Nejen pedagogové mají k výuce svých kolegů co říct. Když se o slovo přihlásí žáci, má to pozitivní dopady. Přinášíme tipy a příklady dobré praxe, abyste si efektivní zpětnou vazbu od žáků mohli lépe představit.
Zdroj: Autorský tým APIV B
Pedagogové průběžně získávají zpětnou vazbu ze vzájemných hospitací nebo z hospitací vedení školy. Čas od času ale není od věci vidět svoji práci očima žáků a mít možnost si o výsledcích takového šetření s nimi promluvit.
Zpětná vazba od žáků přináší pedagogovi četné benefity. Pedagoga, který má průběžně přehled o potřebách žáků, jejich pocitech, názorech a postojích, totiž nezaskočí nějaká nenadálá situace ve třídě, krize anebo konflikt. Zároveň tímto způsobem zvyšuje motivaci žáků k zapojení do života školy a buduje dobré vztahy, což se zpětně pozitivně odráží i v procesu výuky.
Ve škole žáci tráví velkou část dne, hraje v jejich životech důležitou roli. To je důvod, proč by měli mít možnost se ke školnímu dění vyjádřit, jak to bývá zvykem třeba na žákovském parlamentu. Měli by mít také možnost vyjádřit se k metodám, formám a činnostem, které s nimi pedagog při vyučování realizuje. Hodnocení práce pedagoga dává žákům pocit, že mohou ve škole něco změnit a že na jejich názorech záleží.
Častou metodou zjišťování názoru žáků je dotazník. Ve zjednodušené formě se hodí už od 1. ročníku, resp. od doby, kdy žáci dokážou své mínění vyjádřit slovy. Výjimku mohou představovat speciální třídy pro žáky s deficitem v oblasti čtení a psaní, kde je vhodné dotazníky distribuovat až ve vyšších ročnících 1. stupně [1].
Žáci, kteří se už od prvního ročníku učí poskytovat hodnotící zpětnou vazbu pedagogům, spolužákům, i sami sobě, rozvíjejí vlastní odpovědnost za proces vzdělávání. Zvyšuje se i jejich motivace ke vzdělávání.
Hodnocení není „výsadou“ vyhrazenou pouze dospělým a kontrolním institucím. Žák, který má možnost hodnotit sebe i druhé, zlepšuje jednak vlastní sebepoznání, jednak se rozvíjejí jeho komunikační a sociální dovednosti a v neposlední řadě se zvyšuje jeho sebedůvěra a motivace.
Anonymní dehonestující (online) hodnocení od žáků směrem k pedagogům i ke spolužákům se mohou objevit právě tam, kde žáci nemají v rámci školy možnost vyjádřit své pocity a potřeby, a kde se neměli možnost naučit, jak adekvátní hodnocení poskytovat.
Příkladem dobré praxe při hodnocení pedagoga žáky je střední škola 2COLLEGE v nizozemském Tilburgu, kde je hodnocení pedagogů jejich žáky běžné. Každý pedagog školy má povinnost zhruba dvakrát za rok provést v každé své třídě hodnocení, tedy dát žákům dotazníky, prostudovat je a pak si s nimi o výsledcích hodnocení promluvit.
Dotazník obsahuje otázky s výběrem ze čtyř variant odpovědí (vždy, většinou, někdy, nikdy). Obsah otázek (ukázka):
Při hodnocení pedagogů jsou žáci velmi zdrženliví, snaží se vždy vyzdvihnout to pozitivní. Jsou schopni velmi přesně popsat a posoudit, co se v hodinách děje.
Navíc má každý pedagog minimálně jednou za 2 roky povinnost absolvovat rozhovor s ředitelem školy, jehož náplní práce je posouzení jeho práce a stanovení cílů a plánů do budoucna. Na tuto schůzku musí pedagog přinést výsledky hodnocení práce z minimálně dvou jím vybraných tříd, které se stávají významnou součástí rozhovoru. [2]
Také v Norsku je nastaven systém zpětné vazby práce pedagogů. Každý rok probíhá konzultace pedagoga s ředitelem školy. Tato konzultace je většinou vedena formou diskuse. Dále pedagogové získávají zpětnou vazbu od kolegů. Běžně je v Norsku poskytována konstruktivní forma hodnocení práce pedagoga žáky stejně jako podněty pro zlepšení.
