Vyhněte se sugestivním otázkám, které v tázací formě vyjadřují váš postoj k tomu, na co se ptáte. Nevkládejte do otázky – zjevně nebo skrytě – požadovanou odpověď. Sugestivní otázka může být například: „Také si myslíte, že v naší třídě je při výuce dobrá atmosféra?“.

Co se týče samotných otázek/tvrzení, inspirovat se můžete například v tomto dotazníku. Škola má klíčovou úlohu v ovlivňování vztahů žáků ke vzdělávání, k vnímání smysluplnosti vzdělávání pro jejich život. Evaluační nástroj nabízí možnost zmapování těchto vztahů. [4]

Dotazník pro žáky Interakce učitele a žáků zjišťuje charakteristiky vzdělávacího a výchovného působení pedagogů na žáky. Za tímto účelem využívá dvě klíčové charakteristiky. První zjišťuje, jak žáci vnímají a popisují vztah pedagoga k nim, druhá se zaměřuje na způsob vedení žáků pedagogem, tj. do jaké míry klade na žáky požadavky, resp. jakou jim poskytuje volnost. Výsledky získané v obou sledovaných charakteristikách jsou důležité pro pedagogovu sebereflexi a pro popis jeho vyučovacího stylu. [5]

6. Výsledky dotazníkového šetření slouží vždy prioritně vašim potřebám, pro váš další profesní rozvoj a sebereflexi.
7. Dotazníky jsou důvěrným materiálem, proto je uchovávejte na uzamykatelném místě, po vyhodnocení a ukončení používání dotazníky skartujte. 
8. Vždy si zajistěte v používání dotazníků autonomii, abyste si mohli určit, ve které třídě dotazníky použijete a jestli je vůbec použijete v daném školním roce. Také výsledky zpracujte vy osobně. 
9. Výsledky šetření můžete probrat s vedením školy, je však na vás, v jaké formě a rozsahu je budete prezentovat. Připravte si stručné ústní nebo písemné obecné shrnutí, jak se vám s dotazníky žáků pracovalo a co si z hodnocení pro sebe odnášíte. Využijte čas třeba během vaší pravidelné konzultace s vedením školy, jejíž účelem je váš další profesní rozvoj a vzdělávání.  
10. O realizaci hodnocení ve škole informujte také rodiče žáků (nejlépe na začátku školního roku). 

Zpětná vazba od žáků – doporučení pro vedení školy

1. Předem si s pedagogy vyjasněte pravidla, za jakých je budou žáci hodnotit. 
2. Vždy pedagogům umožněte autonomii při zadávání a při práci s výsledky hodnocení žáků. Nikdy nevyvozujte personální důsledky vůči pedagogovi na základě výsledků dotazníků, ani nežádejte jednotlivé vyplněné dotazníky anebo informace v nich obsažené za účelem předávání dále v rámci školy / pedagogického sboru / kontaktu s rodiči apod. 
3. Nepovažujte hodnocení pedagoga žáky za náhradu hospitace a následného rozhovoru s pedagogem nad odbornými problémy. 
4. Pokud probíráte výsledky hodnocení pedagoga žáky například při pohovoru, jehož účelem je další profesní rozvoj pedagoga, je samozřejmostí mlčenlivost a respekt k tomu, že se jedná o důvěrné informace. 

Alternativní formy hodnocení pedagoga žáky

Úspěch budete mít i s dalšími alternativními technikami hodnocení pedagoga žáky, jako jsou komunitní kruh, výtvarné techniky atd. Níže si můžete stáhnout (příloha 1 a 2) podklady k metodě „Nedokončené věty“. Jedná se o projektivní techniku, kterou můžete začít používat už od prvního ročníku základní školy, kdy se dítě dokáže vyjadřovat v jednoduchých větách nebo umí doplňovat slova, přičemž samotné vyhodnocení není obtížné. 

Přílohy ke stažení:

Příloha 1: Manuál k metodě Nedokončené věty

Příloha 2: Pracovní list k metodě Nedokončené věty

Zdroje

[1] MALÁČKOVÁ, H. (2008). Chcete znát více své žáky a jejich rodiče? [online]. [datum citace 4. 8. 2020]. Dostupné z: https://clanky.rvp.cz/clanek/c/Z/1793/CHCETE-ZNAT-VICE-SVE-ZAKY-A-JEJICH-RODICE.html

[2] STRAKOVÁ, J. (2006). Mohou žáci hodnotit naši práci? [online]. [datum citace 4. 8. 2020].  Dostupné z https://clanky.rvp.cz/clanek/c/Z/913/MOHOU-ZACI-HODNOTIT-NASI-PRACI.html (datum citace 29. 7. 2020).

[3] ČESKÁ STŘEDOŠKOLSKÁ UNIE. Práce s žákovskou zpětnou vazbou a hodnocení učitelů v Norsku. [online]. [datum citace 29. 7. 2020].  Dostupné z: https://zapojmevsechny.cz/clanek/detail/kdyz-zaci-poskytuji-efektivni-zpetnou-vazbu-pedagogum 

[4] CESTA KE KVALITĚ. Postoje žáků ke škole. Dotazník pro žáky. [online]. [datum citace 4. 8. 2020]. Dostupné z: http://www.nuov.cz/ae/dotaznik-postoju-zaku

[5] CESTA KE KVALITĚ. Interakce učitele a žáků. Dotazník pro žáky. [online]. [datum citace 4. 8. 2020]. Dostupné z: http://www.nuov.cz/ae/dotaznik-interakce-ucitele-a-zaku