Z této norské praxe vycházejí následující doporučení. Tento souhrn zásad formuje základ pro dotazníky zpětnovazebního šetření mezi žáky v jednotlivých třídách s možností lokální adaptace.
Nikdy dotazník nezaměřujte na přímé hodnocení vaší povahy anebo osobnosti.
Co se týče samotných otázek/tvrzení, inspirovat se můžete například v tomto dotazníku. Škola má klíčovou úlohu v ovlivňování vztahů žáků ke vzdělávání, k vnímání smysluplnosti vzdělávání pro jejich život. Evaluační nástroj nabízí možnost zmapování těchto vztahů. [4]
Dotazník pro žáky Interakce učitele a žáků zjišťuje charakteristiky vzdělávacího a výchovného působení pedagogů na žáky. Za tímto účelem využívá dvě klíčové charakteristiky. První zjišťuje, jak žáci vnímají a popisují vztah pedagoga k nim, druhá se zaměřuje na způsob vedení žáků pedagogem, tj. do jaké míry klade na žáky požadavky, resp. jakou jim poskytuje volnost. Výsledky získané v obou sledovaných charakteristikách jsou důležité pro pedagogovu sebereflexi a pro popis jeho vyučovacího stylu. [5]
Úspěch budete mít i s dalšími alternativními technikami hodnocení pedagoga žáky, jako jsou komunitní kruh, výtvarné techniky atd. Níže si můžete stáhnout (příloha 1 a 2) podklady k metodě „Nedokončené věty“. Jedná se o projektivní techniku, kterou můžete začít používat už od prvního ročníku základní školy, kdy se dítě dokáže vyjadřovat v jednoduchých větách nebo umí doplňovat slova, přičemž samotné vyhodnocení není obtížné.
Příloha 1: Manuál k metodě Nedokončené věty
Příloha 2: Pracovní list k metodě Nedokončené věty
[1] MALÁČKOVÁ, H. (2008). Chcete znát více své žáky a jejich rodiče? [online]. [datum citace 4. 8. 2020]. Dostupné z: https://clanky.rvp.cz/clanek/c/Z/1793/CHCETE-ZNAT-VICE-SVE-ZAKY-A-JEJICH-RODICE.html
[2] STRAKOVÁ, J. (2006). Mohou žáci hodnotit naši práci? [online]. [datum citace 4. 8. 2020]. Dostupné z https://clanky.rvp.cz/clanek/c/Z/913/MOHOU-ZACI-HODNOTIT-NASI-PRACI.html (datum citace 29. 7. 2020).
[3] ČESKÁ STŘEDOŠKOLSKÁ UNIE. Práce s žákovskou zpětnou vazbou a hodnocení učitelů v Norsku. [online]. [datum citace 29. 7. 2020]. Dostupné z: https://zapojmevsechny.cz/clanek/detail/kdyz-zaci-poskytuji-efektivni-zpetnou-vazbu-pedagogum
[4] CESTA KE KVALITĚ. Postoje žáků ke škole. Dotazník pro žáky. [online]. [datum citace 4. 8. 2020]. Dostupné z: http://www.nuov.cz/ae/dotaznik-postoju-zaku
[5] CESTA KE KVALITĚ. Interakce učitele a žáků. Dotazník pro žáky. [online]. [datum citace 4. 8. 2020]. Dostupné z: http://www.nuov.cz/ae/dotaznik-interakce-ucitele-a-zaku
V první části rozhovoru s Jiřím Isakidisem, ředitelem základní školy Kojetín, Svatopluka Čecha 586, jsme se seznámili nejen s prostředím školy, ale především s vizí odstranit předsudky a bariéry ve vnímání školy, kde většina žáků pochází ze sociálně znevýhodněného prostředí. Ve druhé části rozhovoru s ním a dalšími vyučujícími se moderátorka soustředí na přínosy projektových aktivit uskutečňovaných v rámci Národního plánu obnovy.
Inspirujte se Smysluplnou školou a jejich modelem slovního hodnocení žáků za využití sebehodnocení, formulace obsahu vzdělávání a Bloomovy taxonomie cílů.
Portfolia můžete tvořit i při distanční výuce. Ředitelka základní školy Brodek u Přerova se podělila o zkušenosti se žákovskými portfolii a jejich překlopením do online podoby.